Charakteristiky současné rodiny očima „praktikujících katolíků“
Abstract
60
Full text
Charakteristiky současné rodiny očima „praktikujících katolíků“ Josef Mendel ABSTRAKT: Průměrný počet aktivních (praktikujících) katolíků, kteří pravidelně navštěvují bohoslužby, se včeských zemích pohybuje kolem 4 %. Všeobecně se má za to, že život této části české populace se vněkterých aspektech liší od většinové populace. Tato „jinakost“ praktikujících katolíků se projevuje zejména voblasti rodinného života (tradiční role manželů, stabilita partnerských vztahů, větší počet dětí). Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře svýzkumným šetřením, které autor provedl na podzim 2018 vsedmi farnostech různého typu vČeské republice (dále jenom ČR). Výzkumné šetření probíhalo formou dotazníku, který vyplňovali zástupci párů hned při odchodu zkostela. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na partnerský arodinný život respondentů— pravidelných návštěvníků katolických bohoslužeb. Informace osituaci rodin vČR jsou docela dobře dostupné, ať už jde ostatistická data, tak ohlubší analýzy. Čas od času si státní úřady (vláda, ministerstva) vyžádají souhrnnou „zprávu orodině“, která je určitým vodítkem pro strategické rozhodování týkající se podpory rodiny jako základní buňky národa astátu. Poslední takovou souhrnnou zprávou byla Zpráva orodině vypracovaná Výzkumným ústavem práce asociálních věcí vroce 2017 (Kuchařová 2017). Dosud však nebyl proveden žádný výzkum, který by mapoval situaci rodin, které se aktivně účastní života katolické církve. Proto jsme si vnašem výzkumu dali za úkol udělat první krok vtomto směru, vybrat několik typů farností apomocí náhodného výběru vybrat konkrétní farnosti, vnichž se bude výzkum realizovat avtěchto farnostech pak provést dotazníkové šetření, které budou vyplňovat pouze osoby, které žijí nebo žily vmanželství anavštěvují nedělní bohoslužby. Cílem dotazníkového šetření bylo identifikovat výrazné vlastnosti těchto rodin (manželství), ve srovnání srodinami (manželstvími) většinové populace. 1 VÝCHODISKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 1. 1 OBECNÁ vÝCHOdISKa Rodina prochází od 2.poloviny 20.stol. velkými změnami, ato jak kulturními, tak isociálními. Proto podle historika Eduarda Maura rodina během tohoto vývoje ztratila některé funkce, které dříve zcela přirozeně měla (Maur 1990). Sociolog Jiří Vinopal poukazuje na to, že veřejnost vnímá rodinu jako stabilní instituci, která přetrvá vše, ale ve skutečnosti tomu tak není (Vinopal 2015). Rodina často prochází dramatickými změnami, ato nejen za posledních padesát let, ale iza předchozí staletí atisíciOPEN ACCESS
JOSEF MENdEL 61 letí. Nejzajímavější jsou změny posledních padesáti let vevropské civilizaci; některé změny se vČR projevily až po roce 1989. Ve společnosti probíhají zásadní hodnotové proměny— význam hodnoty manželství achápání partnerství se mění. Zatímco hodnota rodiny jako takové přetrvává, manželství neznamená pro mladou generaci takový imperativ, jako tomu bylo dříve, ato zejména ve vztahu kjeho jedné ze základních funkcí— výchově dětí. Nesezdané soužití již není vnímáno jako manželství na zkoušku, ale jde otrvalý vztah. Data CVVM aČSÚ zlet 2016 a2017 však ukázala mírný reverzní posun vpostojích kmanželství. Můžeme vtom spatřovat hledání trvalejšího partnerství (stále jedna znejvyšších hodnot) nebo potřebnosti ekonomického zázemí. Změny se významně dotýkají především formování rodiny (start rodinného života, věk matek při narození prvních dětí, věk manželů či partnerů na začátku životních startů ad., CVVM 2014, 2016, 2017). Slovenský sociolog Peter Ondrejkovič ve svém výzkumu osituaci rodiny vyslovuje východiskovou hypotézu, podle níž se život rodiny