Lubomír Procházka: Ad multos annos

Lubomír Procházka: Ad multos annos Lubomír Procházka se narodil v Praze 9. 2. 1956 a v československé/české metropoli žije kontinuálně doposud. Jeho dosavadní odborná činnost je především spjatá s terénními etnografickými výzkumy lidového stavitelství, vesnických sídel a způsobu bydlení. Původně zamýšlel na Filozofické fakultě UK v Praze studovat dějepis a dějiny umění, ale obor národopis ho zaujal natolik, že se stal jeho studijním a posléze i celoživotním profesním údělem. V závěru vysokoškolských studií navázal úzkou spolupráci s čelným akademickým pracovištěm— Ústavem pro etnografii a folkloristiku ČSAV, na kterém úspěšně absolvoval interní vědeckou aspiranturu a působil zde v postavení vědeckého pracovníka až do počátku 90. let 20. století. (V letech 1998–2005 se formou externí spolupráce podílel na řešení vědeckých úkolů v rámci Střediska vědeckých informací Etnologického ústavu AV ČR). V průběhu 80. let 20. století se začal intenzivně zajímat o problematiku národopisné dokumentace, kterou sleduje v příslušných fondech vlastivědných a specializovaných muzeí na teritoriu ČR doposud. V 90. letech působil jako odborný pracovník ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, kde připravil řadu odborných výstav prezentujících tradiční hmotnou kulturu, pokračoval v terénních výzkumech lidové architektury a byl výkonným redaktorem Středočeského vlastivědného sborníku. Od roku 1999 pracuje v Hornickém muzeu Příbram jako vedoucí pobočky Muzea vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci u Sedlčan. Za deset let se mu podařilo provést transfer 15 staveb ze sběrného regionu skanzenu a vybudovat příslušný sbírkový fond. Při tomto neobvyklém tempu výstavby muzeí v přírodě v ČR prokázal L. Procházka, nejen náležité odborné znalosti, ale i invenční organizační schopnosti. Od roku 2000 se pravidelně účastní aktivit mezinárodních sympozií Hornická Příbram ve vědě a technice. Od druhé poloviny 90. let 20. století externě spolupracuje s Ústavem etnologie Filozofické fakulty UK, kde se zabývá problematikou lidového stavitelství, sídel a bydlení, vede diplomové práce a je školitelem doktorandského studia. Jako vědecký redaktor recenzovaného periodika Studia Etnologica Pragensia připomínám, že L. Procházka patří k jeho stálým spolupracovníkům a na stránkách SEP průběžně prezentuje výsledky svých výzkumů. Poměrně rozsáhlá odborná spolupráce L. Procházky se týká rovněž řady muzejních institucí a specializovaných muzeí v přírodě a Národního památkového ústavu. Velmi aktivně působí rovněž jako člen redakční rady vlastivědného periodika Podbrdsko a v komisi lidového stavitelství České národopisné společnosti. OPEN ACCESS 272 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2016 Mohu bez nadsázky konstatovat, že odborná publikační činnost L. Procházky je značně rozsáhlá a zahrnuje jak studie a články věnované problematice lidového stavitelství, tak i značné množství drobných příspěvků (recenzí), ve kterých upozorňuje na řadu stěžejních odborných a vědeckých publikací. Svůj celoživotní odborný zájem o národopisnou dokumentaci zúročil také v několika pozoruhodných knižních titulech, které se těší živému zájmu specialistů i poučených laiků. S potěšením využívám příležitosti životního jubilea PhDr. Lubomíra Procházky, CSc., letitého kolegy a přítele, člověka vzácných odborných i lidských kvalit, abych mu do dalších let srdečně popřál pevné zdraví, mnoho dalších tvůrčích úspěchů na poli „milované“ disciplíny a pohodu v osobním životě. VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE PUBLIKACE Bibliografie lidového stavitelství