Sociální služba osobní asistence a problémové oblasti z pohledu informační a metodické podpory při poskytování služby v době pandemie Covid-19

Sociální služba osobní asistence aproblémové oblasti zpohledu informační ametodické podpory při poskytování služby vdobě pandemie Covid-19 SOCIAL SERVICE OF PERSONAL ASSISTANCE AND THE PROBLEMATIC AREAS FROM THE POINT OF VIEW OF INFORMATION AND METHODOLOGICAL SUPPORT IN THE PROVISION OF SERVICES DURING THE PAMNDEMIC OF COVID-19 Ivana Havránková (Univerzita Hradec Králové, Univerzita sv. Cyrila aMetoda v Trnave) Zuzana Truhlářová (Univerzita Hradec Králové) Pavel Zikl (Univerzita Hradec Králové) Petra Bendová (Univerzita Hradec Králové) Adéla Mojžíšová (Jihočeská univerzita) Radka Prázdná (Jihočeská univerzita) Aneta Marková (Jihočeská univerzita) Michal Nesládek (Jihočeská univerzita) Ivana Havránková — Zuzana Truhlářová a kol. SOUHRN: Text přináší odpovědi na otázky, které jsou spojené sidentifikovatelností problematických oblastí zpohledu informační ametodické podpory vrámci realizace poskytování služby osobní asistenci při řešení opatření spojených svýskytem COVID-19. Vrámci naší studie jsme mapovali, jaké problémy vpraxi vznikaly při poskytování služby osobní asistence vdobě pandemie virového onemocnění COVID-19. Zaměřili jsme se na oblast zdrojů informací ajejich přenos do sociální služby osobní asistence vdobě pandemie. Byly zjišťovány konkrétní problematické oblasti při práci sinformacemi avoblasti metodické podpory, ato zpozice poskytovatelů služeb ajejich vnímání situace vprvní vlně pandemie izměny, které vnímají poskytovatelé osobní asistence vporovnání saktuální situací, tj.vdobě sběru dat. Vrámci výzkumného šetření byl využit dotazník vlastní konstrukce obsahující 24 položek, jenž byl distribuován online survay. Do výzkumného šetření bylo zapojeno 51 poskytovatelů sociálních služeb osobní asistence zcelkového počtu 204 registrovaných poskytovatelů služby osobní asistence vČeské republice. Podobné výzkumné šetření nebylo doposud vČR realizováno. Poskytovatelé osobní asistence upozornili, vkontextu zajištění poskytování služby osobní asistence, na nepřehlednost informací, tak jak jim byly poskytovány (dostupné na počátku pandemie ivsoučasné době, tzn.při sběru dat). Za výrazný nedostatek zhlediska orientace vpodmínkách pro zajištění služby považují zejména příliš časté změny opatření, dále celkový nedostatek informací ametodické podpory. Poskytovatelé služby osobní asistence dále konstatují, že charakter vytvořených metodik lze považovat za příliš obecný, dále upozorňují na fakt, že metodiky byly vydávány pozdě, pozastavují se také nad nedostatkem možností pro odborné konzultace. Zjištění získaná touto studií je možné konstruktivně využít pro další diskusi aaktivity státní sociální správy, samosprávy při koncepčních strategiích, metodické činnosti vsociálních službách, resp.ve službě osobní asistence, pro stavy rizikových situací vdobě pandemie (nejen) vČR. OPEN ACCESS 10 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2022 SUMMARY: The presented article provides an answer to the question of what are the identifiable problems in the execution of the provision of the personal assistance service regarding the measures that took place during the outbreak of COVID-19 in terms of information and methodological support. In our study, we mapped what kinds of problems has arisen in practice in relation to the provision of personal assistance services during Coronavirus pandemic (COVID -19). We have focused on the area of information sources and their transfer to the social service of personal assistance during the pandemic. Specific problem areas in the work with information, methodological support were then identified in terms of the perception of the pandemic situation by service providers in the