Deverbální jmenné predikáty v konstrukcích se slovesem dělat v češtině z mezijazykové perspektivy

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.2, S. 188–199 Deverbální jmenné predikáty vkonstrukcích se slovesem dělat včeštině zmezijazykové perspektivy1 Melissa Shih-hui Lin (Tchaj-pej)— Karel Šebesta (Praha)— Kawai Chui (Tchaj-pej)— Hsiang-lin Yeh (Tchaj-pej) Melissa Shih-hui Lin— Karel Šebesta — Kawai Chui — Hsiang-lin Yeh DEVERBAL NOUN PREDICATES OF CZECH DO-CONSTRUCTIONS IN ACROSS-LINGUISTIC PERSPECTIVE This study introduces across-linguistic investigation of Do-constructions in Chinese, Russian and Czech, focusing especially on Do-construction strategies in Czech. The DO-construction in this study refers to apredicate-argument structure comprising the light verb ‘to do’, and apredicate deverbal noun, which is anoun derived from averb or verbal phrase. Chinese, Russian and Czech align in manifesting across-language functional construal where predication rests upon the semantic content of the accusative argument denoting action events that are of interest in communication. Acorpus analysis of the linguistic properties of the constructions across speaking and writing attested that Do-constructions in Chinese are more productive than those of Russian and Czech. However, the corpus data also show that the light uses of the Czech verb ‘to do’ are predominant compared with its full uses. Therefore, this study further focuses on one of the light uses of the Czech verb ‘to do’, which is with predicate deverbal nouns. KEYWORDS Do-construction, light verb, Czech, Chinese, Russian KLÍČOVÁ SLOVA konstrukce se slovesem dělat, kategoriální sloveso, čeština, čínština, ruština DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2023.2.2 1. DEFINICE KONSTRUKCÍ SE SLOVESEM DĚLAT PRO ÚČELY TÉTO STUDIE Konstrukce skategoriálním (funkčním) slovesem (light-verb constructions, zkráceně LVC), například udělat odbočku („to take aturn“), udělat pokus („give atry“) aučinit rychlou změnu („to do aquick change“), jsou struktury, které se vyskytují vmnoha jazycích abyly zkoumány např.vangličtině, španělštině, ruštině, češtině, japonštině, korejštině ačínštině. Tyto konstrukce mohou být jako celek ekvivalentní použití 1 PODĚKOVÁNÍ Tento výzkumný projekt byl podpořen vobdobí od roku 2019 do 2022 Fakultou cizích jazyků aliteratury na Chengchi univerzitě zgrantu Ministerstva školství Tchajwanu vrámci Projektu vysokoškolského vzdělání SPROUT. MELISSA SHIH-HUI LIN— KAREL ŠEBESTA — KAWAI CHUI — HSIANG-LIN YEH 189 plnohodnotného slovesa odpovídajícího příslušnému deverbálnímu substantivu, například odbočit („to turn“) oproti udělat odbočku („to take aturn“), zkusit („to try“) oproti udělat pokus („give atry“) arychle změnit („change quickly“) oproti udělat rychlou změnu („to do aquick change“). Předmětem výzkumů byly dosud různé aspekty těchto konstrukcí, nahlížené zrůzných úhlů pohledu. Byly zkoumány např.se zřetelem kargumentovým či valenčním strukturám (Butt, 2010; Yim, 2020; Karimi-Doostan, 2005; Kettnerová, 2021; Kettnerová— Lopatková, 2020; Ronan— Schneider, 2017; Tadao, 2000), se zřetelem klexikálním, strukturním, sémantickým apragmatickým vlastnostem frází sfunkčními slovesy (Cuervo, 2010; Giparaitė, 2016; Hernández, 2008; Huang— Lin, 2012; Huang et al., 2014; Maiko, 2020; Martínez— Antonia, 2013; Nolan, 2015; Ong— Rahim, 2021; Radimský, 2010; Ronan, 2014; Kettnerová— Kolářová— Vernerová, 