Zlínská experimentální laboratoř školního filmu Jaroslava Novotného v letech 1932–1939 aneb Kapitola z historie pohyblivých obrazů ve školní výuce
Abstract
84
Full text
Zlínská experimentální laboratoř školního filmu Jaroslava Novotného vletech 1932–1939 aneb Kapitola zhistorie pohyblivých obrazů ve školní výuce* Pavlína Vogelová ZLÍN EXPERIMENTAL LABORATORY OF SCHOOL FILM BY JAROSLAV NOVOTNÝ IN THE YEARS 1932–1939. ACHAPTER ON THE HISTORY OF MOVING IMAGES IN SCHOOL INSTRUCTION The phenomenon of the experimental laboratory of school film by Jaroslav Novotný in conditions specific to the city of Zlín in the years 1932–1939 reveals an ambitious project on promoting the importance of school instruction through film. This study deals with the Zlín conditions for the realization of school film and the ambitions of Jaroslav Novotný in the process of introducing the ideal model of film as aschool aid. KEYWORDS: Kudlov film studios; Masaryk Experimental Burgher School in Zlín; Jaroslav Novotný; Stanislav Vrána; school film; Zlín „Obraz filmový, coby spojnice obrazu jako názoru, děje jako psychologického momentu azraku jako nejúčinnějšího smyslového činitele, disponuje vlastnostmi nejdokonalejší názorné pomůcky.“ (Antonín Dohnal, 1939)1 Fenomén experimentální laboratoře školního filmu Jaroslava Novotného (1903–1976) ve specifických zlínských podmínkách vletech 1932–1939 představuje komorní, přesto velkorysý projekt ideálního modelu školní výuky filmem, aplikovatelný na širokou škálu školních předmětů. Na pozadí ambic průkopníka školního filmu Jaroslava Novotného, vprofesní kumulaci pedagoga, fotografa, režiséra, kameramana, producenta, distributora ipropagátora vjedné osobě, rozkryjeme komplexnost systému tehdejších zlínských podmínek pro výrobu, distribuci, půjčovnu apropagaci školních filmů paralelně sjejich bezprostřední aplikací ve škole. Na rozdíl od Lucie Česálkové, která se ve svých studiích zabývá spíše institucionálním rámcem apodmínkami meziválečného Československa pro uvádění školního filmu do výuky, jakož ipolemikou, zda ado jaké míry byly tehdejší školní filmy opravdu adekvátní apřínosnou vzdělávací pomůckou,2 můj příspěvek se věnuje lokálním mikrodějinám experimentálního, * Text vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury vrámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum ( DKRVO 2019–2023/12.III.b, 00023272). 1 Antonín DOHNAL, Pedagogika školní filmu, Praha 1939, s.12. 2 Viz Lucie ČESÁLKOVÁ, Film před tabulí. Idea školního filmu vprvorepublikovém Československu, dizertační práce, Ústav filmu aaudiovizuální kultury FF MU, Brno 2009; TÁŽ, Film OPEN ACCESS
PaVLína VOgELOVÁ 85 průkopnického počátku hledání možných vhodných forem filmu pro školní výuku. Jedním zjejich nejvýraznějších aktérů byl bezpochyby Jaroslav Novotný. Dělo se tak díky jeho svérázné povaze, ambicím aaž posedlosti zkoumáním filmového obrazu zpozice učitele aexperimentujícího filmaře spolu se souhrou mimořádně specifických podmínek ve Zlíně. Přispěl ktomu ifakt, že zlínská Masarykova pokusná škola měšťanská byla tehdy zapojena spolu sněkolika dalšími školami do testování nových didaktických praktik.3 Kmeziválečným reformám školství apodmínkám pro zavádění nových didaktických přístupů se vobecnější rovině vztahuje studie Tomáše Kaspera aDany Kasperové, postavená na modelovém příkladu zlínského školství.4 Ve zpětném zrcadle odráží tento počin Baťovu reformu Zlína po první světové válce, vztahy mezi samotným městem aTomášem Baťou (1876–1932) aposléze Janem Antonínem Baťou (1898–1965) sdůrazem, mimo jiné, na vzdělanost apodporu školství jak vkomplexním podnikovém vzdělávacím systému firmy Baťa, tak velkorysým vkladem firmy do ostatních zlínských škol, včetně Masarykovy pokusné školy měšťanské, která díky řediteli školy Stanislavu Vránovi (1888–1966) ainiciátorovi Jaroslavu Novotnému sehrála vprůkopnických počátcích školních filmů vČeskoslovensku důležitou roli.5 Zaměříme se na mikrodějiny, na podněty ze strany školy, podporující výuku filmem, aozřejmíme síť sociálních, normativních astrukturálních vlivů, které umožnily vybudovat ve zlínských ateliérech experimentální laboratoř školních filmů sbezprostřední přímou aplikací filmu do vyučování, coby model rozhraní mezi racionalizací apředvídatelností účinku filmového obrazu. Tento vhled je zahájen příchodem Jaroslava Novotného do Zlína vroce 1932 aukončen rokem 1939 vsouvislosti se začínající druhou světovou válkou, semigrací Jana Antonína Bati apřebráním Baťových filmových ateliérů na Kudlově Českomoravskou společností pro úzký film (Böhmisch-mährische Schmalfilmgesellschaft), která se zaměřovala na výrobu krátkých propagačních filmů akopírování úzkých 16mm filmů pro berlínské dceřiné společnosti Degeto aDescheg. Ty náležely kfilmové společnosti Tobis Filmkunst GmbH, jež během druhé světové války fungovala jako německý monopolní výrobce adistributor úzkých filmů. Ve Zlíně se vjejich dikci vyráběly kopie nacistických žurnálů afilmů pro kina na frontě.6 Propojené soukolí výjimečných podmínek Masarykovy vrukou učitelů avědců: myšlenka vzdělávat filmem vprvorepublikovém Československu, in: Magdalena Šustová (ed.), Názorné vyučování aškola. Historický vývoj asoučasné trendy používání didaktických pomůcek, Praha 2013, s.141–148. 3 Pavlína VOGELOVÁ, Od Bati ke školnímu filmu Jaroslava Novotného. Průnik obchodní strategie firmy Baťa se vzdělávacím potenciálem filmu 20.–40.let ve Zlíně, diplomová práce, Ústav filmu aaudiovizuální kultury FF MU, Brno 2010, ataktéž osobní rozhovory autorky tohoto textu se synem Jaroslava Novotného Jiřím Novotným vletech 2005–2009. 4 Tomáš KASPER— Dana KASPEROVÁ, „Nová škola“ vmeziválečném Československu ve Zlíně, Praha 2020. 5 Jaroslav WICHEREK, Školy avzdělávací činnosti na Zlínsku ve dvacátých atřicátých letech 20.století, Acta musealia. Suplementa 2005/1, Zlín 2005, s.309. 6 Kurt LASER, „Jud Süss“ Gleichzeitig in 26 Berliner Kinos, Berlinische Monatsschrift 9, 2000, č.9, s.167–176. Taktéž Elmar KLOS, Kronika kudlovské stodoly, in: Elmar Klos— Hana OPEN ACCESS
86 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021 pokusné školy měšťanské, pedagogických afilmařských vizí Jaroslava Novotného avelkorysé finanční, materiální iodborné podpory Baťova koncernu ajeho filmových ateliérů otevírá mikroprostor pro interdisciplinární perspektivy didaktické opodstatněnosti filmového obrazu ve školní výuce ivdobě současné mediální atechnologické akcelerace. MASARYKOVA POKUSNÁ ŠKOLA MĚŠŤANSKÁ ACESTA KEXPERIMENTÁLNÍ VÝUCE FILMEM Na základě výzvy oškolské reformě, zveřejněné Ministerstvem školství anárodní osvěty, bylo možné kzačátku školního roku 1929/1930 otevřít vČeskoslovensku několik pokusných škol.7 Jednou znich byla Masarykova pokusná škola měšťanská ve Zlíně,8 která se jako jedna zprvních reformních škol vČeskoslovensku zaměřila na testování diferencovaného školského systému azavádění nových metod do výuky. Záměrem pokusných škol bylo zefektivnění pedagogických ididaktických přístupů atestování dosud neschválených učebních pomůcek do výuky. Prioritou bylo názorné vyučování; zlínská