Stav profesionalizace sociální práce ve vybraných evropských zemích

Stav profesionalizace sociální práce ve vybraných evropských zemích1 tatiana Matulayová (Univerzita Palackého)2 Pavel Navrátil (Masarykova univerzita)3 Oldřich Matoušek (Univerzita Karlova)4 Hana Pazlarová (Univerzita Karlova)5 T. Matulayová — P. Navrátil — O. Matoušek — H. Pazlarová KLÍČOVÁ SLOVA: Profesionalita vsociální práci, profesionalizace sociální práce, mezinárodní srovnání. KEYWORDS: Professionalism in social work, professionalization of social work, international comparison. SOUHRN: Text hledá odpověď na otázku, jaký je stav profesionalizace sociální práce ve vybraných evropských zemích. Na profesionalizaci sociální práce je nahlíženo kombinací přístupů vycházejících zatributů profese, ataké zfunkcionálního akonfliktualistického přístupu. Jde okomparativní kvalitativní studii. Srovnávací kritéria byla vypracována na základě charakteristik znaků profesionalizace vsoučasné odborné literatuře. Byly analyzovány podklady publikované německy, anglicky, dánsky ačesky, pojednávající ostavu profese sociální práce ve vybraných evropských zemích; kromě toho byly provedeny rozhovory soborovými učiteli, výzkumníky ipraktiky. Ani vjedné zkoumané zemi nedošlo knaplnění všech atributů profese. Výsledky jsou srovnatelné sjinými komparativními studiemi. Zjištění je možné využít pro další diskusi aaktivity profesních asociací istátních orgánů podporujících rozvoj sociální práce. SUMMARY: The text seeks an answer to the question on the state of professionalization of social work in selected European countries. The professionalization of social work has been viewed through acombination of an approaches based on the attributes of the profession, on afunctional and aconflictual approach. It is acomparative qualitative study. The comparative criteria are based on characteristics of professionalization in modern professional literature. Data published in German, English, Danish, and Czech dealing with the state of the social work profession in selected European countries were analyzed. In1 Text vznikl vrámci projektu TAČR TL01000146 „Profesionalizace sociální práce vČR“. 2 Doc. PaedDr. T.Matulayová, PhD. vyučuje na katedře křesťanské sociální práce CMTF UP vOlomouci. Zabývá se zejména školskou sociální prací adobrovolnictvím vsociální práci. 3 Doc. PhDr. P.Navrátil, PhD. vyučuje na katedře sociální politiky asociální práce FSS MU vBrně. Zabývá se teorií oboru aproblematikou profesionalizace sociální práce. 4 Doc. PhDr. O.Matoušek vyučuje na katedře sociální práce FF UK vPraze. Zabývá se teorií oboru aproblematikou ohrožených rodin, dětí amládeže. 5 PhDr H.Pazlarová, PhD. vyučuje na katedře sociální práce FF UK vPraze. Zabývá se zejména náhradní péčí oohrožené děti. autoři OPEN ACCESS t. MatULayOVÁ — P. NaVRÁtIL — O. MatOUšEK — H. PazLaROVÁ 21 terviews were conducted with subject teachers, researchers, and practitioners. Not all attributes of the profession were met in any of the studied countries. The results are comparable with other comparative studies. The findings can be used for further discussion and activities of professional associations and decision-making bodies aimed at the development of social work. ÚVOD Sociální práce je obor, bez kterého dnes vEvropě nejsou představitelné klíčové veřejné služby. Je nezpochybňovanou součástí evropského sociálního modelu (Jones, 2013). Vpostkomunistických zemích bylo v90.letech dvacátého století obnovení profesionálního statusu sociální práce vnímáno jako podmínka rozvoje chybějících sociálních služeb areformy stávajících sociálních služeb. Vtěchto zemích vzniklo mnoho nových služeb aprogramů, vnaprosté většině inspirovaných evropskými modely. Nositeli inovací byly především nestátní neziskové organizace acírkve. Vprvních letech po revoluci byl vývoj rychlý achaotický. Vreakci na to byla zavedena legislativa, která regulovala podmínky poskytování sociálních služeb ataké výkon sociální práce. Brzy po změně politického režimu se obor sociální práce objevil ve vysokém školství, zněhož byla véře socialismu vytlačen (Elichová, 2017; Lorenz, Havrdová, Matoušek, 2020). Rozvoj sociální práce byl jednou zpodmínek vstupu postkomunistických zemí do EU. Institucionalizace sociální práce byla proto podporována zevropských fondů. Vprvní dekádě druhého tisíciletí se tempo rozvoje sociální práce zvolnilo avposlední dekádě se dokonce zdá, že profesionalizační projekt sociální práce naráží na určité limity nejen vpostkomunistických zemích (Otava, 2016). Potřeba podpory profesionalizace sociální práce je vposledních dekádách stále diskutována vmezinárodním prostředí aje zakotvena ivglobální definici sociální práce (Ornellas et al., 2018). Situaci ve vyspělých zemích komplikuje ekonomizující myšlení, státem podporovaný manažerismus