first wave of the pandemic and the changes perceived by personal assistance providers compared to the actual situation at the time of data collection. The research instrument was aself-constructed, online survey questionnaire with 24 questions distributed online. The target group of the analysis were 51 providers of personal assistance social services out of the total 204 registered providers of personal assistance social services in the Czech Republic. Asimilar research survey has not yet been carried out in the Czech Republic. The personal assistance providers pointed out, in the context of ensuring the provision of the personal assistance service, the lack of clarity of the information as it was provided to them (available at the beginning of the pandemic and at present), ie. when collecting data. They consider the significant lack of information and methodological support to be asignificant shortcoming in terms of orientation in the conditions for providing the service. The providers of the personal assistance service further stated that the nature of the developed methodologies can be considered too general, they also draw attention to the fact that the methodologies were issued late, they also dwell on the lack of opportunities for professional consultations. The findings obtained by this study can be constructively used for further discussion and activities of state social administration, self-government in conceptual strategies, methodological activities in social services, respectively. in the service of personal assistance, for states of risk situations during apandemic (not only) in the Czech Republic. KLÍČOVÁ SLOVA sociální služba osobní asistence, poskytovatel, COVID-19, metodická podpora, informační zdroje. KEYWORDS: social service personal assistance, provider, COVID-19, methodological support, information resources. ÚVOD Sociální služby jako nástroj funkční pomoci apodpory jedinců, rodin, mají své nezastupitelné místo vzáchranné sociální síti vČeské republice. Dlouhodobá anáročná péče oklienty svyšší mírou podpory vterénní sociální službě osobní asistence svým charakterem vyžaduje kontinuitu přímé péče. Vřadě případů je pracovník poskytovatele sociální služby jedinou osobou, na kterou se uživatel obrací. Často se jedná oosaměle žijící osoby vnepříznivé sociální situaci bez další pomoci zajišťované nejbližším sociálním okolím (rodina, komunita). Během pandemického období COVID-19 (tzn.na počátku pandemie COVID-19 až do současné doby) poskytovala služba osobní asistence klientům podporu při zajištění zvládání péče osvoji osobu, odomácnost, při ochraně, uplatnění aprosazování základních práv azájmů klientů, při aktivním způsobu života. Cílem bylo zachoOPEN ACCESS IvANA HAvRÁNKOvÁ — ZUZANA TRUHLÁřOvÁ A KOL. 11 vání, stabilizace, rozvoje schopností adovedností klientů azkvalitnění jejich života. Vrámci tohoto období docházelo ksituacím, kdy tato forma sociální služby čelila velkým výzvám vycházejícím zdané pandemické situace, nestandardních podmínek, vládních nařízení avyhlášek. Samotná realizace aposkytování sociální služby osobní asistence (nejen vterénní, ale také vambulantní formě) byla vystavena situacím, kdy došlo komezení, avněkterých případech také kpozastavení poskytované služby (Truhlářová et al, 2021). Situace vedla knutnosti transformace způsobu poskytování služby osobní asistence, kurčitým nejistotám jednak na straně poskytovatelů, ale izaměstnanců služby, uživatelů služby ajejich rodin. Scales (2022) upozorňuje, že vrámci pandemické doby docházelo kvelké fluktuaci zaměstnanců akohrožení kvality služby ajejí dostupnosti. Vněkterých případech bylo velmi těžké zachovat kvalitu sociální služby vrozsahu, který je definovaný vZákoně osociálních službách č.108/2006 Sb. astandardech kvality sociálních služeb (Truhlářová et al., 