Zlínská experimentální laboratoř školního filmu Jaroslava Novotného v letech 1932–1939 aneb Kapitola z historie pohyblivých obrazů ve školní výuce

Zlínská experimentální laboratoř školního filmu Jaroslava Novotného vletech 1932–1939 aneb Kapitola zhistorie pohyblivých obrazů ve školní výuce* Pavlína Vogelová ZLÍN EXPERIMENTAL LABORATORY OF SCHOOL FILM BY JAROSLAV NOVOTNÝ IN THE YEARS 1932–1939. ACHAPTER ON THE HISTORY OF MOVING IMAGES IN SCHOOL INSTRUCTION The phenomenon of the experimental laboratory of school film by Jaroslav Novotný in conditions specific to the city of Zlín in the years 1932–1939 reveals an ambitious project on promoting the importance of school instruction through film. This study deals with the Zlín conditions for the realization of school film and the ambitions of Jaroslav Novotný in the process of introducing the ideal model of film as aschool aid. KEYWORDS: Kudlov film studios; Masaryk Experimental Burgher School in Zlín; Jaroslav Novotný; Stanislav Vrána; school film; Zlín „Obraz filmový, coby spojnice obrazu jako názoru, děje jako psychologického momentu azraku jako nejúčinnějšího smyslového činitele, disponuje vlastnostmi nejdokonalejší názorné pomůcky.“ (Antonín Dohnal, 1939)1 Fenomén experimentální laboratoře školního filmu Jaroslava Novotného (1903–1976) ve specifických zlínských podmínkách vletech 1932–1939 představuje komorní, přesto velkorysý projekt ideálního modelu školní výuky filmem, aplikovatelný na širokou škálu školních předmětů. Na pozadí ambic průkopníka školního filmu Jaroslava Novotného, vprofesní kumulaci pedagoga, fotografa, režiséra, kameramana, producenta, distributora ipropagátora vjedné osobě, rozkryjeme komplexnost systému tehdejších zlínských podmínek pro výrobu, distribuci, půjčovnu apropagaci školních filmů paralelně sjejich bezprostřední aplikací ve škole. Na rozdíl od Lucie Česálkové, která se ve svých studiích zabývá spíše institucionálním rámcem apodmínkami meziválečného Československa pro uvádění školního filmu do výuky, jakož ipolemikou, zda ado jaké míry byly tehdejší školní filmy opravdu adekvátní apřínosnou vzdělávací pomůckou,2 můj příspěvek se věnuje lokálním mikrodějinám experimentálního, * Text vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury vrámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum ( DKRVO 2019–2023/12.III.b, 00023272). 1 Antonín DOHNAL, Pedagogika školní filmu, Praha 1939, s.12. 2 Viz Lucie ČESÁLKOVÁ, Film před tabulí. Idea školního filmu vprvorepublikovém Československu, dizertační práce, Ústav filmu aaudiovizuální kultury FF MU, Brno 2009; TÁŽ, Film OPEN ACCESS PaVLína VOgELOVÁ 85 průkopnického počátku hledání možných vhodných forem filmu pro školní výuku. Jedním zjejich nejvýraznějších aktérů byl bezpochyby Jaroslav Novotný. Dělo se tak díky jeho svérázné povaze, ambicím aaž posedlosti zkoumáním filmového obrazu zpozice učitele aexperimentujícího filmaře spolu se souhrou mimořádně specifických podmínek ve Zlíně. Přispěl ktomu ifakt, že zlínská Masarykova pokusná škola měšťanská byla tehdy zapojena spolu sněkolika dalšími školami do testování nových didaktických praktik.3 Kmeziválečným reformám školství apodmínkám pro zavádění nových didaktických přístupů se vobecnější rovině vztahuje studie Tomáše Kaspera aDany Kasperové, postavená na modelovém příkladu zlínského školství.4 Ve zpětném zrcadle odráží tento počin Baťovu reformu Zlína po první světové válce, vztahy mezi samotným městem aTomášem Baťou (1876–1932) aposléze Janem Antonínem Baťou (1898–1965) sdůrazem, mimo jiné, na