aneoliberální politické proudy, které rozvoji sociální práce nepřejí (Harlow et al., 2013). Někteří domácí izahraniční autoři tvrdí, že stav projektu profesionální sociální práce je vmnoha zemích devalvován, zpochybňován, či je dokonce vkrizi (Dominelli, 1996; McDonald, 2006; Stejskalová, 2014;). Autoři spojující osud sociální práce spředstavou silného sociálního státu se domnívají, že také vEvropě dochází ktransformaci, kredukci, adokonce kmizení sociálního státu (Keller, 2005), někteří dokonce předpovídají zánik sociální práce jako oboru (Chytil, 2007). Vprostředí postkomunistických zemí se zdá, že došlo kuvíznutí profesionalizačního projektu vdůsledku řady externích ivnitro-oborových faktorů, mezi něž patří roztříštěnost ve vnímání identity sociální práce mezi sociálními pracovníky, malá angažovanost státu ve prospěch institucionalizace sociální práce anedostatečné přesvědčení veřejnosti, že sociální práce je pro celou společnost prospěšná (Musil, 2010). Vposlední dekádě se nic podstatného na uvedeném hodnocení stavu profesionalizace vČeské republice nezměnilo, ikdyž je dosažení vyššího statusu profese nadále vnímáno jako významný cíl mnoha sociálními pracovníky (Vojtíšek, 2017). Iproto vzrůstá potřeba komparativních mezinárodních studií, které by pomohly hlouběji porozumět stavu profesionalizace oboru. Existují práce založené na mezinárodním OPEN ACCESS 22 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2021 srovnání různých specifických aspektů či oblastí sociální práce, avznikají istudie založené na systematickém srovnání míry profesionalizace sociální práce (např.Mayadas, Watts, Elliott, 1997; Payne, Shardlow, 2002, Weiss, Gal, Dixon, 2003; Weiss-Gal, Wellbourne; 2008, Lorenz, Havrdová, Matoušek, 2020). VČeské republice vznikly vposledním období dvě komparativní studie. Vrámci projektu TAČR Mezinárodní srovnání výkonu sociální práce (2016), byla srovnávaná situace vRakousku, Německu, Švýcarsku, Slovensku aPolsku. Výběr států byl podpořen argumentem blízkosti (kulturní ageografické) apodobností typu sociálního státu (Topinka et al., 2016). Druhá studie (Musil, Bareš, Havlíková, 2017) srovnávala postavení sociálních pracovníků ve vybraných státech Evropy— Německo, Nizozemsko, Švédsko aVelká Británie, přičemž vycházela zpředpokladu, že typ sociálního státu/ sociální politiky je zásadním faktorem ovlivňujícím charakteristiky sociální práce jako profese. Vnaší stati se chceme věnovat stavu profesionalizace sociální práce ve třech vybraných zemích Evropy: vDánsku, ve Velké Británii ave Švýcarsku, které jsou odlišné zhlediska podmínek pro rozvoj sociální práce (historie, kultury, ekonomické asociální situace, sociální politiky, demografické situace apod.). Chceme zjistit, jaký je stav profesionalizace sociální práce ve vybraných zemích, které znaky profesionalizace jsou univerzální akteré chybí. Pro potřeby této studie používáme pojem profese pro výsledný stav ajako profesionalizaci označujeme proces vývoje profese. Existují tři možné přístupy, které umožňují generování komparativních kritérií. Vsociologii povolání se nejdříve objevil přístup vycházející zatributů (vlastností, rysů), následně přístup funkcionální, aještě později přístup zaměřující pozornost na problematiku uplatňování moci (konfliktualistický). Tyto tři přístupy jsou podstatně odlišné nejen vzákladním pojetí profese aprofesionalizace, ale zejména vmetodách analýzy avinterpretacích toho, proč se některá povolání profesionalizovala, zatímco jiná ne, aproč některé profese dosahují vyššího stupně profesionalizace než jiné. Výčet teorií profesionalizace není těmito třemi přístupy zcela vyčerpán, nicméně vsoučasnosti představují základní modely uvažování oprofesi, profesionalizaci asouvisejících kontextech. POJETÍ PROFESIONALIZACE VTÉTO STUDII Vsoučasné době se prosazuje snaha využívat konceptuální sílu všech přístupů. Každý znich upozorňuje na významné charakteristiky profese. Příkladem současné varianty kombinovaného přístupu je mezinárodní srovnávací studie Weiss-Gallové aWelbourneové (2008). Ta využívá starší koncepce základních rysů profese, nicméně neopomíjí mocenské aspekty profesionalizačního projektu. Pracuje snásledujícími znaky profesionality: veřejné uznání (public recognition), legální monopol na profilování oboru (monopoly over types of work), autonomie profese (professional autonomy), znalostní základna (knowledge base), profesní vzdělávání (professional education), organizace sociálních pracovníků (social work organizations), etické standardy (ethicalstandards), prestiž aodměňování (prestige and remuneration). Při koncipování komparativní studie stavu profesionalizačního projektu jsme použili kombinaci výše popsaných přístupů. Používáme následující soubor kritérií: OPEN ACCESS t. MatULayOVÁ — P. NaVRÁtIL — O. MatOUšEK — H. PazLaROVÁ 