2021). To se odrazilo zejména voblastech individuálního plánování sociální služby, dále při realizaci volnočasových aaktivizačních technik, při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoci při zajištění chodu domácnosti vpřirozeném prostředí klienta, ale hlavně docházelo také kúplnému omezení či pozastavení základních činností služby osobní asistence, což vedlo kpřímému ohrožení klienta (například ksociální izolaci, ohrožení zajištění základních životních podmínek) či jeho zdravotní asociální dekompenzaci. Osoby se zdravotním postižením byly vystaveny situacím, kdy vzhledem kepidemiologickým podmínkám, vládním nařízením aomezenému výkonu sociální služby osobní asistence, zůstávaly uzavřeny vdomácím prostředí, často odkázané na sebepéči, případně pomoc rodiny či širšího sociálního okolí. Profesionální péče byla upozaděna. Vněkterých případech docházelo kpotencionálnímu či přímému ohrožení života klienta (Jesus, 2021). Vdaném kontextu se jednalo zejména oklienty srůznými zdravotními hendikepy, různého (zejména vyššího) věkového spektra. Nejčastěji byli ohroženi klienti sduševním onemocněním, sdemencí, klienti smentálním postižením (Kliment, Nádvorníková, 2020; Havránková, 2021). Osoby se zdravotním postižením isenioři patří mezi zvláště ohrožené skupiny obyvatel (Kendall, Ehrlich, Chapman et al, 2022). Jsou nejčastějšími klienty služeb osobní asistence avdůsledku krizových situací (vyplývajících zpandemie), mají ztížený přístup nejen ke zdravotní péči, ale ikčerpání sociálních služeb (například zdůvodů horší pohyblivosti nebo komunikačních bariér), je pro ně obtížnější dodržování protiepidemických opatření (například zdůvodu mentálního postižení) ačastější je výskyt komorbidit (Department of Health & Social Care, 2020; Colon-Cabrera, Sharma, Warren at al, 2021). Tato skutečnost kladla velké nároky na flexibilitu azměnu nastavení výkonu sociální služby vpodmínkách, které byly dány vládními nařízeními avyhláškami vdobě pandemie COVID-19 (Kliment, Nádvorníková, 2020). Zaměstnanci osobní asistence vdobě nouzového stavu pracovali vkrizových podmínkách, kdy řešili situace, které byly zapříčiněny nestandardním chováním klientů vdůsledku vnímání pandemické situace (Žolnová, 2018; Truhlářová et al, 2021). Sociální služba osobní asistence reagovala na situace, kdy byla nucena vykonávat praktické činnosti za naprosto jiných podmínek (například testování zaměstnanců služby, manipulace alikvidace zdravotního odpadu, registrace do zdravotních systémů, povinné hlášení do zdravotnických databází atd.). OPEN ACCESS 12 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2022 Dalším problematickým bodem byl proces získávání apředávání informací vdobě pandemie (Kliment, Nádvorníková, 2020). Poskytovatelům služby osobní asistence chyběla metodická podpora (Havránková, 2021). Jako jeden zvelmi důležitých pohledů při vlastní realizaci sociální služby osobní asistence se ukázala zdravotní oblast ajejí význam při poskytování sociální služby (Kendall, Ehrlich, Chapman et al, 2022, Šiška et al, 2021, Šiška & Beadle-Brown, 2021). Lze předpokládat, že vbudoucnu bude docházet kopakovaným výskytům epidemie virových onemocnění, ale také kmožnému dlouhodobému výskytu COVID-19, jeho dalších mutací, což může ovlivňovat poskytování sociálních služeb dlouhodobě. Proto je třeba identifikovat také problémové oblasti vrámci realizace poskytování služby osobní asistence vdobě pandemie, ato jak vkontextu realizovaných opatření, tak nastavení informačních zdrojů aprocesů nejen vzhledem kzaměstnancům služby, ale směrem kcílové skupině (klientům) služby osobní asistence. CÍLE AMETODOLOGIE Cílem výzkumného šetření bylo identifikovat problémové oblasti vrámci realizace poskytování služby osobní asistence při řešení opatření spojených svýskytem COVID-19 zpohledu informační ametodické podpory. Specifickým cílem bylo zjistit, které informační zdroje (státní správa, samospráva, resorty ministerstva, krajské hygienické stanice, Asociace poskytovatelů sociálních služeb atd.