Analýza měřicích nástrojů mapujících zátěž formálních pečovatelů

Analýza měřicích nástrojů mapujících zátěž formálních pečovatelů ANALYSIS OF MEASURING TOOLS MAPPING THE BURDEN OF FORMAL CAREGIVERS Lenka Holasová1 SOUHRN Stárnutí populace patří mezi hlavní sociální rizika současné společnosti. Vzhledem ke vzrůstající délce dožití, pokroku vmedicíně azlepšujícím se životním podmínkám je čím dál tím důležitéjší zajištění dostatečných sociálních služeb astím spojené iadekvátní personální vybavení, ato zvláště profesionálními pečovateli (pracovníky vpřímé péči). Tato profese však bývá neadekvátně financovaná aobvykle spojována se zátěží psychickou, ale také fyzickou asociální. Předkládaný přehledový článek se zaměřuje na analýzu nástrojů, které se vzahraničí arámcově ivtuzemských podmínkách používají kměření zátěže formálních pečovatelů. Z32 měřících nástrojů vznikl přehled 9 oblastí mapujících zátěž formálních pečovatelů. Skrze zmapování zátěže formálních pečovatelů aošetření potřeb, které vtěchto oblastech mají, lze předejít syndromu vyhoření, zvýšené nemocnosti azároveň preventivně působit vnáročných situacích spojených stouto profesí. KLÍČOVÁ SLOVA: měřicí nástroje, pečovatel, zátěž, pracovní zátěž, měření, pracovník vsociálních službách SUMMARY Population ageing is one of the main social risks in today’s society. Due to increasing life expectancy, progress in medicine, and constantly improving living conditions, provision of social services, especially adequate staffing (above all direct carer’s staffing) is becoming more and more important. However, this profession is often undrepaid and associated with psychic as well as physical and social workload. The submitted review article focuses on analysis of instruments that are used domestically and abroad to measure the level of the caregiver’s workload. Out of 32 measuring instruments, an overview of 9 fields describing the caregiver’s workload was created. Learning about the caregiver’s workload and responding to the needs they have in the above mentioned fields may prevent the burnout syndrome, increased morbidity, and, at the same time, it has preventive effect in various cases that may occur in this demanding job. KEY WORDS: caregiver, carer, burden, workload, measurment tools ÚVOD Kvýznamným jevům moderní společnosti náleží stárnutí populace, jež bylo zapsáno na seznam nových sociálních rizik. Organizace pro hospodářskou spolupráci arozvoj (OECD) uvádí, že se mezi lety 2010–2050 vrámci členských zemí více než zdvoj1 Filozofická fakulta, Univerzita Karlova OPEN ACCESS 10 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 násobí počet osob starších osmdesáti let, tedy ze současných 4 % vzroste na bezmála 10 % [1]. Zásadní změny demografického asociálního charakteru vyvolávají potřebu plánování procesů aforem zajištění dlouhodobé péče. Kromě jiného bude nutné také navýšit počet profesionálních pracovníků, ať už se zdravotní, nebo se sociální kvalifikací. Přestože zhlediska ekonomického ipsychologického lze snahu oco nejdelší pobyt seniorů vdůvěrně známém domácím prostředí považovat za vhodnější, vmnoha případech není možné dlouhodobě zajistit domácí péči. Vtakovém případě se doporučuje vyhledat odpovídající institucionální zařízení [2]. Vsoučasné