23 1. Veřejné uznání profesního statusu; 2. Profesní monopol na konkrétní typy práce; 3. Profesní autonomie; 4. Specifická znalostní báze; 5. Odborné vzdělávání; 6. Efektivní profesní organizace; 7. Kodifikované etické normy. Kritérium prestiže jsme vypustili zdůvodu obtížně definovatelných indikátorů. Ani průměrný hrubý měsíční příjem sociálních pracovníků— což je dohledatelný údaj— se nedá jednoduše mezi zahrnutými zeměmi srovnávat kvůli jinému typu národního zdanění (např.vDánsku jsou daně výrazně vyšší než vdalších srovnávaných zemích). METODICKÝ DESIGN STUDIE Tato studie popisuje základní charakteristiky sociální práce jako profese vDánsku, ve Velké Británii ave Švýcarsku. Tyto země se liší vsociální politice, vhistorickém, ekonomickém apolitickém kontextu relevantním pro obor sociální práce. Liší se také vtom, jak rychle vnich probíhaly procesy, které etablují sociální práci jako profesi, ivtom, jaký je výsledný (tj.současný) stav profesionalizace oboru. Metodika naší studie je inspirována prací Weiss-Gallové aWellbourneové (2008). Vlétech 2019 a2020 jsme realizovali polostrukturované rozhovory sexperty ve všech uvedených zemích. Vkaždé zemi jsme oslovili akademického pracovníka, působícího na katedře sociální práce, se kterou má jeden zčlenů týmu vytvořený pracovní kontakt. Daný pracovník zprostředkoval kontakt na další kolegyně akolegy zkatedry, výzkumníky, sociální pracovníky areprezentanty profesních organizací. Celkem jsme uskutečnili 9 interview vDánsku, 8 interview ve Velké Británii a11 interview ve Švýcarsku. Tito experti nám na základě souboru otázek týkajících se znaků profesionality poskytli informace oklíčových charakteristikách sociální práce ve své zemi. Vedle rozhovorů byla provedena analýza dokumentů. Výše uvedení experti nám doporučili (nebo přímo poskytli) důležité dokumenty zoblasti vzdělávání aprofese sociální práce relevantní pro danou zemi. Analyzovali jsme zejména legislativu, standardy vzdělávání ainterní dokumenty profesních organizací. Všechny využité dokumenty jsou veřejně přístupné. LIMITY STUDIE Sohledem na naše možnosti bylo možno do výzkumu zahrnout jen omezené množství zemí, vnichž se sociální práce provádí. Proto naše studie může nabídnout pouze omezenou reflexi stavu oboru vEvropě. Ačkoliv se při analýze stavu sociální práce opíráme ostudium publikovaných zdrojů, je tato studie připravována malým týmem expertů, jejichž subjektivní úsudek patrně významně ovlivnil hodnocení posuzovaných znaků profesionalizace. Pro důkladnou analýzu profesionalizačního projektu sociální práce vjednotlivých zemích bychom museli brát do úvahy historické, OPEN ACCESS 24 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2021 politické, sociální aekonomické kontexty, které jsou pro obor relevantní. Podrobná analýza stavu vjednotlivých zemích, která by sledovala vztah mezi sociální prací, politikou, kulturou aekonomickými okolnostmi je mimo naše možnosti. VÝSLEDKY SROVNÁVACÍ STUDIE Vtéto části prezentujeme hlavní části naší studie. Uvádíme je podle jednotlivých znaků podle výše uvedené typologie. VEřEjNÉ UzNÁNÍ Jedním zklíčových indikátorů veřejného uznání profese je existence zákonů, které upravují, kdo aza jakých podmínek může být sociálním pracovníkem (vzdělání, vydávání licencí, aj.) (Greenwood, 1957). Dánsko Dánsko je země, ve které jsou vsociální oblasti rozhodující veřejné služby, nikoliv soukromé společnosti nebo nevládní organizace. Klíčovou roli má 98 místních úřadů, jejichž rozsah působnosti zhruba odpovídá bývalým českým okresům. Ty zřizují poradenská centra pro lidi vnáročných sociálních situacích azřizují ivětšinu sociálních služeb. VDánsku platí Konsolidační zákon osociálních službách. Ten se týká opatření aslužeb předcházejících sociálním problémům islužeb poskytovaných znevýhodněným lidem. Na rozdíl od českého zákona osociálních službách je vněm delegována významná role na místní samosprávné orgány. Na rozdíl od české praxe je také výrazně podporována role klienta, případně skupin klientů vtom, jakým způsobem jsou pro ně služby organizovány. Sociální práce není vDánsku státem regulovaná profese. Sociální pracovníci vDánsku nemají kvýkonu své práce státní licenci ani povolení. Bakalářský (nebo vyšší) diplom je potvrzením způsobilosti, který absolventovi umožňuje pracovat jako sociální pracovník— vše ostatní je na zaměstnavateli. Vdánském právním řádu není sociální práce jako obor definována. Ani pro vzdělavatele neexistuje žádná předepsaná obecná definice oboru. Vzdělávací programy aučitelé mohou použít jakoukoli definici, kterou považují za vhodnou. Velká Británie Ve Velké Británii je sociální práce inkorporována do zákonů, které upravují poskytování veřejných služeb, oblast péče oduševní zdraví apod. Postavení sociálních pracovníků není upraveno jedním zákonem. Jde např.Mental