— viz tabulka č.1) poskytovatelé služby osobní asistence využívali na začátku pandemie COVID-19, jaké využívali sodstupem času, tj.vdobě ukončování pandemie ajak poskytování těchto informací hodnotili. Dále jsme sledovali nejvíce problémové oblasti spojené smetodickou podporou sociálních služeb. Tyto oblasti nás zajímaly vzhledem kpředpokladu, že vobdobí pandemie sociální služby poskytovaly podporu apomoc vnově vzniklé situaci, se kterou neměly zkušenosti anebyly nastaveny komunikační procesy ametodiky pro její zvládnutí. Vrámci výzkumného šetření byla využita kvantitativní výzkumná strategie, technika dotazníku vlastní konstrukce. Nedílnou součástí bylo zajištění etiky výzkumu. Záměr výzkumného šetření byl projednán aodsouhlasen krealizaci Etickou komisí Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity vČeských Budějovicích, č.j. EK019/2021. Dotazník byl sestaven na základě výsledků předvýzkumu avýsledků analýzy doporučení MPSV vydávaných vobdobí pandemie. První verze dotazníku byla prověřena pilotním šetřením vříjnu 2021. Účastníci byli seznámeni svýzkumem asjeho cíli vtextu průvodního emailu. Respondenti měli možnost zšetření kdykoli odstoupit, byla jim garantována anonymita. Vdotazníkovém šetření nebyly sbírány osobní informace. Třikrát jsme na vyplnění dotazníku upozorňovali oslovené poskytovatele. Vlastní dotazníkové šetření bylo realizováno vobdobí listopad až prosinec 2021. POPIS VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE Dotazník vlastní konstrukce obsahoval 24 otázek, které sledovaly tematické oblasti identifikované zpředchozí analýzy metodických doporučení vydávaných MPSV ČR OPEN ACCESS IvANA HAvRÁNKOvÁ — ZUZANA TRUHLÁřOvÁ A KOL. 13 od začátku pandemie COVID-19 do druhé poloviny roku 2021. Zaměření otázek se soustředilo na objasnění dosavadní zkušenosti poskytovatelů sociálních služeb srealizací služby vdobě krizového či karanténního stavu spojených sprvní adruhou vlnou výskytu COVID-19 adále pak na identifikaci rizikových oblastí, které vyplynuly ve fázi předvýzkumu. Při konstrukci dotazníku byly využity uzavřené otázky smožností vícenásobné volby odpovědi, otázka sjednou nucenou volbou, dále byly vdotazníku využity otevřené otázky. Data zdotazníků byla analyzována pomocí prostředků popisné statistiky atematické analýzy volných odpovědí. Vrámci sledovaných oblastí byl vždy posuzován stav na počátku pandemie aaktuální stav vdobě vyplňování dotazníku. Výsledný dotazník byl následně pilotně ověřen uvybraných poskytovatelů sociálních služeb ateprve poté byl distribuován poskytovatelům sociálních služeb. Při oslovování služeb byly využity kontakty zRegistru poskytovatelů sociálních služeb MPSV ČR. RESPONDENTI VÝZKUMU Dotazník byl distribuován pomocí emailu do jednotlivých služeb prostřednictvím zástupců poskytovatelů služby osobní asistence. Celkem bylo osloveno 204 služeb osobní asistence registrovaných vČR. Do výzkumu se zapojilo 51 poskytovatelů, což je 25 % ze všech poskytovatelů. Sběr dat probíhal vobdobí od listopadu 2021 do ledna 2022. Dotazníkové šetření bylo anonymní aprobíhalo prostřednictvím programu LimeSurvey. Data zdotazníků byla analyzována pomocí prostředků popisné statistiky. Respondenti dotazníkového šetření byli zástupci poskytovatele na pozici vedoucí/ho sociální služby astatutárních zástupců poskytovatele (viz graf č.1). Graf 1.Respondenti dle pracovních pozic v OA (zdroj: vlastní) Podle kategorie pracovních pozic ve službě osobní asistence se výzkumného šetření účastnili převážně respondenti na manažerských avedoucích pracovních pozicích (ředitel/zástupce 47,1 %, vedoucí/zástupce 45,1 %). Další pracovní pozice