Vláda panovníka Niuserrea: období transformace

46 PES XX/2018 ČLÁNKY Vláda panovníka Niuserrea: období transformace Veronika Dulíková Mnoho hrobek objevených v minulém či současném století v Abúsíru je spojeno s panovníkem Niuserreem, který vládl v polovině 5. dynastie. Německý tým vedený Ludwigem Borchardtem na počátku 20. století prozkoumal jednak pyramidový komplex samotného panovníka, jednak se mu podařilo objevit také hrobky členů Niuserreovy rodiny a několika významných hodnostářů tehdejší doby, například Veserkafancha (AC 5), Tepemancha (AC 7) a Chamerernebtej (AC 10) (Borchardt 1907). Největší nekrálovská mastaba v Abúsíru, kterou si nechal postavit Niuserreův vezír Ptahšepses, přilákala pozornost československých vědců v roce 1960. Od té doby bylo na české archeologické koncesi objeveno několik dalších posmrtných příbytků Niuserreových současníků, jako například hrobový komplex Neferovy rodiny (AS 68d) (Bárta 2013a) a mastaba královského kadeřníka Anchirese (AS 98) (Dulíková et al. v tomto čísle). V období vlády krále Niuserrea nastal nespočet změn v různých oblastech (společnost, náboženství, správa země, architektura hrobek atd.), které se odrážely v hrobkách úředníků, a mohou tak napomoci poznat a lépe porozumět tehdejší společnosti v době proměn. Právě na důkladné analýze více než stovky hrobek vysoce postavených osob žijících v tomto klíčovém období je založen předkládaný příspěvek (obr. 1). Jako nástroj pro analýzy posloužila Maat-base, databáze zahrnující osobní jména, tituly a rodinné vztahy více než 4 500 osob žijících v období Staré říše.1 Obr. 1 Král Niuserre a někteří z jeho současníků (autor koláže V. Dulíková) / Fig. 1 King Nyuserre and some of his contemporaries (author of the collage V. Dulíková) Ačkoli je Niuserre (obr. 2) řazen mezi nejvýznamnější panovníky období Staré říše, o jeho roli v historii egyptského státu je stále známo velmi málo. Egyptské zemi vládl v polovině 5. dynastie asi 30 let (2402–2374+25 př. Kr., Hornung – Krauss – Warburton 2006: 491; Verner 2001: 401–404; Verner 2014: 61). Niuserre nastoupil na trůn po svém náhle zesnulém bratru Raneferefovi a nechal si postavit pyramidový komplex na rodinném pohřebišti v Abúsíru (více k pyramidě viz Borchardt 1907; Verner 2008: 245–250) (obr. 3). Jednalo se o poslední zádušní královský komplex v této části nekropole. Další důležitou stavbou, jež symbolizovala Niuserreovu moc, byl PES_CLANKY_2018.indd 46 14.8.18 9:38 VLÁda paNoVNíKa Niuserrea: období traNsformace PES XX/2018 47 v královských seznamech a jeho sochy byly umístěny do síní předků v chrámech Nové říše. I přestože je panovníku Niuserreovi a době jeho vlády věnována v posledních letech pozornost, stále se podařilo poodkrýt jen málo. Miroslav Verner se tímto významným vládcem zabýval v rámci svého díla Sons of the Sun: Rise and Decline of the Fifth Dynasty, které analyzuje období 5. dynastie skrze prizma panovníků (Verner 2014). Soustředil se především na stavby vztahující se k živým a zesnulým vládcům, instituce spojené s královským úřadem, historické prameny, královská jména, chronologická data, příslušníky královské rodiny, nejvýznamnější události a význačné úředníky. Na inovace v období Niuserreovy vlády jako první upozornil Miroslav Bárta, byť primárně zkoumal zavedení novinek do architektury nekrálovských hrobek (Bárta 2005). Do té doby připisovali někteří badatelé změny v nejrůznějších oblastech panovníku Džedkareovi a jeho reformám (Baer 1960: 274; Kanawati 1980: 14). Bárta se následně věnoval období Niuserreovy vlády v širším kontextu – například v rámci teorie přerušovaných rovnováh identifikoval pět skokových období ve Staré říši; Niuserreova vláda představuje jedno z nich (Bárta 2015: 12) – a zaměřil se na některé aspekty králova panování (Bárta – Dulíková 2015). Žádná práce dosud nepojednává o zásadním období Niuserreovy vlády z komplexního hlediska. V rámci svého výzkumu, nahlížejícího dobu Staré říše z rozmanitých zorných úhlů, se však několik badatelů nepřímo dotklo období poloviny 5. dynastie. Z jejich poznatků je zřejmé, že Niuserreova vláda představovala mezník v mnoha aspektech: ● redefinování funkčnosti nekrálovské hrobky ve spojitosti s novými architektonickými prvky (např. Jánosi 1999: 34–37; Chauvet 2008: 45; Bárta 2005), ● ekonomické aspekty a vlastnictví půdy (Helck 1956, 1994 a 1997), ● výzdobný program staroříšských hrobek a nové výjevy na jejich stěnách odrážející