Rozvoj spolkové aktivity v Předlitavsku od druhé poloviny 19. století s důrazem na vznik a působení Národní jednoty pro východní Moravu

Rozvoj spolkové aktivity vPředlitavsku od druhé poloviny 19.století sdůrazem na vznik apůsobení Národní jednoty pro východní Moravu1 Eva Fischerová2 ABSTRACT Development of the Association Activity in Cisleithania since the Second Half of the 19thCentury with an Emphasis on the Establishment and Activoties of the National Association of Eastern Moravia The paper deals with the foundation, organization and activity of the national protective association, which existed in the eastern Moravia in the period of 1885–1948. It was the National Association of Eastern Moravia and it protected the so-called “border guards” against the growing German population. The association performed economic, social and cultural activities. For instance, the members of the association participated in the censuses, helped with the organization of elections and financially supported the Czech industry. Among other things, the association provided various types of loans, was involved in education and cultural lives of the people who lived in the border regions. KEYWORDS Czech Minority; Germans; Protective Associations; National Association of Eastern Moravia ÚVOD Rozvoj spolků anejrůznějších spolkových aktivit byl patrný uvšech národů rakouské apozději rakousko-uherské monarchie od druhé poloviny 19.století. Tento rozmach byl spojen se společenskými apolitickými změnami své doby, kdy se jednotlivé národy snažily oprosazení svého vlastního jazyka akulturních tradic. Stímto cílem začaly vznikat různé druhy spolků arozvíjel se tak spolkový život. Důležité je zmínit, že Čechy nebyly národnostně jednotný celek. Vedle české národnosti zde svou početností vynikala především německá národnost. Na základě sčítání obyvatel zdruhé poloviny 19.století lze konstatovat, že česká národnost zahrnovala přibližně 63 % oproti 37 % německé národnosti. Nejsilnější pozici měli Němci 1 Tento text vznikl vrámci Studentského grantového systému Kproblematice obranných jednot jako fenoménu česko-německých vztahů na přelomu 19.a20.století (SGS–2018–037) řešeného na Katedře historických věd FF ZČU vPlzni. 2 Eva Fischerová, Katedra historických věd, Fakulta filozofická, Západočeská univerzita vPlzni, Sedláčkova 38, Plzeň 306 14, [email protected]. OPEN ACCESS 8 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 zejména voblasti severních aseverozápadních Čech, ato díky přímému sousedství sNěmeckou říší.3 Rozkvět české iněmecké spolkové činnosti vhabsburské monarchii je velmi úzce spojen sliberalizací politického života v60.letech, která nastala skoncem předcházející dekády spojené stzv.Bachovým neoabsolutismem.4 Budovaná spolková síť měla uobou národností podobnou strukturu.5 Spolek představuje společenskou instituci, která na bázi svých formálních ineformálních znaků apevně daných norem vzdělává své členstvo, jež mohou tvořit jak fyzické tak právnické osoby, které obvykle spojují společné zájmy. Za spolek můžeme také považovat specifickou sociální skupinu, kde jednotliví členové pracují na základě pevně daných pravidel aschválených stanov, asoučasně ke své prezentaci na veřejnosti využívají závazné symboly avzory chování.6 Spolek se podílí na utváření habitu7 jednotlivce, což lze chápat jako strukturovanou sadu dispozic apředpokladů, kterou člověk obvykle nevědomě získá následkem vystavení společenským institucím apravidlům.8 V19.století již členství ve spolku nezáviselo na původu, jako tomu bývalo ustavovských korporací, nýbrž obvykle na individuálních zásluhách. Přesto ve spolcích stále přetrvávala sociální hierarchie— na pozice nejvyšších spolkových funkcí byli obvykle obsazováni právníci, vysokoškolští učitelé, velkoobchodníci či průmyslníci. * * * Roku 1867 došlo kvydání prosincové ústavy, která všem občanům Rakouska-Uherska umožňovala shromažďovat se azároveň také vytvářet spolky. Do té doby byl spolkový život určen zejména obyvatelům hlavního města azemských center, nově se spolky začaly ustanovovat ve všech městech, adokonce ivenkovských lokalitách. Od 3 ŠPIRITOVÁ, Alexandra, Ústřední matice školská vletech 1880–1919, Národní archiv Praha, s.1.Dostupné z: http://www.nacr.cz/e-publ/paginae/fulltext/1993/spiritova.pdf, [cit.3.11.2018]. 