Španělská modální slovesa z perspektivy R. W. Langackera: otázka konceptualizátora

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1, S. 74–86 Španělská modální slovesa zperspektivy R.W.Langackera: otázka konceptualizátora Adéla Smažíková (Praha) MODAL VERBS IN SPANISH FROM ALANGACKERIAN PERSPECTIVE: THE CONCEPTUALIZERS This article presents the problem of modal verbs in Spanish from the perspective of Langacker’s cognitive grammar. Langacker defines modal verbs as grounding elements that can express implicit meanings and thus increase the degree of subjectivity of the utterance. Unlike English modal verbs, which are completely unanchored and fully grammaticalized, Spanish modal verbs exhibit verb inflection. The aim of this article is to compare the construals with and without amodal verb and to point out the differences between the positions of conceptualizers (speaker and addressee). For these purposes several graphical representations are proposed throughout the article. As the proposed schemes show, the position of conceptualizers plays akey role in the conception of any construal. It is concluded that aconstrual with amodal verb has amore subjectively anchored interaction between the two conceptualizers and that the speaker is always acompletely implicit part of the utterance. KEYWORDS cognitive linguistics, modal verbs, subjectivity, ground, Spanish KLÍČOVÁ SLOVA kognitivní lingvistika, modální slovesa, subjektivita, ground, španělština DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2023.1.5 1. ÚVOD Ronald W.Langacker (*1942) je zakladatelem kognitivní gramatiky, která je specifickou odnoží kognitivní lingvistiky. Základní myšlenkou je, že gramatika jazyka je založena na obecných kognitivních procesech. Langacker (1991, 2008) vrámci své kognitivní gramatiky vymezuje modální slovesa jako tzv.zakotvující elementy (grounding elements), které mají schopnost vyjadřovat implicitní významy azvyšují tak míru subjektivity klauze. Centrem našeho zkoumání jsou španělská modální slovesa. Pokoušíme se analyzovat, do jaké míry je možné aplikovat Langackerovu teorii na španělštinu ajejí systém modálních sloves. Na úvod je nutno podotknout, že modální slovesa mají vangličtině, na které je tato teorii založena, centrální pozici vmodálním systému jazyka ajsou morfologicky zcela odlišná od modálních sloves španělských. Španělština jako ADÉLA SMAŽÍKOVÁ 75 jazyk sbohatou slovesnou flexí reflektuje slovesné kategorie skrze modotemporální morfémy avedle sady modálních sloves disponuje subjunktivem, tedy slovesným způsobem, který tvoří centrum modálního systému. Vtomto článku se zaměříme konkrétně na roli konceptualizátorů (mluvčí aadresát), kteří mají klíčovou roli vrámci tzv.groundingu. Poukážeme na to, že pozice adresáta je částečně problematická vpřípadě jazyků se slovesnou flexí. Naším cílem je porovnat konceptuální struktury smodálním slovesem abez modálního slovesa zhlediska groundu apoukázat na rozdíly skrze vlastní grafické reprezentace. Článek je uspořádán následujícím způsobem: vKapitole 2 představujeme stručně Langackerovu teorii avysvětlujeme pojem konceptuální struktura. VKapitole 3 se věnujeme subjektivitě agroundu anavrhujeme vlastní grafické reprezentace analyzovaných konceptuálních struktur. VKapitole 4 představujeme modální slovesa jako zakotvující elementy. Navrhujeme grafické zobrazení konceptuální struktury smodálním slovesem apoukazujeme na její specifičnost. Kapitola 5 pak obsahuje závěry. 