škola mohla stavět na bohatých zahraničních zkušenostech Stanislava Vrány, významného pedagoga, propagátora nových učebních forem anásledně ředitele zlínské pokusné školy.9 Vlastní výrobě školních filmů ve Zlíně předcházelo „přípravné“ období— vsouladu stehdejším usnesením Ministerstva školství anárodní osvěty, podle něhož ipro tento typ školy platila povinnost organizovat spolu smajiteli kin povinná školní představení coby součást školních osnov. Primárně byla raná československá produkce školních filmů, respektive spíše filmů osvětových, naučných, kulturních, instrukčních, reklamních, cestopisných, průmyslových či zpravodajských, zajišťována pražským Masarykovým lidovýchovným ústavem aStátním diapozitivovým afilmovým ústavem.10 Na vhodnost dramaturgie školních filmových představení dohlížely okresní aměstské osvětové sbory aspolky. Kvalitních filmů byl však nedostatek. Běžná filmová představení pro školy stavěla na osvětových nebo popularizačních Pinkavová (edd.), Historie gottwaldovského filmového studia vpohledu pamětníků, očima současníků avdokumentech, Praha 1984, s.14–15. 7 Jednání oškolské reformě austanovení pokusných škol intenzivně probíhalo vprůběhu roku 1928; současně byla ustanovena ireformní komise. Jednotlivé školy podávaly své žádosti ostatut pokusné školy do 1.3.1929, definitivní rozhodnutí vydalo MŠANO až vsrpnu 1929. Ve školním roce 1929/1930 byly otevřeny pokusné školy ve Zlíně, Humpolci avPraze— Michli, Nuslích aHostivaři. Růžena VÁŇOVÁ, Československé školství ve 30.letech (Příhodovská reforma), Praha 1995, s.21–27. 8 Masarykova pokusná škola měšťanská ve Zlíně byla založena vroce 1928. 9 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 10 Filmové médium spadalo pod správu tehdejšího Poradního sboru pro kinematografii (vznikl vroce 1919) při Ministerstvu vnitra aSvazu osvětovém (založeném roku 1906), roku 1925 přejmenovaném na Masarykův lidovýchovný ústav při Ministerstvu školství anárodní osvěty. OPEN ACCESS
PaVLína VOgELOVÁ 87 filmech ana závěr byla pro zpestření doplňována krátkými komediemi nebo groteskami. Někdy byly uváděny icelovečerní hrané filmy. Jelikož většinou programy pro školy nebyly připravovány pedagogy, ale samotnými kinaři, nepředstavovaly pro školy zodborného nebo vzdělávacího hlediska žádný zvláštní přínos. Aby se zaplnil azaplatil sál kina, projekce se povinně zúčastňovali žáci různého věku srozdílnou diváckou zkušeností.11 Přesně na tento chybný princip uvádění filmu ve vzdělávacím systému, stírající veškeré pedagogické, metodické avýchovné zřetele, reagovali Jaroslav Novotný aStanislav Vrána, když promýšleli strategii pro vlastní smysluplnou realizaci využití filmu ve škole, ahlavně při vlastní výuce. Samotné zavedení školního filmu do českých škol přišlo dle Novotného oproti mnoha progresivnějším státům opožděně. Jaroslav Novotný komentoval stav vroce 1937, tedy po oficiálním uznání filmu coby školní pomůcky, těmito slovy: „Kdyby nebyl film znám již padesát let avynalezl by jej někdo teprve nyní, jistě by se mu dostalo čestného uznání všech ministrů školství celého světa afilm by byl povinně zaveden jako vyučovací pomůcka do všech škol. Ale za těch 50 let naneslo se na film tolik nevychovanosti, že dalo mnoho práce, než byl opět objeven jako nad jiné vhodný prostředek výchovný anež mu byla po náležitém očištění upravena cesta do škol.