moc vysoce postavených hodnostářů (Harpur 1987), ● datační kritéria v období Staré říše (Cherpion 1989), ● proměny v náboženské sféře, zavedení nového hlavního boha Usira a několika tzv. menších božstev (např. Begelsbacher-Fischer 1981; Mathieu 2010; Smith 2017), ● sofistikovaná administrativní struktura (Strudwick 1985), ● prostorová distribuce hrobek úředníků odrážející společenské vzorce a administrativní hierarchii tehdejší doby (Roth 1988: 210), ● postupný nárůst finančních zdrojů úředníků (Kanawati 1977), ● nová koncepce nepravých dveří, brány z onoho světa (Strudwick 1985: 9–52), ● nová podoba hrobové výbavy úředníků (např. kamenné nádoby, Jirásková 2017; Odler – Dulíková 2015), ● zintenzivnění královské činnosti v provinciálních chrámech v Horním Egyptě (Bussmann 2010: 509), ● vytvoření skupiny lidí meret, kteří představovali stálou pracovní sílu využívanou různými institucemi (Papazian 2012: 87–100), atd. Obr. 2 Kráčející socha krále Niuserrea (Egyptské muzeum v Káhiře, JE 36707) (foto M. Frouz) / Fig. 2 A striding statue of King Nyuserre (Egyptian Museum in Cairo, JE 36707) (photo M. Frouz) jeho sluneční chrám ^zp-ib-Ra, „Reovo potešení“. Představuje jednu ze šesti doložených památek tohoto typu a zároveň nejlépe dochovanou (Bissing – Borchardt 1905). Chrám se rozkládal v dnešním Abú Ghurábu, asi 1 200 m severně od panovníkovy pyramidy. Pozůstatky výzdobného programu kdysi monumentální stavby zachycují Niuserrea během svátku sed, rituálu oslavujícího znovuzrození královy moci (Bissing – Kees 1923 a 1928; Janák – Vymazalová – Coppens 2011; Nuzzolo 2015). Niuserre se nesoustředil pouze na své vlastní stavební projekty. Dokončil hrobky a přilehlé struktury svých přímých předchůdců (rodičů a bratra) a angažoval se také v zádušních kultech svých vzdálenějších předků vládnoucích ve 4. dynastii a pohřbených v Gíze (Nolan 2012).2 Po své smrti byl Niuserre uctíván jako „svatý“ a stal se integrální součástí společenské paměti a náboženských tradic v memfidské oblasti (Morales 2006). Jeho následníci na trůnu zanechali na Niuserreově pyramidovém komplexu komemorativní nápisy, Džedkare restaurační text a Pepi II. zápis o svém svátku sed (Borchardt 1907: 157–159, Abb. 131–132). Jméno Niuserreova pyramidového komplexu Mn-cwt-Ny-wcr-Ra, „Trvalá jsou místa Niuserreova (kultu)“, jako by předznamenalo jeho nesmrtelnost ve smyslu jejího aktivního udržování po několik dlouhých desetiletí až do Střední říše. Niuserreovo jméno bylo navíc zaznamenáno PES_CLANKY_2018.indd 47 14.8.18 9:38 48 PES XX/2018 VLÁda paNoVNíKa Niuserrea: období traNsformace Některé inovace systému či doklady nalezené na nečekaných místech bývají v egyptologické literatuře tradičně chápány jako snahy daného krále se legitimizovat. Dalším vysvětlením jsou dynastické třenice a boj o trůn; to vše bez zasazení do širšího kontextu. Jinak tomu není ani v případě Niuserreovy vlády. Třebaže byl vědecký zájem o společnost a administrativu Staré říše vždy značný, stále schází identifikace jednotlivých procesů, které vedly ke změnám a inovacím. Jejich výzkum je klíčový, neboť rozšiřuje současné znalosti o měnící se společnosti doby stavitelů pyramid, jejím dynamickém vývoji a dalších doprovodných aspektech. Cílem tohoto článku je především postihnout změny, které v období Niuserreovy vlády nastaly, jejich možné příčiny a souvislosti spíše než vytvořit syntézu známých historických faktů. Jelikož mapování i nadále pokračuje, není prozatím možné celou spletitou škálu transformace popsat a zachytit charakter všech změn. Jednotlivé výzkumné směry založené na důkladné analýze nekrálovských hrobek (titulatura úředníků, obětní formule, nepravé dveře atd.) tak budou ilustrovány na příkladech výrazných proměn či inovací (zdroj: databáze Maat-base). proměna společnosti: Legitimizace vysokých hodnostářů skrze sňatky Důležitost několika hodnostářů a jejich rodin byla v polovině 5. dynastie zesílena prostřednictvím sňatků s královými dcerami (pro detailní přehled princezen provdaných mimo královskou rodinu viz Dulíková 2016: 19–55; Bárta – Dulíková 2015: 36–41). Společenské a politické postavení těchto mužů bylo upevněno, stali se privilegovanými. Každý takový svazek může být považován za doklad propojení krále a hodnostáře a za reflexi postupné proměny distribuce moci. Jednalo se o nový typ sociálních vazeb, který před 5. dynastií není doložen. Přestože nebude nikdy možné rekonstruovat genealogie