2. LANGACKEROVA KOGNITIVNÍ GRAMATIKA R. W.Langacker (2008) chápe gramatiku jazyka jako symbolický systém, užívání jazyka ajednotlivé jazykové významy jsou zakotveny ve fyzické realitě asociální interakci. Gramatické elementy mají svůj vlastní význam anapomáhají komplexnějšímu vyjádřování. Furthermore, portraying grammar as apurely formal system is not just wrong but wrong-headed. Iwill argue, instead, that grammar is meaningful. This is so in two respects. For one thing, the elements of grammar –like vocabulary items– have meanings in their own right. Additionally, grammar allows us to construct and symbolize the more elaborate meanings of complex expressions (like phrases, clauses, and sentences) (2008, s.3–4). Pro popis určité situace vběžné komunikaci volíme zřady možných alternativ aperspektiv, které vychází znaší zkušenosti. Význam jazykového výrazu spočívá vkonceptuálním obsahu (conceptual content) aspecifickém způsobu, jak tento obsah konstruujeme1 (construe) (Langacker, 2008, s.43). Pro popis celého procesu konceptuální strukturace Langacker zavádí termín konceptuální struktura (construal), který „refers to our manifest ability to conceive and portray the same situation in alternate ways“ (Langacker, 2008, s.43). To znamená, že jedna konkrétní entita (osoba, věc nebo proces) může být konstruována různými způsoby vzávislosti na tom, jakým způsobem ji mluvčí nahlíží (Danaher, 2007, s.92). 1 Veškeré české protějšky anglických termínů vrámci Langackerovy teorie jsou vytvořeny autorkou článku tak, aby co nejlépe odpovídaly anglickým originálům. Termíny ground agrounding však považujeme za natolik signifikantní, že je vrámci textu ponecháváme voriginálním znění. Důvodem je zejména snaha ozachování zjevného vztahu mezi těmito dvěma termíny. 76 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 Proces konstruování zahrnuje několik mentálních operací. Původně Langacker (1987, s.116–137) vymezuje celkem tři dimenze konceptuální struktury: selekce (selection), perspektiva (perspective)2 aabstrakce (abstraction). Tuto klasifikaci později (Langacker, 2008, s.55) přepracovává avymezuje celkem čtyři základní složky konceptuální struktury: specificitu (specificity), ohnisko (focusing), prominenci (prominence) aperspektivu (perspective). Důležitou dimenzí pro rozbor modálních sloves je právě poslední zmiňovaná perspektiva. Perspektivu lze dle Langackera (2008, s.73) chápat jako nahlížené uspořádání (viewing arrangement) konceptuální struktury. Toto uspořádání lze definovat jako vztah mezi těmi, kteří na situaci nahlíží (viewers, tzv.konceptualizátoři), asituací, na kterou je nahlíženo (the situation being viewed). Mezi tzv.konceptualizátory autor řadí mluvčího aadresáta. Účastníci promluvy spolu obvykle sdílí určité umístění, ze kterého pozorují apopisují danou situaci. Toto výchozí „nastavení“ je tacitní součástí každé promluvy amy jako mluvčí si toho obvykle nejsme vědomi (Langacker, 2008, s.73–74). 3. SUBJEKTIVITA AGROUNDING Langacker (2008, s.78) používá termín ground pro prostor, ve kterém společně interaguje mluvčí aadresát vrámci mluvního aktu akam patří také bezprostřední okolnosti situace (časové amístní zakotvení). Ground tedy lze chápat jako implicitní referenční bod (základnu), který je všudypřítomný aje základem každé konceptuální struktury, to jest ikaždé výpovědi. Složky groundu mohou být profilovány (explicitně vyjádřeny), pokud jsme si jako mluvčí vědomi bezprostředních okolností své situace achceme je zdůraznit (např.skrze osobní zájmena, která profilují konceptualizátory, nebo pomocí příslovcí místa ačasu). Grounding je proces, při kterém se znominálního označení nebo slovesa stává specifická entita zakotvená vgroundu. Grounding zakládá