2017; Kovalevskaite et al., 2020) ise zaměřením na jejich mentální reprezentaci (Wittenberg— Piñango, 2011). To, jak se páruje lexikálně-gramatická struktura svýznamem afunkcí, však již podrobněji zkoumáno nebylo (Croft, 2014; Goldberg, 1995). Na rozdíl od obvyklého predikátově-argumentového spojení, kde je typ události, které se komunikace týká, určen predikátem, udává typ události vkonstrukci se slovesem dělat nominální argument. Jinými slovy, nominální argument konstrukce se slovesem dělat, na který mohou dále navazovat modifikace, může obsahovat více informací pro komunikaci, které uvedeme na příkladech vnásledujícím oddílu. Tato srovnávací studie je primárně motivována Chui (2018, s.67), která uvádí, že „Mandarin Chinese in Taiwan is undergoing agrammatical variation where alexical verb commonly used as the main verb is incorporated in aDo-construction“. To bylo na počátku našeho zájmu ootázku, zda se takové gramatické variace vyskytují ivjiných jazycích, například včeštině. Naše studie tedy navazuje na dosavadní výzkum vdané oblasti, porovnává češtinu sjedním příbuzným jazykem, ruštinou, ajedním nepříbuzným, typologicky odlišným jazykem, čínštinou, abychom získali relevantní zjištění týkající se distribuce konstrukcí se slovesem dělat ajejich použití. Zaměřujeme se na konstrukce slovesa dělat sdeverbálním substantivem, které odpovídají uvedeným konstrukcím včínštině, nezabýváme se tedy jinými valenčními rámci jmenného přísudku.2 Naším prvním cílem je zjistit, zda se uvedené konstrukce vyskytují také včeštině aruštině, které jsou od čínštiny typologicky odlišné; druhým naším cílem je zjistit, zda mají uvedené konstrukce vsledovaných jazycích stejné způsoby uplatnění, nebo zda se vtomto ohledu tyto tři jazyky liší. Zaměřujeme se přitom na jejich užívání vmluvených vs. psaných projevech. 2. KONSTRUKCE SE SLOVESEM DĚLAT VČÍNŠTINĚ, RUŠTINĚ AČEŠTINĚ Porovnáme nejdříve konstrukce se slovesem dělat včínštině, ruštině ačeštině. Příklady jsou uvedeny níže. 2 Kettnerová— Lopatková— Bejček— Barančíková (2018, s.33) uvádějí rovněž substantiva odvozená od adjektiv aprimární substantiva. 190 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.2 (1) nǐ kěnéng xūyào zuò yīxiē xīnlǐshàng de jiǎnhuà vy můžete potřebovat dělat nějaké psychologické DE zjednodušení „Možná je potřeba, abyste udělali nějaké psychologické zjednodušení.“ (2) Делайте хотя бы ссылки на авторов. dělat-IMP alespoň odkaz na autory „Dělejte alespoň odkazy na autory.“ (3) Udělali dokonalý přehled. Vpříkladu (1) je zuò („dělat“) hlavním slovesem, zatímco jiǎnhuà („zjednodušení“)3 slovesným jménem vpozici hlavy přímého předmětu kvantifikovaného výrazem yīxiē („několik“) acharakterizované výrazem xīnlǐshàng („psychologický“). Vpříkladu (2) zruštiny reprezentuje делать („dělat“) hlavní sloveso aakuzativ jmenné hlavy ссылки („odkazy“) je kvalifikován výrazem на авторов („na autory“). Včeském příkladu (3) odkazují sloveso dělat aakuzativní tvar jmenné hlavy fráze přehled charakterizovaný adjektivem dokonalý na úkon provedení dokonalého přehledu. Ekvivalentní strukturní základ konstrukcí se slovesem dělat ve všech třech jazycích dovoluje mezijazykové srovnání užití této konstrukce pomocí korpusové analýzy jejích lingvistických vlastností jak vmluveném, tak psaném projevu. Zároveň takový ekvivalentní strukturální základ konstrukce se slovesem dělat vtěchto třech jazycích, jak je ukázáno ve výše