HealthAct, 1983, Care StandardsAct, 2000, FreedomofIn formativ Act 2000, nebo Mental Health Act 2007 (Musil et al., 2017). Základní novou normu představuje Zákon odětech asociální práci (Children and Social Work Act, 2017). Na něj navazují předpisy regulující sociální práci jako profesi (The Social Workers Regulations, 2018). Tato legislativa však nedefinuje sociálního pracovníka, jen upravuje podmínky výkonu profese azavádí procedury chránící veřejnost před nesprávnou praxí. OPEN ACCESS t. MatULayOVÁ — P. NaVRÁtIL — O. MatOUšEK — H. PazLaROVÁ 25 Je ustaven centrální regulační orgán pod názvem Social Work England, který vytváří aprovozuje systém schvalování vzdělávání aodborné přípravy sociálních pracovníků. Ten schvaluje: a) kurzy vzdělávání aodborné přípravy pořádané pro osoby, které se chtějí stát sociálními pracovníky („počáteční vzdělávání aodborná příprava“), b) kvalifikace udělené po úspěchu ve zkoušce nebo jiném odpovídajícím hodnocení počátečního vzdělávání apřípravy, c) zkoušky znalostí anglického jazyka. Těmito pravidly je regulován vstup do profese ajimi jsou vytýčeny hranice profese. Švýcarsko Sociální práce ve Švýcarsku není vymezena ve federální legislativě, chybí zákon osociální práci. Je otázkou, zda bude možné prosadit na federální úrovni jednotný zákon osociální práci (nebo sociálních pracovnících), vzhledem kdůsledně uplatňovanému principu subsidiarity, který se týká rozdělení kompetencí mezi stát akantony. Většina pravomocí se soustřeďuje na úrovni nezávislých kantonů ana komunální úrovni. Proto je náročné uceleně popsat na federální úrovni iobecnější kontexty sociální práce, např.právo sociálního zabezpečení (např.Kuhne, 2012). Zvýsledků analýzy relevantních právních norem zhlediska činností sociální práce voblasti sociální pomoci, sociálních služeb aochrany dětí amládeže vyplynulo, že „švýcarská sociální práce je zřejmě na cestě posilování své institucionalizace ve společnosti, avšak ve srovnání sčeskou realitou se tento stav jeví jako výrazně opožděný“ (Topinka et al,, 2016:16). Podle tohoto autora je opožděný ive srovnání sklasickými zeměmi „silné“ sociální práce (Anglie, Skandinávie). PROFESNÍ MONOPOL Monopol na určitý typ práce dává profesi exkluzivní právo vykonávat určité úkoly afunkce (Greenwood, 1957). Dánsko Protože sociální práce jako obor není definována vlegislativě, je možné, aby zaměstnavatelé přijímali do pracovních pozic vhodných pro sociální pracovníky iuchazeče skvalifikací zjiných, příbuzných oborů. Největším konkurentem sociálních pracovníků jsou přitom absolventi vzdělávacích programů vsociální pedagogice. Sociální pedagogové mají svoji odbornou společnost zaměřenou na jejich profesní zájmy, která má podobné oblasti činností jako asociace sociálních pracovníků. Asociace sociálních pedagogů vnikla rozdělením původně jednotné společnosti sociálních pracovníků asociálních pedagogů. Velká Británie Sociální pracovníci jsou ve Velké Británii chápaní jako profesionálové, kteří zlepšují životy lidí tím, že jim pomáhají při řešení sociálních amezilidských těžkostí, ochraňují apodporují lidská práva aživotní pohodu lidí. Toto široké pojetí ale neumožňuje OPEN ACCESS 26 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2021 odstínit specifický přínos sociálních pracovníků anaopak umožňuje pokládat jejich kvalifikaci za zaměnitelnou skvalifikací jiných příbuzných oborů. Příkladem trendu rozmělňování specificity sociální práce je vBritánii ustavení pozice Schváleného profesionála voblasti duševního zdraví (Approved mental health professional, dále AMHP). Role AMHP byla navržena vreakci na nedostatek předchůdců těchto pracovníků, totiž schválených sociálních pracovníků (ASW). Přechod zASW na šířeji vymezenou kategorii profesí AMHP vlistopadu 2008 znamenal, že místní úřady mohly od té doby pro zastávání této pozice schválit nejen sociální pracovníky, ale ipracovní terapeuty, psychology azdravotní sestry. Systémově se rozlišuje mezi tzv.statutární sociální práci asociální práci na místní (regionální) úrovni. Co se týče statutární sociální práce, ta spadá vAnglii do kompetence dvou ministerstev — Ministerstva vzdělání (Department of Education), kam patří sociální práce sdětmi amládeží aMinisterstva zdraví asociální péče (Department of Health and Social Care), pod které spadá sociální práce sdospělými. Koordinace činností mezi oběma ministerstvy je náročná aidentitě oboru neprospívá. Dalšími regulátory sociální práce ve Velké Británii jsou: Social Work England (spadá pod HCPC), Northern Ireland Social Care Council, Scotish Social Services Council aCare Council for Wales. Social Work England je veřejnoprávní organizace, která funguje vsoučinnosti svládou. Byla zřízena Zákonem odětech asociální práci vroce 2017. Hlavním zaměřením je ochrana veřejnosti. Švýcarsko Sociální pracovníci jsou