vzdělanost apodporu školství jak vkomplexním podnikovém vzdělávacím systému firmy Baťa, tak velkorysým vkladem firmy do ostatních zlínských škol, včetně Masarykovy pokusné školy měšťanské, která díky řediteli školy Stanislavu Vránovi (1888–1966) ainiciátorovi Jaroslavu Novotnému sehrála vprůkopnických počátcích školních filmů vČeskoslovensku důležitou roli.5 Zaměříme se na mikrodějiny, na podněty ze strany školy, podporující výuku filmem, aozřejmíme síť sociálních, normativních astrukturálních vlivů, které umožnily vybudovat ve zlínských ateliérech experimentální laboratoř školních filmů sbezprostřední přímou aplikací filmu do vyučování, coby model rozhraní mezi racionalizací apředvídatelností účinku filmového obrazu. Tento vhled je zahájen příchodem Jaroslava Novotného do Zlína vroce 1932 aukončen rokem 1939 vsouvislosti se začínající druhou světovou válkou, semigrací Jana Antonína Bati apřebráním Baťových filmových ateliérů na Kudlově Českomoravskou společností pro úzký film (Böhmisch-mährische Schmalfilmgesellschaft), která se zaměřovala na výrobu krátkých propagačních filmů akopírování úzkých 16mm filmů pro berlínské dceřiné společnosti Degeto aDescheg. Ty náležely kfilmové společnosti Tobis Filmkunst GmbH, jež během druhé světové války fungovala jako německý monopolní výrobce adistributor úzkých filmů. Ve Zlíně se vjejich dikci vyráběly kopie nacistických žurnálů afilmů pro kina na frontě.6 Propojené soukolí výjimečných podmínek Masarykovy vrukou učitelů avědců: myšlenka vzdělávat filmem vprvorepublikovém Československu, in: Magdalena Šustová (ed.), Názorné vyučování aškola. Historický vývoj asoučasné trendy používání didaktických pomůcek, Praha 2013, s.141–148. 3 Pavlína VOGELOVÁ, Od Bati ke školnímu filmu Jaroslava Novotného. Průnik obchodní strategie firmy Baťa se vzdělávacím potenciálem filmu 20.–40.let ve Zlíně, diplomová práce, Ústav filmu aaudiovizuální kultury FF MU, Brno 2010, ataktéž osobní rozhovory autorky tohoto textu se synem Jaroslava Novotného Jiřím Novotným vletech 2005–2009. 4 Tomáš KASPER— Dana KASPEROVÁ, „Nová škola“ vmeziválečném Československu ve Zlíně, Praha 2020. 5 Jaroslav WICHEREK, Školy avzdělávací činnosti na Zlínsku ve dvacátých atřicátých letech 20.století, Acta musealia. Suplementa 2005/1, Zlín 2005, s.309. 6 Kurt LASER, „Jud Süss“ Gleichzeitig in 26 Berliner Kinos, Berlinische Monatsschrift 9, 2000, č.9, s.167–176. Taktéž Elmar KLOS, Kronika kudlovské stodoly, in: Elmar Klos— Hana OPEN ACCESS 86 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021 pokusné školy měšťanské, pedagogických afilmařských vizí Jaroslava Novotného avelkorysé finanční, materiální iodborné podpory Baťova koncernu ajeho filmových ateliérů otevírá mikroprostor pro interdisciplinární perspektivy didaktické opodstatněnosti filmového obrazu ve školní výuce ivdobě současné mediální atechnologické akcelerace. MASARYKOVA POKUSNÁ ŠKOLA MĚŠŤANSKÁ ACESTA KEXPERIMENTÁLNÍ VÝUCE FILMEM Na základě výzvy oškolské reformě, zveřejněné Ministerstvem školství anárodní osvěty, bylo možné kzačátku školního roku 1929/1930 otevřít vČeskoslovensku několik pokusných škol.7 Jednou znich byla Masarykova pokusná škola měšťanská ve Zlíně,8 která se jako jedna zprvních reformních škol vČeskoslovensku zaměřila na testování diferencovaného školského systému azavádění nových metod do výuky. Záměrem pokusných škol bylo zefektivnění pedagogických ididaktických přístupů atestování dosud neschválených učebních pomůcek do výuky. Prioritou bylo názorné vyučování; zlínská škola mohla stavět na bohatých