“12 Sotevřením Masarykovy pokusné školy měšťanské avybudováním podmínek pro vlastní školní filmová představení vaule školy si pedagogové brzy prosadili vlastní sestavování programů přímo vprostorách školy. Zpočátku využívali archiv Masarykova lidovýchovného ústavu nebo Státního diapozitivového afilmového ústavu vPraze, zvlastního zájmu si ale rychle vybudovali svou vlastní filmotéku. Filmová představení vrámci vyučování byla povinná ave zlínské pokusné škole byly zavedeny dva pravidelné cykly filmových projekcí. Jeden představoval produkci celovečerních hraných filmů, druhý byl sestaven zkulturních pořadů apřizpůsobován různým věkovým skupinám žáků. Především práce skulturními filmy představovala počátek formování budoucích školních filmů využívaných přímo ve výuce. Mezi promítanými filmy figurovaly například tituly Karel Havlíček Borovský (Svatopluk Innemann, 1931), Mizející svět (Vladimír Úlehla, 1932), Zem spieva (Karel Plicka, 1933), Don Quichotte (Georg Wilhelm Pabst, 1933), T.G.Masaryk (Jaroslav Novotný, 1937) adalší. Filmové projekce často doplňovaly přednášky oThomasi Alva Edisonovi; Stanislav Vrána přednášel osvětelných obrazech, rozhlase nebo pohyblivých diagramech, hostující Bohuslav Markalous hovořil ovýznamu zrakové výchovy afunkci obrazů, Anto nín Vašíček zasvěcoval do problematiky snímací apromítací techniky pro úzký film ve školách.13 Kombinace týmu mimořádně kvalitních pedagogů zlínských škol, zájmu apřístupu Masarykovy pokusné školy měšťanské, filmového zázemí apodpory ze strany Baťova podniku představovala ideální podmínky pro realizaci vlastních filmů na míru didaktickým potřebám. 11 Miroslav NĚMEČEK, Kapitolky zdějin českého školního filmu, Praha 1980, s.10–11. 12 Jaroslav NOVOTNÝ, Idea československého školního filmu, Kinoamatér 2, 1937, č.1, s.17–19, zde s.17. 13 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. OPEN ACCESS
88 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021 Jednou zhlavních priorit ředitele školy Stanislava Vrány byla kromě vlastní výuky mediální gramotnost žáků. Už vroce 1930, ještě před příchodem Jaroslava Novotného do Zlína, požádal Vrána Ředitelství pošt atelegrafů obezplatné povolení kzavedení rádiové přijímací stanice Telefunken pro školní účely. Prosadil vybavení školy školním rozhlasem azahájil každodenní ranní aodpolední školní vysílací bloky.14 Ranní zpravodajství vysílané těsně před zahájením vyučování podávalo informace ovýznamných výročích adůležitých zprávách zdomova ize světa. Zakončeno bylo blokem klasické hudby, uvádějícím díla českých izahraničních skladatelů, provázená krátkým výkladem arozborem. Odpolední rozhlasové relace po skončení vyučování si žáci zajišťovali sami. Mezi pořady byl například kurz Morseovy abecedy, dále soutěže, reportáže apříspěvky navázané na školní předměty adalší zájmy dětí. Zcela přirozenou cestou se tímto způsobem formovalo, motivovalo, apředevším kultivovalo estetické vnímání žáků. Rozhlas azáhy též film se vedle výuky staly nedílnou apravidelnou součástí každodenního života školy.15 Je zde patrná inspirace programem rozhlasového vysílání uváděným ve firmě Baťa, který pravidelně od 6.30 do 6.45 hodin ráno zahajoval „[…] rytmickým pochodem hraným zgramodesky. Vdevět hodin ráno se během dopolední přestávky vysílal ústřední asi desetiminutový pořad, který se skládal zkrátkého hudebního úvodu, zpráv zdění vBaťových závodech ave městě, následovala výchovná hesla anakonec přednáška oorganizačních, etických ajiných problémech práce vtovárně.