Dvojí výročí prof. Pavla Trosta (1907–1987)

DVOJÍ VÝROČÍ PROF. PAVLA TROSTA (1907–1987) Ikdyž 6. ledna uplynulo již třicet let, co knám prof. dr. Pavel Trost promlouvá už pouze prostřednictvím svého rozsáhlého vědeckého díla, jeho myšlenkový odkaz ibadatelská témata jsou pro široké spektrum filologů stále aktuální. Do svého skromného výroku Kdo ví, ten hledá soustředila tato osobnost motto celého života afilologické dráhy překračující rámec několika oborů. Pavel Trost pocházel zmoravského Šternberka, kde se 3. října 1907 narodil do česko-německé rodiny. Dvojjazyčné česko-německé rodinné zázemí ibrněnské prostředí, kde P. Trost vyrůstal, vytvořily základní předpoklady pro jeho bilingvismus iabsenci národnostních předsudků. Po maturitě na německém klasickém gymnáziu studoval vBrně na filozofické fakultě germánskou, slovanskou arománskou filologii vkombinaci se srovnávací indoevropskou jazykovědou; zde patřili kjeho učitelům např. zakladatel brněnské jazykovědné germanistiky Antonín Beer, profesor srovnávacího jazykozpytu indoevropských jazyků Oldřich Hujer ajeden ze zakladatelů brněnského románského semináře Hertvík Jarník. Vr. 1934 obdržel P.Trost na základě práce Indogermanisches Worttabu doktorát filozofie na pražské německé filozofické fakultě. Zásadní byly vpočátcích Trostovy vědecké dráhy jeho kontakty spředními ling visty světového formátu: během svého působení na brněnské filozofické fakultě se stýkal sRomanem Jakobsonem, který P. Trosta výrazně ovlivnil voblasti metodologie ibadatelského výzkumu, av rámci svých cest na vídeňskou univerzitu navštěvoval přednášky Nikolaje S. Trubeckého. Od r. 1935 byl pak členem Pražského lingvistického kroužku; ovýznamu pražské lingvistické školy ajejím strukturálním přístupu kjazyku ostatně pojednávají ijeho studie, např. The Prague school of structural linguistics (1959) aOn the methods of the Prague school (1983). Vletech 1937–1938 umožnilo ministerstvo školství P. Trostovi stipendijní pobyt vLitvě, který významně předurčil jeho baltistické práce. Po 2. světové válce pracoval vZemské auniverzitní knihovně vBrně apoté se stal lektorem němčiny na brněnské univerzitě, kde zároveň přednášel německou literaturu. Vr. 1948 začal učit na filozofické fakultě vOlomouci obecnou jazykovědu apozději rozšířil svou univerzitní činnost ina germanistiku. Svým působením vtomto oboru přispěl kformování profilu germanistického bádání vOlomouci zaměřeného vliteratuře na výzkum německého písemnictví včeských zemích avjazykovědě na problematiku české aněmecké syntaxe zkonfrontačního hlediska. Vr. 1956 odešel P. Trost na pražskou filozofickou fakultu, kde působil kmenově na katedře českého jazyka, voddělení obecného jazykozpytu afonetiky. Vedle toho přednášel indoevropeistiku abaltistiku avedl jazykovědné semináře apřednášky po germanisty, ato zejména historickou mluvnici německého jazyka. Habilitoval se vr.1949 voboru obecná lingvistika aprofesorský titul získal r.1961 voboru srovnávací indoevropská jazykověda abaltská filologie; na Univerzitě Karlově zůstal činný až do svého penzionování vr. 1975. Vletech 1964–1965 byl hostujícím profesorem baltistiky na univerzitě vGöttingenu a r. 1967 se stal dopisujícím členem Göttingenské akademie věd. Baltistiku přednášel také vletech 1968–1970 na univerzitě ve Vídni, kde mu byla r. 1979 udělena cena Gottfrieda von Herdera. Ke spolupráci ho přizval iInstitut für Deutsche Sprache vMannheimu, kde byl mnoho let dopisujícím členem vědecké rady. Lenka Vodrážková OPEN ACCESS 156 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 99, 2017, Č. 1 Zširokého spektra filologických oborů, skterými spojil Pavel Trost svou univerzitní avědeckou činnost, vyplývá mimořádná šíře apestrost jeho badatelských zájmů soustředěných ve formě studií, článků arecenzí do rozsáhlé bibliografie vpočtu téměř pěti set položek.1 Do jednotlivých tematických okruhů Trostovy vědecké činnosti, které si vzásadě vytyčil ve 30. letech akterým zůstal surčitými přesahy věrný po celou dobu svého filologického bádání, se přitom vlivem strukturalismu