zaměstnání zejména voblasti sociálně-právní ochrany dětí amládeže, vpomoci osobám se zdravotním postižením, vsociální pomoci dalším cílovým skupinám, při integraci osob na pracovní trh ave zdravotnictví. Jsou zaměstnání na místní nebo kantonální úrovni auprivátních poskytovatelů sociálních služeb. Ve Švýcarsku je vrelevantní legislativě sociální práce obsažena implicitně, explicitně není definována. Legislativně také není předepsána povinnost zaměstnávat na určité pracovní pozici právě sociálního pracovníka, ani není stanoveno, že pro danou pracovní pozici že je nutná kvalifikace voboru sociální práce. To je viděno jako úkol do budoucnosti. „Profesní organizace Avenir Social teprve usiluje ojednotný profil původních samostatných profesních tradic sociální práce, sociální pedagogiky, sociokulturní animace, dětského vychovatelství asociálně pedagogického vedení dílen pod jediné profesní označení sociální práce.“ (Topinka et al., 2016:31). Při analýze aktuálního stavu jsme vycházeli zněmecky psané odborné literatury. Je tedy možné předpokládat, že nemusí úplně reprezentovat názory francouzsky mluvících odborníků areflektovat situaci ve všech kantonech. R.Becker-Lenz aE.Baumgartner (2016) zdůrazňují, že vněmecky mluvícím Švýcarsku se za hlavní úlohu sociální práce považuje odstraňování sociálních problémů, uplatňování lidských práv, integrace lidí do sociálního systému aprosazování nebo restituci (ztracené) autonomie aintegrity klientů. OPEN ACCESS t. MatULayOVÁ — P. NaVRÁtIL — O. MatOUšEK — H. PazLaROVÁ 27 PROFESNÍ aUtONOMIE Klíčovým aspektem profesní autonomie je právo pracovníků na rozhodování opracovních postupech na základě svých odborných znalostí ahodnot. Jejich aplikace nesmí podléhat mimoprofesní regulaci, omezením, která jsou vrozporu sodbornými znalostmi aprofesními hodnotami. Dánsko VDánsku jsou zavedeny profesní standardy pro sledování způsobilosti kpraktickému výkonu avhodnosti kandidáta pro sociální práci. Jejich tvůrcem byla profesní asociace sociálních pracovníků. Neexistují však žádné právní předpisy, které by definovaly vhodnost kandidáta pro praxi apřístup kpovolání. Pokud pracovník profesní standardy nedodržuje, může být zpříslušné profesní organizace vyloučen, tím se však nezabrání tomu, aby daná osoba pracovala jako sociální pracovník (Hussein, 2011). Sociální práce jako obor nepodléhá regulaci státu. Náplně práce určují zaměstnavatelé sociálních pracovníků. Pokud se požadavky zaměstnavatele apředstava pracovníka onáležitém výkonu sociální práce liší, zástupce profesní organizace se zaměstnavatelem otomto rozdílu vyjednává asnaží se dosáhnout kompromisu, který profesionální standardy zohledňuje. Velká Británie VBritánii je profesní titul sociální práce od roku 2005 chráněný legislativou, což znamená, že jenom registrovaný sociální pracovník může užívat označení sociální pracovník. Nejnovější právní úprava je vZákoně odětech asociální práci zroku 2017 avnavazujícím předpise, který se týká regulace profese (Social Workers Regulations, 2018). Regulátor— tedy orgán státní moci, nikoliv orgán konstituovaný samotnými profesionály— má vliv ina vzdělávání sociálních pracovníků před nástupem do profese ipo něm. Rejstřík sociálních pracovníků je veřejně dostupný azaznamenávají se do něj všechny pro veřejnost relevantní údaje, včetně procedur, které regulátor uplatňuje, pokud sociální pracovník nevykonává svou profesi náležitě nebo nenaplňuje všechny podmínky pro výkon profese. Regulátor také provádí inspekce vorganizacích, které se věnují sociální práci ataké vorganizacích, které vzdělávají sociální pracovníky. Profesní standardy vydané veřejnoprávní organizací Social Work England (poslední verze je datována 28.11.2019) upravují, co musí sociální pracovník vAnglii vědět, čemu musí rozumět aco musí umět dělat po ukončení vzdělávání. Podle standardů je povinen pokračovat ve svém odborném růstu tak, aby je stále naplňoval audržel si tak registraci. Kstandardům je vypracován ještě průvodce. Cílem dokumentu je podpořit sociální pracovníky vporozumění standardům anapomoci jim dodržovat je vpraxi. Dalším záměrem je přibližovat profesi sociální práce veřejnosti, lidem, kteří mají nebo budou mít přímou zkušenost se sociální práci, zaměstnavatelům, vzdělavatelům adalším profesionálům (Professional Standards Guidance, 2019). Profese je tedy pod kontrolou státní moci, která její autonomii ohraničuje. Švýcarsko Ve Švýcarsku chybí zaměstnavatelské standardy; „Regulace profese se odehrává buď na úrovni zaměstnavatele, nebo na kantonální úrovni, pokud je zřizovatelem daného OPEN ACCESS 28 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2021 zařízení, které sociální pracovníky zaměstnává, kanton sám. Ina kantonální úrovni ktomu existuje jen nepatrné množství směrnic aje třeba opět říci, že neexistují žádná závazná jednotná právní pravidla, která by bylo nutné dodržovat.