Několik poznámek ke zpracování slovotvorných elementů v překladovém slovníku

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1, S. 102–117 Několik poznámek ke zpracování slovotvorných elementů vpřekladovém slovníku1 Martin Šemelík (Praha) SOME REMARKS ON THE TREATMENT OF WORD-FORMING ELEMENTS IN ATRANSLATION DICTIONARY The aim of this paper is to reflect on alexicographical work that can be regarded as exceptional (not only in the context of German-Russian lexicography), and to show how its concept could be refined for anew bilingual dictionary of word-forming elements. The Slovar’ slovoobrazovatel’nyh elementov nemec kogo iazyka (SSENI, M.D.Stepanova et al., 1979) can be characterized as aspecialized bilingual word-formation dictionary containing 770 entries of word-forming elements of contemporary German and listing Russian equivalents of the respective lexical items. The paper offers ashort discussion of word-forming elements in the framework of monolingual and translation lexicography, from the perspective of both general and specialized (word formation) dictionaries. After this exposition, the paper focuses on the characteristics and description of the approach taken by the SSENI. It is posited that the dictionary is outstanding in many respects and that it can, even forty years after its publication, serve as an inspiration for similar dictionaries of other language pairs. Along with the analysis of the SSENI, the paper puts forward some specific suggestions for the treatment of wordforming elements. KEY WORDS German language, word formation, word forming elements, dictionary, lexicography KLÍČOVÁ SLOVA němčina, slovotvorba, slovotvorné elementy, slovník, lexikografie DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2020.1.7 1. ÚVODEM Cílem tohoto příspěvku je jednak připomenout si lexikografické dílo, které je nejen vrámci německo-ruské lexikografie výjimečné akteré si zaslouží, aby bylo následováno, jednak— na pozadí specifik tohoto díla— se zamyslet nad možnostmi aproblémy lexikografického zpracování slovotvorných elementů vsoučasných překladových slovnících. Slovar’ slovoobrazovatel’nyh elementov nemeckogo jazyka (dále jen SSENJ) byl vydán vroce 1979 vnakladatelství Russkij jazyk vMoskvě.2 Jedná se oko1 Studie vznikla spodporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092. 2 Jen pro zajímavost azcela na okraj: Autor tohoto textu vlastní vzácný exemplář svlastnoručně psaným věnováním M.D.Stepanové adresovaným lipskému germanistovi W.FleiOPEN ACCESS MARTIN ŠEMELÍK 103 lektivní dílo autorů zřad pracovníků apracovnic Moskevského státního pedagogického ústavu cizích jazyků Maurice Thoreze pod vedením M.D.Stepanové, jež obsahuje mj.770 heslových statí slovotvorných elementů současné němčiny aruské ekvivalenty příslušných slovotvorně utvářených slov. Předkládaný příspěvek má následující strukturu: Po vymezení cíle vkap. 1 následuje vkap. 2 krátké exposé ke zpracování slovotvorných elementů vrámci jednojazyčné apřekladové lexikografie, ať už zperspektivy slovníků obecných, či speciálních (slovotvorných). Kap. 3 podává charakteristiku apopis koncepce SSENJ, kap. 4 je věnována popisu jeho heslové statě. Vkap. 5 najdeme návrhy na zpracování slovotvorných elementů vdnešních překladových slovnících. Kap. 6 má charakter shrnutí. 