“16 Stanislav Vrána získal cenné pedagogické zkušenosti na svých zahraničních cestách po Anglii, USA, Polsku, Švýcarsku, Rakousku, Itálii aFrancii. Jednou znich byla studijní cesta po Spojených státech vroce 1934, během které měl příležitost prezentovat apropagovat na amerických školách vlastní práci. Přivezl ssebou dva filmy natočené Jaroslavem Novotným, ato Jak žijeme apracujeme na Masarykově pokusné škole měšťanské (1934) aNaše děti (1934), vycházející ze školního prostředí Masarykovy pokusné školy měšťanské ve Zlíně, auspěl.17 Byly to časosběrné reportáže zdvouletého působení Novotného na Masarykově pokusné škole měšťanské osystému, aktivitách, přístupech ametodách experimentální výuky vpokusné škole. Vránovy mise vUSA byly úspěšné avedly ke zintenzivnění práce na školních filmech ve Zlíně. Jaroslav Novotný vypracoval podrobný návrh koncepce využití filmu ve vyučování, se kterým zaujal jak ředitele školy, tak Jana Antonína Baťu. Byl to zásadní impulz pro spuštění komplexního ambiciózního systému výroby, produkce, distribuce, osvěty auvádění školních filmů do výuky na jednom 14 Tamtéž. Taktéž dopis se žádostí Stanislava Vrány ze dne 24.února 1930 adresovaný řediteli pošt atelegrafů vBrně. Tamtéž, inv. č.457, Vznik, organizace ahospodářská činnost školy. 15 Stanislav VRÁNA, Základy nové školy. Výsledky práce českých pokusných škol, Brno 1946, s.133–134. 16 Petr SZCZEPANIK, Mediální výstavba „ideálního průmyslového města“. Síť médií vBaťově Zlíně 30.let, in: Pavel Skopal (ed.), Kinematografie aměsto. Studie zdějin lokální filmové kultury, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity. Řada filmologická 2, Brno 2005, s.23–66, zde s.37. 17 Jiří STEJSKAL, Zlínská filmová výrobna. Vznik ačinnost do roku 1945, Brno 1972, s.24. OPEN ACCESS
PaVLína VOgELOVÁ 89 místě.18 Vté souvislosti byl vúnoru 1934 ve škole oficiálně ustanoven ivlastní poradní sbor pro školní kinematografii. Členy byli Jaroslav Novotný, Stanislav Vrána, Josef Kurfürst zMasarykovy pokusné školy měšťanské, ale ipedagogové zdalších zlínských škol, kteří se ofilm asvětelné obrazy zajímali. Sestavili plán pro natáčení didaktických filmů aodstartovali přímou spolupráci sfirmou Baťa.19 Od roku 1934 uvolnil Stanislav Vrána Jaroslava Novotného zběžné výuky ve škole apověřil jej komplexní prací voblasti školního filmu avedením příprav pro zavedení filmu do výuky. Vroce 1935 se Novotný stal iřádným zaměstnancem filmového oddělení firmy Baťa se zaměřením na výrobu 16mm školních apropagačních filmů. Ve škole se však nadále věnoval praktickému zavádění filmu do výuky, testování vyrobených filmů isupervizi nad školní filmotékou.20 Ziniciativy Jaroslava Novotného byly od školního roku 1935/1936 původní celoškolní projekce nahrazeny pravidelným specifickým filmovým týdeníkem Okénko do světa. Býval uváděn pravidelně jednou týdně vaule školy. Přidanou hodnotou těchto projekcí byla dobrovolná, ale aktivní tvůrčí spolupráce žáků apedagogů, kteří během vyučování napříč všemi předměty shromažďovali zajímavé materiály asestavovali různorodá tematická obrazová pásma zábavného ipoučného charakteru oaktuálních událostech ve škole, ve městě nebo ve společnosti. Projekce zahrnovaly pestrou mozaiku oobjevech avynálezech, umění, cestování, historii, politice; nechyběly podněty pro vlastní aktivity dětí, agitky na veřejně prospěšné činnosti apodobně. Jedno celé pásmo bylo například věnováno Edvardu Benešovi nebo T.G.Masarykovi.21 Žáci ksestavení pásma využívali fotografií, obrázků, výstřižků, pohlednic atextových aktualit, které pak promítali epidiaskopem. Tuto světelnou projekci pravidelně doplňoval poučný nebo zábavný film. Aktivity na přípravě žurnálu byly ze strany žáků dobrovolné, ale jak dokazují údaje oprůměrné návštěvě 700–800 