době se český sociální systém potýká snedostatkem kvalitních zařízení dlouhodobé péče isnedostatkem kvalifikovaného personálu zajišťujícího jejich chod [2]. Bohužel tuto skutečnost ovlivňuje izvýšená fluktuace vtomto oboru, která je často spojována snízkým finančním ohodnocením ataké spsychickou afyzickou zátěží na pracovišti. Vedoucí pracovníci pobytových zařízení by se proto měli zaměřit na mapování zátěže usvých podřízených ana základě těchto zjištění měnit pracovní podmínky či upravit vzdělávání zaměstnanců směrované na zátěžové oblasti scílem snížit jejich fluktuaci adíky tomu si je udržet co nejdéle. Cílem přehledového článku je skrze obsahovou analýzu zahraničních atuzemských odborných publikací zmapovat výzkumné nástroje měřící různé kategorie zátěže avyužívané ucílové populace formálních pečovatelů. NÁSTROJE HODNOTÍCÍ ZÁTĚŽ PEČOVATELE VČeské republice chybí systematický přístup kposuzování zátěže pečovatele (Bruštíková [3]). Současně se včeských podmínkách nejčastěji setkáváme se studiemi, které pracují snástroji měřícími pečovatelskou zátěž rodinných příslušníků, tedy pečovatelů neformálních. Tyto nástroje mohou identifikovat fyzickou ipsychickou zátěž apředcházet tak zdravotním komplikacím, které samotná péče aobsluha další osoby obnáší [4]. Nicméně je podstatné zhodnotit všechny oblasti, které mohou vyvolávat zátěž. Zhodnocením jen objektivně zjistitelné zátěže se může přehlédnout jiná oblast, která může vpečovateli vyvolat ještě větší zátěž. Pro zkoumání zátěže profesních pečovatelů se můžeme inspirovat kromě nástrojů kměření zátěže neformálních pečovatelů iměřicími škálami pro určení zátěže ošetřovatelů, zdravotních sester adalších profesí ve zdravotních službách [5]. Existuje několik přehledových studií, jež představují veškeré dostupné nástroje kměření zátěže pečovatelů. Včeských databázích byly vyselektovány závěrečné práce studentů, kteří se zaměřili na přehled nástrojů pro neformální pečovatele. Bruštíková [3] představila ve své práci měřící nástroje aškály, jež byly převzaty z26 studií. Práce Cetlové, Drahošové aTočíkové [6] představuje přehled dostupných měřicích škál anástrojů využívaných zvláště vošetřovatelství, znichž bylo možné použít pro tuto práci tři měřicí nástroje zaměřené na zátěž ošetřovatele aneformálního pečovatele. Vanglicky psané literatuře byl přehled dostupných nástrojů rozsáhlejší. Například Roachová aWelchová [7] uvedla 35 obecných nástrojů a19 nástrojů zaměřených na zátěž uosob pečujících orodinné příslušníky sdemencí. Fitzpatrick aposl. [8] přiblížili ve své publikaci přehled 26 měřicích nástrojů zaměřených obecně na zátěž pečovatele, ale inástroje měřící zátěž pečujících oosoby sdemencí či sduševním OPEN ACCESS LENKa HOLaSOvÁ 11 onemocněním. Na nástroje zjišťující zátěž upečujících oosoby sduševním onemocněním či mentálním postižením se zaměřil iGelkopf aRoe [9]. Ten do své publikace zahrnul 43 měřicích nástrojů. Vanalýze měřicích nástrojů bylo nalezeno pouze několik studií zaměřených na formální pečovatele. Například Czuba [10]se ve své magisterské práci zabýval pracovní zátěží formálních pečovatelů, která může vést iksyndromu vyhoření. Zátěž formálních pečovatelů může být ovlivněna projevy behaviorálních apsychologických symptomů demence daného klienta [11] nebo úrovní soběstačnosti klientů měřených pomocí škály ADL [12]. Zdůvodů nadměrné pečovatelské zátěže může docházet iknedostatku osob poskytujících profesionální péči [13]. Farcnik aPersyko [14] ve své práci popsali sedm měřicích nástrojů zjišťujících zátěž formálních pečovatelů apředevším upozornili na potřebu vytvořit komplexní měřicí nástroj pro pečovatele. Zcela nový komplexní nástroj, jenž nevznikl přeformulací již existujících nástrojů, jak je tomu vjiných studiích [11, 12], můžeme nalézt ve výzkumu Auerové aspol. [15]. Její tým vytvořil pro svoji práci nástroj, který vycházel zkvalitativních rozhovorů sformálními pečovateli vdomovech pro seniory azaměřil se na jejich vnímání zátěže. Mimo výše uvedené rešerše existuje několik studií, jež se zaměřily na zátěž (spojovanou zvláště se stresem adepresí) formálních pečovatelů, kteří buď pracují jako terénní pečovatelé [16, 17], nebo jako zdravotní sestry či ošetřovatelé vzařízeních sociálních služeb [17, 18, 19], či jako formální pečovatelé vdomovech spečovatelskou službou či vdomovech pro seniory [10, 11, 20, 21]. PŘEHLED KATEGORIÍ ZÁTĚŽE MĚŘENÝCH DOSTUPNÝMI MĚŘICÍMI NÁSTROJI Do analýzy byly zahrnuty měřicí nástroje, jež byly použity ve výzkumech měřících zátěž formálních ineformálních pečovatelů. Pro přehled kategorií zátěže bylo využito systematické analýzy dostupných tuzemských azahraničních zdrojů zdatabází EBSCO, ResearchGate, ProQuest, PubMed aScienceDirect. Využitá klíčová slova byla ve spojení „caregiver burden“ či „workload“, včetně blízkého pojmosloví, jež bylo ve výzkumech použito kmapování zátěže. Výsledkem obsahové analýzy měřicích nástrojů se stala kategorizace druhů měřené zátěže. Pomocí analýzy 32 měřicích nástrojů, jejich obsahu atematického zaměření byly různé formy zátěže členěny do kategorií apodkategorií [5]. Vrámci analýzy byla do jednotlivých kategorií apodkategorií řazena taková témata, která se nejčastěji opakovala uvíce měřicích nástrojů. Východiskem pro vytvoření kategorií apodkategorií se staly opakující se otázky vměřicích nástrojích, jež se daly do daných tematicky shodných oblastí zahrnout. Pokud se otázka vymykala dané tematické oblasti, byla zařazena do nové kategorie zátěže. Podkategorie byly na závěr shrnuty do oblastí zátěže (kategorií), kterých nakonec bylo vytvořeno devět. Do kategorizace nebyly zahrnuty nástroje, jež jsou rozšířenou verzí jiné měřicí škály, či další měřicí nástroje zdůvodu nízké paralely kvýzkumnému tématu (např.: CGSQ [22], MSAS [24]) či zdůvodu nedostupnosti (nutný poplatek za zobrazení, poplatek za vstup do stránek apod.). OPEN ACCESS 12 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 Oblast zátěže Podkategorie Měřící nástroje organizační zátěž spravedlnost vorganizaci AWLS hodnoty organizace AWLS technické vybavení AWLS, CDiS časová zátěž časová zátěž (administrativní zátěž) AWLS, CBI, MD, CSI, CAS, ERI zahlcení povinnostmi CSI, PDCB, MBS, CDiS, SVF78, PSS, ERI zátěž voblasti základních činností péče (ADL) aktivizace (zaměstnat se) ADŽ, CDS, CPBQ bezpečné prostředí ADŽ, CDS, RAI bolest ADŽ, CDiS hygiena ADŽ, ADL CDS, TOZ, CDiS klid aspánek (denní/noční režim) ADŽ, NPI–NH, CSI, TBS, PDCB komunikace ADŽ, CDS, CPBQ, RAI, CDiS mobilita ADŽ, NPI–NH, CDS, TOZ, CDiS, ADL oblékání