zahraničních zkušenostech Stanislava Vrány, významného pedagoga, propagátora nových učebních forem anásledně ředitele zlínské pokusné školy.9 Vlastní výrobě školních filmů ve Zlíně předcházelo „přípravné“ období— vsouladu stehdejším usnesením Ministerstva školství anárodní osvěty, podle něhož ipro tento typ školy platila povinnost organizovat spolu smajiteli kin povinná školní představení coby součást školních osnov. Primárně byla raná československá produkce školních filmů, respektive spíše filmů osvětových, naučných, kulturních, instrukčních, reklamních, cestopisných, průmyslových či zpravodajských, zajišťována pražským Masarykovým lidovýchovným ústavem aStátním diapozitivovým afilmovým ústavem.10 Na vhodnost dramaturgie školních filmových představení dohlížely okresní aměstské osvětové sbory aspolky. Kvalitních filmů byl však nedostatek. Běžná filmová představení pro školy stavěla na osvětových nebo popularizačních Pinkavová (edd.), Historie gottwaldovského filmového studia vpohledu pamětníků, očima současníků avdokumentech, Praha 1984, s.14–15. 7 Jednání oškolské reformě austanovení pokusných škol intenzivně probíhalo vprůběhu roku 1928; současně byla ustanovena ireformní komise. Jednotlivé školy podávaly své žádosti ostatut pokusné školy do 1.3.1929, definitivní rozhodnutí vydalo MŠANO až vsrpnu 1929. Ve školním roce 1929/1930 byly otevřeny pokusné školy ve Zlíně, Humpolci avPraze— Michli, Nuslích aHostivaři. Růžena VÁŇOVÁ, Československé školství ve 30.letech (Příhodovská reforma), Praha 1995, s.21–27. 8 Masarykova pokusná škola měšťanská ve Zlíně byla založena vroce 1928. 9 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 10 Filmové médium spadalo pod správu tehdejšího Poradního sboru pro kinematografii (vznikl vroce 1919) při Ministerstvu vnitra aSvazu osvětovém (založeném roku 1906), roku 1925 přejmenovaném na Masarykův lidovýchovný ústav při Ministerstvu školství anárodní osvěty. OPEN ACCESS PaVLína VOgELOVÁ 87 filmech ana závěr byla pro zpestření doplňována krátkými komediemi nebo groteskami. Někdy byly uváděny icelovečerní hrané filmy. Jelikož většinou programy pro školy nebyly připravovány pedagogy, ale samotnými kinaři, nepředstavovaly pro školy zodborného nebo vzdělávacího hlediska žádný zvláštní přínos. Aby se zaplnil azaplatil sál kina, projekce se povinně zúčastňovali žáci různého věku srozdílnou diváckou zkušeností.11 Přesně na tento chybný princip uvádění filmu ve vzdělávacím systému, stírající veškeré pedagogické, metodické avýchovné zřetele, reagovali Jaroslav Novotný aStanislav Vrána, když promýšleli strategii pro vlastní smysluplnou realizaci využití filmu ve škole, ahlavně při vlastní výuce. Samotné zavedení školního filmu do českých škol přišlo dle Novotného oproti mnoha progresivnějším státům opožděně. Jaroslav Novotný komentoval stav vroce 1937, tedy po oficiálním uznání filmu coby školní pomůcky, těmito slovy: „Kdyby nebyl film znám již padesát let avynalezl by jej někdo teprve nyní, jistě by se mu dostalo čestného uznání všech ministrů školství celého světa afilm by byl povinně zaveden jako vyučovací pomůcka do všech škol. Ale za těch 50 let naneslo se na film tolik nevychovanosti, že dalo mnoho práce, než byl opět objeven jako nad jiné vhodný prostředek výchovný anež mu byla po náležitém očištění upravena cesta do škol.