diváků, pro žáky byly tyto projekce zřejmě atraktivní. Školní žurnál Okénko do světa byl ve škole uváděn do roku 1939.22 Pro takto zaměřenou školu byla důležitá školní knihovna afilmotéka. Zlínská škola si od začátku svého působení budovala základní fond školní filmotéky, ve velkém nakupovala diapozitivy adostupné osvětové, popularizační adokumentární filmy zdomácích izahraničních produkcí. Novotný, který měl filmotéku ve své gesci, se zaměřil ina strategii půjčování akopírování, především pak na vlastní adaptaci akompilaci filmů, přizpůsobovaných na míru pro výukové účely ipro přípravu filmových žurnálů. Vedle toho se rozbíhala iNovotného vlastní tvorba školních filmů.23 Vroce 1936 čítal rozsah školního obrazového archivu několik tisíc 18 Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (dále MJVM), f. Pozůstalost Jaroslava Novotného, č.35— Školní film— metodika. 19 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 20 Tamtéž. 21 MJVM, f. Jaroslav Novotný, kr. 16, Okno do světa. 22 Josef CÍSAŘ— Stanislav VRÁNA, Deset let pokusné práce na měšťanských školách ve Zlíně, Zlín 1939, s.134–135; S.VRÁNA, Základy, s.362–363. 23 J.CÍSAŘ— S.VRÁNA, Deset let. OPEN ACCESS
90 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021 diapozitivů ašedesát školních filmů, které si škola obstarávala za finančního přispění firmy Baťa.24 Filmotéka školy fungovala od roku 1932 také jako půjčovna. Nejprve spíše na soukromé bázi, od 1.března 1936 pak oficiálně pro všechny školy.25 Filmy se se zájmem promítaly ve školách obecných, měšťanských, na reálných gymnáziích, obchodních akademiích, učitelských ústavech, ale ina rodičovských schůzkách. Stupňující se požadavky na půjčování školních filmů vyústily ještě vroce 1937 ve spolupráci mezi Masarykovou měšťanskou pokusnou školou ve Zlíně, Filmovým ateliérem Baťa, brněnskou Společností pro vědeckou kinematografii abrněnskou pobočkou Dorostu Československého Červeného kříže. Československý Červený kříž, který taktéž disponoval rozsáhlou filmotékou, následně k1.červnu 1937 zlínskou filmotéku Masarykovy pokusné školy měšťanské převzal. Hlavním důvodem pro předání filmotéky byl nedostatek personální kapacity araketový nárůst zájmu. Za říšského protektorátu byl Dorost Československého Červeného kříže zakázán azrušen. Zůstala pouze pražská ústřední půjčovna při Státním diapozitivovém afilmovém ústavu vPraze. Zlínský BAPOZ (Baťovy pomocné závody Zlín) filmy ze své produkce dále již pouze prodával.26 Masarykova pokusná škola měšťanská měla pro výuku prostřednictvím filmu technické vybavení na profesionální úrovni. Disponovala dvoranou auly pro 1000 dětí, kde se odehrávaly legendární projekce Filmového okénka adalší hromadná školní představení, dále pak speciálním promítacím sálem skapacitou 90 míst určeným pro odborné přednášky. Promítat bylo možné ive všech odborných učebnách. Hned od počátku své existence byla škola vybavena vlastní filmovou projekční aparaturou pro 35mm film, epidiaskopy na promítání diapozitivů, dvěma velkými projekčními přístroji aněkolika menšími přenosnými ahlavně bezpečnými 16mm projektory pro využití vjednotlivých třídách.27 Technické zázemí Novotný koordinoval sbrněnským výrobcem filmové techniky Jindřichem Suchánkem, který pro školy sestavil jednoduchý abezpečný model 16mm filmového projektoru.28 JAROSLAV NOVOTNÝ Od začátku své pedagogické kariéry stavěl Jaroslav Novotný školní výuku na bohaté aplikaci světelných apohyblivých obrazů. Na svém prvním působišti, na základní škole ve Slaném, se jeho experimentování salternativními obrazovými formami ve 24 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 25 Jak již bylo výše řečeno, Jaroslav Novotný filmy bezprostředně zpřístupňoval apůjčoval po své linii již od svého příchodu do Zlína. 26 Jaroslav NOVOTNÝ, Rok československého školního filmu, Objektiv (příloha časopisu Tvořivá škola) 13, 1937, č.1, s.66–67. 27 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 28 J.NOVOTNÝ, Idea, s.17–19. OPEN ACCESS
