Editorial

Editorial Třetí monotematické číslo odborného periodika Studia Ethnologica Pragensia (SEP)1 je věnováno problematice trampingu jako svébytného kulturního fenoménu typického (především, ale nikoli výhradně) pro české země; fenoménu, který vtěchto letech slaví sto let od svého vzniku. Záměrem dvojice editorů zodlišných, ale dlouhodobě úzce spolupracujících předních domácích etnologických pracovišť— Ústavu etnologie FF UK aEtnografického oddělení Historického muzea Národního muzea— bylo představit aktuální stav výzkumu trampingu pohledem domácí etnologie, která vrámci českých společenských věd disponuje historickým prvenstvím výraznějšího odborného zájmu otento fenomén. Etnologický pohled, jakkoli zhlediska odborné specializace tohoto periodika klíčový, ale editoři čísla považují pro interpretaci tak bohatého, mnohovrstevnatého akomplikovaného fenoménu, jakým tramping nepochybně je, za potenciálně omezující. Vtomto čísle SEP tak domácí etnologičtí badatelé spojili své síly jak se specialisty zpříbuzných historických věd, tak zahraničními badateli, kteří se ve svých výzkumech problematiky trampingu tím či oním způsobem dotýkají. Ztěchto důvodů jsme uvítali výjimečnou příležitost publikovat studii významné francouzské antropoložky afolkloristky Véronique Campion-Vincentové Native Americans as asource of wisdom. History and analysis of acontemporary mythology, přehledovým způsobem shrnující fascinaci Evropanů jednou znejsilnějších „mytologií“ souvisejících s„imaginárním Divokým západem“: údajnou moudrostí aekologičností kultur původních obyvatel Amerik. Tato „mytologie“ představovala minimálně od počátku 19. století výrazný inspirační zdroj pro celou řadu hnutí apopa subkulturních apropriací prvků indiánských kultur, včetně českého trampingu. Druhou studii zahraničního badatele, nahlížející český tramping „zvnějšku“ (ato jak jazykově akulturně, tak disciplinárně) apřinášející celou řadu inovativních náhledů na tuto problematiku, pak představuje text původem amerického antropologa Josepha Grima 1 Studia Ethnologica Pragensia přešla na formu monotematických čísel od druhého čísla svého sedmého ročníku vroce 2016 (Studia Ethnologica Pragensia 7, 2, 2016 Bulharsko (nejen) vetnologické perspektivě. Editor čísla Marek Jakoubek); vroce 2017 pak následovalo číslo věnované problematice evropské etnologie vdomácím kontextu (Studia Ethnologica Pragensia 8, 1, 2017 Evropská etnologie dnes. Editoři čísla Petr Janeček aKarel Šima). OPEN ACCESS 8 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Feinberga The uncivilized society of Czechoslovak tramps. An exploration in proletarian fantasy. Feinbergův text tematizuje vztah (údajně) programově nepolitického trampingu ke konceptu občanské společnosti azajímavým způsobem problematizuje vnímání tohoto fenoménu badatelskou optikou stojící na pomezí sociokulturní antropologie asociální teorie. Podobně kritickým způsobem pak postupuje následný text českého historika Jana Randáka Jak psát dějiny trampingu?; stejně jako většina textů vtomto čísle interpretuje trampské „dějiny“ badatelskou optikou anabízí celou řadu zajímavých postřehů týkajících se této komplikované problematiky, poznamenané mimo jiné napětím mezi nativní perspektivou samotných trampů abadatelskou perspektivou jeho výzkumníků, vysledovatelným ivdalších prezentovaných textech. Dějinám nikoli trampingu, ale badatelského zájmu oněj, se věnuje studie etnologa Karla Altmana Výzkum trampingu na etnologických pracovištích včeských zemích od 80. let 20. století, přinášející přehledové shrnutí vědeckého studia trampingu ze strany disciplíny, která se mu včeském prostředí věnovala zhumanitních asociálních věd zřejmě nejvýrazněji. Exkurzem do historie, tentokráte ale trampingu samotného, je pak text etnologa Jiřího Smlsala Kamarádi, astracháni apaďouři. Reprezentace trampingu včasopise Tramp, zabývající se intepretací vnitřní kulturní dynamiky významné části prvorepublikového trampského hnutí.2 Ta je doplněna oSeznam osad zmíněných včasopise Tramp, přinášející cenný pramenný materiál pro budoucí výzkum dějin trampingu. Naopak současnými podobami trampingu— ajejich svébytnými interakcemi se specifickým „palimpsestem“ krajiny Nízkého Jeseníku— se zabývá výzkumná sonda ekologa adidaktika Jiřího Kupky aetnologa Jana Pohunka Krajina po těžbě břidlice očima trampů atáborníků aneb obrownfieldech jinak (Nízký Jeseník). Soudobý stav trampingu reflektuje istudie Markéty Jozové Současné trampské osady acampy, prezentovaná