uvedených příkladech (1), (2) a(3), představuje společný funkční konstrukt pro vyjádření informace oudálosti. Například konstrukce těchto tří příkladů se skládá zkategoriálního (funkčního) slovesa, tj.zuò v(1), делать v(2) adělat v(3), anominální události, tj.jiǎnhuà v(1), ссылки v(2) apřehled v(3). Podstatné jméno asloveso společně určují strukturu sdělení otéto události. Jinými slovy, včínštině, ruštině ičeštině nalézáme společnou funkční interpretaci užití konstrukce se slovesem dělat při utváření struktury sdělení. 2.1 KORPUSY AMETODOLOGIE Užití jazyka vmluvené apsané formě se může lišit. Vmluveném projevu např.převládají tříslovné ačtyřslovné lexikální svazky, zatímco vpsaném akademickém diskursu se častěji vyskytují jiné kombinace neměnných funkčních slov aslova významového (Biber, 2009). Bylo rovněž zjištěno, že kolokáty sloves mít, dělat avzít užité vkonverzaci se liší od kolokátů těchto sloves vinformativním písemném projevu (Conrad— Biber, 2009). Pro potřeby analýzy vtéto studii proto odlišujeme mluvená apísemná data. Data byla čerpána zKorpusu současné tchajwanské mandarínštiny 2017 (Contemporary Taiwanese Mandarin 2017— COCT), Ruského národního korpusu 3 Včínštině lze vzávislosti na syntaktickém kontextu použít mnoho podstatných jmen, která pojmenovávají nějaký děj, jako sloveso bez jakékoliv morfologické změny. Např.jiǎnhuà lze vzávislosti na syntaktickém kontextu použít jako podstatné jméno „zjednodušení“ nebo sloveso „zjednodušit“. MELISSA SHIH-HUI LIN— KAREL ŠEBESTA — KAWAI CHUI — HSIANG-LIN YEH 191 (Russian National Corpus, main corpus) azČeského národního korpusu (SYN aOral). COCT obsahuje písemná data od roku 1986 do roku 2017, celkem o250 milionech slov. Mluvená data zlet 2007–2014 obsahují 6,6 milionu slov. Písemná data Ruského národního korpusu se skládají z337 milionů slov amluvená data celkem z13,3 milionů slov. Data pro tuto studii jsou čerpána zobdobí od roku 1981 do roku 2019. Pokud jde opísemný korpus Českého národního korpusu SYN v-7, obsahuje 4255 milionů slov získaných vletech 1989 až 2014 amluvený korpus 7 milionů slov vkorpusech ORAL v-1 aORTOFON v-1 zdat zaznamenaných vletech 2002 až 2017. Kritériem výběru dat pro tuto studii bylo, že predikát věty je sloveso dělat, přesněji zuò včínštině, делать vruštině adělat včeštině, apřímý předmět sestává zjmenné hlavy fráze, která je odvozena od slovesa nebo slovesné fráze amůže být vjiných kontextech použita jako plnohodnotné sloveso. Například jiǎnhuà („zjednodušení“) je jmennou hlavou vpříkladu (1), ale hlavním slovesem v: wǒmen jiǎnhuà le jiàokēshū („Zjednodušili jsme učebnice“). Ruština ačeština vykazují stejné způsoby užití, protože substantivu (vakuzativu) ссылки vpříkladu (2) odpovídá sloveso ve větě: Она ссылается на научные исследования „Ona odkazuje na vědecký výzkum“ ajmenné hlavě přehled vakuzativu včeském příkladu (3) sloveso přehlédnout ve větě: Zvrcholku hory lze přehlédnout široké okolí. Na tomto společném lexikálním agramatickém základu lze výsledky mezijazykově porovnat. Výsledky vyhledání konstrukce se slovesem dělat vtěchto třech jazycích jsou následující: včínských písemných datech je 15949 výskytů a4925 vdatech mluvených, vruských písemných datech je 2725 výskytů avmluvených 448. Počet výskytů včeských písemných datech je 548 a521 vmluvených. Celkový počet výskytů těchto konstrukcí včínštině převyšuje ruštinu 6,6násobně ačeštinu 19,5násobně. Vruštině je jejich užití 