PaVLína VOgELOVÁ 91 výuce nesetkalo spochopením. Proto vroce 1932 rád přijal nabídku Stanislava Vrány anastoupil jako pedagog na Masarykovu pokusnou školu měšťanskou ve Zlíně. Učil především dějepis, zeměpis, matematiku, kreslení aruční práce. Důležitou roli vpočátcích Novotného průkopnické práce na školních filmech sehrála aktivní průprava vExkursním svazu českého učitelstva, zřízeném pod hlavičkou Ministerstva školství anárodní osvěty. Tento svaz podporoval sebevzdělávání učitelů formou zahraničních studijních cest aNovotný se ujal jejich organizace. Učitelé si pronajímali lodě prostřednictvím německé dopravní společnosti vHamburku, podnikali okružní cesty po Středozemním moři, plavili se přes fjordy nebo využívali sítě západoevropských říčních kanálů. Během těchto výprav Jaroslav Novotný intenzivně fotografoval afilmoval, následně upravoval, stříhal, koloroval, ale hlavně vyráběl vlastní obrazové pomůcky, které využíval ve výuce. Novotný si plně uvědomoval ivýznam vizuální gramotnosti svých kolegů, nabádal je kvyužívání fotografie jako základu amůstku kfilmu. Ve škole Jaroslav Novotný vedl tímto směrem ižáky ve fotografickém afilmovém kroužku. Mezi jeho žáky patřil například iAntonín Horák (1918–2004), později významný zlínský fotograf akameraman.29 Hlavním informačním portálem odění voblasti školních filmů byly odborné časopisy. Sám Jaroslav Novotný založil avydával vletech 1936 až 1942 časopis Objektiv (Časopis pro obraz, fotografii, diapositiv afilm vpraxi školy alidovýchovy). Až do roku 1939 vycházel jako příloha časopisu Tvořivá škola, poté ve změněné podobě jako samostatné periodikum. Časopis se zabýval historickou adobovou teoretickou rovinou školního filmu, poskytoval informace onových školních, ale ikulturních aosvětových filmech. Seznamoval se základy filmařského řemesla, ato počínaje psaním námětů ascénářů (především pro školní filmy) až po principy snímání, titulkování, animace nebo laboratorního zpracování.30 Zdnešního pohledu představuje časopis Objektiv důležitý zdroj informací pro rekonstrukci dobového diskurzu očeské školní kinematografii. Podchycuje informace oinstitucích aosobnostech formujících vývoj vzdělávání filmem ve třicátých letech. Vedle praktického kontextu uváděním filmů do školní praxe podává leckdy jediné svědectví ovizuální podobě některých nenávratně zmizelých nebo zničených filmech. Nutno doplnit, že školnímu, výchovnému či osvětovému filmu se věnovala idalší dobová periodika jako například Amatérská kinematografie (1936–1941), Film adiapositiv ve školní aosvětové praxi (1923–1940), Československá kinematografie (1938) nebo Československá amatérská kinematografie (1939–1942). Zdosud uvedených aktivit je patrné, že Jaroslav Novotný sehrál ve třicátých letech mimo jiné iklíčovou roli při prosazování filmového média do školního vzdělávání, jež bylo následně schváleno výnosem Ministerstva školství anárodní osvěty ze dne 3.listopadu 1936 jako oficiální povolená školní pomůcka ve vyučování.31 29 Rozhovory sJiřím Novotným, 2005–2009. MJVM, f. Pozůstalost Jaroslava Novotného. 30 Jaroslav NOVOTNÝ, Fotografie aprojekce ve školní praxi, Objektiv (příloha časopisu Tvořivá škola) 12, 1936, č.1, s1–2. 31 Výnos oschválení užívání světelných obrazů afilmů ve školách ze dne 3.9.1936 ssebou přinesl opatření, dle kterého bylo možné ve výuce používat pouze školní filmy schválené Ministerstvem školství anárodní osvěty. Byl ustanoven Sbor pro školní film, který dohlížel na vhodnost školních filmů po stránce technické, bezpečnostní ididaktické. Film musel OPEN ACCESS