“ (Topinka et al., 2016). Profesní svaz Avenir Social ve svém statutu jen obecně vymezuje pojem profesionální sociální práce, kterou vykonávají odborníci sukončeným terciárním vzděláním vsociální práci. Chybějící právní úprava profese, chybějící regulace/standardizace avysoký stupeň decentralizace vzemi ukazují na to, že autonomii sociální práce limitují především podmínky konkrétních zaměstnavatelů. zNaLOStNÍ BÁzE Dánsko Obor sociální práce se vtéto zemi dlouhou dobu prolínal se sociální pedagogikou. Vsoučasnosti je Dánsko jedinou ze severských zemí, která nemá společné vzdělávací programy pro sociální pracovníky asociální pedagogy. Po druhé světové válce zde měly při vzniku oboru vliv tradice zemí sdelší dobou profilace sociální práce jako samostatného oboru, zejména tradice zemí anglosaských. Německý vliv byl výrazně slabší vzhledem kdoznívání dopadů druhé světové války. Systémové reformy, které jsou měkčí obdobou regulačních opatření podle doktríny New Public Management zaváděných jinde vzápadní Evropě, kladou nové požadavky na monitorování, řízení ahodnocení průběhu iefektu sociální práce. Ke splnění těchto požadavků jsou zapotřebí nové procesy azpůsoby reflexe sociální práce. Jako nový cíl pro výzkumníky iteoretiky proto vyvstává formulace „nových epistemologií sociální práce“ (Lyneborg, Damgaard, 2018). Novými tématy se stávají také interdisciplinární spolupráce amezinárodní spolupráce. Dánsko na rozvoji oboru vsoučasnosti úzce spolupracuje sjinými skandinávskými zeměmi vrámci The Nordic Association of Schools of Social Work (NASSW). Univerzity mají výzkumná oddělení. Periodikem, které nejčastěji publikuje výsledky výzkumu je časopis Nordic Social Work Research, do něhož přispívají ivýzkumníci zjiných skandinávských zemí. Na univerzitě vAalborgu, která má velké výzkumné centrum, se pěstuje specifický typ výzkumu, tzv.practice research, což je variace na akční výzkum, která je proklamovaná jako specifická pro obor sociální práce. Švýcarsko Proces vytváření poznatkové báze sociální práce ve Švýcarsku vysvětlují R.Becker- -Lenz aE.Baumagartner (2016). Za základní determinantu považují oddělené vzdělávací linie, což jsou jednak vyšší odborné školy (Höhere Fachshulen)— terciární stupeň B, jednak vysoké školy (Fachhoschulen) auniverzitní vysoké školy (Universitäre Hochschulen)— terciární stupeň A.Po dlouhou dobu byly školy hybnou silou profesionalizace ametodického vedení odborné praxe, aniž by se považovaly za výzkumná pracoviště. Vzhledem kmezinárodní síti protagonistů vznikající profese, která existuje od počátku 20.století, přicházejí do kurikula vzdělávacích programů zejména britské aamerické metody akoncepty. Import metod byl podpořen výměnOPEN ACCESS t. MatULayOVÁ — P. NaVRÁtIL — O. MatOUšEK — H. PazLaROVÁ 35 vyžaduje specifické odborné znalosti adovednosti, které lze získat pouze prostřednictvím odborné přípravy (Hugman, 1996). Ve všech studovaných zemích vzdělávání sociálních pracovníků probíhá ve vysokoškolském režimu. Většina vysokoškolských programů zahrnuje tříleté avíceleté studium. VDánsku aVelké Británii je vzdělávání voblasti sociální práce omezeno na univerzity, ale vněkterých zemích, jako je například Švýcarsko, existují ivzdělávací programy vsociální práci na vyšších odborných školách (Höhere Fachshulen) aprofesních školách (Fachhochschulen), které jsou označovány jako univerzity aplikovaných věd. Mezi profesními auniverzitními školami zde existuje prostupnost. Krozvoji znalostní základny přispívá imasivní využití evropských fondů aprogramů (zejména Erasmus+). Ve všech zemích může být získán bakalář voboru sociální práce (BSW) imagisterský titul voboru sociální práce (MSW). Ve všech studovaných zemích mohou sociální pracovníci absolvovat doktorské studium vsociální práci. Vžádné zemi naší studie nebylo možné získat uznanou kvalifikaci pro sociální práci bez účasti na akreditovaném profesním studijním programu. Specifická situace je ve Velké Británii, kde nově získaly možnost vzdělávat sociální pracovníky ivybrané zaměstnavatelské organizace. Tyto jednoleté kurzy jsou profesními organizacemi vnímané jako možné riziko pro kvalitu dosaženého vzdělání. Kontrola, kterou vykonávají sociální pracovníci nad svým odborným vzděláním, se vjednotlivých zemích liší. Vněkterých zemích této studie mají jednotlivé školy sociální práce větší míru autonomie při stanovování učebních osnov sociální práce než jiné školy. Ve všech zemích vybudovali sociální pracovníci profesní organizace. Mezi jejich úlohy patří ediční činnost (vydávání časopisů aknih), realizace konferencí, tvorba etických kodexů apodpora vzdělávání. Snaží se zlepšit odměňování apracovní podmínky sociálních pracovníků. Naše studie poukazuje na možný rozsah funkcí, které mohou být vykonávány