“12 Sotevřením Masarykovy pokusné školy měšťanské avybudováním podmínek pro vlastní školní filmová představení vaule školy si pedagogové brzy prosadili vlastní sestavování programů přímo vprostorách školy. Zpočátku využívali archiv Masarykova lidovýchovného ústavu nebo Státního diapozitivového afilmového ústavu vPraze, zvlastního zájmu si ale rychle vybudovali svou vlastní filmotéku. Filmová představení vrámci vyučování byla povinná ave zlínské pokusné škole byly zavedeny dva pravidelné cykly filmových projekcí. Jeden představoval produkci celovečerních hraných filmů, druhý byl sestaven zkulturních pořadů apřizpůsobován různým věkovým skupinám žáků. Především práce skulturními filmy představovala počátek formování budoucích školních filmů využívaných přímo ve výuce. Mezi promítanými filmy figurovaly například tituly Karel Havlíček Borovský (Svatopluk Innemann, 1931), Mizející svět (Vladimír Úlehla, 1932), Zem spieva (Karel Plicka, 1933), Don Quichotte (Georg Wilhelm Pabst, 1933), T.G.Masaryk (Jaroslav Novotný, 1937) adalší. Filmové projekce často doplňovaly přednášky oThomasi Alva Edisonovi; Stanislav Vrána přednášel osvětelných obrazech, rozhlase nebo pohyblivých diagramech, hostující Bohuslav Markalous hovořil ovýznamu zrakové výchovy afunkci obrazů, Anto nín Vašíček zasvěcoval do problematiky snímací apromítací techniky pro úzký film ve školách.13 Kombinace týmu mimořádně kvalitních pedagogů zlínských škol, zájmu apřístupu Masarykovy pokusné školy měšťanské, filmového zázemí apodpory ze strany Baťova podniku představovala ideální podmínky pro realizaci vlastních filmů na míru didaktickým potřebám. 11 Miroslav NĚMEČEK, Kapitolky zdějin českého školního filmu, Praha 1980, s.10–11. 12 Jaroslav NOVOTNÝ, Idea československého školního filmu, Kinoamatér 2, 1937, č.1, s.17–19, zde s.17. 13 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. OPEN ACCESS 88 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021 Jednou zhlavních priorit ředitele školy Stanislava Vrány byla kromě vlastní výuky mediální gramotnost žáků. Už vroce 1930, ještě před příchodem Jaroslava Novotného do Zlína, požádal Vrána Ředitelství pošt atelegrafů obezplatné povolení kzavedení rádiové přijímací stanice Telefunken pro školní účely. Prosadil vybavení školy školním rozhlasem azahájil každodenní ranní aodpolední školní vysílací bloky.14 Ranní zpravodajství vysílané těsně před zahájením vyučování podávalo informace ovýznamných výročích adůležitých zprávách zdomova ize světa. Zakončeno bylo blokem klasické hudby, uvádějícím díla českých izahraničních skladatelů, provázená krátkým výkladem arozborem. Odpolední rozhlasové relace po skončení vyučování si žáci zajišťovali sami. Mezi pořady byl například kurz Morseovy abecedy, dále soutěže, reportáže apříspěvky navázané na školní předměty adalší zájmy dětí. Zcela přirozenou cestou se tímto způsobem formovalo, motivovalo, apředevším kultivovalo estetické vnímání žáků. Rozhlas azáhy též film se vedle výuky staly nedílnou apravidelnou součástí každodenního života školy.15 Je zde patrná inspirace programem rozhlasového vysílání uváděným ve firmě Baťa, který pravidelně od 6.30 do 6.45 hodin ráno zahajoval „[…] rytmickým pochodem hraným zgramodesky. Vdevět hodin ráno se během dopolední přestávky vysílal ústřední asi desetiminutový pořad, který se skládal zkrátkého hudebního úvodu, zpráv zdění vBaťových závodech ave městě, následovala výchovná hesla anakonec přednáška oorganizačních, etických ajiných problémech práce vtovárně.