3krát častější než včeštině. Ikdyž vezmeme vúvahu, že data pocházejí zkorpusů různé velikosti, slovanské jazyky konzistentně vykazují nižší výskyt konstrukcí se slovesem dělat než čínština, ato jak vpísemném, tak vmluveném projevu. VTabulce 1 jsou uvedeny relativní frekvence konstrukcí se slovesem dělat vpísemných amluvených datech vuvedených třech jazycích. Výskyty vpísemných projevech převládají ze 76,4 % včínštině az85,9 % vruštině, čeština oproti tomu vykazuje vpísemném imluveném projevu distribuci srovnatelnou. Vedle těchto kvantitativních rozdílů se vdalší části budeme zabývat tím, jakou ekvivalenci tyto tři jazyky vykazují, pokud jde oobsah vyjádřený danou strukturou. konstrukce se slovesem dělat čínština ruština čeština písemná forma 76,4 % 85,9 % 51,3 % mluvená forma 23,6 % 14,1 % 48,7 % celkem: 100,0 % 100,0 % 100,0 % TABULKA 1.Poměr výskytu konstrukcí se slovesem dělat mezi písemnými amluvenými daty včínštině, ruštině ačeštině. 192 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.2 2.2 ZPRACOVÁNÍ OBSAHU VKONSTRUKCÍCH SE SLOVESEM DĚLAT Vkonstrukcích se slovesem dělat nese toto sloveso význam „konat“, zatímco povaha děje závisí na kontextu aje určena informací zakódovanou uvnitř konstrukce. Ve slovanských jazycích nese sloveso dělat ve všech případech informaci očase avidu. Viz užití ruského делал vpříkladu (4), které indikuje minulost anedokonavý vid aktu provádění oprav, ačeské udělal vpříkladu (5), které ukazuje na minulou aperfektivně pojatou činnost při dělání falešných zápisů. Čínština však má tendenci kódovat tyto dva typy informace vně konstrukce se slovesem dělat za použití příslovečných určení jako zuótiān („včera“) amíngtiān („zítra“), yǐjīng („už“) ayīzhí („nepřetržitě“). Míra výskytu markérů vidu vkonstrukcích se slovesem dělat, jako je perfektivní le vpříkladu (6), prožitkové guò nebo durativní zhe, je nízká, na úrovni 29,9 % zcelkového počtu výskytů konstrukcí se slovesem dělat vpísemných amluvených datech včínštině. (4) Он делал бесконечные исправления. on dělat-PST-IPFV nekonečné opravy „Dělal nekonečné opravy.“ (5) Proč udělal ty falešné zápisy do svého deníku? (6) wǒ céngjīng duì háizi de chuàngyì zuò le yī gè hěn bù Já jednou pro děti DE tvořivost dělat PRF jedna CL velmi NEG hǎo de yǐndǎo dobrý DE průvodce „Jednou jsem dělal velmi špatného průvodce dětské tvořivosti.“ Na akuzativní pozici konstrukce vyjadřuje deverbální substantivum dějovou událost, ajmenná fráze jako celek pak může vdiskurzu odkazovat na událost obecnou nebo specifickou. Vpřípadech bez jakékoliv sémantické charakteristiky argumentové hlavy odkazuje konstrukce se slovesem dělat na obecný děj, jako např.včínském zuò biànjiě („dělat bránění“) azuò chuànzhū („dělat navlékání korálků“), vruském делать подтяжку („dělat facelifting“) aделать обезболивание („dělat anestézii“) avčeském dělat zátah, dělat přednášku. Specifická dějová událost je ve všech třech jazycích kódována za použití stejných strategií pro zprostředkování informace ourčitosti, klasifikaci, vlastnictví, kvantitě informací aatributivních vlastnostech. Událost vzuò yīdiǎn jīngshén jiǎnghuà („dělat drobný duchovní hovor“) včínštině se týká nějakého duchovního rozhovoru, nikoli jakéhokoliv hovoru, делать остроумный обзор („dělat bystrou poznámku“) vruštině znamená zvláštní výskyt bystré poznámky adělat významný úsměv označuje významné usmívání včeštině. Většina konstrukcí se slovesem dělat jsou specifické