Pražského lingvistického kroužku zřetelně promítá studium strukturních vlastností jazyků afungování jazyka ve společnosti avliterárním díle. Kotázce jazyka jako elementárního sociálního jevu, který plní různé společenské funkce, se vracel např. vtématu odchylky od jazykových norem, jak dokládají jeho práce onadávkách ve funkci mazlivých oslovení (Schimpfwörter als Kosenamen, 1933) nebo argotu aslangu (Opražském argotizování, 1935; Argot aslang, 1935). Podstatnou část Trostovy vědecké činnosti tvoří germanistické práce. Pro germanistiku je významná jeho historicko-fonologická interpretace německého vokalického systému (Bemerkungen zum deutschen Vokalsystem, 1939), na kterou navazuje vdalších studiích osamohláskovém systému vněmčině (Zur phonologischen Wertung der deutschen Diphthonge, 1966; Zwei Bemerkungen zum deutschen Vokalismus, 1986), ohláskosloví různých německých nářečí (Zur „Palatovelarisierung“ in deutschen Dialekten, 1956) aoprocesu vzniku spisovné němčiny (Was ist Neuhochdeutsch?, 1979), kde P.Trost přikládá rozhodující váhu tradici psaného jazyka. Trvalý přínos pro současné bádání zaznamenávají také jeho úvahy ocharakteru německého přízvuku (Oněmeckém přízvuku, 1941) aozániku jednoduchého minulého času vjižní němčině (Ozániku nesloženého préterita vjižní němčině, 1961; Präteritumsverfall und Präteritumsschwund im Deutschen, 1980). Vysoce ceněné jsou dodnes Trostovy studie věnované pražské němčině, např.Das späte Prager Deutsch (1962), Die Mythen vom Prager Deutsch (1981), ve kterých uvedl na pravou míru přežitá tvrzení ovzniku současného spisovného jazyka zpražské němčiny, onejlepší či pokažené němčině mluvené vPraze nebo oúpadku pražské němčiny vdobě rozkvětu německé literatury vPraze na počátku 20. století. Súvahami oněmčině souvisejí od 60. let práce ojidiš, kterými se zařadil mezi skromný počet odborníků evropského formátu na tuto problematiku: vletech 1961–1962 zrekonstruoval Pavel Trost středověký text špilmanské skladby zapsané hebrejskými písmeny vCambridgeském kodexu, dále ukázal specifičnost vokalického systému jidiš vČechách ana Moravě akomentoval historická aliterární fakta, která se dotýkala židů vČechách ana Moravě (např. Yiddish in Bohemia and Moravia: The vowel question, 1965; Medieval Judaeo-Czech, 1968). Trostova bibliografie zahrnuje sohledem na jeho specializaci vedle germanistických prací studie baltistické, které pojednávají obaltské syntaxi, gramatice, fonetice afonologii, např., Obaltoslovanských vztazích voblasti syntaxe (1958), Das Prädikativum im Litauischen (1960), Osloženém adjektivu baltoslovanském (1966), Kategorie čísla vbaltském slovese (1981); jejich řadu uzavřel P. Trost ke konci života shrnujícím pojednáním ostrukturních shodách balkánských jazyků ve stati Balkánský model jazykového svazu (1987). 1 Soupis díla Pavla Trosta sestavili Jaromír Povejšil aEmanuel Macek azařadili jej do knihy studií Pavla Trosta nazvané Studie ojazycích aliteratuře (1995, s.447–492 ). OPEN ACCESS LENKA vODRážKOvá 157 Vzhledem ke svým rozsáhlým jazykovým znalostem měl Pavel Trost výborné předpoklady pro výzkum jazykových kontaktů, např. baltoslovanských ačesko-německých jazykových vztahů (Kotázce baltoslovanských jazykových vztahů, 1958; Tschechisch-deutsche lexikalische Kongruenz, 1969). Voblasti vzájemného ovlivňování češtiny aněmčiny na našem území upoutávalo jeho zájem zvláště studium česko-německého bilingvismu (např. Deutsch-tschechische Zweisprachigkeit, 1965). Jednoznačný vliv němčiny na češtinu zjistil voblasti slovní zásoby afrazeologie (Německé vlivy na slovanské jazyky, 1963; Zur Problematik deutscher Lehnwörter im Tschechischen, 1964; Zum deutschen Anteil am tschechischen Wortschatz, 1977). V60. letech se Pavel Trost také věnoval— podle slov jeho žáka Jaromíra Povejšila— pravděpodobně podnícen pracemi profesora bývalé německé univerzity vPraze Ernsta Schwarze onomastické problematice (např. Der Gegenstand der Toponomastik, 1962; Wegweiser zur Namenforschung, 1963; Toponymické dvojice advojjazyčnost, 1968). Od 30. do poloviny 