“16 Stanislav Vrána získal cenné pedagogické zkušenosti na svých zahraničních cestách po Anglii, USA, Polsku, Švýcarsku, Rakousku, Itálii aFrancii. Jednou znich byla studijní cesta po Spojených státech vroce 1934, během které měl příležitost prezentovat apropagovat na amerických školách vlastní práci. Přivezl ssebou dva filmy natočené Jaroslavem Novotným, ato Jak žijeme apracujeme na Masarykově pokusné škole měšťanské (1934) aNaše děti (1934), vycházející ze školního prostředí Masarykovy pokusné školy měšťanské ve Zlíně, auspěl.17 Byly to časosběrné reportáže zdvouletého působení Novotného na Masarykově pokusné škole měšťanské osystému, aktivitách, přístupech ametodách experimentální výuky vpokusné škole. Vránovy mise vUSA byly úspěšné avedly ke zintenzivnění práce na školních filmech ve Zlíně. Jaroslav Novotný vypracoval podrobný návrh koncepce využití filmu ve vyučování, se kterým zaujal jak ředitele školy, tak Jana Antonína Baťu. Byl to zásadní impulz pro spuštění komplexního ambiciózního systému výroby, produkce, distribuce, osvěty auvádění školních filmů do výuky na jednom 14 Tamtéž. Taktéž dopis se žádostí Stanislava Vrány ze dne 24.února 1930 adresovaný řediteli pošt atelegrafů vBrně. Tamtéž, inv. č.457, Vznik, organizace ahospodářská činnost školy. 15 Stanislav VRÁNA, Základy nové školy. Výsledky práce českých pokusných škol, Brno 1946, s.133–134. 16 Petr SZCZEPANIK, Mediální výstavba „ideálního průmyslového města“. Síť médií vBaťově Zlíně 30.let, in: Pavel Skopal (ed.), Kinematografie aměsto. Studie zdějin lokální filmové kultury, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity. Řada filmologická 2, Brno 2005, s.23–66, zde s.37. 17 Jiří STEJSKAL, Zlínská filmová výrobna. Vznik ačinnost do roku 1945, Brno 1972, s.24. OPEN ACCESS PaVLína VOgELOVÁ 89 místě.18 Vté souvislosti byl vúnoru 1934 ve škole oficiálně ustanoven ivlastní poradní sbor pro školní kinematografii. Členy byli Jaroslav Novotný, Stanislav Vrána, Josef Kurfürst zMasarykovy pokusné školy měšťanské, ale ipedagogové zdalších zlínských škol, kteří se ofilm asvětelné obrazy zajímali. Sestavili plán pro natáčení didaktických filmů aodstartovali přímou spolupráci sfirmou Baťa.19 Od roku 1934 uvolnil Stanislav Vrána Jaroslava Novotného zběžné výuky ve škole apověřil jej komplexní prací voblasti školního filmu avedením příprav pro zavedení filmu do výuky. Vroce 1935 se Novotný stal iřádným zaměstnancem filmového oddělení firmy Baťa se zaměřením na výrobu 16mm školních apropagačních filmů. Ve škole se však nadále věnoval praktickému zavádění filmu do výuky, testování vyrobených filmů isupervizi nad školní filmotékou.20 Ziniciativy Jaroslava Novotného byly od školního roku 1935/1936 původní celoškolní projekce nahrazeny pravidelným specifickým filmovým týdeníkem Okénko do světa. Býval uváděn pravidelně jednou týdně vaule školy. Přidanou hodnotou těchto projekcí byla dobrovolná, ale aktivní tvůrčí spolupráce žáků apedagogů, kteří během vyučování napříč všemi předměty shromažďovali zajímavé materiály asestavovali různorodá tematická obrazová pásma zábavného ipoučného charakteru oaktuálních událostech ve škole, ve městě nebo ve společnosti. Projekce zahrnovaly pestrou mozaiku oobjevech avynálezech, umění, cestování, historii, politice; nechyběly podněty pro vlastní aktivity dětí, agitky na veřejně prospěšné činnosti apodobně. Jedno celé pásmo bylo například věnováno Edvardu Benešovi nebo T.G.Masarykovi.21 Žáci ksestavení pásma využívali fotografií, obrázků, výstřižků, pohlednic atextových aktualit, které pak promítali epidiaskopem. Tuto světelnou projekci pravidelně doplňoval poučný nebo zábavný film. Aktivity na přípravě žurnálu byly ze strany žáků dobrovolné, ale jak dokazují údaje oprůměrné návštěvě 700–800 diváků, pro žáky byly tyto projekce zřejmě atraktivní. Školní žurnál Okénko