jedinců nekrálovského původu žijících v době 5. dynastie, kteří za manželku pojali královskou dceru, je zřejmé, že vysoký úřednický post budoucích manželů nebyl pro princezny (potažmo krále) jedinou motivací k sňatku. Významnou roli taktéž hrálo celkové postavení rodiny jejich choťů. V takových případech byl manžel princezny vždy zA.f cmcw, tj. nejstarší syn z mocné rodiny. Například Sanchuptah, nejstarší syn vysoce postaveného kněze Achethotepa (Ziegler et al. 2007), si vzal princeznu Nubibnebtej. Sešemnefer III. (G 5170), představitel třetí generace Sešemneferů – rodiny, jejíž členové zastávali pozice v rámci resortů královských prací a královských dokumentů, se oženil s princeznou Hetepheres. Sešemnefer III. byl nejstarším synem vezíra Sešemnefera II. (G 5080, Bruner- -Traut 1995; Altenmüller 2008). Vezír Ptahšepses pojal za manželku Chamerernebtej (Verner 1977; Dulíková 2017) a i další vezír Sechemanchptah se oženil s princeznou Bunefer (G 7152, Badawy 1976: 15–24). Jiný vysoce postavený hodnostář, „představený všech královských prací“ a „představený expedic“ Chufuchaf II. si vzal princeznu Chentkaus (G 7150, Simpson 1978: 21–27). O titulatuře manžela nedávno objevené „královské dcery z jeho těla“ Šeretnebtej, jenž byl pohřben s několika svými dětmi ve skalní hrobce AS 68c v jižním Abúsíru Obr. 3 Niuserreův pyramidový komplex. Pohled od západu, z vrcholu Neferirkareovy pyramidy (foto M. Frouz) / Fig. 3 Nyuserre’s pyramid complex, a view from the west, from the top of Neferirkare’s pyramid (photo M. Frouz) PES_CLANKY_2018.indd 48 14.8.18 9:38 VLÁda paNoVNíKa Niuserrea: období traNsformace PES XX/2018 49 (Vymazalová – Dulíková 2012 a 2013), není bohužel známo nic. Výzdoba hrobky byla porušena a pohřební výbava poničena či ukradena již ve starověku. Ani jméno, ani titul Šeretnebtejina muže se nedochovaly. Jeho výtečně opracovaný sarkofág, rozměry pohřební komory a hrobky však vypovídají o společenském statusu tohoto hodnostáře: Na základě prostorového umístění hrobky v rámci jižního Abúsíru může být považován za člena vlivného rodinného klanu (více k okolním hrobkám např. Bárta 2013a). Distribuce držitelek titulu „králova dcera“ navíc vždy ukazuje, že do každé z výše uvedených rodin byla s takovým titulem provdána pouze jedna žena. To by mohlo indikovat, že jeden takový sňatek v dané rodině mohl být dostačujícím pro upevnění politických aliancí mezi králem a silnými rodinami nekrálovského původu (elitami). Situace může být vizualizována na schématu připomínajícím slupky cibule s králi 5. dynastie uprostřed (obr. 4). Přestože žádný z pramenů explicitně neuvádí jméno otce královských dcer, časové zařazení nepřímo naznačuje, že jejich otcem mohl být právě panovník Niuserre. Nejvnitřnější slupka představuje královské dcery, které byly provdány mimo královskou rodinu. Druhý kruh představuje manžele princezen; jejich děti a sourozenci jsou zobrazeni ve třetí slupce na periferii grafu. Vizualizace jasně ukazuje zóny vlivu a krále jako distributora moci v zemi. Panovník se tak na jedné straně stal příbuzným vysoce postavených rodin nekrálovského původu, a tím si je zavazoval loajalitou. Na druhou stranu byla moc mužů či jejich rodin zesílena prostřednictvím manželských svazků se členkami královské rodiny, a díky tomu vzrostlo i jejich postavení v rámci společenského žebříčku. inovace ve správě země Změny, které se odehrávaly v polovině 5. dynastie, se dotkly také správního systému země. Obecně lze říci, že Obr. 4 Schéma „cibulových slupek“ s králem ve středu znázorňuje distribuci moci mezi vlivnými rodinami nekrálovského původu prostřednictvím sňatků s princeznami; král – princezny – jejich manželé – jejich děti a sourozenci (vizualizace R. Mařík) / Fig. 4 The “onion layers” layout with the king in the centre represents the distribution of power among influential families of non-royal origin through marriages to princesses; king – princesses – their husbands – their children and siblings (visualization R. Mařík) PES_CLANKY_2018.indd 49 14.8.18 9:38 50 PES XX/2018 VLÁda paNoVNíKa Niuserrea: období traNsformace vzrostlo množství a stratifikace administrativních titulů. V kontrastu s předchozím obdobím rostla titulatura vysoce postavených úředníků jak v délce, tak v pestrosti. Vývoj takto reflektoval proměnu participace na moci. Šest titulů symbolizujících tzv. šest pilířů administrativy se stalo základní součástí vezírské titulatury od poloviny 