80. let doplňoval svůj okruh vědeckého bádání úvahami opodstatě ateorii vlastního jména jako lingvistického jevu aetymologickými výklady slov zobecné češtiny iosobních amístních jmen sněmeckým základem (např. Jméno apříjmení, 1976; Nochmals über die Natur des Eigennamens, 1981). Na poli obecné lingvistiky se tematika Trostových prací váže kfilozofii jazyka (např. Die Sprachdoktrin Komenskýs, 1979), ke vztahu jazyka amyšlení (Ovlivu jazyka na myšlení, 1962) akpříčinám jazykových změn, které jsou zTrostova pohledu vyvolány spíše vnitrojazykovými systémovými faktory než vnějšími vlivy (Kpříčinám jazykových změn, 1958; Zu den Ursachen des Sprachwandels, 1971). Ve svých pracích se Pavel Trost nezabýval pouze jazykovědnými, ale rovněž literárněvědnými aliterárněhistorickými otázkami. Vedle úvah ostylu (Kobecným otázkám stylu, 1955) apoznámek ometonymii (Poznámky ometonymii, 1958) zaměřil svou pozornost na studium jazyka vliterárním díle, které ho dále vedlo kinterpretaci děl nejen německé, ale iantické, české, ruské adánské literatury. Zvláštní pozornost si zasluhují jeho práce opražské německé literatuře, zejména oFranzi Kafkovi (např. Franz Kafka und das Prager Deutsch, 1964), kde skloubil problematiku lingvistickou, literární akulturně-historickou. Zájem ostaročeskou literaturu dokládají jeho studie oMastičkáři, či Tkadlečkovi, ato izhlediska vztahu staročeského textu kněmecké skladbě Oráč zČech Jana ze Žatce (Kotázce Ackermanna aTkadlečka, 1964; Nochmals zum alttschechischen Tkadleček, 1982; Anmerkungen zum Ackermann aus Böhmen, 1987). Kulturně-historický okruh prací uzavírají jeho studie očeském abaltském folkloru, zvláště lidových písních abásních (Krytmu ataktu české lidové písně, 1941; Das Metrum der litauischen Volkslieder, 1961). Pavel Trost nevydal vdobě svého života žádnou samostatnou publikaci nebo shrnující dílo ajeho vědeckou bibliografii tvoří jednotlivé články rozptýlené po různých časopisech, sbornících akongresových aktech po celém světě, které napsal většinou německy, zmenší části anglicky afrancouzsky. Trostovy příspěvky se vyznačují filologicky podrobnou znalostí textů aodborné literatury vztahující se ktématu aschopností pregnantně, stručně avěcně pojednat odané problematice na pozadí dobových historických souvislostí, aniž by sklouzl do zjednodušujících dogmatických výkladů. Ikdyž tento pro něho specifický apro vnímání čtenáře náročný styl přenesl také do univerzitních přednášek aseminářů, dokázal svým zodpovědným přístupem OPEN ACCESS 158 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 99, 2017, Č. 1 kfilologickému bádání ivolbou zajímavých aneotřelých témat oslovit mezi svými posluchači talentované žáky, které nejen obohatil ocenné poznatky za svého bádání, ale ovlivnil je ive směřování jejich vědecké činnosti. To platí opražské germanistce prof. Aleně Šimečkové, která svými odbornými pracemi významně přispěla ke studiu česko-německé jazykové konfrontace, azejména pak odr. Jaromíru Povejšilovi ajeho výzkumech pražské němčiny v17. a18. století aněmecké gramatiky na pozadí češtiny. Dokladem společného zájmu oněmeckou skladbu Der Ackermann aus Böhmen iúzké spolupráce je Povejšilův překlad tohoto díla do češtiny sdoslovem P. Trosta (Jan ze Žatce: Oráč z Čech, 1985). Velkou zásluhou Trostova žáka apřítele Jaromíra Povejšila je edice vybraných prací prof.Trosta Studie ojazycích aliteratuře (1995) následovaná vr. 2006 verzí pro německé čtenáře Studien über Sprache und Literatur; tímto významným počinem soustředil J. Povejšil do souborné publikace studnici poznatků daných Trostovým univerzálním vzděláním vhumanitních vědách azískaných během jeho celoživotního filologického zkoumání azároveň tak zpřístupnil tyto výstupy všem zájemcům zokruhu širokého spektra filologických oborů, pro které je tento soubor prací díky rozmanité nabídce témat stálou inspirací azdrojem cenných informací. Proto také na vědecký odkaz prof. Pavla Trosta nelze zapomenout. Lenka Vodrážková | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 [email protected] OPEN ACCESS