2. SLOVOTVORNÉ ELEMENTY VPŘEKLADOVÝCH SLOVNÍCÍCH Zájem ootázky slovní zásoby, daný aspekty psychologickými, lingvistickými ididaktickými, je vsoučasné jazykovědě velmi živý (viz Lewis, 2010), zároveň však není úplně nový (srov.již Beneš, 1975). Studenti cizích jazyků udávají, že podstatná část jejich jazykových problémů voblasti produkce ipercepce jazyka je dána chybějícími znalostmi slovní zásoby (viz Nation, 1990, s.2). Jsou to přitom nedostatky právě vlexikální oblasti, které komunikaci ovlivňují nejzávažnějším způsobem, např.ve srovnání svýslovností, morfologií či syntaxí (srov.Köster, 2001, s.887, inter alia). Uvažme dále, že mj.ivněmčině je slovotvorba nejčastěji využívanou možností rozšiřování slovní zásoby aže oproti jiným způsobům (přejímky zcizího jazyka arůzná metaforická či metonymická pojmenování) má nezanedbatelné výhody (viz Barz, 2009, s.640). Nové slovotvorné produkty jsou většinou relativně dobře srozumitelné, neboť se recipient může opřít oznalost již existujících lexikálních jednotek; zároveň jsou výsledné slovotvorné produkty formálně odlišné od výchozích jednotek, což je zhlediska kognitivní zátěže též výhodou (srov.ibid.). Dále např.psycholingvistické experimenty naznačují, že prefixace asufixace mají významný vliv na rozpoznání slova (srov.Marslen-Wilson et al., 1994), přičemž jednotlivá strukturní schémata (slovotvorné modely) hrají podstatnou roli zhlediska mentálního lexikonu (viz Aitchinson, 1997). Pro studenty cizího jazyka je tak kupříkladu jednodušší rozšířit si slovní zásobu způvodně tisíce na dva tisíce jednotek, pokud mezi těmito původními jednotkami existují formální souvislosti apokud jsou nové jednotky do těchto souvislostí integrovány (ten Hacken— Abel— Knapp, 2006, s.245). Zlexikografického hlediska jsou výše uvedené skutečnosti relevantní pro všechny slovníky určené (také) pro nerodilé mluvčí jazyka, byť třeba ivelmi pokročilé, bez ohledu na to, zda jde oslovníky jednojazyčné nebo překladové. Slovníky mohou vedle své hlavní funkce (dešifrace významu při percepci cizojazyčného textu, překlad zL1 do L2 apod.) plnit irůzné další funkce vedlejší, přičemž jednou znich může být jejich funkce učební pomůcky při osvojování arozšiřování slovní zásoby.3 Ztohoto důvodu scherovi. Exemplář dále obsahuje poznámky jeho žákyně I.Barzové (osobní komunikace sI.B.). 3 Kslovníkovým funkcím viz Tarp (1995). OPEN ACCESS 104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 pak lze zařazení slovotvorných elementů vnímat jako krok kuživatelské přívětivosti toho kterého lexikografického díla. Zanedbatelná vtéto souvislosti není ani skutečnost, že inventarizace slovotvorných elementů činí slovník otevřeným vtom smyslu, že dané heslové statě umožňují, nebo alespoň usnadňují, dešifraci slov, která se do slovníku (ať už zjakéhokoli důvodu) nedostala. Současné německé, české aněmecko-české, popř. česko-německé slovníky kinventarizaci slovotvorných elementů přistupují velmi různě. Vhojnější míře jsou ovšem obsažené pouze vněmeckých jednojazyčných slovnících, např.vDuden. Das Bedeutungswörterbuch (kolektiv autorů), Langenscheidt Großwörterbuch Deutsch als Fremdsprache (D.Götz— G.Haensch— H.Wellmann, eds.) či Wortfamilienwörterbuch der deutschen Gegenwartssprache (G.Augst). Včeských výkladových slovnících je najdeme jen zřídka, resp.vúzce omezeném výběru, přičemž výjimkou není ani nejnovější Akademický slovník současné češtiny (kolektiv autorů), jehož součástí jsou pouze „některé slovotvorné komponenty cizího nebo domácího původu splným nebo oslabeným lexikálním významem, uplatňující se při sériovém tvoření jako první nebo koncové části (auto-, bio-, mono-, mega-; jedno-, celo-, vele-; -fil, -filie, -log, -logie; -mil/ -milec)“ (Kochová— Opavská, 2016, s.22).4 Němčina ičeština mají kdispozici speciální slovníky věnované slovotvorným elementům, obě díla jsou však koncipována velmi rozdílně: Lexikon zur Wortbildung (G.Augst) obsahuje nejen afixy, ale ivelké množství dalších různých morfémů, knimž uvádí, např.ve srovnání se SSENJ, velmi úzce vymezený soubor informací, zatímco Slovník afixů užívaných včeštině (J.