5. dynastie: imy-rA kAt nbt (nt) ncwt, „představený všech královských prací“, imy-rA zS(w) a(w) (nw) ncwt, „představený písařů královských dokumentů“, imy-rA Hwt wrt 6, „představený šesti soudních dvorů“, imy-rA prwy-HD, „představený obou pokladnic“, imy-rA Snwty, „představený obou sýpek“ a imy-rA ^maw, „představený Horního Egypta“ (např. Strudwick 1985). Osoby, které se na správě země podílely, získaly výsadu nosit nejrůznější epiteta, jež vyjadřovala panovníkovu důvěru a byla přidávána k titulatuře úředníků, například imy-ib (n) nb.f, „oblíbenec svého pána“ (Jones 2000: 44, no. 231), irr mrrt nb.f, „ten, který činí, co si jeho pán přeje“ (Jones 2000: 338–339, no. 1250), a varianty „bezpečnostní prověrky“ Hry-cStA (Rydström 1994), jako například Hry-cStA n wD(t)-mdw nbt nt ncwt, „ten, který uchovává tajemství všech královských nařízení“ (Jones 2000: 617–618, no. 2265) nebo Hry-cStA n pr-dwAt, „ten, který uchovává tajemství ranního domu“ (Jones 2000: 620–621, no. 2275), atd. V rámci přestavby administrativy byl v hlavním městě vytvořen úřad imy-rA ^maw, „představený Horního Egypta“ (např. Brovarski 2013; Strudwick 1985; Martin-Pardey 1976). Vytvoření tohoto oddělení, které bylo začleněno do agendy vezírů, bylo zřejmě výrazem úsilí efektivněji spravovat území Horního Egypta a zároveň zřídit jednu platformu pro co největší využití nerostného materiálu, rostlinných, živočišných a lidských zdrojů. Jednoduše řečeno, vše, co Horní Egypt mohl nabídnout, mělo být využito. V souladu s tímto přístupem se zintenzivnila královská činnost v provinciálních chrámech v polovině 5. dynastie jako důsledek panovníkova zájmu o oblast Horního Egypta. Provinciální chrámy navíc sloužily jako komunikační kanály mezi královskou rezidencí a jednotlivými částmi Horního Egypta. Lokální elity spojené s provinciálními chrámy představovaly styčnou plochu symbiotické povahy mezi hlavním městem a periferním prostředím (Bussmann 2010: 5, 9). Následkem snahy o co největší efektivitu začali být důležití úředníci pohřbíváni v provinciích mezi 9. a 20. nomem, kde se nacházela nejúrodnější oblast Egypta (Kanawati 1980: 6–7, 128). V tomto období se začíná objevovat také mnoho dalších titulů spojených s exploatací rostlinných a živočišných zdrojů země. Například titulatury vysokých hodnostářů sloužících Niuserreovi, Ceje (Sakkára, No. 60 = = D 22, Epron – Daumas 1939; Steindorff 1913) a Nikarea (Sakkára, Strudwick 1985: 107–108, no. 80; Andreu 1997), několik takových titulů zahrnovaly. Obsáhlá Cejova titulatura prozrazuje, že stál v čele dvou pilířů státní správy: v organizaci královských prací jako imy-rA kAt nbt (nt) ncwt, „představený všech královských prací“, a královských dokumentů jako imy-rA zS(w) a(w) (nw) ncwt, „představený písařů královských dokumentů“. Široké spektrum Cejových pracovních činností bylo spojeno s rostlinnými a živočišnými zdroji, například imy-rA Sn-tA nb, „představený veškeré vegetace“ (Jones 2000: 250, no. 904), imy-rA ab nb, „představený všeho dobytka“ (Jones 2000: 78, no. 338), imy-rA xrt, „představený posvátných zvířat“ (Jones 2000: 192, no. 720), a imy-rA zS, „představený drůbežího jezírka“ (Jones 2000: 205–206, no. 767). Nikare byl zaměstnán převážně v oddělení sýpek. Jeho další pracovní aktivity souvisely s živočišnými zdroji. Byl imy-rA Apdw, „představeným drůbeže“ (Jones 2000: 52, no. 258), imy-rA bityw nb(w), „představeným všech včelařů“ (Jones 2000: 109–110, no. 446), a imy-rA nw(w) nb(w), „představeným lovců“ (Jones 2000: 152, no. 587). Oba úředníci byli také zapojeni do spravování okrajových oblastí ve funkci imy-rA pH(w)w, „představený mokřin“ (Jones 2000: 134–135, no. 526), a imy-rA @wt-iH(w)t, „představený Hutihut, hlavního města 3. nomu Dolního Egypta“ (Jones 2000: 162–163, no. 623). Kromě uvedeného pracoval Cej také v přímé blízkosti krále, neboť několik jeho titulů prozrazuje činnost spojenou s panovníkovým soukromím, například imy-rA Xkrw ncwt nb, „představený všech královských regálií“ (Jones 2000: 201, no. 75), a xrp ir(w) Sn ncwt, „představený královských kadeřníků“ (Jones 2000: 700, no. 2557). Titul Hm-nTr MAat, „kněz hem-nečer bohyně Maat“ (Jones 2000: 516–517, no. 1930) představuje další významné pojítko s proměnami v období poloviny 5. dynastie. První nositelé titulu „kněz hem-nečer Maat“ zastávali vysoké posty: vezír Vašptah Isi (No. 24 = D 38); vysoce postavený kněz Ptahšepses (C 1), manžel princezny Chamaat (v