4 Nejnověji srov.např.SEIDERER, Georg, Österreichs Neugestaltung. Verfassungs politik und Verwaltungsreform im österreichischen Neoabsolutismus unter Alexander Bach 1849–1859, Wien 2015. 5 GAWRECKÁ, Marie, Spolkový život Němců včeských zemích avČeskoslovensku, s.12.Dostupné z: http://www.slu.cz/slu/cz/projekty/webs/popularizace/postery-sylaby-publikace-1/ poster/4-cyklus/0320-sylabus.pdf, [cit.15.11.2018]. 6 BALCAROVÁ, Jitka, „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“ Bund der Deutschen ajeho předchůdci vprocesu utváření „sudetoněmecké identity“, Praha 2013, s.73. 7 Pojem habitus zavedl francouzský sociolog Pierre Bourdieu. Základní tezí konceptu habitu se dle něho stává soubor individuálních aindividualizovaných dispozic, tj.předpokladů ktomu vnímat, myslet ajednat ve světě jistým způsobem. Uvedené dispozice jsou výsledkem působení objektivních struktur, kterým je daný aktér po dlouhou dobu vystaven. Vkaždém sociálním prostoru aktér získá svou pozici, zníž vnímá svět. RŮŽIČKA, Michal— VAŠÁT, Petr, Základní koncepty Pierra Bourdieu: pole— kapitál— habitus, in: Antropowebzin, 2/2011. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/cs/zakladni-koncepty-pierra-bourdieu- -pole-kapital-habitus, [cit.2018-12-05]. 8 BALCAROVÁ, s.73. OPEN ACCESS EVA FiSChErOVÁ 9 60.let 19.století se veřejný život začal dělit na českou aněmeckou sféru, což se samozřejmě začalo týkat ispolkového života. Včeských zemích bylo možné zaznamenat existenci velké řady německých spolků různého zaměření— hospodářského, politického, náboženského ikulturního. Mezi nejrozšířenější spolky včeských zemích, ato jak včeském, tak německém prostoru, patřily hasičské spolky (Feuermännervereine). Vněmeckých oblastech českých zemí měly silné zastoupení také charitativní apodpůrné spolky, hospodářské aobchodní (Gewerbevereine) avneposlední řadě zemědělské alesnické svazy (Land und Forwstwirtschaftsvereine).9 Velkou členskou základnu měly také tělocvičné spolky (Deutscher Turnverein, 1861 založen vPraze aBrně a1864 vOstravě), které se rozvíjely vúzkém spojení sturnerským hnutím na území Německa. Deutscher Turnverein, který se rovněž věnoval organizování nejrůznějších společenských akulturních vystoupení, začal od 80.let 19.století vykazovat antisemitské tendence. Tělocvičné svazy měly svůj protějšek rovněž na české straně, ato vpodobě Sokola, na jehož založení se podíleli roku 1862 Jindřich Fügner aMiroslav Tyrš. Za jeho hlavní cíl považoval Tyrš následující: „Vzděláváním těla iducha, fyzickou energií, uměním avědou, morálními prostředky obnovit vlast.“10 Do kategorie kulturních německých spolků působících na českém území patřily rovněž velice rozšířené organizace pěvecké, čtenářské, vědecké, muzejní, osvětové adalší svazy obdobného zaměření. Spolčovací zákon11 (zroku 1867) nově povoloval existenci politických spolků, kterých se včeských zemích vytvořilo hned několik— například roku 1869 vznikl Německý spolek vPraze (Deutscher Verein), vBrně posléze Měšťanský spolek (Brünner Bürgerverein) avroce 1870 Spolek Němců na Moravě se sídlem vOlomouci (Verein der Deutschen in Mähren). Velkou většinu znich spravovali němečtí liberálové.12 Teprve až v80.letech 19.století vedl nacionalismus uNěmců iČechů ke vzniku masových nacionálních spolků, přičemž největšího rozmachu se dočkaly na přelomu 19.a20.století, kdy se obranné spolky podílely na dotváření moderního národa. Vté době se vnímaly jako ochránci národa ajeho atributů.13 Většina zobranných německých 9 GAWRECKÁ, s.13. 10 SLÁDEK, Milan, Němci vČechách, Praha 2002, s.18.Srov.rovněž LUH, Andreas, Der Deutsche Turnverband in der Ersten Tschechoslowakischen Republik. Vom völkischen Vereinsbetrieb zur volkspolitischen Bewegung, München 1988, s.23. 11 Spolčovací zákon byl vydán vlistopadu 1867, čímž došlo knávratu ktzv.ohlašovacímu systému zroku 1849, kdy byly opět povoleny politické spolky. Spolčovací, shromažďovací apetiční právo zaručovala prosincová ústava zkonce roku 1867, jež platila pro západní část monarchie, tedy Předlitavsko. DRAŠAROVÁ, Eva, Stát, spolek aspolčování, s.7.Dostupné z: https://www.nacr.cz/wp-content/uploads/2017/04/ph_drasarova.pdf, [cit.19.11.2018]. Zákon oprávu spolčovacím se skládá ze třech částí: Ospolcích vůbec, Ospolcích politických aUstanovení trestní azávěrečná. Více viz KOCIÁNOVÁ, Klára, Vývoj sdružovacího práva vČSR, Diplomová práce, Olomouc 2010. Plné znění Spolčovacího zákona viz Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich, Jahrgang 1867, Wien 1867, s.377–381. 