nachází mezi kontinuitou azměnou, jedná se tedy okvalitu, jejíž jednotlivé aspekty aatributy bude nutné empiricky identifikovat averifikovat, jestliže nemáme následně jenom nečinně přihlížet tomuto vývoji. Píše, že iumladých rodin dominuje kombinace tradičních apostmoderních hodnotových postojů aforem života (Ondrejkovič 2006: 29–43). Také katolická církev věnuje ve svém pastoračním působení rodině ajejí podpoře značnou pozornost. Tento trend už lze pozorovat od 2.Vatikánského koncilu— např.vdogmatické konstituci Lumen gentium (čl. 11) se hovoří otom, že se má vcírkvi věnovat zvláštní pozornost „profilu rodiny“ zpohledu evangelijních hodnot. Poslední papežové věnovali tématu rodiny značný prostor ve svých encyklikách aexhortacích. Současný papež František pokračuje vtomto úsilí, rodina je jedním znezadatelných cílů jeho pontifikátu. Proto vposledních letech svolal dva biskupské synody na téma manželství arodina. Po jejich skončení vydal exhortaci Amoris laetitia, vníž vyzývá církev ktomu, aby si uvědomila, že „rodina má ústřední postavení vpastorační konverzi církve“ (papež František 2016, čl. 1–7, 57). Včeské církvi se tématu podpory rodiny věnuje mj.dokument Plenárního sněmu české církve (Život aposlání 2007: čl.266–273). Vnašem výzkumu jsme se zaměřili na dvě oblasti: pojetí rodiny ařešení manželských krizí. Vtomto příspěvku přinášíme výsledky týkající se pouze první oblasti, protože druhé téma našeho zájmu jsme museli doplnit kvalitativní sondou (ve formě polostrukturovaných rozhovorů provedených vroce 2019), která ještě čeká na vyhodnocení. Soustředili jsme se na ty charakteristiky rodin, vnichž se obecně předpokládají rozdíly mezi většinovou populací ČR apraktikujícími katolíky. Vtomto příspěvku tedy uvádíme výsledky dotazníkového šetření, které se týkají následujících témat: — sňatečnost — rozvodovost — rodičovství (plánování rodiny, počet dětí) — role vrodině OPEN ACCESS
62 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2020 1.2 SŇaTEČNOST aJEJÍ vÝvOJ vČESKÉ REPUBLICE Na základě srovnání údajů ze Zprávy orodině adalších výzkumů týkajících se partnerství arodičovství vČR spředpokládanými postoji praktikujících katolíků.1 Data zprůzkumů ukazují, že ČR celkově vykazuje vmezinárodním srovnání „tradičnější“ postoje. Na příklad vroce 2012 49 % dotázaných vČR považovalo vdané aženaté osoby za spokojenější než ostatní oproti 26 % vprůměru všech zemí (vroce 2002 to bylo 35 %). Fungující nebo trvalé partnerství zůstává jednou zhlavních hodnot aživotních cílů (výzkumy CVVM 2016, EVS2 aISSP3 dle dat zCSDA4). Apřestože není manželství považováno za zbytečnou instituci, zvyšuje se tolerance krozvodům, nestabilitě manželství/partnerství, k„netradičním“ formám soužití, krodičovství bez „trvalého“ partnerství. Od r.1990 do r.2013 vČR klesal každoročně počet uzavřených manželství. Od r.2013 ovšem sledujeme mírně se zvyšující sňatečnost (ČSÚ 2017). Podle P.Rataje, viceprezidenta Asociace manželských arodinných poradců ČR, se zdá, že se přístup kmanželství mění. Intenzita sňatečnosti se vposledních letech mírně zvýšila, zůstává však na poměrně nízké úrovni při stále rostoucím věku při vstupu do prvního manželství. Odklad uzavření manželství se výrazně projevil ivrůstu průměrného věku při prvním sňatku. Podle tabulek sňatečnosti svobodných vstupovali svobodní muži do manželství vroce 2000 vprůměru ve 29 letech, vroce 2018 pak již ve 38 letech, užen došlo kposunu z26 let na 33 let (ČSÚ 2018). Profesor Navarrské univerzity Jorge Miras ve své práci uvádí, že dnes je manželství často považováno za pouhou konvenci aformalitu, dávno překonanou společenskou tradici, která uvalováním povinností na lásku ana sex omezuje osobní svobodu (Miras 2006: 23–32). Fakta ze Zprávy orodině říkají, že svazek mezi partnery vúplné rodině je většinou založen na manželství (89 %), vposlední době se rozmáhající faktická manželství představují 11 % českých párů. Zatímco na počátku 90.let žili ve faktickém manželství zvíce než 50 % rozvedené ženy amuži, během dvaceti let významně vzrostl podíl svobodných osob. Vroce 2011 tak byl nejčastější neformální svazek svobodných partnerů ve věku 25 až 39 let. Bez uzavření sňatku žije přibližně každý desátý pár. Nesezdané páry však mají zatím méně dětí než ty manželské. 