Šimandl, ed.) je souborem více či méně detailních studií jednotlivých slovotvorných elementů. Situace vpřekladové lexikografii je opoznání méně potěšitelná. Slovotvorné elementy vněmecko-českých, popř. česko-německých slovnících až na několik výjimek nenajdeme. Obsahuje je dnes již notně zastaralý (jakkoli obdivuhodný) Encyklopedický německo-český slovník (J.V.Sterzinger, viz obr.1 vpříloze) aDuden. Německý výkladový slovník sčeskými ekvivalenty (srov.obr. 2 vpříloze). Druhé jmenované dílo však představuje pouze „bilingvalizovanou“ verzi již zmiňovaného Duden. Das Bedeutungswörterbuch; kjednotlivým významům původního jednojazyčného německého slovníku byly (často velmi nahodile) doplněny základní překladové ekvivalenty. Ve Velkém německo-českém akademickém slovníku (M.Vachková akol.) se se slovotvornými elementy sice počítá (srov.Vachková, 2007a, 2007b, Šemelík, 2016a, 2017), dílo však zatím není veřejnosti kdispozici. Totéž platí ovznikajícím Německo-českém slovníku slovotvorných prostředků (viz Šemelík, 2019 aobr. 6 vpříloze). Jistá zdrženlivost autorů překladových slovníků ve věci inventarizace slovotvorných elementů je ale do určité míry pochopitelná, uvážíme-li, že problémy stím spojené jsou značné už vpřípadě zpracování pro slovník výkladový. Vtéto souvislosti zde můžeme konstatovat, že kontroverze se týkají mj.otázky, vjakém rozsahu mají být tyto jednotky inventarizovány, kde přesně mají být příslušné heslové statě umístěny či jak naložit smnohdy hůře uchopitelnou ekvivalencí na podslovní úrovni (srov.Hyvärinen, 2000, s.33nn.). Sohledem na výše řečené je proto potřeba autory aautorky SSENJ ocenit za jejich odvahu zhostit se takto náročného úkolu. 4 Některá zuvedených hesel byla již zveřejněna na internetových stránkách slovníku, viz http://slovnikcestiny.cz/uvod.php (22.4.2020). OPEN ACCESS MARTIN ŠEMELÍK 105 3. CHARAKTERISTIKA AKONCEPCE SSENJ SSENJ lze charakterizovat jako slovník jazykový, dvojjazyčný, speciální, synchronní, alfabeticky uspořádaný, tištěný. Základní části slovníku představují různé doprovodné texty ahlavní heslář obsahující statě slovotvorných elementů současné němčiny aruské ekvivalenty slov tvořených jejich pomocí (srov.obr. 3— 5 vpříloze). Doprovodné texty jsou poměrně rozsáhlé. Před samotným heslářem najdeme Úvodní slovo od nakladatelství (Ot izdatel’stva, s.3–4), Předmluvu (Predislovie, s.5–15, autorka M.D.Stepanova), Seznam literatury rozdělený na lexikografické prameny anaučné statě (Leksikografičeskie istočniki aNaučnye raboty, s.16–17), Návod kpoužití (Kak pol’zovat’sja slovarem, s.18–22), Fonologickou transkripci (Transkripcionnye znaki, s.23–24), Značky asymboly (Uslovnye znaki, s.25–26), Zkratky (Uslovnye sokraščenija, s.27–31) aTabulku sněmeckou abecedou (Nemeckij alfavit, s.32). Hlavní část slovníku tvoří heslář (s.33–478). Na konci knihy se nachází Souhrnný seznam slovotvorných elementů (Obščij spisok slovoobrazovatel’nyh elementov, s.479–518) aSkica slovotvorby současného německého jazyka (Slovoobrazovanie sovremennogo nemeckogo jazyka, s.519–536, autorka M.D.Stepanova). Úvodní slovo od nakladatelství obsahuje mj.informace oautorech aautorkách slovníku aúdaje kjejich podílu na jeho vzniku. Je zde vymezen předmět popisu, kterým je systém slovotvorby současného německého jazyka, acharakterizován obsah slovníku, který tvoří 770 statí slovotvorných elementů, tj.prefixů, poloprefixů, prvních částí složenin, sufixů, polosufixů adruhých částí složenin (ukázky vybraných hesel viz příloha). Následuje popis informační nabídky heslové statě avymezení cílové skupiny uživatelů, kteří se rekrutují zřad odborníků, konkrétně jde oučitele němčiny na středních avysokých školách, překladatele astudenty němčiny jakožto cizího