12 GAWRECKÁ, s.14. 13 BALCAROVÁ, s.73. OPEN ACCESS 10 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 spolků vylučovala ze svých řad Židy azároveň Slovany, což zajisté příliš nepřispívalo ke konsolidaci národnostních vztahů uvnitř monarchie.14 Německá spolková aktivita se začala rozšiřovat zejména vnárodnostně smíšených krajích českých zemí, přičemž došlo keliminaci jejich dosavadní roztříštěnosti; utvářely se masové organizace, jejichž cílem byla ochrana „národní državy“.15 Jednalo se otzv.Schutzvereine, které charakterizovala inklinace kantisemitismu. Odlišně zaměřeným spolkem byl Německý školský spolek (Deutscher Schulverein), který vznikl vkvětnu 1880 ve Vídni, scílem podporovat německé národní školství voblastech sněmecky mluvícím obyvatelstvem rakousko-uherské monarchie. Vídeňští intelektuálové apolitici již včervnu 1880 uveřejnili výzvu pro občany Předlitavska, aby vstupovali do „nepolitického“ spolku Deutscher Schulverein. Uvedená organizace se snažila ofinanční podporu již existujících německých škol aškolek, zakládala nové instituce asoučasně jim poskytovala potřebné vybavení. Na základě organizovaných peněžních veřejných sbírek také mohla platit německy hovořící školní personál. Hlavním cílem tedy bylo zajistit kompletně fungující adostatečnou síť německých škol na českých územích. Voblastech své působnosti zakládal spolek místní skupiny, tzv.Ortsgruppen, jejichž počet prudce vzrůstal. Například rok po svém ustanovení měl Schulverein 271 místních skupin, které disponovaly 38 826 členy; vroce 1908 čítal již 1344 skupin se 130 000 členy.16 Přestože se jednalo ospolek určený pro celé Předlitavsko, nejvíce odboček asoučasně členů měl před první světovou válkou včeských zemích, což nebylo vzhledem kvypjaté národnostní situaci nic zvláštního. Zmíněné německé vzdělávací ústavy byli obvykle nuceni navštěvovat ipotomci českých dělníků, kteří pracovali uněmeckých továrníků. Ti umožňovali Čechům nejen možnost pracovat, ale současně jim obvykle poskytovali také bydlení, čímž se jim dařilo plně je ovládat. Češi si nebezpečí germanizace vpohraničních oblastech plně uvědomovali arozhodli se nastalou situaci řešit. Dokonce iněkteré české noviny informovaly ohrozícím nebezpečí: „První krok ku germanisaci jest naprostá podrobenosť aodvislosť našeho dělnického lidu od velikého, nám nepřátelskému průmyslu. Jakmile podroben jest lid dělnický adáno mu sedlo iuzda pomoci Schulvereinu, jde germanisace dále. Především pokouší se, aby zmocnila se veřejné obecní správy obce, kde jest továrna.“17 Krátce poté se tedy zdůvodu dalšího hrozícího poněmčování ustanovila vPraze Ústřední matice školská se stejným posláním, jako měl Schulverein, avšak určená pro české obyvatele. Myšlenka na založení spolku, jenž by se věnoval podpoře českého školství, nebyla vČechách na počátku 80.let 19.století novinkou, jelikož se již vdřívějších dobách na mnoha místech Čech aMoravy ustanovily tzv.Matice školské scílem podporovat české školství vdaném městě (roku 1872 vznikla Matice vProstějově aOlomouci, od roku 1873 fungovala Matice školská vČeských Budějovicích atd.).18 Kromě toho se setkáváme sexistencí drobných podpůrných spolků, které se rovněž 14 SLÁDEK, s.18. 15 GAWRECKÁ, s.14. 16 Tamtéž. 17 ZEMAN, Antonín, Ogermanisaci, in: Čas, roč. 1, č.18, 1887, s.275. Dostupné z: http://archiv. ucl.cas.cz/index.php?path=Cas/1.1887/18/275.png, [cit.2018-12-04]. 18 ŠPIRITOVÁ, s.1. OPEN ACCESS EVA FiSChErOVÁ 11 věnovaly podpoře školství, avšak vomezené míře, jelikož je brzdily finanční obtíže. Tyto komplikace azároveň činnost inárůst členů Deutscher Schulverein podnítily českou veřejnost knutnosti založení „zastřešující“ české organizace. Na 5.prosince 1880 byla proto do místnosti Měšťanské Besedy vPraze svolána ustavující schůze spolku Ústřední matice školské.19 Jeho prvním předsedou se stal František Ladislav Rieger aje nutné zároveň poznamenat, že matice převzala část stanov od svého německého vzoru.20 Ústřední matici školskou lze považovat za jeden znejdůležitějších av80.letech 19.století jistě inejpopulárnějších