vztah mezi účastníky promluvy aobsahem výpovědi, kterým je buď nominální, nebo finitní klauze. Zobecného pojmu jablko se tak tímto procesem stává zcela konkrétní entita, která se vztahuje kúčastníkům aokolnostem mluvního aktu (např.toto jablko reflektuje pozici mluvčího ajeho perspektivu aprezentuje jablko jako mluvčímu blízké). Grounding je realizován prostřednictvím tzv.zakotvujících elementů (grounding elements), které specifikují postavení entity (profilované nominální klauzí) nebo procesu (profilovaného finitní klauzí) vzhledem ke groundu, aniž by byl ground vyjádřen explicitně (Langacker, 2008, s.259). Zakotvující elementy jsou přirozeně deiktické, protože reflektují vztah mezi určitým aspektem groundu aprofilovanou entitou/profilovaným procesem (Langacker, 2002, s.7). Pelyvás (2006, s.121–122) považuje zahrnutí postoje konceptualizátora (mluvčí aadresát) vzhledem ke sdělovanému za zcela zásadní charakteristiku jazyka. Vkognitivní teorii je právě zahrnutí konceptualizátorů do výpovědi popisováno na 2 Tato kategorie má další 4 podkategorie: opozice figure / ground, hledisko (viewpoint), deixe (deixis) asubjektivita / objektivita (subjectivity / objectivity). ADÉLA SMAŽÍKOVÁ 77 základě procesu grounding. To znamená, že tento proces je stěžejní při kognitivní analýze jednotlivých složek konceptuální struktury. Podle Langackera je totiž základem smysluplné akomplexní výpovědi zachování jednoho deiktického centra (groundu) ipřesto, že by mluvčí mohl vněkteré situaci převzít jinou perspektivu azaujmout hledisko dalšího konceptualizátora. Mluvčí aadresát musí zaujmout koherentní pohled na situaci, která zahrnuje celou řadu odlišných perspektiv (Langacker, 2002, s.19–20). Mezi zakotvující elementy (grounding elements) na úrovni slovesné autor řadí časové morfémy přítomného aminulého času (pro angličtinu -s, -ed) amodální slovesa (pro angličtinu may, will, shall, can, must). Časové morfémy specifikují, zda je profilovaný proces bezprostředně zakotvený vgroundu (ať už temporálně, nebo vabstraktním slova smyslu). Absence nebo přítomnost modálního slovesa poukazuje na to, zda profilovaný proces náleží do reality mluvčího (zde se též nachází ground), nebo je zakotven vpotenciální rovině (Langacker, 2002, s.8). Tyto zakotvující elementy obsahují dvě složky, modalitu aslovesný čas (který Langacker nazývá také vzdáleností, distance). Přehled těchto elementů schematizuje Tabulka 1. Morfologicky se opozice aktuálnost (immediate) aneaktuálnost (non-immediate) projevuje vzávislosti na tom, zda klauze obsahuje modální sloveso, či nikoli. Pokud klauze modální sloveso neobsahuje, plnovýznamové sloveso přímo odráží časové zakotvení (jako přítomný nebo minulý čas). Vopačném případě, vrámci klauze smodálním slovesem, informaci očasovém zakotvení zprostředkovává modální sloveso (časová informace tak není reflektována skrze plnovýznamové sloveso označující proces, ale nepřímo skrze pomocné modální sloveso) (Langacker, 2009, s.213). Modalita Vzdálenost Ømay, can, will, shall, must aktuálnost -ed might, could, would, should neaktuálnost realita ne-realita TABULKA 1.Zakotvující elementy: procesy (Langacker, 2009) Jak již bylo zmíněno výše, důležitou dimenzí pro kognitivní analýzu je perspektiva, vrámci které Langacker vymezuje opozici subjektivita aobjektivita. Subjektivitu lze tedy chápat jako implicitní zahrnutí groundu do výpovědi. Čím implicitnější je ground, tím subjektivnější je konceptuální struktura (Langacker, 2006, 2008). Tímto způsobem můžeme popsat rozdíl mezi následujícími příklady.3 3 Stejně jako Langacker užíváme pro ilustraci modelové příklady. Pro úplnost uvádíme příklad španělsky, česky aanglicky. Langacker svou teorii reprezentuje primárně na angličtině. Vzhledem ktomu, že cílem tohoto článku je poukázat na možnosti její aplikace na španělštinu, potažmo jazyky sflektivním slovesným systémem, používáme ukázky vtěchto třech jazycích. 