do světa byl ve škole uváděn do roku 1939.22 Pro takto zaměřenou školu byla důležitá školní knihovna afilmotéka. Zlínská škola si od začátku svého působení budovala základní fond školní filmotéky, ve velkém nakupovala diapozitivy adostupné osvětové, popularizační adokumentární filmy zdomácích izahraničních produkcí. Novotný, který měl filmotéku ve své gesci, se zaměřil ina strategii půjčování akopírování, především pak na vlastní adaptaci akompilaci filmů, přizpůsobovaných na míru pro výukové účely ipro přípravu filmových žurnálů. Vedle toho se rozbíhala iNovotného vlastní tvorba školních filmů.23 Vroce 1936 čítal rozsah školního obrazového archivu několik tisíc 18 Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (dále MJVM), f. Pozůstalost Jaroslava Novotného, č.35— Školní film— metodika. 19 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 20 Tamtéž. 21 MJVM, f. Jaroslav Novotný, kr. 16, Okno do světa. 22 Josef CÍSAŘ— Stanislav VRÁNA, Deset let pokusné práce na měšťanských školách ve Zlíně, Zlín 1939, s.134–135; S.VRÁNA, Základy, s.362–363. 23 J.CÍSAŘ— S.VRÁNA, Deset let. OPEN ACCESS 90 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021 diapozitivů ašedesát školních filmů, které si škola obstarávala za finančního přispění firmy Baťa.24 Filmotéka školy fungovala od roku 1932 také jako půjčovna. Nejprve spíše na soukromé bázi, od 1.března 1936 pak oficiálně pro všechny školy.25 Filmy se se zájmem promítaly ve školách obecných, měšťanských, na reálných gymnáziích, obchodních akademiích, učitelských ústavech, ale ina rodičovských schůzkách. Stupňující se požadavky na půjčování školních filmů vyústily ještě vroce 1937 ve spolupráci mezi Masarykovou měšťanskou pokusnou školou ve Zlíně, Filmovým ateliérem Baťa, brněnskou Společností pro vědeckou kinematografii abrněnskou pobočkou Dorostu Československého Červeného kříže. Československý Červený kříž, který taktéž disponoval rozsáhlou filmotékou, následně k1.červnu 1937 zlínskou filmotéku Masarykovy pokusné školy měšťanské převzal. Hlavním důvodem pro předání filmotéky byl nedostatek personální kapacity araketový nárůst zájmu. Za říšského protektorátu byl Dorost Československého Červeného kříže zakázán azrušen. Zůstala pouze pražská ústřední půjčovna při Státním diapozitivovém afilmovém ústavu vPraze. Zlínský BAPOZ (Baťovy pomocné závody Zlín) filmy ze své produkce dále již pouze prodával.26 Masarykova pokusná škola měšťanská měla pro výuku prostřednictvím filmu technické vybavení na profesionální úrovni. Disponovala dvoranou auly pro 1000 dětí, kde se odehrávaly legendární projekce Filmového okénka adalší hromadná školní představení, dále pak speciálním promítacím sálem skapacitou 90 míst určeným pro odborné přednášky. Promítat bylo možné ive všech odborných učebnách. Hned od počátku své existence byla škola vybavena vlastní filmovou projekční aparaturou pro 35mm film, epidiaskopy na promítání diapozitivů, dvěma velkými projekčními přístroji aněkolika menšími přenosnými ahlavně bezpečnými 16mm projektory pro využití vjednotlivých třídách.27 Technické zázemí Novotný koordinoval sbrněnským výrobcem filmové techniky Jindřichem Suchánkem, který pro školy sestavil jednoduchý abezpečný model 16mm filmového projektoru.28 JAROSLAV NOVOTNÝ Od začátku své pedagogické kariéry stavěl Jaroslav Novotný školní výuku na bohaté aplikaci světelných apohyblivých obrazů. Na svém prvním působišti, na základní škole ve Slaném, se jeho experimentování salternativními obrazovými formami ve 24 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 25 Jak již bylo výše řečeno, Jaroslav Novotný filmy bezprostředně zpřístupňoval apůjčoval po své linii již od svého příchodu do Zlína. 