Konference ICAME 38 (Praha, 24.–28. 5. 2017)
Abstract
281
Full text
issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze KONFERENCE ICAME 38 PRAHA, 24.— 28.5.2017 Na konci května 2017 se Praha stala na několik dní světovým centrem anglické korpusové lingvistiky. Na Univerzitě Karlově, pod záštitou rektora univerzity prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA, aděkanky Filozofické fakulty doc. Mirjam Friedové, Ph.D., se uskutečnila mezinárodní konference korpusové lingvistiky ICAME. Za akronymem vnázvu se skrývá International Computer Archive of Modern and Medieval English, mezinárodní sdružení lingvistů, kteří se věnují anglické korpusové lingvistice, jejím aplikacím abudování elektronických korpusů angličtiny adalších jazyků. Organizace ICAME byla založena vroce 1977 vOslo. Konference ICAME se konají již od roku 1979 každý rok vjiném městě; otom, který člen bude moci konferenci pořádat, rozhoduje výbor ICAME. Po Lovani, Santiagu de Compostela, Nottinghamu, Trieru aHong Kongu byla jako místo konání 38. konference vroce 2017 poprvé vybrána post-socialistická země. Příležitost uspořádat konferenci dostaly dva ústavy FF UK: Ústav anglického jazyka aÚstav Českého národního korpusu. Podle stanov ICAME je počet účastníků konference omezen na dvě stě („aby byla zachována tradiční kolegiální povaha konference“)— příspěvky proto pečlivě vybírá mezinárodní programový výbor. Dbá přitom také na to, aby na konferenci byli zastoupeni jak renomovaní korpusoví lingvisté, tak jejich mladí začínající kolegové. Příspěvky tak na jedné straně ukazují současný stav korpusově založeného zkoumání angličtiny, ale zároveň naznačují inastupující trendy anové cesty. Ty jsou dobře patrné například ze zaměření tematických seminářů (workshopů), které se konají před zahájením vlastní konference: dominantním tématem vroce 2017 bylo zkoumání variet angličtiny, ať už vymezených regionálně (angličtiny tzv.vnějšího arozšiřujícího pásma), historicky, genderově nebo žánrově (angličtina vprávním diskurzu). Už poněkolikáté se konal kontrastivní workshop, který zkoumá angličtinu ve vztahu kjiným jazykům (včetně češtiny). Je zajímavé, že pohled na variety angličtiny, zahrnující její proměnlivost včase, prostoru, ale také vzávislosti na mluvčím, dominoval izvaným plenárním přednáškám významných lingvistů reprezentujících různé směry vkorpusové lingvistice. Přednášky spojuje také téma intertextuality akonstrukce významu na základě interpretace vztahů mezi texty, ať už se jedná například oliterární texty nebo otexty žákovské. Podstatnou roli zde hraje diachronní hledisko, zkoumání textů na různě dlouhé časové škále. Wolfgang Teubert (University of Birmingham) mluvil onutnosti diachronního pohledu pro pochopení nestability významu atoho, jak se jeho interpretace vyvíjí včase, napříč diskurzními komunitami atexty. Vztah mezi intertextualitou avýznamem byl ústředním tématem ivpřednášce Michaela Stubbse (University of Trier). Oba plenární řečníci zároveň ukázali, jak dnešní elektronické korpusy ametody anástroje korpusové lingvistiky přispívají křešení těchto otázek. Nové možnosti využití metod anástrojů korpusové lingvistiky vinterdisciplinárním výzkumu kolokací představila přednáška Michaely Mahlberg (University of Birmingham). Pražský pohled na diachronní korpusová témata (kvantitativní popis typologických změn ve vývoji angličtiny, automatická morfologická analýza staré angličtiny, digitalizace online Anglosaského slovníku, otázky zastarávání azániku slov vanglické slovní zásobě nebo vizualizace jazykové změny) nabídla plenární přednáška Ondřeje Tichého aJana Čermáka (FF UK, Praha). Téma jaOPEN ACCESSOPEN ACCESS
282 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 zykové změny avývoje, ikdyž na jiné časové škále, figurovalo ivpřednášce Gaëtanelle Gilquin (Université catholique de Louvain), která nastínila nové dosud neprobádané směry ve výzkumu založeném na žákovských korpusech: zkoumání psaného textu nikoli jako produktu, ale jako procesu spomocí korpusu zachycujícího jednotlivé verze téhož textu, nebo výzkum proměnlivosti angličtiny jako cizího jazyka včase (analogické změnám vangličtině jako mateřském nebo druhém jazyce). Nutnost dalšího, širšího zkoumání regionální variability angličtiny ukázala druhá generace projektu ICE (International Corpus of English), jak ji představili Gerry Nelson (Chinese University of Hong Kong) aJohn Kirk (Dresden University of Technology / Belfast). Na konferenci prezentovali svůj výzkum lingvisté z22 zemí, od nejpočetněji zastoupeného Německa (61), Spojeného království (33) aFinska (17) až po Jižní Afriku, Alžírsko nebo Thajsko; zČeské republiky se konference zúčastnilo 14 lingvistů. Vysledovat dominantní témata vhlavním programu konference je proto obtížné: „distinktivním rysem korpusové lingvistiky je to, že korpus textů může reprezentovat určitou jazykovou doménu aanalýzou tohoto korpusu lze empiricky popsat určité vzorce vužívání jazyka. Ztohoto metodologického hlediska je možné přistoupit křešení jakékoli výzkumné otázky vztahující se kvariaci vjazyce aužívání jazyka.“ (Biber aReppen, 2015, s.1)1 Podstatnou roli vaplikaci korpusově založených metod hrají nové nástroje akorpusy představené na konferenci, např.Text Variation Explorer 2, Coquery, LancsBox, korpus dialektů angličtiny FRED nebo korpus současné mluvené angličtiny Spoken BNC 2014. Je třeba přiznat, že důležitým kritériem při výběru pořadatelského města konference ICAME je jeho poloha. Město musí ležet na řece nebo vblízkosti vodní plochy, protože tradiční součástí konference je společný výlet lodí. Pražský výlet po Vltavě, stejně jako celou konferenci, hodnotili účastníci pozitivně. Vroce 2018 se konference ICAME koná ve finském Tampere. Program konference aabstrakty příspěvků jsou vyvěšeny na webových stránkách https://icame.ff.cuni.cz/, podrobné informace oICAME na http://clu.uni.no/icame/ Markéta Malá | Ústav anglického jazyka adidaktiky, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám.Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3611-8433 [email protected] Anna Čermáková | Marie Curie Fellow (GLARE project), School of English Drama and American & Canadian Studies, Department of English Language and Applied Linguistics, Centre for Corpus Research, University of Birmingham | Edgbaston, Birmingham, B15 2TT ORCID ID: 0000-0001-8597-520X a.cermako[email protected].uk 1 „… the distinctive characteristic of corpus linguistics is the claim that it is possible to actually ‚represent‘ adomain of language use with acorpus of texts, and possible to empirically describe linguistic patterns of use through analysis of that corpus. Any research question relating to linguistic variation and use can be approached from this methodological perspective“ (Douglas Biber— Randi Reppen (eds.) (2015) The Cambridge Handbook of English Corpus Linguistics. Cambridge University Press). OPEN ACCESS