spolků svého druhu. Jak je znázvu patrné, působila zejména voblasti školství, přičemž hlavní důraz kladla na zakládání českých škol. Spolek se těšil velké podpoře široké veřejnosti azejména učitelstva, matice se však věnovala pouze jednomu zvelké řady problémů českých menšin vpohraničních oblastech, aproto se stále volalo po založení organizace, jež by měla vliv nejen ve školství, ale chránila by ičeskou menšinu vpohraničí, šířila osvětovou činnost azároveň podporovala její kulturní život. Otázka české menšiny žijící vpohraničních, národnostně smíšených oblastech ajejí účinná ochrana před narůstajícím germanizačním tlakem tak od druhé poloviny 19.století nabývala na stále větším významu. V19.století současně existovalo imnožství německých hospodářsko-obranně orientovaných spolků, které se věnovaly udržení majetku (zvláště pak půdy) vněmeckých rukou. Předmětem jejich zájmu se rovněž stala hospodářská ifinanční podpora německého obyvatelstva vpohraničních oblastech, ale spolky se nevyhýbaly ani organizování kulturních či charitativních akcí. Vůbec prvním takto orientovaným svazem se stal Německý pošumavský spolek (Deutscher Böhmerwaldbund), který se ustanovil vjižních Čechách vprůběhu roku 1884 ajenž se věnoval kulturním, hospodářským asociálním otázkám německých obyvatel jihočeského regionu.21 Dva roky poté došlo ke vzniku obdobné organizace, avšak smístem působnosti na Moravě— Spolek pro severní Moravu (Bund der Deutschen Nordmährens)22. Roku 1892 byl založen Bund der Deustchen Westböhmens vPlzni anásledovalo ustanovení Bund der Deutschen Ostböhmen vTrutnově.23 Na konci 19.století vznikla další národně obranná organizace, ato Spolek pro jižní Moravu (Bund der Deutschen Südmährens). Současně ive Slezsku fungoval obranný svaz pod názvem Nordmark (1893), přičemž se jednalo oodnož Deutscher Schulverein vOpavě.24 19 Více kfungování Ústřední matice školské viz ŠPIRITOVÁ, dostupné z: http://www.nacr. cz/e-publ/paginae/fulltext/1993/spiritova.pdf, [cit.2018-12-05]. 20 Stanovy Ústřední matice školské viz Národní archiv, Praha (dále jen NA), fond Ústřední matice školská, karton (dále jen kart.) 59, inventární číslo (dále jen inv. č.) 707, Všeobecné záležitosti. Stanovy Ústřední matice školské. 21 Podrobněji k Deutscher Böhmerwaldbund viz 50 Jahre Deutscher Böhmerwaldbund: 1884–1934, B.Budweis 1934. 22 Blíže ktomuto spolku viz GAWRECKI, Dan, Korganizačnímu vývoji spolku „Bund der Deutschen Nordmährens“ vletech 1886–1918, in: Severní Morava, roč. 41, 1982, s.31–36. 23 ŠPIRITOVÁ, s.2. 24 KNÁPKOVÁ, Petra, České versus německé ochranné spolky, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Faculta Philosophica, 1–2004, s.301; GAWRECKÁ, s.15. OPEN ACCESS 12 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 Zatímco Ústřední matice školská ajejí regionální odbočky pracovaly zejména včeských oblastech, české obranné spolky vykonávaly svou činnost výhradně vlokalitách německých nebo smíšených. Obranné spolky vČechách ana Moravě sloužily koslabování německých pozic, anaopak posilování těch českých. Lze tvrdit, že obdobné jednoty scílem potlačovat cizorodé elementy měla většina států (např.hakatistický spolek vPolsku, rakouský Schulverein atd). Zvláště vpočátcích své existence se české spolky dle slov Emanuela Rádla vyznačovaly programovou zdrženlivostí stím, že se jedná pouze oobranné spolky scílem ochránit Čechy před pronikáním Němců.25 Ústřední matice školská se starala oto, aby včeském národnostně smíšeném pohraničí nepřestala existovat česká generace obyvatelstva adbala na zřizování českých menšinových škol. Matičním školám se však mnohokráte nedostávalo finančních prostředků na své fungování, aproto pomoc poskytovaly Národní jednoty, pokud to samozřejmě bylo vjejich možnostech. „Tam, kde nestačí svými prostředky ÚMŠ, samy staví [NJ— pozn.aut.] obecné školy, opatřují školní potřeby, pomůcky, starají se ozískání subvencí na stavby budov školních, […] opatřují vánoční nadílku, starají se, aby zřizovány byly školy měšťanské istřední, dávají žákům stipendia, pořádají výlety dítek do Prahy atd.