překladu „Nechť se zjevuje bohyně Maat“); Veserkafanch (AC 5), jenž byl zaměstnán jako „představený všech královských prací“ a pohřben v bezprostřední blízkosti Niuserreovy pyramidy v Abúsíru (Borchardt 1907: 28, 109–116); „představený královských prací“ a „představený expedic“ Chufuchaf II. (G 7150) se oženil s princeznou Chentkaus (Simpson 1978: 21–27) atd. Životopisný nápis v mastabě vezíra Vašptaha v Sakkáře (No. 24 = D 38) prozrazuje, že zemřel v době vlády panovníka Neferirkarea (Picardo 2010). Dlouhověký kněz Ptahšepses zesnul za Niuserrea. Je tedy zjevné, že titul „kněz hem-nečer Maat“ byl zaveden někdy před Niuserreovou vládou. Nejvyšší výskyt nositelů tohoto titulu je doložen od poloviny 5. dynastie do počátku 6. dynastie. Jednalo se asi o 84 jedinců výhradně mužského pohlaví, vysoce postavených hodnostářů, kteří byli nejčastěji vezíry nebo úředníky, jejichž pracovní činnost byla provázaná se soudnictvím (zdroj: databáze Maat-base). příbuzní v administrativních funkcích Většina starověkých Egypťanů na všech úrovních společenského žebříčku nechala vyobrazit příslušníky své rodiny či alespoň nejstarší syny ve svých hrobkách. Případně si potomci stavěli hrobky v těsné blízkosti rodičů (tzv. jádrová pohřebiště). Tato praxe odrážela důležitost rodinných vazeb v období Staré říše, potažmo ve starém Egyptě, jež byla po celá tisíciletí velmi stabilní (Campagno 2009). Příbuzenství bylo také rozhodujícím faktorem v dědičnosti úřadů, funkcí a profesí, tzv. nepotismu (Linhart et al. 1996: 682).3 Analýza zaměřená na dědění postů v 5. dynastii je založená na speciální metodě monitorující přenos úřadů a funkcí z otce na syna, vyvinuté v mezioborové spolupráci egyptologa a kybernetika (Dulíková – Mařík 2017). PES_CLANKY_2018.indd 50 14.8.18 9:38 VLÁda paNoVNíKa Niuserrea: období traNsformace PES XX/2018 51 Rodiny úředníků postupně upevňovaly své postavení v administrativě a ve vztahu ke králi. Porovnání velkého množství rodin a sfér, v nichž se nepotický systém objevil, ukazuje, že polovina 5. dynastie byla pro růst tohoto společenského fenoménu a jeho následný vývoj klíčovým obdobím. Přesun postů se v polovině 5. dynastie projevil jednak ve všech důležitých administrativních odděleních, jednak ve významných funkcích spojených se službou panovníkovi, tj. ve sféře péče o královo tělo, zábavu a regália (obr. 5 a 6). Potomci těchto úředníků dokonce byli schopni v rámci administrativy dosáhnout vyšších postů. Dědičnost vezírského úřadu je doložena od vlády Menkauhora či jeho následovníka Džedkarea. Význam rodinných vazeb se odrazil také v novém typu hrobek, tzv. rodinných hrobkách (Bárta 2005: 114–116). Stejně tak prostorová distribuce hrobek do určité míry zrcadlila společenské rozvrstvení dané doby. Nejstarší uspořádání tohoto druhu je situováno kolem Niuserreova pyramidového komplexu v Abúsíru; při něm byly vybudovány mastaby vysoce postavených hodnostářů včetně vezíra (Roth 1988: 210). Obr. 5 Rodina Neferesres, představené tanečních a hudebních interpretů krále. Neferesresino zaměstnání v blízkosti panovníka mohlo ovlivnit zaměstnání jejího syna Nimaatrea a vnuka Aperefptaha, neboť jejich tituly byly spojené se zábavou v královském paláci (vizualizace R. Mařík) / Fig. 5 The family of Neferesres, a female overseer of the dancing and musical performers of the king. Her proximity to the ruler might have been important for the occupation of her son, Nymaatre, and grandson, Aperefptah, whose titles were connected with amusement in the royal palace (visualization R. Mařík) Obr. 6 Vizualizace Nianchreovy rodiny ukazuje šest osob ve třech generacích pohřbených v Sakkáře. Nianchre pracoval jako inspektor královských kadeřníků a představený zlata ve skladech Obou domů. Jeho nejstarší syn, Chainpu, vykonával tři stejné úřady jako jeho otec: jeden v oddělení pokladnic a dva v soukromí panovníka (vizualizace R. Mařík) / Fig. 6 A visual representation of Nyankhre’s family shows six individuals in three generations buried in Saqqara. Nyankhre served as an inspector of royal hairdressers and as an overseer of gold of the magazine in the Two Houses. His eldest son, Khainpu, inherited three offices from his father, one in the department of the treasury and two in the privacy of the king (visualization R. Mařík) PES_CLANKY_2018.indd 51 14.8.18 9:38 52 PES XX/2018 VLÁda paNoVNíKa Niuserrea: období traNsformace Náboženské inovace: nové velké božstvo Všudypřítomné