profesními organizacemi. Ty mohou zahrnovat jak role, které podporují zájmy členů profese (jako jsou odborové funkce týkající se platů ajiných podmínek zaměstnání), ale také ipodporu zájmů klientů či uživatelů služeb sociální práce. Vtomto druhém případě může hrát profesní sdružení iroli politicky aktivistickou. Vysoká míra členství je charakteristická pro profesní organizace, které jsou také odborovými svazy, přičemž podpora zájmů jejich členů je komplexnější. Profesionální organizace nemají vžádné studované zemi povinné členství. Podílejí se na veřejné diskusi amají vliv na tvorbu sociálních politik. Sociální pracovníci ve všech analyzovaných zemích přijali jednotný, formální, celostátní etický kodex. Ten je dílem národních profesních sdružení. Vymahatelnost etických kodexů se vjednotlivých zemích podstatně liší. Ve Velké Británii může národní sdružení sociálních pracovníků pracovníka, který kodex poruší, vyloučit zorganizace. Ve většině zemí však vyloučení zprofesní asociace nezabraňuje sociálním pracovníkům pokračovat vpráci. Vzemi spovinnou registrací (Velká Británie) se tento výsledek dosáhne zrušením registrace. Jak důkladně jsou etické principy zrůzných kodexů zakotveny vkaždodenní praxi vzemích této studie, je otevřenou otázkou. OPEN ACCESS 36 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2021 Ze závěru studie vyplývá několik inspirací pro diskusi oprofesionalizaci sociální práce vČR aněkolik doporučení pro další postup reprezentantů profese. ČR není unikátní vtom, že sociální práce je zde „semi-profesí“. Vžádné známi zkoumaných zemí zatím sociální práce nenaplnila všechna kritéria „plné profese“. Díky velmi různorodým tradicím iaktuálním společensko-ekonomickým podmínkám někde chybí např.celostátní legislativní úprava sociální práce nebo chybí plný monopol profese ve všech oblastech působnosti ave všech vykonávaných činnostech. Srovnání potvrdilo, že sociální práce je komplexní profese, často ne zcela jasně vymezená, slišící se nabídkou společenských rolí. VČeské republice jednoznačně chybí jednotná (střešní) profesní organizace, která by dokázala být silným partnerem pro vládu adalší sociální partnery. Ukazuje se, že vjiných zemích profesní organizace může sdružovat nejenom sociální pracovníky (současné ity, kteří nejsou pracovně aktivní), ale ivýzkumníky avzdělavatele. Může dokonce kombinovat profesní aodborové zaměření. Pokud má takto komplexní zaměření, zdá se, že je členství vní atraktivní pro většinu sociálních pracovníků. Deklarovaným posláním profesních organizací může být iúsilí opolitický vliv. Hlavním doporučením pro profesní organizace vČeské republice je iniciovat diskusi omožnostech sloučení, nebo ovytvoření profesního svazu. Za užitečné také považujeme realizovat jednání existujících malých amálo reprezentativních českých profesních organizací sexistujícími odborovými svazy aorganizacemi omožnostech spolupráce. Prioritním úkolem zastřešující organizace, pokud by vznikla, by bylo zahájení dialogu se státní správou opodmínkách výkonu sociální práce adiferencování kvalifikačních úrovní pro výkon této profese. Etický kodex sociálních pracovníků vČR (aktuálně existují dvě verze) by podle našeho názoru bylo potřebné revidovat tak, aby adekvátně reagoval na současné oborové výzvy. Voblasti terciárního vzdělávání se ukazuje jako palčivý nejenom problém financování (zejména vysokých škol), ataké sním související problém prostupnosti vzdělávání, zejména uznávání výsledků učení zvyšších odborných škol na vysokých školách. Posouzení výsledků učení vysokou školou na základě individuální žádosti absolventa VOŠ nepovažujeme za vhodné systémové řešení. Doporučujeme, aby Asociace vzdělavatelů vsociální práci aAsociace vyšších odborných škol využily výsledky avýstupy projektů zaměřených na profil profese aprofesní vzdělávání (zejména TAČR TL01000146 Profesionalizace sociální práce vČR, projekt registrační číslo CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_041/0008052 Inovace vyššího odborného vzdělávání arelevantní výzkumné projekty Výzkumného ústavu práce asociálních věcí) apokračovaly vdalším vyjednávání sMŠMT aMPSV otěchto otázkách. Za zvlášť důležité pokládáme pokračovat ve finanční podpoře výzkumu vsociální práci, včetně výzkumu zaměřeného na pracovní podmínky sociálních pracovníků apredikce společenské potřebnosti sociálních pracovníků. Vtom je abude role státní správy klíčová. OPEN ACCESS t. MatULayOVÁ — P. NaVRÁtIL — O. MatOUšEK — H. PazLaROVÁ 37 POUŽITÉ ZDROJE ADAMS, R., DOMINELLI, L., PAYNE, M. (Eds.). 2009. Critical Practice in Social Work. 2nd Ed. London: Palgrave. BAIER, F. 2013. Neue Orientierungen für die Praxis: Von der Präventionszur Bildungsarbeit. Special von Schulsozialarbeit, (01), 2–6. BASW. 2014. Code of Ethics for Social Work [online]. [5.5.2020]. Dostupné z: https:// www.basw.co.uk/about-basw/code-ethics BECKER-LENZ, R., BAUMGARTNER, E. 2016 Die Soziale Arbeit in der Schweiz. s.526–534. In: Dick, M./Marotzki, W./Mieg, H. (Hrsg.) Handbuch Professionsentwicklung. Bad Heilbrunn, BERUFS KODEX SOZIALE ARBEIT SCHWEIZ. 