jazyka. Už na tomto místě by bylo možné očekávat informace kfunkcím, které má SSENJ plnit, ty však najdeme až vPředmluvě. Kapitolu uzavírá mj.poděkování prof. W.Flei - scherovi za pomoc při práci na slovníku. Předmluva tematizuje především účel slovníku, základní principy, kterými se autoři aautorky při jeho tvorbě řídili, slovotvorné modely současného německého jazyka aprincipy slovotvorné analýzy uplatněné ve slovníku či otázky týkající se výběru heslářových položek, posouzení produktivity apod. Vúvodní části textu Předmluvy najdeme informace omotivaci ksepsání slovníku. M.D.Stepanova uvádí, že (tehdy) současné slovníky různých jazyků zpravidla nenabízí dostatečný popis slovotvorných elementů, že se vrámci německé lexikografie však začíná prosazovat určitá tendence kzohlednění slovotvorby ve slovníku; vtéto souvislosti je uváděn např.Wörterbuch der deutschen Gegenwartssprache R.Klappenbachové aW.Steinitze (s.5). Autorka zároveň připomíná, že všeobecné slovníky nemohou pojmout ani detailně zpracovat veškeré slovotvorné elementy aže uzrál čas ktomu, aby byl předložen speciální slovník slovotvorných elementů, kterým je právě SSENJ (ibid.). Vnásledující části textu autorka precizuje charakteristiku skupiny uživatelů obsaženou již vÚvodním slovu od nakladatelství, resp.zmiňuje některé zfunkcí, které má slovník plnit, především pak jeho funkci didaktickou. Dle autorky slovník uživatelům poslouží např.při dešifraci aurčení významu slovotvorně utvářených slov, která dosud nebyla lexikograficky zpracována (např.neologismy), překladu či akvizici asystematiOPEN ACCESS 106 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 zaci slovní zásoby. Vtextu najdeme též zmínku ovyužití slovníku jakožto pomůcky při tvorbě učebních pomůcek avrámci strojového překladu (s.6). M.D.Stepanova uvádí pět základních principů, kterými se autorský tým při tvorbě SSENJ řídil (s.6nn.): — SSENJ usiluje osynchronní popis slovotvorných elementů zaměřený na slovotvornou utvářenost lexikálních jednotek (viz idále), na jejich strukturu nazíranou prizmatem současného jazyka. — Popis významu jednotlivých slovotvorných elementů je založený na sémantických, resp.lexikálně-kategoriálních charakteristikách. — Slovník byl vytvořen primárně pro uživatele sruštinou jakožto mateřským jazykem. — Autorský tým se snažil zachytit jevy typické, mj.sohledem na praktickou upotřebitelnost exemplifikace, resp.obecněji sohledem na zamýšlené uživatele slovníku. — Důraz je na konciznost popisu, ato vsouvislosti se skutečností, že popis slovotvorných elementů je určen pro slovníkové zpracování. Na základě osmi slovotvorných modelů (výčet viz níže) jsou definovány jednotlivé třídy slovotvorných elementů. Při slovotvorné analýze lexikálních jednotek pracuje SSENJ skonceptem sémantické motivovanosti slovotvorně utvářeného slova. Význam jednotlivých slov je uživatelům zprostředkován nejen jejich ruskojazyčným ekvivalentem, ale izobecňující lexikálně-kategoriální významovou parafrází pro daný slovotvorný element (popř. model), jehož pomocí jsou utvořena. Přichází-li vúvahu dvojí různá motivace (viz např.Gepäck kpacken iPack na obr.3 vheslové stati Ge-Ivpříloze, položka I. 2.) či alternativní možnosti segmentace (unglücklich— Unglück + -lich iunglücklich— un + glücklich), je to uvedeno ve zvláštní části heslové stati. Základové slovo je uvedeno itehdy, pokud je sémantika slovotvorného produktu ve srovnání svýchozí bází již zastřená (např.Haß uhässlich). Lexikální jednotky sunikálními komponentami najdeme vsamostatném oddíle heslové statě (srov.kupříkladu položky I. 3. vhesle Ge-Ivpříloze, obr.3). SSENJ zachycuje nejen sémantické, ale ifonetické, gramatické astylistické aspekty slovotvorných modelů (viz kap. 4 této studie). Dle M.D.Stepanové byly do hesláře zařazeny všechny slovotvorné elementy současné němčiny, pokud jsou doložené alespoň dvěma až třemi slovotvornými produkty, ato bez ohledu na jejich produktivitu. Autoři aautorky převzali údaje kproduktivitě zrenomované sekundární literatury, přičemž text vtéto souvislosti obsahuje odkaz na Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache W.Fleischera zroku 1974 (s.13). Údaje ke stupni produktivity SSENJ nenabízí (s.12). Sympatické je, že SSENJ přiznává množství problémů, které jsou sposouzením produktivity spojené, mj.skutečnost, že vpřípadě mnohých elementů řeckého alatinského původu se údaj oproduktivitě spíš vztahuje kslovotvornému systému starořečtiny alatiny, neboť do němčiny byly převzaty již „hotové“ slovotvorné produkty, vnichž je daný slovotvorný element jasně identifikovatelný, vněmčině jako takový však slovotvorně produktivní není.5 5 Kmožnostem výzkumu produktivity véře korpusových nástrojů viz Štícha (2012, s.100nn.). OPEN ACCESS MARTIN ŠEMELÍK 107 Zhlediska již několik desetiletí trvající diskuze týkající se postavení tzv.poloprefixů (-freundlich, -feindlich apod.)6 zde jen zmiňme, že SSENJ vsouladu stehdejším většinovým názorem skonceptem poloprefixů pracuje, ale jako poloprefixy pojímá iodlučitelné prefixy an-, mitapod. (s.13).7 Určitou zvláštností SSENJ je, že neoperuje sjinak poměrně obvyklým termínem „konfix“ pro eurolatinismy auto-, bio-, -therm aj., které pojímá jako prefixy, resp.sufixy.8 Skica slovotvorby současného německého jazyka, na rozdíl od ostatních doprovodných textů umístěná za heslářem, je věnována šesti základním tematickým okruhům, ato postavení slovotvorby vsystému jazyka, základním termínům akonceptům slovotvorby, morfémům aslovotvorné analýze, slovotvorným modelům, sémantickým astylistickým aspektům slovotvorby adynamice voblasti synchronní slovotvorby. Slovotvorbě se přiznává statut autonomní disciplíny (oproti jejímu dřívějšímu pojetí jakožto součásti gramatiky či lexikologie) sčetnými styčnými plochami sdalšími rovinami popisu jazyka. Text obsahuje pojednání osynchronii adiachronii voblasti slovotvorby; vsouvislosti s„janusovskou tváří“ slovotvorby je citován M.Dokulil ajeho koncepty slovotvorné utvářenosti ve smyslu výsledku („Wortgebildetheit“) aslovotvorby ve smyslu procesu („Wortbildung“).9 Zmiňovány jsou další koncepty, především motivované vs. motivující slovo, produktivita aslovní čeleď. Morfémy jsou na základě funkčních kritérií klasifikovány do dvou základních tříd, kterými jsou morfémy lexikální (kořenové morfémy amorfémy slovotvorné)10 agramatické. Pozornost se věnuje variabilitě morfémů (Garten— Gärtner) aanalýze na binárně pojaté bezprostřední konstituenty (Erfrischung: tři morfémy, Er— frisch— ung, dvě bezprostřední konstituenty, erfrischen + -ung). Tematizovány jsou alternativní možnosti analýzy (Arbeiter— Arbeit + -er či arbeiten + -er) adalší jevy zoblasti různých alternací aredukcí (Affe— Äffin). Slovotvorný model se zde chápe jakožto morfologicky, syntakticky alexikálně-sémanticky definovaný strukturní vzorec popisující produkci slovotvorně utvářených slov. SSENJ rozlišuje celkem osm základních slovotvorných modelů (modely kořenových slov, modely bezafixového tvoření slov, prefixové, sufixové, prefixovo-sufixové11, poloprefixové, polosufixové, kompoziční modely). Voddílu kdynamice voblasti synchronní slovotvorby je pojednáno oroli cizích elementů 6 Výstižné shrnutí této problematiky viz Donalies (2005, s.25n.) aVachková (2015, s.216). 7 Přehled různých pojetí těchto elementů viz Donalies (2005, s.28). Českým příspěvkem ktéto problematice německé slovotvorby je Šimečková (1994) a(2002). 