změny v polovině 5. dynastie nastaly také v náboženské oblasti. V zádušním kultu se objevuje nové božstvo Usir. Kult boha Usira se začal šířit mezi privilegovanými jedinci nekrálovského původu, kteří zastávali nejvyšší administrativní úřady a/nebo pracovali v blízkosti krále. Analýza nekrálovských hrobek prozrazuje, že je jméno boha Usira dochováno v posmrtných příbytcích asi 60 osob, které žily v 5. dynastii, přesněji od vlády Niuserrea do konce dynastie. Chronologická distribuce ukazuje, že se Usir objevil nejprve v rámci obětní formule (Htp di ncwt Htp di Wcir, „oběť, kterou dává král, oběť, kterou dává Usir“) a později také v rámci epitet zesnulého souvisejících s životem v zásvětí (imAxw xr Wcir, „ctěný před Usirem“, někdy s dalšími přídavky). V průběhu druhé poloviny 5. dynastie lze pozorovat poměrně rychlý nárůst takových obětních formulí a především epitet. Z geografického hlediska je nejvíce dokladů vzývání boha Usira doloženo v Sakkáře, u celkem 40 jedinců. Písemné památky naznačují, že se koncept usirovského kultu formoval výhradně v hlavním městě Memfidě. Rozbor titulatury osob vzývajících Usira v době 5. dynastie ukazuje, že tito lidé vykonávali důležité funkce ve správě země (srov. graf 1). Nejvyšší post, vezírský úřad, zastávalo sedm jedinců (9 %): Sechemanchptah (Badawy 1976: 15–24, figs. 18–24, pls. 14–23), Kai (Mariette 1889: 226–213), Senedžemib Inti (Brovarski 2001: 23–110), Senedžemib Mehi (Brovarski 2001: 133–160), Achethotep (Davies 1901), Kar (Bárta et al. 2009) a Ptahhotep Čefi (Davies 1900). Většina dalších mužů vykonávala činnosti spojené nejčastěji se soudní sférou (26 %), soukromím panovníka (18 %), organizací práce (7 %), královskými dokumenty (6 %), zábavou panovníka (5 %), pokladnicí (4 %), zásobováním panovníka (4 %) atd. Členové královské rodiny zahrnovali 4 % a byly to ženy (srov. genderová analýza níže). Zaměstnání 5 % osob z korpusu je nezjistitelné kvůli stavu dochování. Vysoce postavený kněz Ptahšepses, manžel nejstarší dcery krále Veserkafa, může být považován za jednoho z prvních, kdo si nechali zvěčnit Usirovo jméno na stěnách své hrobky. Ptahšepsesovy kněžské tituly zahrnovaly 14 titulů kněze hem-nečer různých hlavních a menších bohů a jejich manifestací (Maat, Ptah, Sokar, Horachtej, Imychenetver, Chentejiautef, Chentejmedefet, Cherybakef, Džedšepeses a Chentejčenenet) a čtyř slunečních chrámů (Nechenre, Sechetre, Setibre a Šesepibre) (Dorman 2002: 100, Fig. 3). Některé osoby vzývající Usira v době Niuserreovy vlády byly zaměstnány v několika administrativních odděleních současně, například již zmíněný hodnostář Cej, který se řadil mezi nejvlivnější osobnosti své doby. Z genderového hlediska mezi těmi, kteří vzývali Usira v 5. dynastii, výrazně převažovali muži. Ženy tvořily 13 %, téměř všechny zastávaly kněžské funkce. Pouze jedna tvořila výjimku. Neferesres měla několik titulů spojených se zábavou panovníka (obr. 7) (Hassan 1936: 204–208, figs. 226, 228). Byla tedy v kontaktu s králem a ve srovnání s jinými zkoumanými ženami musela ve společnosti zaujímat velmi významné postavení (její rodina viz obr. 5). Tři z uvedených žen byly královského původu: královské manželky Chuit (Mariette 1889: 207–208) a Nubnebtej (Mariette 1889: 225–226) a králova nejstarší dcera Hemetre (Hassan 1950: 43–65; Bolshakov 1992: 203–210). Postavení kněžky Neferhetepes bylo primárně dáno skutečností, že byla manželkou vlivného hodnostáře Ceje (Epron – Daumas 1939: pls. XVIII, XIX, XXVII, XXXI, XXXIX). Podobně mohlo být ovlivněno Graf 1 Procentuální vyjádření sociálního postavení osob, které v 5. dynastii vzývaly boha Usira. Králové nejsou zahrnuti / Chart 1 Expressions in percentages of the social position of people who invoked Osiris in the Fifth Dynasty; kings not included PES_CLANKY_2018.indd 52 14.8.18 9:38 VLÁda paNoVNíKa Niuserrea: období traNsformace PES XX/2018 53 i postavení další kněžky, Hetepheres; její manžel Nimaatre a tchyně Neferesres zajištovali panovníkovi zábavu (Hassan 1936: 202–225). Tisethor, pohřbená na královské nekropoli v Abúsíru, mohla být nějakým způsobem spojená s královskou rodinou (Verner – Callender 2002: 13–16, pl. V). Společenské postavení poslední ženy, Inti, je na základě dochovaných pramenů těžké určit (Manuelian 1998; Bolshakov 2001). Závěr Široká škála společenských proměn odehrávajících se v polovině 5. dynastie, za Niuserreovy vlády, může na první pohled svádět k rychlému