vsekci Ze studentských prací (nově zavedené vminulém čísle SEP), která komparativním způsobem srovnává specifika různých podob trampingu vsoučasných Čechách. Sekce Materiály pak přináší dosud nepublikovaný, unikátní apro výzkum trampingu neopominutelný text, který zajímavým způsobem komunikuje scelou řadou studií tohoto čísla. Tímto textem je Nedokončený rukopis Gézy Včeličky odějinách trampingu, který edičně připravil afundovaným průvodním slovem doplnil historik Jan Krško. Povahu určitého pracovního zhodnocení dostupné odborné literatury má pak Výběrová komentovaná bibliografie kdějinám trampingu zpera Jana Pohunka, která představuje neopominutelné první nasměrování pro všechny, kteří by se chtěli vbudoucnu výzkumu trampingu seriózně věnovat. Podobnou informační povahu má idvojice průvodců po významných muzejních fondech asbírkách dokumentujících trampskou kolektivní paměť od stejného autora. Vysokou pramennou hodnotu má itext Petra Náhlíka Trampský samizdat, seznamující svydavatelskou činností československých trampů vdruhé polovině 20. století. 2 Text vychází zautorovy bakalářské práce obhájené na Ústavu etnologie FF UK, která obdržela Studentskou cenu České národopisné společnosti za rok 2016 vkategorii Nejlepší bakalářská práce (Smlsal, J. 2016. Rudý les. Časopis Tramp 1929–1931. Bakalářská práce FF UK. Vedoucí práce Petr Janeček). OPEN ACCESS 9 Téměř výhradně trampingu je věnována isekce Zprávy, přinášející informace oaktuálních badatelských projektech akonferencích spojených stouto problematikou, ado značné míry isekce Recenze, zaměřená na kritické zhodnocení etnologické odborné literatury, která se zabývá fenomény různými způsoby trampingu blízkými. Závěrečná sekce Rozhovor je pak věnována slovenskému etnologu Arne Mannovi, který se trampingu jako předmětu badatelského zájmu věnoval vkontextu československé etnografie afolkloristiky jako první. Toto tematické číslo SEP představuje jeden zprvních souborných odborných textů periodické povahy věnovaných výhradně problematice trampingu.3 Zpohledu editorů tak jeho význam přesahuje úzký oborový rámec etnologie apříbuzných věd, ajistě si— zcelé řady příčin— najde své čtenáře imezi širší veřejností, asamozřejmě itrampy samotnými. Mnohé teze prezentované ve výše zmíněných studiích budou, jak jsou si editoři dobře vědomi, zcela jistě vzbuzovat potenciální kontroverze apolemické reakce. Ty jsou samozřejmě očekávány avítány. Část autorů publikujících vtomto čísle SEP má totiž navíc iosobní, aktérskou zkušenost strampingem jako způsobem trávení volného času aživotním stylem, ajejich reflektovaná badatelská pozice mezi etickým pohledem aemickou zkušeností jistě dokáže svébytným způsobem vyvážit dynamiku, kterou již vroce 1967 naznačil muzikolog Lubomír Dorůžka kúvodu ke slavné knize Kronika trampské písničky: Kronikářskou zásadou prý má být, psát „bez hněvu azaujetí“, ale cožpak takhle můžete psát oněčem, co je— nebo bylo— součástí vašeho života? Trampskou píseň by jistě bylo možné také podrobit důkladnému hudebnímu rozboru, zjišťovat odkud čerpala, jak se vní odráželo samouctví jejích autorů nebo naopak zase jejích praktické znalosti kytarové techniky ischopnosti anávyků prostých zpěváků zosadních sborečků. Bylo by možné analyzovat básnickou nebo třeba také jen veršotepeckou arýmovačskou úroveň jejich textů.(...) Trampská písnička není prostě hudební žánr— je to spíše zvláštní, daleko složitější než jen hudební, komplexní estetický zážitek, který vměstské civilizaci našeho století už bohatě dokázal astále ještě dokazuje své právo na existenci. Atak je asi naprosto správné, že historie trampské písničky se začíná zpracovávat právě takhle: ne seznamy arozbory, ale vzpomínkami těch, kteří tyhle zážitky kolikrát sami prožili akteří je pomáhali připravovat idruhým. Konec konců, leccos zajímavého najde vjejich vzpomínkách možná iten budoucí historik aanalytik. Ale pro toho, kdo se jednou do této práce dá, jen jeden vzkaz: Až se budete pokoušet položit trampskou písničku na pitevní stůl azasáhnout do ní chladným skalpelem— pozor! To, co pitváte, je život.4 Petr Janeček— Jan Pohunek 3 Prvenství je vtomto případě na místě přiznat dvojici tematických čísel populárně-vědeckého periodika Dějiny asoučasnost, které problematice trampingu věnovalo číslo 4/2013 (Fenomén československý tramping) a11/2015 (Trampové a„ti druzí“, editor čísla Jan Randák). 4 Dorůžka, L. 1965. in Z. Mácha (ed.). Kronika trampské písničky. Praha: Panton, 1967, s.2–3. OPEN ACCESS