dějové události, ty představují včínštině 89 % všech výskytů, vruštině 61,5 % avčeštině 66,4 %. Existují ovšem zřejmé rozdíly mezi psanou amluvenou formou jazyka. Zaprvé, frekvence výskytu obecných, generických frází vpísemném amluveném projevu jsou včínštině ačeštině přibližně stejné, zatímco vruštině bylo nejvíce případů zaznamenáno vpísem- MELISSA SHIH-HUI LIN— KAREL ŠEBESTA — KAWAI CHUI — HSIANG-LIN YEH 193 ném textu. Zadruhé, tyto tři jazyky shodně vykazují, že specifické události tvoří většinu vpísemném projevu, přičemž průměrný podíl je výrazně vyšší včínštině (79,9 %) aruštině (86,5 %) než včeštině (56,3 %), srov.tabulku 2. obecný děj čínština ruština čeština písemná forma 48,1 % 84,8 % 41,2 % mluvená forma 51,9 % 15,2 % 58,8 % celkem: 100,0 % 100,0 % 100,0 % specifický děj čínština ruština čeština písemná forma 79,9 % 86,5 % 56,3 % mluvená forma 20,1 % 13,5 % 43,7 % celkem: 100,0 % 100,0 % 100,0 % TABULKA 2.Poměr výskytu generických aspecifických konstrukcí se slovesem dělat mezi písemnými amluvenými daty včínštině, ruštině ačeštině. Při porovnání čínštiny, ruštiny ačeštiny se míra výskytu konstrukcí se slovesem dělat liší, ale forma, význam afunkce jsou srovnatelné. Croft (2014, s.537) poznamenává, že „aconstruction (or any construction) in alanguage (or any language) [is] used to express aparticular combination of semantic structure and information packaging function“. Konstrukce se slovesem dělat zahrnuje informace, které vyjadřují typ děje označený deverbálním substantivem, nikoli slovesem dělat, apovaha této dějové události je dána významy spjatými sakuzativní hlavou vkontextu užití. Informace očase avidu nesené slovesem dělat arůzné typy informací spojené sakuzativní hlavou jsou významné pro sdělení odějových událostech, která jsou vkontextu užití podstatné. Tato funkční interpretace konstrukce se slovesem dělat je zřejmá včínštině, ruštině ivčeštině akódovací strategie vtěchto jazycích jsou mezijazykově ekvivalentní. 3. DEVERBÁLNÍ SUBSTANTIVNÍ PREDIKÁTY VČESKÝCH KONSTRUKCÍCH SE SLOVESEM DĚLAT Jak již bylo uvedeno voddíle 2.1, konstrukce se slovesem dělat se ve slovanských jazycích nevyskytují tak často jako včínštině, ato jak vmluvené, tak písemné formě. Zároveň jsou tyto konstrukce častější vruštině než včeštině. Včeštině však sloveso dělat představuje generické funkční sloveso, protože označuje dějovou událost pojatou genericky aje většinou užito jako sloveso funkční (Kettnerová— Lopatková— Bejček, 2013; Kettnerová— Lopatková— Bejček— Barančíková, 2018). Proto je nutné se dále zaměřit na konstrukce se slovesem dělat vrámci dělat-LVC. Při vyhledávání lemmatu dělat, jež následovalo podstatné jméno vakuzativu na 0.až 3.pozici, apo následném vymazání opakovaných údajů aručním potvrzení činil výsledek vČeském národním korpusu vSYN-v7 13591 písemných výskytů a23843 výskytu mluvených vOral- -v1 avORTOFON-v1. Avšak když byly tyto konstrukce se slovesem dělat redukovány na konstrukce sdeverbálním substantivem vpozici predikátového jména, ukázalo se, 194 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.2 že představují pouze 4,03 % ze všech LVC konstrukcí se slovesem dělat vpísemném a2,19 % vmluveném projevu. Ztěchto údajů tedy vyplývá, že deverbální substantiva tvoří mezi predikátovými jmény vLVC sdělat velmi malé procento (viz tabulka 3). Je nicméně nutné poznamenat, že sohledem na rozdílné velikosti písemného amluveného korpusu se tabulka 3 