ADŽ, ADL, CDS, SCB orientace ADŽ, ABS příjem potravy ADŽ, ABS, ADL, NPI–NH, CDS, TOZ, SCB, CDiS sexualita ADŽ spiritualita ADŽ vylučování ADŽ, ABS, ADL, CDS TBS, RAI, TOZ, SCB, CDiS vztahy, sociální kontakt ADŽ, CDS, CPBQ, RAI, SCB zátěžové situace ADŽ, SVF78 Zátěž vdůsledku behaviorálních apsychologických příznaků demence (BPSD) agrese— násilí, vulgarismus ABS, NPI–NH, TBS, CDiS, BAS behaviorální změny análady— deprese, apatie, euforie, úzkost apod. ABS, NPI–NH, CSI, TBS, RAI, PDCB, SCB, CDiS, BAS halucinace ABS, NPI–NH, TBS kognice RAI— HC, SCB, CDiS potulování ABS, TBS, SCB, CDiS smysl pro pravidla ahodnoty CDS vztahy na pracovišti manažerská podpora + ocenění AWLS, PCTB, ERI podpora spolupracovníků AWLS, PCTB, SVF78, ERI pracovní vztahy AWLS, PCTB pracovní klima (stimulanty kreativity— svoboda, výzvy, konflikty SVF78, ERI fyzická zátěž fyzická námaha, úroveň fyzického zdraví pečovatele CSI, CBI, CPBQ, PDCB, CRA, CDiS, PCB, BAS, BCOS, CAS, RCWBS OPEN ACCESS LENKa HOLaSOvÁ 13 Oblast zátěže Podkategorie Měřící nástroje psychická zátěž + symptomy syndromu vyhoření nepohodlí pečovatele, ztráta naplnění zpráce (motivace, sympatie kpráci) CSI, ZBI, SVF78, BD, CAS, MBI–HSS depersonalizace (klient=objekt, bezcitnost) MBI–HSS úroveň psychického zdraví pečovatele, emoční vyčerpání + neurotické potíže, příznaky deprese, stresu (únava, vznětlivost, ztráta pozornosti, podrážděnost, vysoká zodpovědnost, nervozita, otupělost, ztráta chuti kjídlu, ztráta trpělivosti apod.) CPBQ, MD, MBS, CRA, SVF78, CES–D, SPÚ, BD, BAS, CSI, PSS, BCOS, CAS, RCWBS, MBI–HSS, ERI sociální zátěž podpora rodiny PCTB, CRA, SVF78, CSI, BCOS, CAS, RCWBS schopnost oddělit pracovní asoukromý život PCTB, BD, CAS, RCWBS, ERI vztah sklientem ocenění klientem ZBI, CRA, BAS, CAS schopnost poznat, co klient potřebuje CAS, MBI–HSS spolupráce sklientem TOZ, CDiS, BCOS vývojové změny uklienta— změna osobnosti, zhoršení zdrav. stavu CSI, PCTB, SCB, BAS, CAS Tab. 1:Kategorizace zátěže aužívaných nástrojů POUŽITÉ NÁSTROJE VREŠERŠI: ABS— Abe’s BPSD score [23] ADL— Activities of Daily Living [12, 25] ADŽ— Aktivity denního života [26] AWLS— Areas of Worklife Survey [27] BAS— Burden Assesment Schedule [28] BCOS— Caregiver Outcome Scale [29] BD— Bortnerův dotazník [30] CAS— Caregiver Appraisal Scale [25] CBI— Caregiver Burden Inventory [31] CDiS— Caregiver Difficulty Scale [32] CDS— Care Dependency Scale [33] CES–D— Canter for Epidemiologic Studies Depression Scale [34] CPBQ— Caregiver Percieved Burden Questionare [35] CRA— Caregiver Reaction Assessment [36] CSI— Caregiver Strain Index [37] ERI— Effort-reward imbalance [40] MBI–HSS— The Maslach Burnout Inventory— Human Services Survey [38] MBS— Montgomery’s Burden Scale [39] MD— Meisterův dotazník [41] NPI–NH— The Neuropsychiatric Inventory— Nursing Home Version [42] PCB— Perceived Caregiver Burden Scale [43] PCTB— Professional Care Team Burden [15] PDCB— Parkinson’s Disease Caregiver Burden Questionnaire [44] OPEN ACCESS 14 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 PSS— Perceived Stress Scale [45] RAI– Resident Assessment Instrument [46] R–CWBS— Rapid Caregiver Well–being Scale [47] SCB— Screen For Caregiver Burden [48] SPÚ— Dotazník subjektivních pocitů únavy [49] SVF 78— Stressverarbeitungsfragebogen (Dotazník pracovní zátěže) [50] TBS— Troublesome Behavior Scale [12] TOZ— Test ošetřovatelské zátěže [51] ZBI— Zarit burden interview [52] DISKUZE Téma zátěže formálního pečovatele můžeme vnímat jako dosud dostatečně neprozkoumané, zejména vcelé jeho komplexnosti. Výzkumy zmíněné vtéto práci se obvykle zabývaly pouze jedním typem zátěže. Vzahraniční literatuře byl vr.2015 publikován nový měřicí nástroj Stefanie Auerové ajejích spolupracovníků Professional Care Team Burden (PCTB) scale pro mapování zátěže vprofesionálních pečujících týmech [15]. Reliabilita tohoto měřicího nástroje je relativně vysoká (Cronbach’s Alpha 0,785), velkým limitem je však nízký zkoumaný vzorek. Jednoznačně lze konstatovat, že na subjektivním vnímání pocitu zátěže se podílí mnoho faktorů [10, 13, 16, 21, 53, 54]. Patří knim doba trvání zátěže, zejména dlouhodobě trvající stres, nedostatek odpočinku, množství přesčasových hodin, nevyhovující pracovní podmínky, nevhodné pracovní prostředí, nedostatečné odborné znalosti, nefungující tým, dlouhodobý pocit neuspokojení zvýsledků práce, pocit nedostatečného finančního ocenění, fyzické apsychické vyčerpání organismu adalší faktory ovlivňující práci formálního pečovatele. Pokud některý zvýše uvedených faktorů trvá dlouhodobě, lze téměř sjistotou očekávat (dříve nebo později) příznaky syndromu vyhoření. Důležitá je především prevence, včasná diagnostika rizika vyhoření, případně co nejrychlejší změna vsoučinnosti svhodnou terapií [55]. Vysoká zátěž profesionálních pečovatelů ovlivňuje vmnoha směrech kvalitu jejich života. Především je to jejich pracovní výkon, sociální život, rodinný život, kvalita spánku, partnerské vztahy adále také zdraví auspokojení zvykonané práce, což má přímý vliv na pocit smyslu života aseberealizace [4]. Pro definování faktorů, které mohou významně ovlivnit subjektivní vnímání pečovatelské zátěže, je zapotřebí vycházet zindividuálních potřeb pečujících osob. Platí zde přímá úměra. Čím více potřeb pečující osoby je uspokojeno, tím je její stabilita výraznější asubjektivní vnímání zátěže je ipři srovnatelně náročné pracovní zátěži nižší [2]. ZÁVĚR Tento článek se zaměřil na analýzu měřicích nástrojů mapujících zátěž formálních pečovatelů. Dostupná literatura nenabízí žádný výzkum, který by se zabýval vnímáOPEN ACCESS LENKa HOLaSOvÁ 15 ním zátěže vcelém jejím rozsahu, tedy mapoval veškeré oblasti, které jsou stouto profesí spojeny. Výzkumy popisující pracovní zátěž formálních pečovatelů nebo studie zabývající se psychickou afyzickou zátěží uzdravotnického personálu či managementu nejsou proto dostačující. Pro hlubší poznání problematiky zátěže formálních pečovatelů je podstatné zjistit, co opravdu způsobuje extrémní zátěž při výkonu této profese ajak může management se získanými poznatky pracovat. Zviditelnění problematiky zátěže formálních pečovatelů astím spojené návrhy řešení by mohly vést mimo jiné také ke zkvalitnění poskytované péče. Můžeme předpokládat, že vyšší kvalita poskytované péče povede ke vzrůstu prestiže povolání vsociálních službách aknárůstu počtu zájemců otuto profesi. Zviditelnění problematiky by také mohlo dále vést kpřiblížení představy laické veřejnosti onáročnosti práce vpečujících profesích. Závěrem je nutno dodat, že pomáhající (pečující) profesi je třeba považovat za nesmírně užitečnou, naplňující, azejména nepostradatelnou vzhledem ke stále vzrůstajicímu počtu osob vseniorském věku. Vsouvislosti se stále se zvyšující poptávkou po této profesi ze strany jejích uživatelů by katraktivnosti povolání profesionálních pečovatelů přispělo zlepšování jejich pracovních podmínek, vyšší finanční ohodnocení aodpovídající celospolečenský respekt. Díky jejich činnosti mohou senioři důstojně prožívat stáří jak vdomácím prostředí, tak zejména vpobytových zařízeních. POUŽITÁ LITERATURA [1] COLOMBO, Francesca aJérôme MERCIER. Help wanted ! Balancing fair protection and financial sustainability in long-term care. Aging and Long-term Care. 2011. [2] JIRKOVSKÁ, Blanka. Pracovní podmínky apodpora zdraví pracovníků voblasti péče oseniory, 2016. Karlova Univerzita. [3] BRUŠTÍKOVÁ, Radka. Měřící nástroje zátěže pečovatele. 2017. Univerzita Palackého vOlomouci. [4] TOŠNEROVÁ, Tamara. Pocity apotřeby pečujících ostarší rodinné příslušníky: průvodce pro zdravotníky aprofesionální pečovatele. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2001. ISBN 80-238-8001-2. [5] HOLASOVÁ, Lenka. Mapování zátěže upracovníků vsociálních službách vdomovech pro seniory, 2019. Univerzita Karlova. [6] CETLOVÁ, Lada, Lenka DRAHOŠOVÁ aIrena TOČÍKOVÁ. Hodnotící aměřící škály pro nelékařské profese. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2012. ISBN 978-80-8703545-0. [7] ROACH, Mary Jo aLisa C.WELCH. Caregiver Well-Being. Toolkit— Brown University [online]. 2000 [vid. 2019-11-03]. Dostupné z: http://www.chcr.brown.edu/pcoc/ familyburden.htm [8] FITZPATRICK, R, ABOWLING, EGIBBONS, KHAYWOOD, C JENKINSON, AMACKINTOSH aM PETERS. AStructured Review of Patient-reported Measures in Relation to Selected Chronic Conditions, Perceptions of Quality of Care and Carer Impact. 2006. Department of Public Health, University of Oxford [9] GELKOPF, Marc aDavid ROE. Evaluating Outcome Domains Assessing Caregivers of Individuals with Mental Illness: AReview [online]. 2014. ISSN 00147370. Dostupné z: doi:10.1111/famp.12056 [10] CZUBA, Karol. Understanding formal caregivers and work stress An interpretive description study, 2015. Auckland University. [11] SONG, Jun Ah aYounjae OH. The Association Between the Burden on Formal OPEN ACCESS 16 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 Caregivers and Behavioral and Psychological Symptoms of Dementia (BPSD) in Korean Elderly in Nursing Homes. Archives of Psychiatric Nursing [online]. 2015. ISSN 08839417. Dostupné z: doi:10.1016/j. apnu.2015.06.004 [12] MIYAMOTO, Yuki, Hisateru TACHIMORI aHiroto ITO. Formal Caregiver Burden in Dementia: Impact of Behavioral and Psychological Symptoms of Dementia and Activities of Daily Living. Geriatric Nursing [online]. 2010. ISSN 01974572. Dostupné z: doi:10.1016/j.gerinurse.2010.01.002 [13] HODGKIN, Suzanne, Jeni WARBURTON, Pauline SAVY aMelissa MOORE. Workforce Crisis in Residential Aged Care: Insights from Rural, Older Workers. Australian Journal of Public Administration [online]. 2017, 76(1), 93–105. ISSN 14678500. Dostupné z: doi:10.1111/1467-8500.12204 [14] FARCNIK, Karl aMichelle S.PERSYKO. Assessment, measures and approaches to easing caregiver burden in Alzheimer’s disease [online]. 