78 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 1) Yo, hoy, hago deberes. Já dnes dělám úkoly. Ido my homework today. 2) Hago deberes. Dělám úkoly. Ido my homework. Konceptuální obsah obou struktur je velmi podobný. Obě výpovědi se liší mírou objektivity/subjektivity groundu. V(1) je mluvčí explicitně profilován skrze osobní zájmeno yo astejně tak ičasové zakotvení situace, které je explicitně profilováno skrze adverbium hoy. (2) vyjadřuje vyšší míru subjektivity, protože ground není profilován zcela explicitně, pozici mluvčího ačasové zakotvení lze vyvodit zmodotemporálního morfému slovesa hacer („dělat“). Absence osobního zájmena ušpanělštiny ačeštiny navíc zvyšuje míru subjektivity konceptuální struktury vporovnání sangličtinou, kde jsou osobní zájmena povinnou součástí výpovědi.4 Subjektivitu aobjektivitu Langacker (2008, s.77) přirovnává kdivadelní hře. Jako diváci (subjekty) jsme zcela pohlceni tím, co se děje na jevišti (objekt), zaměřujeme svou pozornost zejména na herce, který zrovna hovoří. Vtéto situaci prakticky nemáme povědomí sami osobě aookolnostech své situace. Prohlubuje se asymetrie mezi tím, kdo na situaci nahlíží (subjekt, viewer), atím, na co je právě nahlíženo (objekt, viewed). Vtomto uspořádání je dle Langackera (2008, s.260–261) subjekt (mluvčí aadresát) konstruován smaximální mírou subjektivity, je tzv.mimo scénu (offstage) asám osobě není předmětem našeho vnímání. Objekt je naopak konstruován smaximální mírou objektivity, je centrem naší pozornosti, tzv.na scéně (onstage), aje prominentní/profilovanou entitou dané konceptuální struktury.5 Situaci, kdy jsou oba konceptualizátoři implicitní součástí groundu, můžeme ilustrovat na následujícím příkladu (3). Klauze zachycuje realitu jiného účastníka komunikační situace, mluvčí aadresát konceptuální struktury jsou však jen tacitními pozorovateli. 3) Anna está cenando. Anna právě večeří. Anna is having dinner. Centrem naší pozornosti je objekt konceptualizace (O), tedy popisovaná situace (Anna está cenando), jejíž pozice je explicitní. Mluvčí (M) aadresát (A) jsou tacitní složkou konceptuální struktury. Jejich pozice avzájemná interakce jsou zcela impli4 Zde je na místě zdůraznit, že teorie vychází zangličtiny, kde jsou osobní zájmena povinnou součástí klauze. Ve srovnání se španělštinou ačeštinou se tak otevírají další možnosti, jak analyzovat pozici konceptualizátorů amíru subjektivity. 5 Je třeba podotknout, že „subjektivní“ a„objektivní“ je vLangackerově teorii specificky chápáno jako vztahující se ksubjektu či objektu konceptualizace. Subjekt konceptualizace je výhradně mluvčí aadresát, objekt konceptualizace je to, co je popisováno. ADÉLA SMAŽÍKOVÁ 79 citní. Navrhujeme zde pro toto kanonické uspořádání grafickou reprezentaci, již zachycuje Obrázek 1. OBRÁZEK 1.Kanonické uspořádání konceptuální struktury (Anna está cenando) Mluvčí aadresát tedy mají primárně tacitní roli, jsou vždy určitým způsobem součástí konceptuální struktury aspolečně nahlíží na objekt konceptualizace (profilovaná entita/profilovaný proces). Opačným extrémem je situace, kdy jsou oba konceptualizátoři explicitně profilováni jako objekt konceptualizace skrze osobní zájmena (Langacker, 2008, s.78). Vtomto případě můžeme na příkladu (4) opět pozorovat, že se angličtina zásadně odlišuje od španělštiny ačeštiny, jejichž slovesný systém je flektivní. 