“26 Již delší dobu bylo zjevné, že otázka školství, kterou řešila Ústřední matice školská, není jediným problémem českého menšinového obyvatelstva. Pro řešení řady dalších komplikací se stalo potřebným vytvořit obdobné organizace, jejichž záběr by byl širší než vpřípadě Ústřední matice školské. Česká společnost se vznikem anáslednou činností Národní jednoty pošumavské (prvního obraného spolku) souhlasila, veřejně ji podporovala azáhy začala požadovat založení obdobných ochranných jednot ve všech oblastech, kde život českých obyvatel stále více ovlivňovalo stále sebevědomější německé etnikum.27 Vůdčí představitelé české společnosti si uvědomili, že je zapotřebí svádět boj osvé pozice, ato nejen poctivou národní prací během sčítání obyvatelstva či voleb, ale jako důležitější se stále více jevila ochrana české menšiny před rozpínajícím se německým etnikem. České obranné nacionální spolky se snažily vymanit české menšinové obyvatelstvo, které žilo vpohraničních oblastech země, ze závislosti na německých podnikatelích. Od počátku 80.let 19.století útlak Němců vůči českému menšinovému obyvatelstvu rostl, své útoky zaměřovali zejména proti českým školám, akromě jiného se snažili zabránit dalšímu přílivu česky hovořících lidí do smíšených oblastí. Výsledkem jednání Němců se vtéto době mělo stát zřízení uzavřeného ačistě německého území, kde by Češi ztratili veškerá práva. Vznikl výše uvedený Deutscher Böhmerwaldbund, jehož členové hájili německé pozice vjižních ajihozápadních Čechách, kde do té doby byla česká menšina velmi aktivní. Je možné konstatovat, že české menšinové obyvatelstvo stále více požadovalo založení obranné společnosti, která by je „chránila“ před stále sílícím německým oby25 RÁDL, Emanuel, Válka Čechů sNěmci, Praha 1993, s.185. 26 BRICHTOVÁ, Jaroslava, Národní jednota pošumavská ajejí působení na území současného okresu Tachov, Diplomová práce, Plzeň 2011, s.5. 27 NA, fond Národní jednota severočeská (dále jen NJS), inv. č.1, kart. 1, Devátá výroční zpráva NJS (1893–1894). OPEN ACCESS EVA FiSChErOVÁ 13 vatelstvem ajež by se současně stala odpovědí na vznik Böhmerwaldbundu. Vtéto oblasti sice od roku 1882 působila Ústřední matice školská, ale ta dohlížela výhradně na otázky spojené sčeským menšinovým školstvím aproblémům jiného charakteru se nevěnovala. Dne 21.června 1884 proto vPraze vznikla první obranná jednotka na českém území, ato Národní jednota pošumavská. Pod správu ústředního výboru Národní jednoty pošumavské současně spadala rozsáhlá síť menších organizací, jako byly místní, ochranitelské, jednatelské, akademické odbory atd., všechny orgány, které se podílely na řešení národnostních komplikací.28 Národní jednota pošumavská se označovala (stejně jako posléze Národní jednota severočeská, Národní jednota pro jihozápadní Moravu aNárodní jednota pro východní Moravu) za nepolitickou organizaci, která si za svůj cíl stanovila „povznesení národního vědomí“, ato vtěch místech, kde hrozila majorizace ze strany Němců.29 Za největší obranný hospodářský německý spolek je považován Svaz Němců vČechách (Bund der Deutschen in Böhmen) založený až roku 1894, který posléze přerostl spíše vnacionálně agitační spolek santisemitským cítěním. Právě tento rok, kdy vznikl uvedený spolek, můžeme pokládat za dobu, kdy „na scénu“ vstoupil nacionalismus arasový antisemitismus. Již před první světovou válkou čítal Svaz Němců vČechách okolo 100 000 členů avjednom ze svých provolání vystihl svůj program následovně: „uchránit hospodářsky slabé německé vlastníky, aby vlivem zadlužení nebyli omezeni vprojevu svého německonacionálního nebo antisemitského přesvědčení.“30 Krátkou dobu existovaly také samostatné regionálně profilované spolky, jako například Svaz Němců vseverozápadních Čechách, vzápadních Čechách, na Chebsku, ale také Svaz Němců ve východních Čechách. Jejich fungování však bylo zastíněno působením ústředního spolku (Bund der Deutschen in Böhmen). Ohledně členské základny výše uvedených německých nacionálních spolků je důležité dále zmínit, že největší zastoupení zde měly zejména střední vrstvy. Na rozdíl od některých jiných spolků nebyla utěch nacionálních příliš zřejmá společenská hierarchie avedení daného svazu neudržovalo od ostatních členů velký odstup. Vliv, který měly jednotlivé svazy na politický život Němců včeských zemích, byl opoznání větší, než tomu bylo učeských obranných společenstev. Hlavní konkurenci německým nacionálním obranným spolkům představovaly zejména sociálně demokratické organizace (např.Verein der deutschen Arbeiter).31 Národní jednota severočeská,32 která vznikla na jaře 1885, fungovala zejména voblasti severních, severozápadních aseverovýchodních Čech se měla stát jakýmsi protipólem kjiž existujícímu Svazu Němců (Bund der Deutschen). Ten vté době působil na území mnoha žup,33 jako například vElbe-Gau (Labská župa), Gau Nordböhmen 28 BRICHTOVÁ, s.6. 