1.3 ROZvOdOvOST aNEÚPLNÉ ROdINy Včeské společnosti se už dlouhodobě rozvádí téměř každé druhé manželství. Od roku 2002 oscilují hodnoty úhrnné rozvodovosti na úrovni 45 až 50 %. Zdlouhodobého pohledu se hodnota intenzitního ukazatele úhrnné rozvodovosti zvýšila. Vzhledem ktomu, že katolická církev klade velký důraz na „nerozlučitelnost manželství“ (Katechismus 1995: čl. 2361), předpokládali jsme, že mezi praktikujícími katolíky najdeme jenom malé množství těch, kdo žijí vdruhém nebo třetím manželství. 1 Vzhledem ktomu, že dosud neproběhl žádný reprezentativní výzkum na toto téma, byli jsme při formulaci hypotéz odkázáni na oficiální církevní dokumenty, případně na zahraniční studie. 2 Mezinárodní šetření European Values Study 3 Mezinárodní šetření International Social Survey Program (2012) 4 Český sociálně-vědní datový archiv OPEN ACCESS
JOSEF MENdEL 63 Sotázkou rozvodovosti souvisí také počet úplných, resp.neúplných rodin, která je vČR rovněž aktuální. Jedna znovějších studií, zpracovaná vrámci 7.rámcového programu EU (Mynarska et al. 2015: 25), upozorňuje na sedm hlavních dimenzí ohrožení dnešních rodin vevropských zemích. Mezi tyto dimenze ohrožení patří také chybějící stabilita rodiny, riziko rozvodu, obzvláště závažné pro děti— traumatické zážitky, boje mezi rodiči, atd. Rodinní psychologové potvrzují, že dítě se vyvíjí tím zdravěji, čím déle alépe fungují vztahy vrodině, především vztahový trojúhelník: otec— matka— dítě. Vpřípadě rozchodu partnerů enormně narůstá vposledních letech intenzita sporů oděti. Tyto spory mají mnohé negativní důsledky pro děti (psychické obtíže, výchovné problémy, rizikové chování aj.). Data vypovídají, že uvedené problémy se vyskytují častěji vrodinách, kde dítě nežije soběma biologickými rodiči. Vdůsledku vysoké rozvodovosti, částečně pak ivdůsledku rostoucího podílu dětí narozených mimo manželství je každá pátá rodinná domácnost rodinou neúplnou. Podíl živě narozených dětí mimo manželství neustále plynule narůstá, vroce 2018 zastupoval již bezmála polovinu ze všech živě narozených dětí, konkrétně to bylo 48 % (oproti 22 % vroce 2000). Nejčastěji se děti nevdaným matkám rodí jako první vpořadí, vroce 2018 se jednalo o58,6 % ze všech prvorozených dětí. Ve Zprávě orodině čteme: „Situace neúplných rodin se ukazuje jako velmi specifická. Rodiny, kde žije pouze jeden rodič se závislými dětmi, vposledním sčítání lidu (SLDB 2011) představovaly přibližně každou pátou rodinnou hospodařící domácnost ažilo vnich bezmála půl milionu závislých dětí. Vneúplných rodinách častěji než vúplných rodinách vyrůstá pouze jedno dítě. Včele neúplné rodiny nejčastěji stojí osoba rozvedená (přibližně vjedné polovině), popřípadě svobodná— především svobodné matky (více než jedna pětina). Život neúplných rodin bývá vmnoha aspektech komplikovanější“ (Kuchařová 2017). Vnašem výzkumu jsme se zabývali tím, jak to vypadá súplností rodiny unašeho výzkumného vzorku. 