92 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021 FILMOVÉ ATELIÉRY NA KUDLOVĚ VSYSTÉMU PRODUKCE, DISTRIBUCE APROPAGACE ŠKOLNÍCH FILMŮ Shrneme-li poznatky afakta zvývoje zlínského školního filmu, můžeme je ukotvit do periodizace propojené sJaroslavem Novotným. Léta 1927–1934 představují založení filmového oddělení firmy Baťa, zájem Masarykovy pokusné školy měšťanské oexperimentální výuku se světelnými obrazy afilmy apříchod Jaroslava Novotného do Zlína roku 1932. Pro firmu Baťa se prioritně natáčí filmové reklamy, ale zároveň se ve spolupráci se školou připravují podmínky pro produkci školního filmu. Období let 1934–1936 se nese ve znamení příchodu filmařských osobností— Ladislava Koldy, Elmara Klose aAlexandra Hackenschmieda, díky nimž se filmové oddělení Baťova koncernu zcela profesionalizuje aspolu sJosefem Míčkem, Jaroslavem Novotným aFrantiškem Pilátem se vytváří základní sestava mimořádně úspěšného zlínského filmového štábu.32 Vrcholné období 1936–1939 je spojeno snově postaveným filmovým ateliérem na Kudlově pod hlavičkou BAPOZ aprvním školním filmem Jaroslava Novotného Belgie (1936), který splňoval představy anároky vzorového didaktického filmu pro výuku.33 Do většiny upravovaných filmů vkládal Novotný svůj tvůrčí potenciál. Stříhal, slepoval, doplňoval filmové sekvence grafy, schématy, nákresy, titulky, případně stručnými komentáři, a35mm formáty převáděl na bezpečný 16mm film. Tato forma výroby školních filmů pokračovala ipozději, paralelně svlastní původní výrobou. Adaptace již natočeného materiálu byla finančně, výrobně ičasově výhodná. Uněkterých filmů by byla kompletní produkce značně náročná amnohdy inereálná. Jaroslav Novotný tímto způsobem vytvořil ve velmi krátkém čase první základní kolekci školních filmů, zahrnující iupravené americké filmy ze třicátých let jako Argentina, Bambus, Bavlník, Citron, Chile, Kolumbie, Paraguay, Uruguay, Rýže, Vlna, Želvy, německé filmy Samet, Zima vbavorských Alpách, Za polárním kruhem, ale ičeské vědecké filmy Jindřicha Brichty, Stanislava Práta nebo Vladimíra Úlehly přizpůsobené pro účely školní výuky.34 Zajímavou acennou zkušeností jak pro Jaroslava Novotného, tak pro spřízněnou brněnskou pobočku Československé společnosti pro vědeckou kinematografii bylo navázání kontaktů aúzké spolupráce se švýcarskou společností Schweizerische Arbeitsgemeinschaft für Unterrichts-Kinematographie (Safn) vroce 1936.35 odpovídat přiměřenosti věku aschopnostem žáků. Dle vyhlášky MŠANO č. j. 135.956-1-37 ze dne 3.7.1937 podléhaly aprobačnímu řízení všechny filmy. Týkalo se to nových českých izahraničních filmů, ale ifilmů natočených před rokem 1937. Skulturními filmy bylo možné ve výuce pracovat pouze do konce roku 1938. 32 J.STEJSKAL, Zlínská filmová výrobna, s.51. 33 E.KLOS, Kronika kudlovské stodoly. Taktéž osobní rozhovory autorky tohoto textu sJiřím Novotným (synem Jaroslava Novotného) vletech 2005–2009. 34 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 35 Antonín VOTAVA, Švýcarské školní filmy, Objektiv (příloha časopisu Tvořivá škola) 12, 1936, č.1, s.3. OPEN ACCESS