zaměřuje na relativní frekvence Do-LVC aDo-konstrukce napříč písemnými amluvenými daty. konstrukce se slovesem dělat vrámci dělat-LVC písemná forma 4,03 % mluvená forma 2,19 % TABULKA 3.Míra výskytu českých konstrukcí sdělat vLVC sdělat vpísemných amluvených datech. Za účelem komplexnějšího chápání českých konstrukcí se slovesem dělat je proto nezbytné hlouběji probádat inventář deverbálních substantiv, která se vtěchto konstrukcích používají. Podle Mathesia (1975, s.106) se dějový predikát, vněmž je substantivum spojeno spodmětem slovesy svýznamem dělat, používá včeštině zřídka. Včeštině lze např.použít sloveso uvařit kvyjádření významu, který odpovídá anglickému „to do acooking“. Jeho tvrzení svým způsobem odpovídá nízkým procentům výskytu vtabulce 3.Radimský (2010) dále předpokládá, že substantivní predikát, který je sémantickým řídícím členem LVC, si ksobě vybírá funkční sloveso. Jinými slovy, inventář substantivních predikátů, které se pojí surčitým funkčním slovesem, například dělat, může konstrukci objasnit komplexněji. Obligatorní valenční doplnění funkčních sloves vLVC popsali Kettnerová et al. (2018), přičemž uvedla distribuci verbálních anominálních doplnění vpovrchové struktuře LVC (Kettnerová, 2021). Návazně na studie Kettnerové nyní nabídneme další pohled na formu, se zaměřením na strategie užívání substantivních predikátů vLVC, především deverbálních substantiv (viz tabulka 4). projev mluvený písemný společný výskyt vmluveném apísemném projevu 40 28,0 % 40 56,0 % oddělený výskyt vmluveném apísemném projevu 104 72,0 % 31 44,0 % všechny typy deverbálních substantiv 144 100,0 % 71 100,0 % TABULKA 4.Typy deverbálních substantiv včeských konstrukcích se slovesem dělat Jak uvádí tabulka 4, sohledem na typ dějových událostí, ze71 deverbálních substantiv užívaných včeských písemných textech a144 včeských textech mluvených se 40 typů dějových událostí objevuje vobou typech textů. Vmluvené formě se objevuje bohatší rejstřík deverbálních substantiv (vrozsahu 72 %) oproti jejich rejstříku ve MELISSA SHIH-HUI LIN— KAREL ŠEBESTA — KAWAI CHUI — HSIANG-LIN YEH 195 formě psané (44 %), což naznačuje, že konstrukce se slovesem dělat jsou vmluvené komunikaci vitálnější. Tabulky 5 a6 uvádějí 20 nejčastějších deverbálních substantiv spřehledy relativních frekvencí, která se vyskytují včeských konstrukcích se slovesem dělat, ato samostatně pro mluvený apro písemný projev. mluvený projev 1 práce 8,64 % 11 rozhovor 2,11 % 2 chyba 7,68 % 12 pohyb 1,92 % 3 krok 6,53 % 13 průzkum 1,92 % 4 nákup 3,45 % 14 účetnictví 1,92 % 5 návrh 2,69 % 15 objednávka 1,54 % 6 pokus 2,69 % 16 přestávka 1,54 % 7 zápis 2,69 % 17 kontrola 1,34 % 8 rozbor 2,30 % 18 příprava 1,34 % 9 vyšetření 2,30 % 19 údržba 1,34 % 10 změna 2,30 % 20 nabídka 1,15 % TABULKA 5.20 nejčastějších deverbálních substantiv srelativními frekvencemi výskytu učeských konstrukcí se slovesem dělat vmluveném projevu. písemný projev 1 starost 19,20 % 11 rozhodnutí 1,64 % 2 krok 18,80 % 12 představa 1,46 % 3 práce 8,39 % 13 průzkum 1,28 % 4 dojem 6,75 % 14 kázání 1,09 % 5 chyba 5,11 % 15 narážka 0,91 % 6 pokrok 3,83 % 16 odlitek 0,91 % 7 pohyb 3,47 % 17 nákup 0,73 % 8 pokus 2,74 % 18 přednáška 0,73 % 9 objev 1,82 % 19 prohlášení 0,73 % 10 přestávka 1,64 % 20 rozhovor 0,73 % TABULKA 6.20 nejčastějších deverbálních substantiv srelativními frekvencemi výskytu učeských konstrukcí se slovesem dělat vpísemném projevu. Jak je ztabulek 5 a6 zřejmé, téměř polovina (9 substantiv) zdeverbálních substantiv se uplatňuje jak vpísemném, tak imluveném projevu. Těchto devět substantiv jsou práce, chyba, krok, nákup, pokus, rozhovor, pohyb, průzkum apřestávka. Nejčastěji používané podstatné jméno vpísemném korpusu starost je navíc vmluveném korpusu na 22.místě. Protože se všechna tato deverbální jména odvozují od sloves nebo slovesných frází, uvedeme nyní přehled těchto sloves afrází svyznačením jejich tranzitivity (viz tabulka 7). 