Ways of Dwelling: Crisis — Craft — Creativity:13th Congress of SIEF (International Societyfor Ethnology and Folklore). Göttingen, Německo,26.–30. 3. 2017
Abstract
rubrika: Zprávy
Full text
Ways of Dwelling: Crisis— Craft— Creativity: 13th Congress of SIEF (International Society for Ethnology and Folklore). Göttingen, Německo, 26.–30.3.2017 Karolína Pauknerová Třináctý kongres Mezinárodní společnosti pro etnologii afolkloristiku— SIEF (Société Internationale d’Ethnologie et de Folklore / International Society for Ethnology and Folklore) se konal 26–30. března vGöttingenu vNěmecku. Téma letošního ročníku bylo Způsoby bydlení: Krize— řemeslo— kreativita (Ways of Dwelling: Crisis— Craft— Creativity). Na kongres se sjelo téměř 800 etnologů, folkloristů, antropologů adalších badatelů zpříbuzných oborů. Co je potřeba zdůraznit, konference vGöttingenu byla dokonale naplánovaná apředestřela účastníkům ohromné množství „způsobů bydlení“ vnejrůznějších prezentačních formátech. Čtyři dny konference byly nabité prezentacemi, přednáškami hlavních mluvčích adalšími událostmi. Uprostřed každého dne byla naplánovaná hlavní přednáška, všechny sekce měly synchronizovaný program amezi sekcemi bylo možné snadno přecházet. Součástí programu byla iplenární schůze shlasováním, ale ipromítání etnografických filmů adalší doprovodné akce jako prohlídky města, organizované ranní běhání avneposlední řadě ispolečenské události— jako zahajovací večírek, slavnostní večeře, nebo závěrečný koncert. Konference měla přes 80 panelů, přičemž některé znich byly koncipované také jako workshopy. Panely byly setříděné podle jednotlivých témat, např.jídlo, tělo/tělesnost, domov, kulturní dědictví, životní prostředí apod., což značně usnadňovalo orientaci vširokém programu. Všechny panely se vztahovaly knejrůznějším aspektům bydlení od tradičních až po nejmodernější. Konference také reagovala na problémy současného světa— objevovala se ekologická témata, téma migrací auprchlíků, téma antropocénu aj., ale věnovala se též tradičním tématům evropské etnologie afolkloristiky jako jsou rodina, domov, materiální kultura apod. Hlavní přednášky (keynote lectures) se dotýkaly především tématu domova amigrace ataké domova ačinností avztahů, které jej tvoří. Tři ze čtyř hlavních přednášek se zabývaly tématem migrací vrůzných kontextech, od migrací způsobených válečnými konflikty až po ekonomickou migraci. Kromě toho všechny tématizovaly izpůsoby zabydlování světa— jak se domov vytváří prostřednictvím nejrůznějších činností— praktických iuměleckých, ijak se tvoří prostřednictvím vztahů. První zhlavních prezentací bylo představení interaktivního dokumentu, který kombinuje různé formy médií apředstavuje alternativní pohled na téma uprchlíků, než jak je prezentován vmasových médiích. Dokument Refugee Republic— adigital installation (Dirk Jan Visser, Jan Rothuizen [Amsterdam]) se věnuje tématu každodenOPEN ACCESS
KAROLíNA PAUKNEROvá 199 ního fungování uprchlického tábora Domiz Camp vIráku, kde původně přebývalo 64 tisíc kurdských asyrských uprchlíků. Postupem doby však počet uprchlíků narostl atábor se proměnil vmísto, kde se nejen přebývá či spíše žije, ale chodí do práce, do školy, kde se lidé žení, baví, podnikají. Diskutujími vtéto prezentaci byli: Thomas Hylland Eriksen (University of Oslo), Kay Turner (New York University, předsedkyně American Folklore Society), Hatice Pinar Senoguz (Philipp Schwartz Fellow at the Institute of Cultural Anthropology/European Ethnology, Göttingen). Druhá přednáška s názvem Familial persons in dark times (João de Pina-Cabral, School of Anthropology and Conservation, University of Kent)— se věnovala tzv.iPhonové generaci vjižním Portugalsku, která musí čelit vysoké nezaměstnanosti, velmi nízkým mzdám, které nepokryjí životní náklady, aúpadku občanských práv, což často vede kneodvratné nutnosti emigrovat apracovat vzaměstnáních, na která je „převzdělaná“. Pina-Cabral ukazuje, že tato generace sdílí pocit zrady EU abankéřů, kteří ji řídí; na jednu stranu jsou její příslušníci nuceni odejít ať do Lisabonu nebo do zahraničí, na druhou stranu jsou silně spjatí srodinami, kamarády zdětství, atak kromě pocitu zrady, sílí isdílený pocit hlubokého lokalismu. Rodina amísto určují, kdo tito lidé jsou. Jako třetí vystoupil Trevor Marchand (SOAS), který se ve své přednášce věnoval tématu „bydlení“ vumění (Andrew Omoding: dwelling in artwork). Andrew Omoding je umělec, který vytváří textilní objekty— umění je pro něj způsob, jak uniknout monotónnosti chráněného bydlení, kde musí jako člověk se zvláštními potřebami žít. Marchand vpřednášce detailně ukazoval, jak se skrze jednotlivé drobné úkony— pohyby rukou, jednotlivé stehy— Omoding zabydluje vateliéru, jak zrůzných disparátních věcí vytváří— sešívá celek, aniž by tento proces musel mít nějaký pevný začátek nebo závěr. Poslední hlavní přednáška se opět vrátila ktématu migrací— Maja Povrzanović Frykman (Global Political Studies, Malmö University) spřednáškou Transnational Dwelling and Objects of Connection: An Ethnological Contribution to Critical Studies of Migration— obrací pozornost kvěcem, které cestují mezi „tady“ a„tam doma“. Používání těchto věcí dosvědčuje fungování transnacionálních vztahů, ale slouží ikjejich (re) produkci. Tyto věci— konvice na kávu, koření, oblečení, léky, domácí jídlo— pomáhají migrantům překonat segregaci od jejich původních domovů. Podle Frykman zkoumáním těchto objektů jako předmětů transnacionálního spojení spíše než známek etnické identity může napomoci nabourání dominantního diskurzu jinakosti, ve kterém přemýšlíme omigrantech. Konference vGöttingenu byla ukázkou dokonalé organizace, kombinace zajímavého, dostatečně širokého, apřitom téměř výhradně na bydlení zaměřeného programu, který byl navíc koncipován sohledem na časovou únosnost. Organizátoři navíc mysleli ina to, že konference slouží též knavazování kontaktů apřipravili bohatý doprovodný program. Podařilo se jim vytvořit tvůrčí prostředí, kde mohly krystalizovat možnosti spolupráce, ato inapříč obory. OPEN ACCESS