2002. ISSN 1170229X. Dostupné z: doi:10.2165/00002512-200219030-00004 [15] AUER, Stefanie, Elmar GRAESSEL, Carmen VIERECKL, Ursula KIENBERGER, Edith SPAN aKatharina LUTTENBERGER. Professional Care Team Burden (PCTB) scale— reliability, validity and factor analysis. Health and Quality of Life Outcomes [online]. 2015. ISSN 14777525. Dostupné z: doi:10.1186/s12955-014-0199-8 [16] HOHNEN, Pernille aRasa NAUJANIENE. Underpaid, Overworked, but Happy? Ambiguous Experiences and Processes of Vulnerabilisation in Domiciliary Elderly Care. 2012, (May 2015). [17] LIANG, Yao Dan, Ya Li WANG, Zhi LI, Li HE, Ying XU, Qing ZHANG, Gui Ying YOU aXu Hua MI. Caregiving burden and depression in paid caregivers of hospitalized patients: Apilot study in China. BMC Public Health [online]. 2017. ISSN 14712458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-017-4563-6 [18] ŽIDKOVÁ, Zdeňka, Jaroslava MARTINKOVÁ, Martina PAULOVÁ aMarta SVAČINKOVÁ. Psychická zátěž zaměstnanců v„pomáhajících profesích“ ve zdravotnictví [online]. 2001, 4–8 [vid. 2019-11-03]. Dostupné z: http://files.zdenka-zidkovapsvz.webnode.cz/200000017-e2950e3901/ psychicka_zatez_zzf.pdf [19] GAO, Yu Qin, Bo Chen PAN, Wei SUN, Hui WU, Jia Na WANG aLie WANG. Anxiety symptoms among Chinese nurses and the associated factors: across sectional study. BMC Psychiatry [online]. 2012. ISSN 1471244X. Dostupné z: doi:10.1186/1471244X-12-141 [20] GRIFFITHS, Alys Wyn, Alex M.WOOD aSara TAI. The prospective role of defeat and entrapment in caregiver burden and depression amongst formal caregivers. Personality and Individual Differences [online]. 2018, 120(August 2017), 24–31. ISSN 01918869. Dostupné z: doi:10.1016/j. paid.2017.08.026 [21] ŠTAMBUK, Ana aKristina LEVAK. Poteškoće idobrobiti rada sosobama oboljelim od demencije iz perspektive formalnih njegovatelja. Revija za socijalnu politiku [online]. 2018. ISSN 13302965. Dostupné z: doi:10.3935/rsp.v25i2.1442 [22] BRANNAN, Ana Maria, Craig Anne HEFLINGER aLeonard BICKMAN. The Caregiver Strain Questionnaire. Journal of Emotional and Behavioral Disorders [online]. 1997, 5(4), 212–222 [vid. 201911-27]. ISSN 1063-4266. Dostupné z: doi:10.1177/106342669700500404 [23] ABE, K., T.YAMASHITA, N.HISHIKAWA, Y.OHTA, K.DEGUCHI, K.SATO, K.MATSUZONO, Y.NAKANO, Y.IKEDA, Y.WAKUTANI aY.TAKAO. Anew simple score (ABS) for assessing behavioral and psychological symptoms of dementia. Journal of the Neurological Sciences [online]. 2015. ISSN 18785883. Dostupné z: doi:10.1016/j. jns.2015.01.029 [24] PORTENOY, R.K., H.T.THALER, A.B.KORNBLITH, J.MCCARTHY LEPORE, H.FRIEDLANDER-KLAR, E.KIYASU, K.SOBEL, N.COYLE, N.KEMENY, L.NORTON aH.SCHER. The Memorial Symptom Assessment Scale: an instrument for the evaluation of symptom prevalence, characteristics and distress. European Journal of Cancer [online]. 1994. ISSN OPEN ACCESS LENKa HOLaSOvÁ 17 09598049. Dostupné z: doi:10.1016/09598049(94)90182-1 [25] LAWTON, M.Powell aElaine M.BRODY. Assessment of older people: Self-maintaining and instrumental activities of daily living. Gerontologist [online]. 1969. ISSN 17585341. Dostupné z: doi:10.1093/geront/9.3_ Part_1.179 [26] PROCHÁZKOVÁ, E.Práce sbiografií aplány péče. Prague: Sestra (Mladá fronta), 2014. ISBN 8020431861, 9788020431868. [27] LEITER, Michael P. aChristina MASLACH. AREAS OF WORKLIFE: ASTRUCTURED APPROACH TO ORGANIZATIONAL PREDICTORS OF JOB BURNOUT [online]. 