26 Jaroslav NOVOTNÝ, Rok československého školního filmu, Objektiv (příloha časopisu Tvořivá škola) 13, 1937, č.1, s.66–67. 27 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 28 J.NOVOTNÝ, Idea, s.17–19. OPEN ACCESS PaVLína VOgELOVÁ 91 výuce nesetkalo spochopením. Proto vroce 1932 rád přijal nabídku Stanislava Vrány anastoupil jako pedagog na Masarykovu pokusnou školu měšťanskou ve Zlíně. Učil především dějepis, zeměpis, matematiku, kreslení aruční práce. Důležitou roli vpočátcích Novotného průkopnické práce na školních filmech sehrála aktivní průprava vExkursním svazu českého učitelstva, zřízeném pod hlavičkou Ministerstva školství anárodní osvěty. Tento svaz podporoval sebevzdělávání učitelů formou zahraničních studijních cest aNovotný se ujal jejich organizace. Učitelé si pronajímali lodě prostřednictvím německé dopravní společnosti vHamburku, podnikali okružní cesty po Středozemním moři, plavili se přes fjordy nebo využívali sítě západoevropských říčních kanálů. Během těchto výprav Jaroslav Novotný intenzivně fotografoval afilmoval, následně upravoval, stříhal, koloroval, ale hlavně vyráběl vlastní obrazové pomůcky, které využíval ve výuce. Novotný si plně uvědomoval ivýznam vizuální gramotnosti svých kolegů, nabádal je kvyužívání fotografie jako základu amůstku kfilmu. Ve škole Jaroslav Novotný vedl tímto směrem ižáky ve fotografickém afilmovém kroužku. Mezi jeho žáky patřil například iAntonín Horák (1918–2004), později významný zlínský fotograf akameraman.29 Hlavním informačním portálem odění voblasti školních filmů byly odborné časopisy. Sám Jaroslav Novotný založil avydával vletech 1936 až 1942 časopis Objektiv (Časopis pro obraz, fotografii, diapositiv afilm vpraxi školy alidovýchovy). Až do roku 1939 vycházel jako příloha časopisu Tvořivá škola, poté ve změněné podobě jako samostatné periodikum. Časopis se zabýval historickou adobovou teoretickou rovinou školního filmu, poskytoval informace onových školních, ale ikulturních aosvětových filmech. Seznamoval se základy filmařského řemesla, ato počínaje psaním námětů ascénářů (především pro školní filmy) až po principy snímání, titulkování, animace nebo laboratorního zpracování.30 Zdnešního pohledu představuje časopis Objektiv důležitý zdroj informací pro rekonstrukci dobového diskurzu očeské školní kinematografii. Podchycuje informace oinstitucích aosobnostech formujících vývoj vzdělávání filmem ve třicátých letech. Vedle praktického kontextu uváděním filmů do školní praxe podává leckdy jediné svědectví ovizuální podobě některých nenávratně zmizelých nebo zničených filmech. Nutno doplnit, že školnímu, výchovnému či osvětovému filmu se věnovala idalší dobová periodika jako například Amatérská kinematografie (1936–1941), Film adiapositiv ve školní aosvětové praxi (1923–1940), Československá kinematografie (1938) nebo Československá amatérská kinematografie (1939–1942). Zdosud uvedených aktivit je patrné, že Jaroslav Novotný sehrál ve třicátých letech mimo jiné iklíčovou roli při prosazování filmového média do školního vzdělávání, jež bylo následně schváleno výnosem Ministerstva školství anárodní osvěty ze dne 3.listopadu 1936 jako oficiální povolená školní pomůcka ve vyučování.31 29 Rozhovory sJiřím Novotným, 2005–2009. MJVM, f. Pozůstalost Jaroslava Novotného. 30 Jaroslav NOVOTNÝ, Fotografie aprojekce ve školní praxi, Objektiv (příloha časopisu Tvořivá škola) 12, 1936, č.1, s1–2. 