8 Za odstranění kategorie konfixu se vrámci odborné diskuze kněmecké slovotvorbě přimlouvá např.L.M.Eichinger (srov.na několika různých místech Eichinger, 2000). 9 Na s.520 najdeme odkaz na jeho stať zroku 1968. Viz Dokulil (1968) vseznamu literatury této studie. 10 Zařazení slovotvorných morfémů do skupiny morfémů lexikálních je zde možná poněkud překvapivé, uvážíme-li, že se slovotvorba vSSENJ chápe jako samostatná disciplína. Vanalogii ktomu by se nabízelo vymezit slovotvorné morfémy jako samostatnou skupinu. 11 Zhlediska cirkumfixů je nápadné, že se kombinace prefix + sufix vpředchozích soupisech inventarizovaných slovotvorných elementů vSSENJ neobjevuje (srov.např.Úvodní slovo od nakladatelství, s.3). OPEN ACCESS 108 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 při „internacionalizaci“ (s.535) slovní zásoby, opřechodu některých jednotek zkategorie poloafixů do kategorie afixů, oprocesu vzniku nového slova zafixu (-ismus— der Ismus) aj. Doprovodné texty SSENJ se celkově vyznačují vysokou kvalitou, jejich negativním rysem je však to, že se některé informace opakují na několika místech zároveň. Ve zvýšené míře to platí oPředmluvě aSkice slovotvorby současného německého jazyka, přičemž si lze celkem bez větších problémů představit jejich sloučení azkrácení. 4. HESLOVÁ STAŤ VSSENJ Jak již bylo uvedeno výše, byla do SSENJ zařazena široká paleta různých slovotvorných elementů. Jednotlivé slovotvorné elementy jsou řazeny vabecedním pořádku, přičemž heslová stať má vmnoha ohledech podobu srovnatelnou sběžnými výkladovými či překladovými slovníky, vněkterých ohledech se však liší. Na první pohled upoutá chybějící orientace textu do sloupců, pro tištěné slovníky jinak typická, či ztvárnění lemmatu. To je jednak vycentrované avýrazněji oddělené od zbytku heslové statě, než je obvyklé, jednak je zopakované na prvním řádku následujících komponent heslové stati (viz ukázková hesla vpříloze). Po lemmatu následuje údaj kvýslovnosti, další součástí heslové statě je zařazení slovotvorného elementu do jedné zdaných podtříd (prefix, sufix atd.) ainformace kproduktivitě afrekvenci, popř. další charakteristiky. Popis významu na základě lexikálně-kategoriálních charakteristik najdeme umístěný za římskou číslicí. Informace za arabskou číslicí se týkají další specifikace významu, slovotvorné báze aj. Exemplifikace je ve většině případů velmi bohatá, omezuje se však na jednotlivá izolovaná slova nezasazená do slovních spojení či vět. Kjednotlivým slovům (příkladům) SSENJ uvádí jednak základní gramatickou charakteristiku, např.vpodobě údaje ogramatickém rodu aformě genitivu singuláru usubstantiv, eventuálně též stylistické kvalifikátory, jednak překlad, dále slovotvornou bázi, údaj kjejímu gramatickému rodu atéž její překlad. Veškeré překlady jsou bezkontextové, systémové. 5. SLOVOTVORNÉ ELEMENTY VPŘEKLADOVÉM SLOVNÍKU NOVĚ12 SSENJ je nesporně velmi cenné dílo, které idnes může sloužit jako inspirace autorům aautorkám obecných islovotvorných překladových slovníků. Zároveň však platí, že se od doby jeho vzniku voblasti metalexikografického výzkumu ivpraktické lexikografii událo mnoho nového aže některé dílčí aspekty jeho zpracování je dnes patrně nutné pojmout jinak. Následující odstavce obsahují nástin možného zpracování vybraných dílčích aspektů pro nový překladový slovník sněmčinou jakožto výchozím jazykem. Dané postuláty se vztahují jak na překladový slovník obecný, tak překladový slovník speciální slovotvorný. Součástí heslové statě by ideálně měly být informace k: 12 Tato kapitola je revidovanou arozšířenou verzí kapitoly 1.4.2 studie Šemelík (2014). OPEN ACCESS MARTIN ŠEMELÍK 109 (a) terminologii, (b) formální stránce, slovotvorné bázi, slovotvornému produktu