středních Čech: Do roku 1984, Na pomoc muzejní práci 3, Roztoky u Prahy 1985. České skanzeny, Průvodce českými a moravskými muzei 3, Praha 1994, (editor). Příběh lidové architektury v dokumentech, Kladno 2008. Tradiční lidová architektura: Opera Ethnologia Archivalia, Praha 2008, (co-editor M. Tomandl). Zmizelé Sedlčansko, Edice Zmizelé Čechy, Praha— Litomyšl 2010, (spoluautor J. Páv). STUDIE Formy bydlení zemědělského dělnictva v okolí České Skalice (o. Náchod), Český lid 71, 1984, 4, s. 209–216. K návrhu na venkovský dělnický dům z regionální soutěže, Zborník Slovenského národného múzea v Martine, 79, 1985, 26, s. 199–206. Přeměna zemědělské obce Malé Svatoňovice (o. Trutnov) v hornickou lokalitu: Kolonie Mexiko a charakteristické rysy bydlení horníků v oblasti Malých Svatoňovic, Český lid 75, 1988, 3, s. 138–141. Jan Prousek a dokumentace lidové architektury Pojizeří, Národopisná revue 28, 1991, 2, s. 103–104. Některé méně známé soubory národopisné dokumentace ke studiu lidového domu středních Čech, Český lid 81, 1994, 1, s. 40–42. Dokumentace k lidové architektuře v muzeích na okrese Havlíčkův Brod, Havlíčkobrodsko 13, 1997, s. 181–183. Etnografický terénní výzkum— součást muzejní práce? Úvaha k diskusi, Středočeský vlastivědný sborník 17, 1999, 4, s. 369–370. Výzkum lidové architektury Viléma Pražáka v oblasti Mikulova: Mušov 1276–2000. Pasohlávky 2000, s. 430–438. Vztah kresebné dokumentace lidového stavitelství k památkové péči: Využití národopisných kreseb při odborném studiu, Zprávy památkové péče 60, 2000, 2, s. 30–33. K interiéru a bytovým poměrům v dělnické kolonii Šestidomí v Trutnově, Východočeské listy historické 21–22, Hradec Králové 2004, s. 389–391. Fotodokumentace lidového stavitelství z fondů Městského muzea v Týně nad Vltavou, Český lid 91, 2004, 1, s. 43–52, (spoluautor M.Sudová). Oceňovací protokoly— pramen k poznání zástavby vesnic před vznikem Orlické přehrady Podbrdsko XI, 2004, s. 199–201. Nové poznatky ke studiu šumavského a jihočeského domu, Studia Etnologica XII, Praha 2004, s. 157–165. ZPRáVY 273 Fotografická dokumentace lidového stavitelství jižního Plzeňska ze sbírek Etnologického ústavu AV ČR v Praze, Jižní Plzeňsko II, 2004, s. 139–146. Hospodářské stavby zemědělských usedlostí na okrese Prachatice: Současný stav, srovnání se Zaměřovací akcí ČAVU). Sborník ze semináře Historické hospodářské stavby venkova, realita a perspektivy, Praha 2005, s. 17–19. Lidová architektura Českého lesa, Český les: Příroda, historie, život, Praha 2005, s. 609–614. Proměny tradiční zástavby vesnic Prachaticka: Na základě výzkumů z let 2002–2004. Zlatá stezka 11, 2005, s. 185–191. Fotodokumentace vesnické hrázděné architektury ze sbírek Krajského muzea Cheb I, Sborník Chebského muzea 2005, Cheb 2006, s. 238–241. Specifika vývoje zástavby Krásné Hory nad Vltavou (okres Příbram) a Rudolfova (okres České Budějovice), Sborník sympozia HPVT, Příbram 2006, s. 45–46. Vesnická sídla, lidové stavby a bydlení, Novohradské hory a Novohradské podhůří: Příroda, historie, život, Praha 2006, s. 615–620. Fotodokumentace vesnické hrázděné architektury ze sbírek Krajského muzea Cheb II, Sborník Krajského muzea Karlovarského kraje 2006, Cheb 2007, s. 274–277. Co člověk psal a sděloval na lidovém domě, Etnologie a kuriozity, Praha 2006, s. 134–142. Fotografická dokumentace a další ikonografické prameny ke studiu předměstské zástavby Telče a okolních obcí, Studia Ethnologica XV, Praha 2008, s. 132–139. Josef Vařeka a jeho podíl na poznání lidového stavitelství na území středních Čech, Středočeský vlastivědný sborník, Roztoky u Prahy 2008, s. 172–173. Miloš Tomandl