je uvedena vkategorii jiné (jednalo se osociální pracovníky, kteří se podíleli na realizaci sociální služby vdobě pandemie). Zdotazníkového šetření vyplývá, že poskytovatelé zajištovali asistenci apéči pro širší cílovou skupinu klientů. Zhlediska zastoupení typologie klientů, kterým byla Ředitel/zástupce počet poskytovatelů Mentální postižení Tělesné postižení Zrakové postižení Sluchové postižení Kombinované postižení Problematická komunikace Psychiatrické onemocnění Rodiny s dětmi Kojenci Předškolní děti Mladší školní věk Starší školní věk Dorost Dospělí Senioři % zastoupení Vedoucí/zástupce Respondenti v % zastoupení v pracovní pozici Typologie klientů a jejich zastoupení vrámci realizace sociální služby osobní asistence dle poskytovatelů OA podle krajů a rozložení cílové skupiny (počet poskytovatelů a % zastoupení cílové skupiny) Jiné 0,0 0 20 40 60 80 100 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 OPEN ACCESS 14 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2022 služba vdobě pandemie poskytována, byly nejvýraznější skupinou osoby stělesným postižením (64,7 %), dále osoby smentálním postižením (47,1 %), osoby skombinovaným postižením (43,1 %), osoby spsychiatrickým onemocněním (23,5 %). Pod hranicí 20 % je zastoupena cílová skupina osob se smyslovým postižením (zrakové, sluchové) askupina osob raného věku (11,8 %). Jednotliví poskytovatelé osobní asistence uváděli více typů klientských skupin, na které se zaměřovali vdobě pandemie. Graf 2.Poskytovatelé osobní asistence a zastoupení podle cílové skupiny klientů (zdroj: vlastní) VÝSLEDKY VÝZKUMU Výsledky dotazníkového šetření jsou vnásledujícím textu prezentovány se zaměřením na službu osobní asistence avybrané oblasti poskytování této služby vztahující se kdefinovaným cílům: — Zjistit, jaké informační zdroje poskytovatelé služby osobní asistence využívali ajak hodnotili míru významu jejich využívání vdobě na začátku ana konci pandemie. — Identifikovat problémové oblasti vrámci realizace poskytování služby osobní asistence při řešení opatření spojených svýskytem COVID-19 zpohledu informační ametodické podpory. Voblasti přenosu informací do sociální služby osobní asistence vdobě pandemie jsme zjišťovali, jaké informační zdroje poskytovatelé využívali ajak hodnotili míru významu jejich využívání vdobě na začátku ana konci pandemie (listopad, prosinec 2021). Dále pak byly zjišťovány konkrétní problematické oblasti při práci sinformacemi aspolupráce, ato zpohledu vnímání situace pandemie poskytovateli služeb vprvní vlně pandemie azměny, které vnímají vporovnání saktuální situací vdobě sběru dat. Ředitel/zástupce počet poskytovatelů Mentální postižení Tělesné postižení Zrakové postižení Sluchové postižení Kombinované postižení Problematická komunikace Psychiatrické onemocnění Rodiny s dětmi Kojenci Předškolní děti Mladší školní věk Starší školní věk Dorost Dospělí Senioři % zastoupení Vedoucí/zástupce Respondenti v % zastoupení v pracovní pozici Typologie klientů a jejich zastoupení vrámci realizace sociální služby osobní asistence dle poskytovatelů OA podle krajů a rozložení cílové skupiny (počet poskytovatelů a % zastoupení cílové skupiny) Jiné 0,0 0 20 40 60 80 100 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 OPEN ACCESS IvANA HAvRÁNKOvÁ — ZUZANA TRUHLÁřOvÁ A KOL. 15 Zdroj vosobní asistenci Počátek Aktuálně Změna počet %počet %počet % Úřad vlády ČR 9 17,6 8 15,7 –1 –11,1 Ministerstvo práce asociálních věcí ČR 34 66,7 24 47,1 –10 –29,4 Ministerstvo zdravotnictví ČR 28 54,9 19 37,3 –9 –32,1 Krajský úřad 33 64,7 22 43,1 –11 –33,3 Obecní/městský úřad 10 19,6 2 3,9 –8 –80,0 Krajská hygienická stanice 23 45,1 17 33,3 –6 –26,1 Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR 26 51,0 27 52,9 1 3,8 Jiné sociální služby 11 21,6 9 17,6 –2 –18,2 Odborné zdroje— např.knihy, články (vč.odborných internetových zdrojů) 17 33,3 15 29,4 –2 –11,8 Média 25 49,0 21 41,2 –4 –16,0 Poskytovatel (ředitelství) 2 3,9 1 2,0 –1 –50,0 Konkrétní odborník 1 2,0 1 2,0 0 0,0 Ministerstvo průmyslu aobchodu ČR 1 2,0 0 0,0 –1 –100,0 Zdravotní pojišťovny 1 2,0 0 0,0 –1 –100,0 Tabulka 1.Využívané informační zdroje vdobě pandemie poskytovateli sociální služby osobní asistence (zdroj: vlastní) Zdotazníkové šetření vyplynulo, že poskytovatelé nejvíce čerpali informace na začátku ivprůběhu pandemie zinformačních zdrojů institucí sociální správy (MPSV ČR, krajský úřad) aresortu zdravotnictví (MZ ČR, krajská hygienická stanice). Zvýzkumu vyplynulo, že došlo ke změně vhodnocení využívání těchto informačních zdrojů, kdy byl identifikovaný pokles vdobě sběru dat oproti využívání informačních zdrojů na počátku pandemie. Intenzita využívání jednotlivých (nejvíce využívaných) zdrojů poklesla. Jako nejméně využívaní nositelé informací byli poskytovateli identifikovány obecní/městské úřady. Obecní/městské úřady, ač by se mohlo zdát, že jsou kposkytovatelům sociálních služeb vterénu avpraxi „nejblíže“, nebyly plošně nejvíce využívaným zdrojem, který by poskytl metodickou podporu či informace vdobě pandemie relevantní pro poskytovatele služby osobní asistence vdobě pandemie COVID-19. Zastoupení zdroje obecního/městského úřadu se na počátku pandemie pohybovalo pod hranicí 20 %. Dochází kpoklesu vyjádření míry využívání informačních zdrojů vporovnání sdobou ukončování pandemie (viz tabulka č.1). Vzhledem ke skutečnosti, že obecní aměstské úřady poskytují finanční dotace nebo jsou zřizovateli sociálních služeb, se od nich očekává, že budou jedni zhlavních aktérů pro poskytování apředávání informací. Ipřes skutečnost, že vaktuální situaci vdobě sběru dat, byly sociální služby povinny vnávaznosti na její realizaci reagovat na nařízení Vlády ČR apříslušných resortů (MPSV ČR, MZ ČR, hygienické stanice) např.testování COVID-19, vakcinaci, onemocnění klientů, onemocnění zaměstnanců, poskytovatelé osobní asistence OPEN ACCESS 16 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2022 vyjadřovali pokles vnímání identifikované míry využívání informačních zdrojů poskytovaných zdravotnickými subjekty (MZ ČR, hygienické stanice) oproti stavu na počátku pandemie. Lze také podotknout, že zdravotní pojišťovny aresort ministerstva průmyslu, nebyly vdobě pandemie (na počátku, ani aktuálně) vyhledávaným zdrojem informací pro poskytovatele osobní asistence (viz tabulka č.1.). Celkově zvyjádření poskytovatelů služby osobní asistence vyplynulo, že došlo ke změně míry využívání informačních zdrojů ve srovnání se situací na počátku pandemie avdobě jejího ukončování. Vporovnání sdobou na začátku pandemie dochází kpoklesu míry využívání informačních zdrojů (MPSV ČR, MZ ČR, krajské úřady, krajská hygienická stanice, obecní aměstské úřady) uposkytovatelů sociální služby osobní asistence. Jako jediný stabilně vnímaný informační zdroj, ato imetodické podpory, byla vnímána Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Tato skutečnost byla identifikována vrámci volných odpovědí respondentů. To může být způsobeno itím, že se tento subjekt kontinuálně zaměřuje na zastupování sociálních služeb ana poskytování metodické podpory apomoci poskytovatelům sociální služby osobní asistence adalších sociálních služeb. Problematické oblasti Počátek Aktuálně Změna počet %počet %počet % Příliš časté změny 43 84,3 24 47,1 –19 –44,2 Nepřehlednost informací 42 82,4 35 68,6 –7 –16,7 Informace nebyly ucelené najednom místě 33 64,7 18 35,3 –15 –45,5 Nedostatek informací celkem/ nedostatečná metodická podpora 39 76,5 27 52,9 –12 –30,8 nedostatek informací ze zdravotní/hygienické oblasti 21 41,2 12 23,5 –9 –42,9 nedostatek informací zprávní oblasti 23 45,1 17 33,3 –6 –26,1 nedostatek informací, jak pracovat