2010. Ein Argumentarium fur die Praxis der Professionellen. [online]. [5.5.2020]. Dostupné z: https://www.hilfswerkuri.ch/ fileadmin/user_upload/documents/ueberuns/ Berufskodex_Soziale-Arbeit-Schweiz.pdf ELICHOVÁ, M., 2017. Sociální práce: aktuální otázky. Grada: Praha. GREENWOOD, E. 1957. Attributes of aProfession. The Social Work, 2 (3) 45–55. HARLOW, E., BERG, E., BARRY, J., CHANDLER, J., 2013. Neoliberalism, managerialism and the reconfiguring of social work in Sweden and the United Kingdom. Organization. 20 (4), 534–550. HUSSEIN, S.2011. Social Work Qualifications and Regulation in European Countries. London: General Social Care Council. CHYTIL, O., 2007. Důsledky modernizace pro sociální práci. Sociální práce / Sociálna práca, 7(4), 64 –71. JONES, D.N., 2013. International Social Work and Social Welfare: Europe. In: Encyclopedia of Social Work [online]. [5.5.2020]. Dostupné z: https:// oxfordre.com/socialwork/view/10.1093/ acrefore/9780199975839.001.0001/acrefore9780199975839-e-568 KELLER, J. 2005. Soumrak sociálního státu. SLON: Praha. KUHNE, K. 2012. Soziale Arbeit in der Schweiz. In: Kreft D., Mielenz, I. (Hrsg.): Wörterbuch Sozialarbeit, 7.Auflage, Juventa Verlag, Weinheim. LORENZ, W., HAVRDOVÁ, Z., MATOUŠEK, O. (Eds.). 2020. European Social Work after 1989. Cham: Springer. LYNEBORG, A.D., DAMGAARD, M. 2019. Knowledge Lost or Gained? Nordic Social Work Research, 9(3), 206–219. MATTER, S.2011. Der Armut auf den Leib rücken: die Professionalisierung der Sozialen Arbeit in der Schweiz (1900 –1960). Zurich: Chronos. MUSIL, L. 2010. Tři pohledy na budoucnost sociální práce. In: SMUTEK, M., SEIBEL F.W., TRUHLÁŘOVÁ, Z. (Eds.). Rizika sociální práce. Sborník zkonference VII. Hradecké dny sociální práce konané 1.— 2.10.2010 vHradci Králové. Hradec Králové: Gaudeamus. MUSIL, L., BAREŠ, P., HAVLÍKOVÁ, J. (Eds.). 2017. Výkon profese sociální práce vsystémech sociální ochrany ČR. Praha: VÚPSV. ORNELLAS, A., SPOLANDER G.AENGELBRECHT L.K., 2018. The Global Social Work Definition: Ontology, Implications and Challenges. Journal of Social Work, 18(2), 222–240. OTAVA, L. 2016. Institucionalizace sociální práce asebezkušenost sociálních pracovnic. Sociální práce / Sociálna práca, 16(3), 105–116. PAYNE, M. 2014. Modern Social Work Theory. 4th Ed. London: Palgrave. SOMMERFELD, P.2014. Social Work as an Action Science: APerspective From Europe Research on Social Work Practice, 24(5), 586–600. STAUB-BERNASCONI, S.2007. Soziale Arbeit als Handlungswissenschaft. Systemtheoretische Grundlagen und professionelle Praxis. Ein Lehrbuch. Bern: Haupt. STEJSKALOVÁ, J., 2014. Krize sociální práce aneb máme to ještě ve svých rukou? Sociální práce / Sociálna práca, 14(3),11–13. TOPINKA, D. (Ed.). 2016. Mezinárodní srovnání výkonu sociální práce ve výčtu činností vykonávaných sociálními pracovníky, průřezově všemi oblastmi jejich výkonu astím související oblast specializací výkonu sociální práce. Ostrava: SocioFactor. OPEN ACCESS 38 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2021 VOJTÍŠEK, P.2017. Sociální pracovníci oprofesionalizaci sociální práce vČR. Sociální práce / Sociálna práca, 17(6), 152 –159. WEISS, I., GALL, J., DIXON, J. (Eds.). 2003. Professional Ideologies and Preferences in Social Work: AGlobal Study. Westport, CT: Praeger. WEISS-GALL, I., P.WELBOURNE. 2008. The Profesionalization of Social Work: ACrossNational Exploration. International Journal of Social Wellfare, 17 (4), 281–290. ZASTROW, Ch. 2014. Introduction to Social Work and Social Welfare. 11th Ed. Brooks/Cole: International Edition. Oldřich Matoušek Department of Social Work, Faculty of Arts (Katedra sociální práce, Filozofická fakulta) Charles University (Univerzita Karlova) nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3210-9919 [email protected] Tatiana Matulayová Department of Christian Social Work, Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology (Katedra křesťanské sociální práce, Cyrilometodějská teologická fakulta) Palacký University (Univerzita Palackého) ORCID ID: 0000-0003-3375-1954 [email protected] Pavel Navrátil Department of Social Policy and Social Work, Faculty of Social Science (Katedra sociální politiky asociální práce, Fakulta sociálních studií) Masaryk University (Masarykova univerzita) ORCID ID: 0000-0002-8330-0898 [email protected] Hana Pazlarová Department of Social Work, Faculty of Arts (Katedra sociální práce, Filozofická fakulta) Charles University (Univerzita Karlova) nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0002-8486-2470 [email protected] OPEN ACCESS