196 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.2 mluvený projev písemný projev tranzitivní slovesa 112 72,3 % tranzitivní slovesa 53 68,0 % netranzitivní slovesa 43 27,7 % netranzitivní slovesa 25 32,0 % celkem: 155 100 % celkem: 78 100 % TABULKA 7.Tranzitivita sloves příbuzných sdeverbálními substantivy vkonstrukcích se slovesem dělat včeštině. Celkový počet výskytů vtabulce 7 je 155 vmluveném a78 vpísemném projevu, což převyšuje celkový počet typů vtabulce 4, protože existuje pouze omezený počet sloves, která lze považovat za tranzitivní nebo netranzitivní. Tranzitivní slovesa se vyskytují ve vyšší míře, 72,3 % vmluveném a68,0 % vpísemném projevu, zčehož plyne, že většina deverbálních substantiv užívaných včeských konstrukcích se slovesem dělat se odvozuje od sloves tranzitivních. Když se podíváme zpět na začátek této studie, prvotní motivací ke zkoumání českých konstrukci se slovesem dělat byla otázka, zda čeština také neprochází gramatickou variací jako čínština, „where alexical verb commonly used as the main verb is incorporated in aDo-construction“ (Chui, 2018, s.67). Na tuto otázku se také můžeme podívat zhistorické perspektivy. Pro historický pohled jsme zdiachronních dat Českého národního korpusu (DIAKORP-v6) získali celkem 134 konstrukcí se slovesem dělat užitých mezi lety 1301 a1900; znich 70,1 % pochází ztextů z19.století, například dělat konec (1894), apředpokládá se, že se jejich používání dále postupně rozšiřovalo. Lze dovodit, že diachronní vývoj této gramatické struktury včeštině od roku 1301 podporuje předpoklad podle Feltgena et al. (2017), že mohlo nastat latentní období jazykové změny, které předcházelo expanzi vužívání těchto konstrukcí v19.a20.století. Jazykovou změnu podněcuje používání jazyka (Feltgen et al., 2017). Podle základního evolučního modelu jazykových změn mluvčí ve výpovědích při interakci sostatními mluvčími replikují jazykové struktury, spředpokladem obvyklého šíření změny od mluvené řeči kpísmu (Blythe— Croft, 2012). Ačkoliv současná korpusová data českého jazyka vykazují téměř shodnou míru výskytu konstrukcí se slovesem dělat vobou formách projevu, pestřejší rejstřík predikativních deverbálních substantiv vmluveném projevu potvrzuje, jak se zdá, směr strukturní změny od mluveného užití kpísemnému. Pro bezpečné vyvození takového závěru by však bylo potřeba provést další relevantní výzkum. 4. SHRNUTÍ Konstrukce se slovesem dělat je blízká použití nominalizované formy jako plnohodnotného slovesa, vtom smyslu, že obě formy odkazují na týž generický typ děje, jako například dělat procházku oproti procházet se. Tyto konstrukce se objevují ve všech třech sledovaných jazycích, češtině, čínštině iruštině, ale vjejich uplatnění jsou mezi těmito jazyky kromě shod ivýznamné rozdíly. Strukturní adistribuční analýza psaných imluvených dat potvrdila, že včínštině, ruštině ačeštině se konstrukcím se slovesem dělat dává vkomunikaci přednost pro