1.4 POČET dĚTÍ aPLÁNOvÁNÍ ROdIČOvSTvÍ Vývoj úhrnné plodnosti za posledních patnáct let měl rostoucí trend od roku 1999, kdy bylo dosaženo minima 1,13 dětí na jednu ženu (ČSÚ, 2016). Mezi roky 2000 až 2008 průměrný počet dětí na jednu ženu narostl z1,14 na 1,50, vroce 2011 se snížil na 1,43. Od té doby vzrostl na hodnotu 1,57 vroce 2015. Vroce 2018 úhrnná plodnost dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních 20 let— 1,71, přesto je výrazně pod hranicí prosté reprodukce. Je všeobecně známo, že praktikující katolíci mají obvykle větší rodiny (více než 2děti) než zbytek populace. Nás zajímalo, do jaké míry je větší počet dětí praktikujících katolíků vporovnání scelou populací důsledkem jejich uvědomělého rozhodnutí, tedy plánovaného rodičovství. Data výzkumů české populace potvrzují, že uzavření sňatku dnes není považováno za podmínku pro založení rodiny. Dnešní mladí lidé si chtějí před založením rodiny vytvořit nejdříve vlastní zázemí (domácnost, tj.zajistit si byt afinance apokud možno jistý zdroj pracovních příjmů). Spoléhají také na podporu společnosti apomoc od rodičů či širší rodiny. Vnašem šetření jsme zkoumali různé aspekty, které manželské dvojice zohledňovaly při rozhodování opočtu dětí. OPEN ACCESS
64 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2020 1.5 POJETÍ ROdINy— ROLE vROdINĚ Další aktuální otázkou, která byla předmětem našeho výzkumného šetření, byla otázka rodinných rolí, ato jak jejich reálného prožívání, tak ipředstavy respondentů otom, jaké by měly být role muže aženy vsoučasné rodině. Zajímalo nás totiž, zda praktikující katolíci preferují spíše tradiční rozdělení rolí anebo inklinují kalternativním řešením. Včeské společnosti je situace vtomto ohledu rozporuplná. Na jedné straně se dnes rodiče více než dříve přiklánějí kegalitárnímu modelu dělby rolí vrodině, ve skutečnosti ale muži stále tráví více času prací aženy péčí oděti adomácnost. Přetrvávání tradičních strategií slaďování práce arodiny mj.vysvětlují příjmové rozdíly mezi muži aženami, nastavení rodičovského příspěvku, ale ispolečenské normy. Můžeme ale také vidět, že vsoukromém aveřejném životě se stále více prosazuje nové pojetí genderových rolí. Vzrůstá povědomí neoprávněnosti tradiční genderové dělby rolí. Proměny těchto postojů byly vletech 1998–2016 nevelké, ale voblasti péče oděti, vaření avintimním životě je zřetelný pozvolný růst zájmu ovyrovnanější role. 2. DESIGN VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ: ZKOUMANÁ POPULACE— VZOREK— METODA Naše výzkumné šetření proběhlo na přelomu roku 2017 a2018 vrámci projektu podpořeného Grantovou agenturou Jihočeské univerzity.5 Pomocí dotazníků rozdaných manželům vsedmi vybraných farnostech jsme se snažili najít odpověď na otázku: Do jaké míry se vybrané charakteristiky vyskytující se vrodinách vrámci České republiky objevují vrodinách praktikujících katolíků? Dotazníky jsme distribuovali přímo po skončení bohoslužeb manželským párům, které se bohoslužby zúčastnily. Protože jsme neměli možnost sestavit srovnávací vzorek (podobných manželských párů, které do kostela nechodí), vybrali jsme výše zmíněné charakteristiky přímo ze Zprávy orodině zroku 2017. Při přípravě výzkumného šetření jsme si museli nejprve určit populaci, kterou chceme zkoumat. Tu jsme si vymezili dvěma proměnnými: — jedná se omanželské páry — jedná se oosoby, které se zúčastní (běžné) nedělní bohoslužby (pro označení této proměnné jsme použili pojem „praktikující katolík“) Pojem „praktikující katolík“ je terminus technicus, který se vcírkevním prostředí užívá krozlišení mezi pasivními členy katolické církve amezi těmi katolíky, kteří se zúčastňují pravidelně nedělních bohoslužeb. Katolíci, kteří se účastní nedělních bohoslužeb, ajsou obvykle ijinak nábožensky aktivní, se pak někdy nazývají praktikující katolíci. Rozpočet projektu nám neumožnil realizovat reprezentativní výzkum, který by byl ivpřípadě dostačujícího financování těžko proveditelný, už proto, že nelze přesně 5 Projekt GA JU č.048/2018/H „Pastorace rodin jako odpověď na krizi instituce manželství“ OPEN ACCESS