sklienty vdobě pandemie 24 47,1 11 21,6 –13 –54,2 nedostatek informací, jak pracovat se zaměstnanci vsoc. službách 21 41,2 11 21,6 –10 –47,6 nedostatek informací, jak pracovat sdalšími osobami 14 27,5 10 19,6 –4 –28,6 Příliš obecná metodická podpora 22 43,1 14 27,5 –8 –36,4 Metodická podpora vydávána příliš pozdě 22 43,1 12 23,5 –10 –45,5 Nedostatečná možnost odborných konzultací 16 31,4 12 23,5 –4 –25,0 Tabulka 2. Nejvíce problematické oblasti při informovanosti, metodické podpoře (zdroj: vlastní) OPEN ACCESS IvANA HAvRÁNKOvÁ — ZUZANA TRUHLÁřOvÁ A KOL. 17 Za problémové anejvíce problematické oblasti vrámci využívání avyhledávání informačních zdrojů zpohledu zjišťování aktuálních informací aposkytování metodické podpory uvedli poskytovatelé osobní asistence nepřehlednost informací, ato nejen na počátku pandemie, ale ivsoučasné době. Za výrazný nedostatek považují poskytovatelé služby osobní asistence příliš časté změny, dále celkový nedostatek informací ametodické podpory. Vrámci metodické podpory byly identifikovány nedostatky (na počátku pandemie iaktuální stav) voblasti zdravotní, právní, při práci sklienty služby, při práci se zaměstnanci vsociálních službách. Vhodnocení poskytovatelů služby osobní asistence dochází ke zlepšení těchto problémových metodických okruhů. Jako výjimku však prezentují minimální změnu— posun vdostatku informací vprávní oblasti. Poskytovatelé konstatovali, že vpraxi docházelo krůznorodosti čerpání informačních zdrojů využitelných pro praxi sociální služby osobní asistence vdobě pandemie. Množství poskytovaných informací vnímali jako nedostatečné aneucelené, postrádali informace uplatnitelné při práci sklienty vdobě pandemie, tj.nejčastěji informace zoblasti zdravotnictví apráva. Zanalýzy volných odpovědí byla identifikovaná konkrétní specifika problémových oblastí asituací vázaných kmetodické podpoře. Jako významný nositel problému byl shledán faktor časovosti „metodiky jsou vydávány příliš pozdě, příliš obecná metodická podpora, nedostatek možností pro odborné konzultace“ apříliš obecně formulované anespecificky zaměřené metodické postupy. „Informace zrůzných zdrojů si odporovaly, metodika se nevěnovala terénním službám „bludný kruh“— instituce při žádosti oinformace odkazují dokola na jiné instituce, další vlny méně náročné— již zkušenost zpředchozích vln, dobrá spolupráce sKHS, sKÚ, sMÚ, nařízení neslučitelná spraxí, neschopnost institucí odpovídat na dotazy, nesystematičnost vydávaných nařízení, významná úloha APSS, požadavek na existenci stručných metodických materiálů, osvědčila se komunikace sjinými podobnými službami“. Dále respondenti ze své praxe vrámci volných odpovědí vdotazníkovém šetření navrhli možnosti, které vnímají jako přínos pro poskytování sociální služby osobní asistence vdobě další pandemie aposkytování systému informační ametodické podpory: „metodická podpora (specifická, přehledná, ideálně vše na jednom místě, srozumitelná smožností konzultací), dostatek času na přijetí opatření, eliminace personálního nedostatku, dostatek financí, požadavek na systémovost (nevytvářet chaos— vládní nařízení, nekoncepčnost, příliš časté změny)“. DISKUSE Cílem naší studie bylo identifikovat problémové oblasti vrámci realizace poskytování služby osobní asistence při řešení opatření spojených svýskytem COVID-19 zpohledu informační ametodické podpory. Vrámci výzkumného šetření jsme zjistili, že zpohledu poskytovatelů se ukázaly jako nejproblematičtější oblasti— příliš časté změny vinformacích, dále celkový nedostatek informací ametodické podpory, nepřehlednost informací. Velmi obdobné kategorie problémových oblastí identifikovali voblasti poskytování sociální péče ve svých studiích také Jesus akol. (2021). Von Granitz et al. (2017) tyto problematické oblasti poskytování sociální péče vymezil již před OPEN ACCESS