4) Yo creo que tú estás mintiendo. / Creo que estás mintiendo. Já si myslím, že ty lžeš. / Myslím si, že lžeš. Ithink you are lying. Vpřípadě angličtiny je užití osobních zájmen povinné, vObrázku 2 tedy navrhujeme grafické zobrazení situace, kdy jsou konceptualizátoři explicitně profilováni jako objekt konceptualizace azároveň je explicitní ijejich interakce (vyznačeno plnou čarou). OBRÁZEK 2.Konceptuální struktura sexplicitním groundem (Yo creo que tú estás mintiendo) O explicitní oblast ground (implicitní oblast) M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A realita (absence modálního slovesa) potenciální rovina (přítomnost modálního slovesa) 80 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 Mezi oběma extrémy existují situace, kdy je mluvčí aadresát profilován pouze částečně (není konstruován ani zcela subjektivně, ani zcela objektivně), ale určitým způsobem figurují vdané konceptuální struktuře (např.pokud je vyjádřeno jejich hledisko aúhel pohledu) (Langacker, 2008, s.78). Zde se nabízí situace ve španělštině ačeštině, kde máme dvě možnosti. Pokud mluvčí nechce vdané situaci klást důraz na slovesnou osobu, upřednostní verzi bez osobních zájmen (Obrázek 3). Zde nám však slovesnou osobu reflektuje modotemporální morfém, mluvčí iadresát jsou tudíž částečně profilováni (proto jsou ve schématu vyznačeni přerušovanou čarou), ne však nutně jako objekty konceptuální struktury. Vzájemná interakce je opět vyznačena plnou čarou, jelikož její směr je explicitně vyjádřen. OBRÁZEK 3.Konceptuální struktura sčástečně explicitním groundem (Creo que estás mintiendo) 4. MODÁLNÍ SLOVESA JAKO ZAKOTVUJÍCÍ ELEMENTY Vrámci groundingu slovesa je objektem konceptualizace, tedy tím, co je popisováno, určitý proces. Grounding reflektuje fakt, že jako lidé nejsme vševědoucí avždy nahlížíme na realitu zvlastní perspektivy, která nám umožňuje vnímat pouze její malou část. Neustále se snažíme uspořádávat si naše vlastní zkušenosti atoužíme porozumět světu kolem nás. Tento pokus okoherentní zachycení reality Langacker definuje jako epistemickou kontrolu (epistemic control) (Langacker, 2008, s.296–297). Slovy Langackera: „[epistemic control] is really just afancy term for ‘knowledge’, it highlights what Iconsider to be afundamental unity in many aspects of human experience“ (Langacker, 2009, s.151). Vedle pouhého zachycení reality však chceme iovlivňovat aměnit věci kolem nás. Proti epistemické kontrole tak Langacker staví tzv.efektivní kontrolu (effective control) atvrdí, že „[t]hese aspects of linguistic structure reflect not only our constant effort to acquire knowledge about the world, but also our efforts to change it— besides just learning what happens, we try to influence what happens“ (Langacker, 2009, s.153). Epistemická a efektivní kontrola jsou nedílnou součástí verbální komunikace. Když hovoříme, neustále usilujeme alespoň ominimální efektivní kontrolu O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A realita (absence modálního slovesa) potenciální rovina (přítomnost modálního slovesa) ADÉLA SMAŽÍKOVÁ 81 (např.tím, že se snažíme nějakým způsobem ovlivnit anasměrovat adresáta) (Langacker, 2009, s.155). Epistemická kontrola se tedy vztahuje kpovědomí mluvčího ajazykově je vyjádřena prostřednictvím indikativu aabsencí modálních sloves. Efektivní kontrola souvisí sdeontickou modalitou aje reprezentována skrze imperativ amodální slovesa vdeontické interpretaci. Vrámci modality existují dvě možnosti: přítomnost nebo absence modálního slovesa. Vpřípadě slovesného