JOSEF MENdEL 65 určit rozsah (počet jednotek) zkoumané populace.6 Výběr respondentů tedy proběhl dvoustupňovým výběrem. První stupeň výběru byl výběr farnosti. Vybrali jsme sedm farností tak, aby každá vybraná farnost zastupovala jeden ztypů farností:7 — Farnost venkovská smalým počtem aktivních věřících — Farnost venkovská se silnou religiozitou — Farnost městská smalým počtem aktivních věřících — Farnost ve větší obci se silnou religiozitou — Farnost vkrajském městě se silnou náboženskou tradicí — Farnost vsekularizovaném krajském městě — Velkoměstská farnost (Praha) Druhý stupeň výběru byl výběr konkrétních respondentů. Tazatel, který se po domluvě sfarářem zúčastnil nedělní bohoslužby, oslovil po bohoslužbě všechny manželské páry (ve věkovém rozmezí 20–60 let) přítomné na bohoslužbě. Zmanželských párů, které byly ochotny vyplnit dotazník, byl vždy vybrán jen jeden zástupce (muž nebo žena), který samostatně vyplnil dotazník. Tazatel dotazníky bezprostředně po vyplnění vybral. Celkový počet respondentů (ze všech farností) byl 235. Většina znich byly ženy (142), mužů bylo 82, jeden respondent pohlaví neuvedl. Kvantitativní rozložení počtu odevzdaných dotazníků vjednotlivých farnostech (obcích) bylo následující: Poměr respondentů zjednotlivých typů farností Farnost Počet respondentů (v%) Velkoměsto 11,9 Kr.město-Morava 19,1 Kr.město-Čechy 10,7 Malé město 1 13,7 Malé město 2 14 Obec 1 13,6 Obec 2 17 Celkem 100 (Zdroj: vlastní výzkum) 6 Ačkoliv katolická církev dělá pravidelná sčítání účastníků bohoslužeb, nejsou tyto údaje většinou zpracovány tak dopodrobna, abychom znich mohli určit rozsah celé zkoumané populace, tedy počet manželských párů, které se účastní běžných nedělních bohoslužeb konaných vřímskokatolických kostelích vČeské republice. Jsme zde odkázáni pouze na velmi přibližný odhad: pokud celkový počet účastníků nedělních bohoslužeb vČeské republice je něco přes 400 000 osob avětší část znich tvoří děti astaří lidé, kteří již žijí sami, nelze počítat stím, že by počet manželských párů, které chodí pravidelně do kostela, mohl dosáhnout počtu 100 000 (tedy 200 000 osob). 7 Uvedené typy jsou nepřímo odvozeny od „typologie farností“, kterou vytvořil A.Opatrný (Pastorace vpostmoderní společnosti, 52–56). Tato typologie je ještě rozšířena oregionální rozlišení (regiony stradiční religiozitou asekularizované regiony). OPEN ACCESS
66 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2020 Celkové rozložení respondentů dle věku je patrné vnásledujícím grafu: Nejvíce respondentů bylo ve věku 45–60 let (47 %), nejméně zastoupenou skupinou byli respondenti do 24 let (1,3 %), respondentů vdůchodovém věku bylo (12,9 %). Rozložení respondentů podle vzdělání ilustruje graf: Co se týče vzdělání respondentů, převládali respondenti sabsolvovanou vysokou školou asmaturitou, což zřejmě odpovídá vývojovému trendu vposledních 30 letech. Včeské populaci ubývá lidí, kteří se hlásí ke konkrétní církvi, počet účastníků bohoslužeb zůstává přitom relativně stabilní. Pokusme se tento trend interpretovat na základě vývoje vztahu ke katolické církvi vposledním století. Ačkoliv již od začátku 20.století můžeme pozorovat sekularizační tendence, zejména ve městech amezi inteligencí, hlásila se ještě vroce 1950 většina obyvatel Čech aMoravy ke katolické církvi. Násilným propagováním tzv.