2003. ISBN 076231057X. Dostupné z: doi:10.1016/S1479-3555(03)03003-8 [28] SENG, Boon Kheng, Nan LUO, Wai Yee NG, June LIM, Hui Ling CHIONH, Jenny GOH aPhilip YAP. Validity and reliability of the zarit burden interview in assessing caregiving burden. Annals of the Academy of Medicine Singapore. 2010. ISSN 03044602. [29] BAKAS, Tamilyn, Victoria CHAMPION, Susan M.PERKINS, Carol J.FARRAN aLinda S.WILLIAMS. Psychometric testing of the revised 15-item bakas caregiving outcomes scale. Nursing Research [online]. 2006. ISSN 00296562. Dostupné z: doi:10.1097/00006199-200609000-00007 [30] HORVÁTH M, FRANTÍK E, JOSÍFKO M, Kožená L.BORTNERŮV DOTAZNÍK. SZÚ [online]. 1983 [vid. 2019-11-23]. Dostupné z: http://www.khshk.cz/e-learning/kurs5/5_ bortnerv_dotaznk.html [31] NOVAK, Mark. Application of aMultidimensional Caregiver Burden Inventory. Gerontologist [online]. 1989. ISSN 17585341. Dostupné z: doi:10.1093/ geront/29.6.798 [32] MCCALLION, Philip, M.MCCARRON aL.T.FORCE. Ameasure of subjective burden for dementia care: The Caregiving Difficulty Scale— Intellectual Disability. Journal of Intellectual Disability Research [online]. 2005. ISSN 09642633. Dostupné z: doi:10.1111/j.1365-2788.2005.00670.x [33] DIJKSTRA, Ate, Gülendam Hakverdioǧlu YÖNT, Esra Akin KORHAN, Marta MUSZALIK, Kornelia KEOGONEKDZIORAKORNATOWSKA aMizue SUZUKI. The Care Dependency Scale for measuring basic human needs: An international comparison. Journal of Advanced Nursing [online]. 2012, 68(10), 2341–2348. ISSN 03092402. Dostupné z: doi:10.1111/j.1365-2648.2011.05939.x [34] RADLOFF, Lenore Sawyer. The CES-D Scale: ASelf-Report Depression Scale for Research in the General Population. Applied Psychological Measurement [online]. 1977. ISSN 15523497. Dostupné z: doi:10.1177/014662167700100306 [35] ERDER, M.Haim, Teresa K.WILCOX, Wen Hung CHEN, Sean O’QUINN, Juliana SETYAWAN aJudith SAXTON. Anew measure of caregiver burden in Alzheimer’s disease: The caregiver-perceived burden questionnaire. American Journal of Alzheimer’s Disease and other Dementias [online]. 2012. ISSN 19382731. Dostupné z: doi:10.1177/1533317512456449 [36] GIVEN, Charles W., Barbara GIVEN, Manfred STOMMEL, Clare COLLINS, Sharon KING aSusan FRANKLIN. The caregiver reaction assessment (CRA) for caregivers to persons with chronic physical and mental impairments. Research in Nursing & Health [online]. 1992. ISSN 1098240X. Dostupné z: doi:10.1002/nur.4770150406 [37] ROBINSON, B.C.Validation of acaregiver strain index. Journals of Gerontology [online]. 1983. ISSN 00221422. Dostupné z: doi:10.1093/geronj/38.3.344 [38] LOERA, Barbara, Daniela CONVERSO aSara VIOTTI. Evaluating the Psychometric Properties of the Maslach Burnout InventoryHuman Services Survey (MBI-HSS) among Italian Nurses: How Many Factors Must aResearcher Consider? PLoS ONE [online]. 2014, 9(12), e114987. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone. 0114987 [39] ANDERSON, Laurie, Laura C.POLACEK, Kimberson TANCO, Laurie ANDERSON, Laura C.POLACEK aKimberson TANCO. Measurement of Caregiver Burden. In: Cancer Caregivers [online]. 2019. Dostupné z: doi:10.1093/med/9780190868567.003.0006 OPEN ACCESS