času (vzdálenosti) se jedná opřítomnost nebo absenci morfému perfekta. Absencí modálního slovesa se rozumí, že profilovaný proces je součástí reality mluvčího (součástí epistemické kontroly). Přítomnost modálního slovesa staví tento proces mimo realitu mluvčího, konkrétně do potenciální roviny, aproces se tak stává „kandidátem“ pro přijetí do reality mluvčího. Bezpříznakovým časovým údajem je přítomnost vzhledem ke groundu (immediate), morfém –ed staví profilovaný děj mimo aktuální dění (non-immediate) (Langacker, 2009, s.162). Obrázek 4, který vychází zLangackerova dynamického evolučního modelu (Langacker, 1991, s.242), ilustruje binární systém vrámci modality. OBRÁZEK 4.Zobrazení modálního zakotvení Vraťme se nyní kLangackerovu příměru kdivadlu. Centrem konceptuální struktury je konceptualizátor (mluvčí aadresát), jehož primární úlohou je orientace pozornosti (directing of attention) směrem ktomu, co je explicitně popisováno (objekt, O), atudíž tzv.na scéně (onstage region). Konceptualizátor je primárně konstruován subjektivně (je implicitně zahrnut ve výpovědi). Maximálně subjektivně je konstruován tehdy, pokud ztrácí povědomí sám osobě, funguje pouze jako subjekt konceptualizace aje zcela implicitně přítomný vkonceptuální struktuře. Objekt (O) konceptuální struktury je naopak konstruován objektivně (je explicitně popisován). Maximálně objektivně je konstruován tehdy, pokud je zcela explicitně vyjádřen (Langacker, 2008, s.260–261). Na následujících příkladech můžeme pozorovat, jak se postupně mění míra subjektivity klauze vzávislosti na přítomnosti/absenci modálního slovesa. O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A realita (absence modálního slovesa) potenciální rovina (přítomnost modálního slovesa) 82 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 5) Creo que Anna está embarazada. Myslím si, že je Anna těhotná. Ithink Anna is pregnant. 6) Anna está embarazada. Anna je těhotná. Anna is pregnant. 7) Anna puede estar embarazada. Anna je asi těhotná. / Anna může být těhotná. Anna may be pregnant. Ve výpovědi (5) mluvčí vyjadřuje svůj postoj zcela explicitně skrze creo que („myslím si, že“). V(6) a(7) subjektivita stoupá, postoj mluvčího je vobou případech implicitní. V(6) absence modálního slovesa implicitně označuje zahrnutí propozičního obsahu do chápání reality mluvčím. Vysoké míry subjektivity dosahuje také (7) smodálním slovesem. Postoj mluvčího je jednak zcela implicitní (creo que je obsáhnuto vmodálním slovese puede), azároveň modální sloveso zahrnuje idalší významy než jen pouhé tvrzení, vtomto případě se jedná odomněnku. Dle Langackera tedy výpověď (5) chápeme jako maximálně objektivní avýpovědi (6) a(7) jako maximálně subjektivní. Příklad (6), tvrzení, odpovídá Obrázku 1, které je kanonickým zobrazením konceptuální struktury. Upříkladu (5) Creo que Anna está embarazada („Myslím si, že je Anna těhotná“) dochází oproti příkladu (4) Creo que estás mintiendo („Myslím si, že lžeš“) koslabení interakce mezi mluvčím aadresátem (jejich vztah je vyobrazen přerušovanou čarou). Mluvčí zde hovoří odalším účastníku komunikační situace anesměřuje výpověď přímo na adresáta. Zároveň jsou oba konceptualizátoři pouze částečně profilováni vrámci explicitní oblasti (atudíž znázorněni přerušovanou čarou). Tuto situaci graficky vyobrazujeme vObrázku 5. OBRÁZEK 5.Konceptuální struktura simplicitní interakcí vrámci groundu (Creo que Anna está embarazada) O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A O explicitní oblast ground M A realita (absence modálního slovesa) potenciální rovina (přítomnost modálního slovesa)