Zatěžkávací zkouška
Abstract
5
Full text
Zatěžkávací zkouška Pavla Kodymová Ještě nedávno jsme byli zvyklí tento výraz spíše spojovat smosty, které si chceme zachovat apřejeme si, aby nám dobře sloužily ivletech budoucích. Nikdo znás neočekával, že takovouto, anavíc neohlášenou zkouškou projde vcelosvětovém měřítku iprofese sociální práce. Vdůsledku pandemie COVID-19 byly ze dne na den do vzdělávání ipraxe sociálních pracovníků zahrnuty veškeré dostupné komunikační technologie, aby bylo dodrženo nařízené omezení osobního kontaktu. Vzdělávání se přesunulo na on-line platformy asociální pracovníci vpraxi museli za pochodu upravovat ainovovat své léty azkušenostmi ověřené přístupy včetně posuzování zdravotního rizika ietických důsledků svých rozhodnutí. Tato situace však ukázala na schopnost sociálních pracovníků rychle reagovat na nečekanou anáhlou změnu. Stejně tak jako umožnila mnohým si kladně odpovědět na otázku starou jako je profese samotná, ato, zda společnost potřebuje investovat do podpory vzdělávání apraxe sociální práce. Po prvním kroku, který sociální pracovníci vdosud neuzavřeném příběhu učinili, si dovolím říct, že jej zvládli se ctí aspolečnost ocenila jejich práci. Aikdyž jednou zčastých odpovědí na otázku, co by si teď přáli, je se co nejdříve vrátit kpůvodnímu stavu věcí, sami vědí, že to není možné. Není to totiž historicky poprvé, co prochází sociální práce zatěžkávací zkouškou, ať již byly příčinou válečné konflikty, přírodní katastrofy, epidemie či důsledky geopolitických změn. Všechny tyto zkoušky si vždy vynutily drobné či větší proměny profese, které iniciovali právě sociální pracovníci na základě nabytých zkušeností. Ti současní mají za sebou teprve první krok amnoho dalších kroků je čeká. Jejich součástí jsou nové výzvy pro vzdělávání, praxi ietiku praxe. Ajako každá výzva ityto jsou spojeny smnožstvím otázek začínajících, jak, kdo, kdy. Vtextech tohoto čísla již můžeme nalézt náznaky prvních odpovědí na některé zkladených otázek. Ato nejen včlánku Z.Havrdové aJ.Majzlíkové „Příspěvek ke strategiím zavádění supervize do nového prostředí“, O.Matouška aT.Matulayové Přehled pracovních činností sociálních pracovníků jako podklad pro formulování žádoucích výsledků učení, ale ivšech ostatních. Na prahu jedné takové změny vroce 1948 napsala do Hlídky sociálních pracovnic V.Mattušová vzkaz svým kolegyním: „…pracujte tak, jak tato důležitá práce vyžaduje, neměřte čas na hodiny, ale na vykonanou práci, abyste dosáhly uznání své práce, abyste probojovaly další aschůdnější cestu pro ty, jež vás budou následovat.“ Doufám, že nyní, když bylo možné nahlédnout na práci sociálních pracovníků optikou nezkreslenou přežívajícími mýty onesmlouvavých adozorujících úřednících, bude nasloucháno ijejich hlasům hájícím své klienty iprofesi. To by byla jedna zmála pozitivních změn, kterou by tato bezprecedentní doba mohla přinést. OPEN ACCESS