29 LOZOVIUK, Petr, „Jednou to padne samo“. Khistorii etnického soupeření o„nejmenší jazykový ostrov“ meziválečného Československa, in: Český lid, roč. 89, č.2, 2002, s.108. 30 BALCAROVÁ, s.96–97. 31 GAWRECKÁ, s.15. 32 Podrobněji kNárodní jednotě severočeské viz FISCHEROVÁ, Eva, Národní jednota severočeská 1918–1938, Disertační práce, Plzeň, 2017. 33 Nejednalo se oorganizační části státu, nýbrž Svazu Němců. OPEN ACCESS 14 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 (župa severních Čech), Jeschen-Iser-Gau (Ještědsko-Jizerská župa), Gau Ostböhmen (župa Východních Čech) avněkolika dalších.34 Mimo to existovaly ještě opoznání menší organizace, mezi něž se řadila Národní jednota pro východní Moravu se sídlem vOlomouci, která se soustředila na oblast Jihlavska, Brněnska asoučasně území od Dačicka až kBřeclavi.35 Dále fungovala Národní jednota pro jihozápadní Moravu, která sídlila vBrně avznikla roku 1886.36 Její program byl následující: „Vobcích smíšených se vede vpřesné evidenci český živel apracuje se svědomitě pro spravedlivé výsledky sčítání lidu, pro zdar obecních voleb ašťastné rozřešení pozemkové reformy vduchu národním astátním.“37 Tyto moravské jednoty se od počátku svého vzniku potýkaly sfinančními obtížemi, aztoho důvodu se ani jejich regionální vazby příliš neprohlubovaly. Navíc Národní jednota pro jihozápadní Moravu více tíhla ke své české obdobě (Národní jednotě pošumavské), než aby rozvíjela společnou platformu sNárodní jednotou pro východní Moravu. Užší vazbu mezi Národní jednotou pošumavskou aNárodní jednotou pro jihozápadní Moravu tak lze vypozorovat vpřípadě společného postupu voblasti Jihlavska aSvitavska.38 NÁRODNÍ JEDNOTA PRO VÝCHODNÍ MORAVU V80.letech 19.století stále častěji docházelo voblasti Moravy kšíření germanizace: „Na rozhraní českomoravském obývají Němci uprostřed živlu českého vúzemí hornatém alesnatém, jež na východě sahá až za Mohelnici ana západě před Litomyšl. Tento národopisný ostrov německý jakkoliv se vČechách očividně zmenšuje, tak opět na Moravě stále roste na úkor české národnosti. Byly doby, že Mohelnice slula městem rozhodně smíšeným, že tytéž poměry národopisné tam panovaly jako vOlomouci, dnes ale sotva že se tam po česku domluvíš. Mohelnice zaplavena vlnami německými, jež neustávají ve své záplavě dorážeti příbojem na území české. Tomuto vlnobití padl za oběť už ičeský Koloredov uZvole, kde byla zřízena německá škola. Vůči této germanisaci na severu moravském bylo by záhodno utvořiti český spolek na odboj, na způsob jednoty pošumavské, který by nám zabezpečil delší trvání českého živlu vohroženém cípu severomoravském.“39 Řada představitelů české inteligence, soustředěná zejména vOlomouci, která byla zneklidněna nacionálními aktivitami Němců ainspirována příklady Národní jednoty pošumavské aNárodní jednoty severočeské, svolala na neděli 28.června 1885 ve 4 hodiny odpoledne ustavující valnou hromadu do sálu Slovanského čtenářského spolku vOlomouci (Horní náměstí č.26), na níž byla ustanovena Národní jednota 34 BALCAROVÁ, s.132. 35 SMETANOVÁ, Jaroslava, Svůj ksvému ačeské dítě do české školy, in: Historica. Revue pro historii apříbuzné vědy, č.2, 2013, s.136. 36 KNÁPKOVÁ, s.300. 37 RÁDL, s.189. 38 SMETANOVÁ, s.137. 39 FISCHER, Richard, 50 let národní jednoty, kronika, první díl 1885–1895, Olomouc 1935, s.14. OPEN ACCESS EVA FiSChErOVÁ 15 pro východní Moravu (dále jen NJVM).40 Výbor zde představil následující program: zpráva ozřízení jednoty, volba osmnácti členů ústředního výboru atřech revizorů účtu austanovení zápisného. Podle výše zápisného se pak měli členové nového spolku dělit na zakládající, skutečné, činné avýkonné.41 Jako nepolitický spolek si jednota vytkla za svůj hlavní úkol „upevňovati dokonalou jednotu národa, šířiti pravou osvětu, ničiti znemravňující vlivy, vychovávati ve svorné ačinorodé práci lid ušlechtilý, mravný, vzdělaný asebevědomý, podporovati domácí průmysl, obchod, zemědělství, obstarávati