„vědeckého světového názoru“ ve školách ive veřejném životě došlo ktomu, že se členové církve, pro které 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 do 24 let 25–34 let 35–44 let 45–60 let nad 60 let neuvedeno základní vzdělání učňovské střední s maturitou vysokoškolské neuvedeno 25–34 35–44 45–60 60+ věk neuveden celkem 0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 % 40 % 45 % 50 % 3 a více dětí 2 děti 1 dítě bez dětí nemají děti/nevyplnili 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 a více Máme tolik dětí, kolik jsme chtěli mít Dnes máme více dětí, než jsme původně zamýšleli Máme méně dětí, než jsme zamýšleli 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 bezdětní 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 a více dětí OU SŠ VŠ Postgr. 0 10 20 30 40 50 60 70 věk a síly finance bydlení věřící okolí nevěřící okolí Boží vůle jiné okolnosti nevyjádřili se (k ničemu) jiný údaj (2) moc jsme neuvažovali matka otec jiný člen rodiny mimo rodinu Muž má chodit do práce a žena se stará o rodinu Práci v domácnosti by si měli muž a žena mezi sebou rovnoměrně rozdělit I když jsou rozdělené role, leží více domácích povinností na ženě Otec by měl jít na rodičovskou dovolenou, aby umožnil ženě profesní rozvoj Péče o děti se musí rozdělit podle aktuálních možností, protože musí chodit do práce jak otec, tak matka 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 do 24 let 25–34 let 35–44 let 45–60 let nad 60 let neuvedeno základní vzdělání učňovské střední s maturitou vysokoškolské neuvedeno 25–34 35–44 45–60 60+ věk neuveden celkem 0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 % 40 % 45 % 50 % 3 a více dětí 2 děti 1 dítě bez dětí nemají děti/nevyplnili 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 a více Máme tolik dětí, kolik jsme chtěli mít Dnes máme více dětí, než jsme původně zamýšleli Máme méně dětí, než jsme zamýšleli 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 bezdětní 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 a více dětí OU SŠ VŠ Postgr. 0 10 20 30 40 50 60 70 věk a síly finance bydlení věřící okolí nevěřící okolí Boží vůle jiné okolnosti nevyjádřili se (k ničemu) jiný údaj (2) moc jsme neuvažovali matka otec jiný člen rodiny mimo rodinu Muž má chodit do práce a žena se stará o rodinu Práci v domácnosti by si měli muž a žena mezi sebou rovnoměrně rozdělit I když jsou rozdělené role, leží více domácích povinností na ženě Otec by měl jít na rodičovskou dovolenou, aby umožnil ženě profesní rozvoj Péče o děti se musí rozdělit podle aktuálních možností, protože musí chodit do práce jak otec, tak matka OPEN ACCESS
JOSEF MENdEL 67 praktikování víry byla pouze otázka společenské konvence arodinné tradice, postupně přestali hlásit kcírkvi azačali se považovat za „nevěřící“. Tento pokles počtu katolíků, kteří se kcírkvi aktuálně hlásí, pokračuje idnes. Jestliže přitom pravidelní návštěvníci bohoslužeb tvoří početně relativně stabilní segment populace (vprůměru kolem 4 %, sohromnými regionálními rozdíly), znamená to, že mezi těmi, kdo se ke katolické církvi hlásí, stoupá procento těch, kteří praktikují spíše na základě vlastní interiorizace víry než (pouze) na základě tradice. Vzhledem ktomu, že praktikující věřící— zejména vsilně sekularizovaných Čechách— tvoří menšinu, která někdy nese iznaky jakési „kulturní alternativy“, nepřekvapuje skutečnost, že se tato menšina skládá spíše zlidí sminimálně středoškolským, ale častěji spíše vysokoškolským vzděláním, jak to ukazuje graf 2 (viz výše). 3. VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 3.1 ČETNOST avĚK UZavřENÍ SŇaTKU— vĚK NaROZENÍ PRvNÍHO dÍTĚTE— ROZvOdOvOST (UPRaKTIKUJÍCÍCH KaTOLÍKŮ) Oficiální nauka katolické církve uznává za legální pouze partnerské soužití vrámci manželství (Katechismus 1995: čl. 2361). Předpokládali jsme tedy, že praktikující katolíci tento postoj církve respektují, aproto uzavírají sňatek častěji adříve než mladí lidé vostatní populaci. Výsledky našeho šetření tento předpoklad potvrdily: 93% dotázaných uvedlo, že uzavřeli církevní sňatek. Stále se zvyšuje průměrný věk matek při narození dítěte, přičemž nejrychleji se prodlužoval vletech 2004 až 2006 sprůměrným ročním nárůstem o0,27 roku. Vnásledujícím období let 2008 až 2015 se tento nárůst začal zpomalovat (ročně představoval průměrně jen 0,11 roku) akonkrétně se věk matek při porodu vtomto období zvýšil z29,3 na současných 30 let. Následující tabulka obsahuje souhrn údajů ověku respondentů při narození prvního dítěte. Věk respondentů při narození jejich prvního dítěte (v%) méně než 20 let 3,6 20–24 let 39,4 25–29 let 28,5 30–34 let 22,8 35 let avíce 5,7 (Zdroj: vlastní výzkum) Více než dvě třetiny katolických manželských párů mají první dítě vdruhé dekádě života (67,9 %), pokud se narodí děti rodičům mladším 20 let anebo starším 35 let, je to spíše výjimka. Ataké uzavírají manželství vdřívějším věku, jak ilustruje graf: OPEN ACCESS
68 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2020 Na základě velkého důrazu, který katolická církev klade na nerozlučitelnost manželství, jsme předpokládali, že mezi praktikujícími katolíky je pouze omezený počet osob žijících vdruhém nebo třetím manželství. Tímto směrem se také dají interpretovat odpovědi našich respondentů na otázku, zda žijí vprvním, druhém či třetím manželství. Výsledky vypovídající otom, vkolikátém manželství žijí respondenti našeho výzkumu, jsou obsaženy vnásledující tabulce: Poměr respondentů žijících vprvním, druhém či třetím manželství (v%) první manželství 92,4 druhé manželství 3 třetí manželství 0,4 bez údaje opořadí manželství 4,2 (Zdroj: vlastní výzkum) Na první pohled se tedy potvrdil předpoklad otom, že je mezi praktikujícími katolíky méně rozvodů než vostatní populaci. Tento údaj však není tak jednoznačný, ato znásledujících důvodů: 1) Dotazník vyplňovali téměř výhradně zástupci párů, které žijí vmanželství. Proto mezi respondenty nejsou zastoupeni rozvedení, kteří nežijí vmanželství. 2) Někdy je pro katolické manžele rozpad jejich manželství takové trauma, že přestanou praktikovat (chodit do kostela). Přestože nemůžeme procentuální poměr uvedený vtabulce považovat za zcela relevantní, máme vzhledem kvelkému rozdílu zjištěných hodnot dostatečný důvod se (nadále) domnívat, že mezi praktikujícími katolíky je méně rozvodů než vostatní populaci. Snízkou rozvodovostí mezi praktikujícími katolíky souvisí také větší stabilita rodin. Proto jsme očekávali, že se vnašem vzorku setkáme pouze smalým počtem neúplných rodin. Toto očekávání se potvrdilo. 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 do 24 let 25–34 let 35–44 let 45–60 let nad 60 let neuvedeno základní vzdělání učňovské střední s maturitou vysokoškolské neuvedeno 25–34 35–44 45–60 60+ věk neuveden celkem 0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 % 40 % 45 % 50 % 3 a více dětí 2 děti 1 dítě bez dětí nemají děti/nevyplnili 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 a více Máme tolik dětí, kolik jsme chtěli mít Dnes máme více dětí, než jsme původně zamýšleli Máme méně dětí, než jsme zamýšleli 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 bezdětní 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 a více dětí OU SŠ VŠ Postgr. 0 10 20 30 40 50 60 70 věk a síly finance bydlení věřící okolí nevěřící okolí Boží vůle jiné okolnosti nevyjádřili se (k ničemu) jiný údaj (2) moc jsme neuvažovali matka otec jiný člen rodiny mimo rodinu Muž má chodit do práce a žena se stará o rodinu Práci v domácnosti by si měli muž a žena mezi sebou rovnoměrně rozdělit I když jsou rozdělené role, leží více domácích povinností na ženě Otec by měl jít na rodičovskou dovolenou, aby umožnil ženě profesní rozvoj Péče o děti se musí rozdělit podle aktuálních možností, protože musí chodit do práce jak otec, tak matka OPEN ACCESS