31 Výnos oschválení užívání světelných obrazů afilmů ve školách ze dne 3.9.1936 ssebou přinesl opatření, dle kterého bylo možné ve výuce používat pouze školní filmy schválené Ministerstvem školství anárodní osvěty. Byl ustanoven Sbor pro školní film, který dohlížel na vhodnost školních filmů po stránce technické, bezpečnostní ididaktické. Film musel OPEN ACCESS 92 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021 FILMOVÉ ATELIÉRY NA KUDLOVĚ VSYSTÉMU PRODUKCE, DISTRIBUCE APROPAGACE ŠKOLNÍCH FILMŮ Shrneme-li poznatky afakta zvývoje zlínského školního filmu, můžeme je ukotvit do periodizace propojené sJaroslavem Novotným. Léta 1927–1934 představují založení filmového oddělení firmy Baťa, zájem Masarykovy pokusné školy měšťanské oexperimentální výuku se světelnými obrazy afilmy apříchod Jaroslava Novotného do Zlína roku 1932. Pro firmu Baťa se prioritně natáčí filmové reklamy, ale zároveň se ve spolupráci se školou připravují podmínky pro produkci školního filmu. Období let 1934–1936 se nese ve znamení příchodu filmařských osobností— Ladislava Koldy, Elmara Klose aAlexandra Hackenschmieda, díky nimž se filmové oddělení Baťova koncernu zcela profesionalizuje aspolu sJosefem Míčkem, Jaroslavem Novotným aFrantiškem Pilátem se vytváří základní sestava mimořádně úspěšného zlínského filmového štábu.32 Vrcholné období 1936–1939 je spojeno snově postaveným filmovým ateliérem na Kudlově pod hlavičkou BAPOZ aprvním školním filmem Jaroslava Novotného Belgie (1936), který splňoval představy anároky vzorového didaktického filmu pro výuku.33 Do většiny upravovaných filmů vkládal Novotný svůj tvůrčí potenciál. Stříhal, slepoval, doplňoval filmové sekvence grafy, schématy, nákresy, titulky, případně stručnými komentáři, a35mm formáty převáděl na bezpečný 16mm film. Tato forma výroby školních filmů pokračovala ipozději, paralelně svlastní původní výrobou. Adaptace již natočeného materiálu byla finančně, výrobně ičasově výhodná. Uněkterých filmů by byla kompletní produkce značně náročná amnohdy inereálná. Jaroslav Novotný tímto způsobem vytvořil ve velmi krátkém čase první základní kolekci školních filmů, zahrnující iupravené americké filmy ze třicátých let jako Argentina, Bambus, Bavlník, Citron, Chile, Kolumbie, Paraguay, Uruguay, Rýže, Vlna, Želvy, německé filmy Samet, Zima vbavorských Alpách, Za polárním kruhem, ale ičeské vědecké filmy Jindřicha Brichty, Stanislava Práta nebo Vladimíra Úlehly přizpůsobené pro účely školní výuky.34 Zajímavou acennou zkušeností jak pro Jaroslava Novotného, tak pro spřízněnou brněnskou pobočku Československé společnosti pro vědeckou kinematografii bylo navázání kontaktů aúzké spolupráce se švýcarskou společností Schweizerische Arbeitsgemeinschaft für Unterrichts-Kinematographie (Safn) vroce 1936.35 odpovídat přiměřenosti věku aschopnostem žáků. Dle vyhlášky MŠANO č. j. 135.956-1-37 ze dne 3.7.1937 podléhaly aprobačnímu řízení všechny filmy. Týkalo se to nových českých izahraničních filmů, ale ifilmů natočených před rokem 1937. Skulturními filmy bylo možné ve výuce pracovat pouze do konce roku 1938. 32 J.STEJSKAL, Zlínská filmová výrobna, s.51. 33 E.KLOS, Kronika kudlovské stodoly. Taktéž osobní rozhovory autorky tohoto textu sJiřím Novotným (synem Jaroslava Novotného) vletech 2005–2009. 34 SOkA Zlín— Klečůvka, f. Sšk Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín, inv. č.449-1, Kronika Masarykovy pokusné měšťanské školy Zlín 1929–1939. 35 Antonín VOTAVA, Švýcarské školní filmy, Objektiv (příloha časopisu Tvořivá škola) 12, 1936, č.1, s.3. OPEN ACCESS