závěru, že tento vládce učinil celou řadu reforem. Pečlivé prozkoumání, založené především na analýze nekrálovských hrobek z 5. dynastie, ukazuje, že změny, které v době Niuserreova panování nastaly, byly důsledkem transformace společnosti, která započala na přelomu 4. a 5. dynastie. Tehdy začaly být osoby nekrálovského původu zaměstnávány ve větším měřítku ve správě státu. Efektivní, schopní a loajální úředníci postupně pronikli do vysokých úřadů a členové královské rodiny byli na úřednických postech upozaďováni (Strudwick 1985; Bárta 2013b). Rodiny těchto hodnostářů postupně upevňovaly své pozice ve správě země a ve vztahu ke králi. Jejich participace v mocenském systému byla klíčovým momentem ve vývoji staroegyptské společnosti. Důležitost několika mužů a jejich rodin byla ještě umocněna manželskými svazky s královskými dcerami. Tím společenské a politické postavení těchto mužů ještě zesílilo. Období změn v polovině 5. dynastie, primárně spojené s vysoce postavenými úředníky (nárůst participace na moci, sňatková politika královské rodiny, zavedení boha Usira, instalace titulu kněz hem-nečer Maat atd.), ukazuje na celkovou transformaci společnosti. Co se však stalo? Paul John Frandsen (2012) přišel s myšlenkou „vyhlídky spasení“ ve spojitosti s decentralizací politické a ekonomické moci ve 3. tisíciletí př. Kr. Rozpracování Frandsenovy myšlenky skvěle sedí na období rané 5. dynastie a vystihuje podstatu změn. Úředníci nekrálovského původu se podíleli na správě země vykonáváním svých povinností vůči králi, a stali se tak spoluzodpovědnými za udržování řádu maat, garantovaného panovníkem. Tito jedinci tvořili páteř administrativy v době 5. dynastie. Integrace do mechanismu udržování řádu mohla začít v polovině 5. dynastie nebo o něco dříve, kdy se objevuje titul kněz hem-nečer Maat, který byl připojován k titulatuře Obr. 7 Vyobrazení Neferesres na nepravých dveřích v hrobce jejího syna Nimaatrea v Gíze. Součástí textu je obětní formule vzývající Usira: „oběť, kterou dává král, oběť, kterou dává Usir“ (Hassan 1936: Fig. 228) / Fig. 7 The figure of Neferesres on a false door in the tomb of her son, Nymaatre, at Giza. An offering formula invoking Osiris was embodied in the text (Hassan 1936: fig. 228) PES_CLANKY_2018.indd 53 14.8.18 9:38 54 PES XX/2018 VLÁda paNoVNíKa Niuserrea: období traNsformace osob zaměstnaných na vysokých administrativních postech. Tyto inovace v sobě zahrnovaly další vrstvy a konotace: novou perspektivu vzkříšení pro dané osoby, tj. posmrtný život odpovídající jejich profesní závažnosti. Niuserreova vláda bezpochyby představovala mezník, který zásadním způsobem ovlivnil následný vývoj staroegyptského státu. Niuserreovi nástupci na trůnu následovali jeho koncept nově definovaných podmínek ve státě založený na odpovědnosti za udržování maat a distribuci moci ve společnosti. Usirovský kult byl propracován a během několika desetiletí se od počátku 6. dynastie plošně rozšířil po celém Egyptě do všech společenských vrstev. Když v průběhu 6. dynastie ještě více posílila správa Horního Egypta, sňatková politika mezi králem a hodnostáři (včetně nomarchů) se stala běžným společenským a politickým prvkem. Později v době Nové říše se sňatky princezen staly také záležitostí diplomatických zahraničních aliancí. Budoucí výzkumy bezpochyby přinesou objevy dalších hrobek dosud ukrytých pod pískem a ty nám poskytnou nová svědectví o proměně světa živých i mrtvých v 5. dynastii. Avšak procesy a příčinné souvislosti mezi událostmi mohou být detekovány a může jim být lépe porozuměno nejenom díky objevům ve smyslu odkrývání staroegyptských památek, ale také díky použití nových výzkumných přístupů aplikovaných na již známé znalosti a data. Mezi takové postupy patří například metoda analýzy komplexních sítí, jejíž výsledky jsou prezentovány v tomto článku. poznámky 1 Tato studie vznikla za podpory Grantové agentury České republiky v rámci projektu 16-07210S Metody komplexních sítí aplikované na data starověkého Egypta v období Staré říše (2700–2180 př. Kr.). 2 Nedávné výzkumy amerického týmu v Gíze odhalily činnost panovníků 5. dynastie související s udržováním kultu jejich předků, kteří vládli v období 4. dynastie. Podrobnější informace viz každoroční zprávy z výzkumu, časopis a webové stránky organizace Ancient Egypt Research Associates (AERA), http://www.aeraweb.org/. Přístupné 2. ledna 2018. 