agramatice, (c) výslovnosti, (d) slovotvornému významu, ekvivalentu, užití vúzu, (e) paradigmatickým vztahům, (f) diasystematickým charakteristikám, (g) produktivitě.13 Ad (a) Jednotlivý element by měl být přiřazen odpovídající podtřídě slovotvorných elementů (prefix, sufix apod.). Mnozí uživatelé takové údaje sice neocení (srov.Barz, 2003, s.387 či Mugdan, 1984), pokud je však dílo určené pro uživatele zřad filologů, jsou takové údaje namístě. Že se autoři aautorky budou muset vypořádat snejednou terminologickou potíží, je přitom jasné. Připomeňme zde kupříkladu již výše zmíněnou otázku poloafixů či odlučitelných prefixů. Jako vhodné řešení se jeví vyjít ze školské praxe vté které zemi akontrastivního pohledu němčina vs. cílový jazyk. Aplikováno na české poměry by to např.znamenalo označovat elementy typu an-, aufapod. ve slovech anrufen, aufstehen atd. jako odlučitelné prefixy (resp.odlučitelné přípony), ato vsouladu se školskou praxí vČeské republice, ve které se, pokud jde ovýuku němčiny jako cizího jazyka, jedná ozavedené termíny (viz učebnice německého jazyka na českém trhu). Zhlediska kategorie poloafixů pak lze konstatovat, že se vpřípadě páru němčina/čeština jedná opoměrně praktický termín, neboť tvoření slov pomocí poloafixů je vněmčině výrazně častější avyprofilovanější než včeštině. Český mluvčí tyto rozdíly vnímá zpravidla intenzivně, přičemž je didakticky vhodné mít pro tento (pro českého uživatele méně obvyklý) fenomén speciální označení. Na nevýhody aproblémy zvolené terminologie je pak možné upozornit vdoprovodných textech. Představu, podle které je jen jedno řešení možné asprávné, je potřeba opustit, zvláště když uvážíme, že všeobecné shody na terminologických otázkách nebylo, alespoň pokud jde ooblast německé slovotvorby, dosud docíleno. Ad (b) Slovník by měl poskytnout informaci kvariantám slovotvorného elementu (viz případy typu Ge-…(-e) a…-ge-…-e ve slovotvorných produktech Gebell, Gebelle, Herumgehopse). Součástí informační nabídky by měly být informace ke slovnědruhové přináležitosti jak slovotvorné báze, tak slovotvorného produktu. Ve slovnících, které jsou určené kprodukci jazyka či pro filology, by bylo potřeba doplnit též morfosémantické vlastnosti báze (např.Ge-…(-e) se nepojí se slovesy sneodlučitelným prefixem, 13 Přehled je inspirovaný především kritérii, která při analýze lexikografického zpracování slovotvorných elementů vanglických slovnících používá Prćić (1999) aPrćić (2008). Je přitom zřejmé, že se informační nabídka heslové statě arozsah daných informací musí řídit potřebami zamýšlených uživatelů. Např.vpřípadě slovníku pro filology si nad rámec zde tematizovaných kritérií lze představit mj.iinformace khistorickému vývoji jednotlivých slovotvorných elementů (diachronní aspekty německé slovotvorby nejpodrobněji viz Henzen, 1965). OPEN ACCESS 110 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 -erei se nepojí se slovesy označující meteorologické jevy: *Gebesuche, *Donnerei). Uživatelé jistě ocení iúdaje ke gramatickým vlastnostem slovotvorných elementů; usufixů či polosufixů tvořících substantiva audruhých částí podstatných jmen se nabízí uvést údaj kformám genitivu singuláru anominativu plurálu (-s,- usufixu -er tvořící podstatná jména činitelská apod.), uslovesných prefixů údaj k(ne)odlučitelnosti aj. Za úvahu by stálo doplnit gramatické údaje ikekvivalentům slovotvorných produktů, které by koneckonců ocenili nejen nerodilí mluvčí cílového jazyka (pokud by byl pro ně slovník určený), ale iuživatelé scílovým jazykem jakožto jazykem rodným, neboť ioni mohou mít pochybnosti ohledně gramatických charakteristik lexikálních jednotek své mateřštiny. Vpřípadě těchto pochyb však musí, alespoň pokud jde oSSENJ, sáhnout