chudému apotřebnému lidu výživu, zejména však čeliti výbojné germanisaci, zachraňovati české děti svému národu před pohromou odnárodňování“.42 Úvodní slovo pronesl na ustavující valné schůzi JUDr. Jan Žáček,43 který se zároveň stal prvním předsedou jednoty abyl jím do roku 1902, kdy funkci předal svému nástupci JUDr. Janu Ošťádalovi. Již vroce 1908 jej vystřídal JUDr. František Smrčka, který stál včele spolku do roku 1920. Podle stanov jednoty byl včele NJVM osmnáctičlenný ústřední výbor volený na tři roky (jeho nejméně deset členů navíc muselo mít trvalé bydliště vOlomouci). Zároveň také došlo kustanovení pěti pracovních sekcí— národní, školské, knihovní, živnostenské anárodohospodářské.44 Kromě předsedy spolku byli na ustavující valné schůzi dále zvoleni: místopředseda Jindřich Geisler, I. jednatel dr. František Šromota, II. jednatel František Metelka, pokladník Jan Novotný, zapisovatel prof. Václav Šteffl arovněž tři revizoři (J. Promberger, K.Sojka aj. Obdržálek).45 Stanovy spolku za hlavní účel NJVM považovaly „přispívati knárodnímu, duševnímu ahmotnému zvelebení krajin na severu ana východě Moravy. Prostředky kdosažení tohoto účelu jsou: pořádání přednášek, schůzí, výletů, výstav aslavností národních. Dále také vydávání arozšiřování spisů azakládání knihoven“.46 Zájem očlenství vjednotě byl od počátku vzniku jednoty četný, což se projevilo ivpočtu odborů. Na první výzvu se 40 SOMMER, Karel, Příspěvek khistorii Národní jednoty pro východní Moravu vletech 1918–1938, in: Časopis Slezského zemského muzea, roč. 48, č.1, 1999, s.3. 41 Zakládající členové platili příspěvek 100 zlatých (dále jen zl.) jednou provždy, ato buď najednou, nebo vpěti ročních lhůtách, skuteční členové museli dát roční příspěvek nejméně 5 zl., činní členové platili ročně minimálně 1 zl. avýkonní alespoň 20 krejcarů. FISCHER, první díl, s.24. 42 PETŘKA, Josef, Národní jednota pro východní Moravu, informační článek, Olomouc 1925, s.3. 43 JUDr. Janu Žáčkovi bylo vdobě nástupu na pozici předsedy NJVM pouhých 31 let. Působil vOlomouci již od roku 1880, ato na pozici advokáta. Stal se členem mnoha národních spolků aroku 1885 byl za národní stranu zvolen do Říšské rady apo dvou letech do zemského sněmu. Krátce po zřízení Národní jednoty pošumavské aNárodní jednoty severočeské přišel súmyslem založit obdobnou organizaci ipro oblast severní avýchodní Moravy. NEŠPOR, Václav, Nástin dějin apráce Národní jednoty východomoravské 1885–1935, Olomouc 1935, s.5. 44 SOMMER, s.3. 45 FISCHER, první díl, s.30. 46 Národní jednota pro východní Moravu byla založena se stejným účelem jako předchozí dva obranné spolky (Národní jednota pošumavská aNárodní jednota severočeská). Tamtéž, s.33. OPEN ACCESS 22 DVACÁTÉ STOLETÍ 2/2018 Po vzniku samostatného československého státu vykonávala jednota největší práci pro menšinové školství, přičemž vtéto oblasti značně spolupracovala sÚstřední maticí školskou. Činnost NJVM se soustřeďovala na pomoc při budování českých menšinových škol tam, kde doposud česká škola nebyla anásledně pak tyto školy podporovala. Za velký úspěch lze považovat skutečnost, že se velmi rychle dařilo tisíce českých dětí voblasti působení spolku přepsat zněmeckých škol do českých.81 Při přijímání do českých škol se členové řídili zásadou nabírat pouze české děti, vyučovat vmateřském jazyce akladli důraz na to, aby se „ani jedno české dítě neodnárodnilo“.82 Velkou péči apodporu věnovala jednota školám měšťanským, ve všech místech působení NJVM školy prospívaly apočet žáků každoročně rostl. Hraničářské školství vprůběhu 20.a30.let 20.století zaznamenávalo zřetelný vzestup vdoplňování sítě „hraničářských škol“ vtěch místech, kde dosud česká škola neexistovala arovněž ive výstavbě nových školních objektů, kde byly české děti chráněny před germanizačním tlakem. Spolek se rovněž vdobě první republiky zabýval zřizováním mateřských školek (zatímco po převratu vroce 1918 vlastnil pouze 2, roku 1919 založil 5 nových avpolovině 20.let 20.století patřilo pod správu NJVM již 25 školek).83 Dle zprávy očinnosti zroku 1935 existovalo pod správou jednoty celkem 20 státních měšťanských škol se 124 třídami a4382 žáky, 96 škol obecných se 163 třídami a3811 žáky, a71 mateřských školek s1552 dětmi.84 Ústřední výbor spolku hodnotil „zachovalý stav žactva