Funkční pluralita jazyka v kontextualizovaném diskurzu: zpráva o mezinárodní konferenci Eighth Brno Conference on Linguistics Studies in English Olga Dontcheva-Navratilova

issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2, S. 285–286 FUNKČNÍ PLURALITA JAZYKA VKONTEXTUALIZOVANÉM DISKURZU: ZPRÁVA OMEZINÁRODNÍ KONFERENCI EIGHTH BRNO CONFERENCE ON LINGUISTICS STUDIES IN ENGLISH Ve dnech 12.–13. září 2019 se na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity vBrně konala osmá mezinárodní anglistická konference Eighth Brno Conference on Linguistics Studies in English. Tato lingvistická konference, tradičně organizovaná týmem lingvistů pracujících na Katedře anglického jazyka aliteratury (Olga Dontcheva-Navratilova, Renata Povolná, Martin Adam, Renata Jančaříková, Irena Hůlková, Irena Headlandová Kalischová, Radek Vogel aMartin Němec), se tentokrát zaměřila na téma Funkční pluralita jazyka vkontextualizovaném diskurzu. Zvolená tematická zaměřenost přirozeně vyplývá zdlouholetého zájmu týmu ovýzkum autentického diskurzu sohledem na pluralitu funkcí, jež jazyk může hrát vmezilidské komunikaci ve spojení se širokou škálou jazykových prostředků, které mohou tyto funkce vyjadřovat. Významnými aspekty tohoto pojetí lingvistického výzkumu jsou také zohlednění role kontextu při výběru konkrétních funkcí ajejich jazykové realizace vrůzných žánrech adiskurzech, adůraz na potenciál diskurzu nejen odrážet, ale iovlivňovat avytvářet reprezentace reality asociálních vztahů ve společnosti. Konference se zúčastnili lingvisté zČeské republiky a nejrůznějších zemí Evropy (Německo, Rakousko, Slovensko, Belgie, Ukrajina, Polsko, Chorvatsko, Rusko aSeverní Makedonie) ajiných koutů světa (Japonsko, Nigérie aTchaj-wan). Konference byla spojena sprojektem Persvaze vanglickém ačeském specializovaném diskurzu financovaném Grantovou agenturou České republiky, do kterého byly někteří zčlenů týmu zapojeni. Hlavním cílem jak projektu, tak ikonference bylo prozkoumat mosty, které se budují včasovém rozpětí mezi jakobsonovským pojetím jazykových funkcí, hallidayovským funkčně-systémovým přístupem kjazyku amoderními specializovanými diskurzy, definovanými jako použití jazyka vtypických kontextech specializované diskursní komunity napříč akademickou, technickou aprofesní oblastí ajejich diversifikace vrámci žánrů, kultur ačasů. Ústřednímu tématu konference se věnovaly všechny tři plenární přednášky. Vúvodní přednášce se Josef Schmied (Technische Universität Chemnitz) pozastavil nad otázkou potenciálních možností alimitů diskurzů na příkladech akademických ažurnalistických textů ainterakce mezi člověkem ahumanoidy jakožto plně uznávanými partnery vdiskurzu aučení. Druhý plenární příspěvek prvního dne přednesla Julia Hüttner (Universität Wien), která se zaměřila na problematiku vysokoškolského astředoškolského vzdělaní vanglickém jazyce ana diskurzy různých disciplín, ve kterých dochází kprolínání výuky obsahu ajazykových dovedností. Na začátek druhého konferenčního dne rozmanitost zkoumaných diskurzů doplnila plenární přednáška Markéty Malé (Univerzita Karlova), věnovaná výzkumu dětské literatury zhlediska korpusové analýzy frazeologie. Příspěvky účastníků byly sdruženy do několika tematických sekcí: specializovaný diskurz, akademický diskurz, mediální diskurz, diskurz studentů (learner discourse) asociolingvistická variace vangličtině. Vsekcích ospecializovaném diskurzu zazněly jak příspěvky zaměřené na určení akontextuální ukotvení charakteristických rysů profesních diskurzů obecně, tak ipříkladové kvantitativní akvalitativní stuOPEN ACCESSOPEN ACCESS 286 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 die popisující specifické syntaktické, frazeologické, stylistické, pragmatické adiskurzivní aspekty jednotlivých specializovaných diskurzů, např.reklam kosmetiky, stomatologického obchodování, architektury adiskurzu Evropské unie. Společným prvkem těchto studií byl funkční přístup kjazykovým jevům adůraz na kontextové faktory, podmiňující volbu přesvědčovacích strategií ajazykových prostředků vprofesionální komunikaci. Značnou pozornost přilákal již tradičně výzkum akademického astudentského diskurzu. Kromě kontrastivních studií, zkoumajících interkulturní variaci aroli angličtiny jako lingua franca vakademickém aprofesním kontextu, zazněly také příspěvky usilující ourčení indikátorů studentského akademického jazyka na základě diskurzní analýzy akorpusové studie frazeologie. Pozornost byla věnována inovým žánrům akademické komunikace, jako jsou blogy studentů avýzkumníků. Příležitost představit svoje projekty vrůzných stádiích rozpracovanosti dostali imladí výzkumníci zdoktorského studijního programu Didaktika cizího jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Jejich práce zaměřené na funkce modality, strategie omluv avyužití korpusových nástrojů aelektronické zpětné vazby pro vývoj akademického psaní kombinují lingvistickou analýzu sdidaktickými postřehy potřebnými pro aplikace výsledků lingvistického výzkumu ve výuce angličtiny jako cizího jazyka na základních, středních avysokých školách. Příspěvky věnující se dynamické sféře mediálního diskurzu se zaměřily na vytváření dojmu moci ana role žánru jakožto určujícího faktoru pro zvolení typu lexikální agramatické evaluace vnových formách mediální komunikace, poskytující čtenářům příležitost aktivně se účastnit informačního toku, jakými jsou chatovací místnosti ajiné druhy on-line novinářského diskurzu. Představený sociolingvisticky zaměřený výzkum pojednával oreprezentaci avnímání jinakosti vrůzných specializovaných diskurzech aospecifických rysech tanzanské angličtiny vtwitterové komunikaci. Přes velkou tematickou rozmanitost přednesené příspěvky poskytly ucelený pohled na výzkum kontextuálně ukotveného anglického diskurzu vsoučasně době, kdy je angličtina mezinárodním jazykem profesní aakademické komunikace. Je zřejmé, že tato krátká zpráva poskytuje jen rámcový přehled otematické ametodologické zaměřenosti představeného bádání anemůže vystihnout celou hloubku akomplexnost konferenčního dění. Lze však sjistotou říci, že osmá mezinárodní anglistická konference Eighth Brno Conference on Linguistics Studies in English poskytla lingvistům zČeské republiky ize zahraničí výbornou příležitost vznést řadu podnětných otázek, navázat nové kontakty adiskutovat osvých současných abudoucích výzkumných projektech. Podrobnější přehled nových poznatků poskytne sborník, který zveřejní vybrané příspěvky představené na konferenci. Olga Dontcheva-Navratilova | Katedra anglického jazyka aliteratury, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita | Poříčí 9, Brno 603 00 ORCID ID: 0000-0002-0378-7975 navratilov[email protected].cz OPEN ACCESS