po další, jiné příručce. Nový slovník by jim sekundárně mohl nabídnout itento servis. Ad (c) Heslová stať by měla obsahovat alespoň informaci, zda je daný slovotvorný element pod přízvukem či nikoli, videálním případě by součástí hesla měla být ifonologická transkripce, pokud to je zkontrastivní perspektivy smysluplné. Vněmecko-českém slovníku pro české uživatele by transkripce byla vhodná např.uelementů typu er-, ver-, zernebo -lich, neboť včeštině neexistuje vokalizované r, ani tzv.ich-Laut, vdůsledku čehož čeští rodilí mluvčí mívají svýslovností těchto hlásek apříslušných slovotvorných produktů problémy (alespoň to platí pro uživatele na nižší úrovni pokročilosti). Totéž se týká transferu regresivní asimilace (srov.česká výslovnost -ismus jakožto [-ɪzmʊs], naproti tomu německy [-ɪsmʊs]), resp.ztráty znělosti na konci morfémů (srov.tendence českých rodilých mluvčí vyslovovat např.abvabnehmen jako ['ab-] místo ['ap-]; podrobněji viz Schmidt— Vachková, 2009). Ad (d) Výklad významu slovotvorného elementu musí být uveden ivpřekladovém slovníku, protože informace typu -lich: -ní, -ný by většině uživatelů slovníku patrně nestačila. Jako oprávněný lze hodnotit ipožadavek, aby vpřekladovém slovníku byl uživatelům nabídnut přehled ekvivalentních slovotvorných elementů (či kompenzačních prostředků, pokud ekvivalentem není slovotvorný element), které odpovídají slovotvornému elementu německému. Např.toto je oblast, ve které by koncepci SSENJ bylo možné modifikovat, neboť SSENJ nabízí „pouze“ překlady slovotvorných produktů, jež jsou pomocí daného elementu vytvořeny. Chce-li uživatel informaci kekvivalentu elementu, je nucen si tuto informaci „vyabstrahovat“ sám na základě uvedených příkladů ajejich překladů, což pro něj znamená zvýšenou kognitivní zátěž.14 Akcent na systémové ekvivalenty je vpřípadě SSENJ vkontextu tehdejšího poznání ateoretické báze díla (strukturalistický, strukturně-morfematický popis „Lipské školy“, tehdy reprezentovaný především osobou W.Fleischera) pochopitelný. Pro dnes vznikající slovník je však potřeba vykročit více směrem ktextové ekvivalenci, kterou lze díky překladovým korpusům, resp.na nich založeným aplikacím dnes zkoumat mnohem 14 Ekvivalent slovotvorného elementu najdeme vSSENJ pouze uněkolika málo vybraných hesel, např.uzerII (s.469). OPEN ACCESS MARTIN ŠEMELÍK 117 OBRÁZEK 5.Heslová stať -hase vSSENJ, s.194 OBRÁZEK 6.Heslová stať vNěmecko-českém slovníku slovotvorných prostředků (srov.Šemelík, 2019, s.153) 31. 5. 2020 Tvorba slovníku https://lexarchiv.ff.cuni.cz/lexikograficka-sekce/_spravce/index.php?form=nahledy&sd=adj&id=114914&nahled=slovnikovy 1/1 -fern, -fern adj. [-fɛrn] nepřízvučný sufixoid, produktivní, substantivní báze A přen. | v češtině zprav. opis adjektivem, předložkou a substantivem; vyjadřuje něčí odtrženost od něčeho odtržený od koho, čeho vzdálený komu, čemu neein weltferner Spinner k subst. die Welt realitě vzdálený fantasta/snílek | snílek žijící v oblacích realitätsferne Vorstellungen k subst. die Realität nereálné/neuskutečnitelné představy eine wirklichkeitsferne Theorie k subst. die Wirklichkeit teorie odtržená od reality bildungsferne Schichten k subst. die Bildung vrstvy s omezeným přístupem ke vzdělání B v češtině zprav. opis adjektivem, předložkou a substantivem; vyjadřuje fyzickou vzdálenost vzdálený od čeho směřující od čeho zentrumsferne Regionen k subst. das Zentrum regiony daleko od centra | centru vzdálené oblasti ein Pulli mit einem halsfernen Rollkragen k subst. der Hals svetr s volným rolákem das körperferne und körpernahe Ende des Oberarmknochens lék., biol., k subst. der Körper distální a proximální konec kosti pažní SYNONYMA A -fremd ANTONYMA A -nah B -nah OPEN ACCESS