3 Tento příspěvek vnímá pojem nepotismus v jeho plném významu. K nepotismu dochází, když osoba disponující určitou mocí ovlivňuje pozice nebo funkce svých příbuzných. Nepotismus jako neférová praktika je často uváděn mezi negativními fenomény, které společnost přivedly ke kolapsu, jako například v případě Staré říše. Může se objevit nejen v politických funkcích, ale také v různých organizacích, institucích a společnostech (včetně říše zvířat). Databázové zdroje: Maat-base, databáze zahrnující osobní jména, tituly a rodinné vztahy více než 4 500 osob žijících v období Staré říše. Jedná se o databázový projekt započatý v roce 2006 Veronikou Dulíkovou, který stále pokračuje. Internetové zdroje: http://www.aeraweb.org/ Literatura: Altenmüller, Hartwig 2008 „Family, ancestor cult and some observations on the chronology of the late Fifth Dynasty“, in: Vymazalová, Hana – Bárta, Miroslav (eds.). Chronology and Archaeology in Ancient Egypt (the Third Millennium B.C.), Prague: Charles University in Prague, s. 144–161. Andreu, Guillemette 1997 „Fausse-porte de Nykarê, Cleveland Museum of Art 64.91“, in: Berger, Catherine – Mathieu, Bernard (eds.). Études sur l’Ancien Empire et la nécropole de Saqqâra dédiées à Jean-Philippe Lauer, Montpellier: Université Paul Valéry [Orientalia Monspeliensia 9], s. 21–30. Badawy, Alexander 1976 The Tombs of Iteti, Sekhemcankh-Ptah, and Kaemnofert at Giza, Berkley – Los Angeles – London: University of California Press [Ocassio nal Papers 9]. Baer, Klaus 1960 Rank and Title in the Old Kingdom. The Structure of the Egyptian Administration in the Fifth and Sixth Dynasties, Chicago: University of Chicago Press. Bárta, Miroslav 2005 „Architectural Innovations in the Development of the Non-Royal Tomb During the Reign of Nyuserra“, in: Jánosi, Peter (ed.). Architecture and Significance. Thoughts on Ancient Egyptian Architecture, Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [Denkschriften der Österreichische Akademie der Wissenschaften. Philosophisch-historische Klasse 33], s. 105–130. 2013a „Krásní kněží a tajemná princezna: tajemství rodinného pohřebiště v jižním Abúsíru“, Pražské egyptologické studie X, s. 17–25. 2013b „Kings, Viziers, and Courtiers: Executive Power in the Third Millennium B.C.“, in: Moreno García, Juan Carlos (ed.). Ancient Egyptian Administration, Leiden – Boston: Brill [Handbook of Oriental Studies. Section 1, The Near and Middle East], s. 153–175. 2015 „Ancient Egyptian History as an Example of Punctuated Equilibrium: An Outline“, in: Manuelian, Peter Der – Schneider, Thomas (eds.). Towards a New History for the Egyptian Old Kingdom. Perspectives on the Pyramid Age, Leiden – Boston: Brill [Harward Egyptological Studies 1], s. 1–17. Bárta, Miroslav – Dulíková, Veronika 2015 „Divine and Terrestrial: The Rhetoric of Power in Ancient Egypt (The Case of Nyuserra)“, in: Coppens, Filip – Janák, Jiří – Vymazalová, Hana (eds.). 7. Tagung zur Königsideologie / 7th Symposium on Egyptian Royal Ideology: Royal versus Divine Authority. Acquisition, Legitimization and Renewal of Power, Wiesbaden: Harrassowitz Verlag [Königtum, Staat und Gesellschaft früher Hochkulturen 4,4], s. 31–48. Bárta, Miroslav et al. 2009 Tomb Complex of the Vizier Qar, His Sons Qar Junior and Senedjemib, and Iykai. Abusir South 2, Prague: Dryada [Abusir XIII]. Begelsbacher-Fischer, Barbara L. 1981 Untersuchungen zur Götterwelt des Alten Reiches. Im Spiegel der Privatgräber der IV. und V. Dynastie, Freiburg – Göttingen: Universitätsverlag – Vandenhoeck & Ruprecht [Orbis Biblicus et Orientalis 37]. Bissing, Friedrich Wilhelm von – Borchardt, Ludwig 1905 Das Re-Heiligtum des Königs Ne-woser-re (Rathures). Band I. Der Bau, Berlin: Dunker. Bissing, Friedrich Wilhelm von – Kees, Hermann 1923 Das Re-Heiligtum des Königs Ne-woser-re (Rathures). Band II. Die Kleine Festdarstellung, Leipzig: J. C. Hinrichs’sche Buchhandlung. 1928 Das Re-Heiligtum des Königs Ne-woser-re (Rathures). Band III. Die Grosse Festdarstellung, Leipzig: J. C. Hinrichs’sche Buchhandlung. Bolshakov, Andrey O. 1992 „Princess @m.t-ra(w): The First Mention of Osiris?“, Chronique d’Égypte 134, s. 203–210. 2001 „Osiris in the Fourth Dynasty Again? The false door of Jntj, MFA 31.781“, in: Györy, Hedvig (ed.). Mélanges offerts à Edith Varga „le lotus qui sort de terre“, Budapest: Musée Hongrois des Beaux-Arts [Bulletin du Musée Hongrois des Beaux-Arts. Supplément-2001], s. 65–80. PES_CLANKY_2018.indd 54 14.8.18 9:38