na školách obecných avzrůst na školách měšťanských jako svědectví toho, že české školy, český učitel aodbory Národních Jednot plní vytrvale svůj těžký, avšak uznání hodný úkol jim svěřený“.85 Se školskou prací úzce souvisela ještě činnost sociální. Spolek se snažil zajišťovat placenou práci českému dělnictvu, poskytoval finanční podpory českým malozemědělcům, uděloval stipendia studující mládeži apečoval ochudé hraničářské děti (obstarával jim stravu, školní pomůcky, ošacení, vánoční nadílky apod.). ZÁVĚR Po celé 19.století se Němci snažili ogermanizaci některých národnostně smíšených krajů včeských zemích, proto je logické, že obranné (nacionální) spolky vzniklé na českém území se snažily podporovat českou menšinu žijící vpohraničních národnostně smíšených oblastech azároveň se pokoušely německé obyvatele „počešťovat“. Ktomu jim měly posloužit následující prostředky: 1.zakládat školy vmístech, kde 81 Ještě do konce roku 1918 byla otevřena česká měšťanská škola chlapecká idívčí vNovém Jičíně. Dále byly volomouckém okresu založeny české obecné školy azároveň školky vMrsklesích aMariánském Údolí. Německá škola vNeředíně byla změněna na českou apočeštěna byla stejně tak jako celá obec iškola vLabutisích uKonice. FISCHER, třetí díl, s.69. 82 NEŠPOR, s.24. 83 Tamtéž. 84 Zpráva očinnosti Národní jednoty pro východní Moravu za rok 1935, Olomouc 1936, s.13. 85 Tamtéž. OPEN ACCESS EVA FiSChErOVÁ 23 pro nepatrný počet dětí nebylo dle zákona možné založit školu státní. Dostatečný počet žáků pro danou školu získávaly pořádáním tzv.vánočních akcí (nadílek); 2.uskutečňovat pozemkovou reformu tak, aby Němci byli znevýhodněni asoučasně aby německé většiny vobcích byly oslabeny; 3.dbát na úpravu národnostního klíče vtovárnách ave zprostředkovatelnách práce; 4.provádět agitaci při sčítání lidu; 5.agitovat při volbách do obcí, aby se obecní zastupitelstva dostala do českých rukou; 6.působit na úřady, aby se německé úřednictvo propouštělo; 7.upozorňovat úřady na to, do kterého místa je potřeba dosadit české úředníky.86 Národní jednota pro východní Moravu se, stejně jako jiné obdobné organizace, snažila podporovat české obyvatelstvo žijících vnárodnostně smíšených oblastech Čech aMoravy, ato již od konce 19.století. Po vzniku samostatného Československa se zdálo, že jednota nebude dále potřebná, ovšem vzhledem kpřibývajícím národnostním třenicím vpohraničí její význam opět vzrostl. Od roku 1922 patřila NJVM společně sdalšími 8 obrannými spolky do Svazu Národních Jednot aMatic. Krom toho také jednota spolupracovala sNárodní radou amnohými dalšími institucemi (Masarykův lidovýchovný ústav, Zemská komise pro ochranu dětí apod.), učiteli, poslanci aúřady.87 Fungování ačinnost NJVM je možné dělit do čtyř vývojových fází— první etapa (1885–1918) byla poznamenána neustálým germanizačním tlakem na českou menšinu, druhá fáze existence spolku (1918–1938) vytvářela naopak vhodné podmínky pro rozvoj jeho národněpolitické, hospodářské, školské isociální činnosti atřetí stádium existence spolku byla poznamenáno vytvořením Protektorátu Čechy aMorava. Tato éra byla velmi krátká apro členy spolku nesmírně obtížná. Vdubnu 1939 došlo knásilnému začlenění Národní jednoty pro východní Moravu iostatních obranných spolků do tzv.Národní matice (se sídlem vPraze), čímž jednoty jako samostatně činné organizace zanikly. Uvedený krok ministerstvo vnitra zdůvodnilo veřejným zájmem, „který nezbytně vyžaduje, aby bylo provedeno soustředění spolků sledujících týž nebo podobný účel atím zabráněno ztrátám národní energie ahospodářských statků potřebných ve výstavbě nového národního života“.88 Čtvrtá fáze existence NJVM se datuje od osvobození Československé republiky, kdy mnohé místní odbory jednoty zahájily opětovně svoji činnost anečekaly na oficiální obnovení od státních úřadů (ktomuto kroku oficiálně došlo až vydáním výnosu ze dne 4.února 1947). Po nastolení komunistické moci vroce 1948 však organizace označující se za národní, nepolitické či nadstranické měly jen minimální šanci na svou existenci. Vpolovině února 1949 bylo rozhodnuto odefinitivním zrušení NJVM.89 86 RÁDL, s.190–191. 87 NEŠPOR, s.26. 88 SOMMER, Karel, Khistorii Národní jednoty pro východní Moravu 1939–1949, in: Slezský sborník, roč. 98, č.1–2, 2000, s.65. 89 Tamtéž, s.75. OPEN ACCESS