Sto let výuky egyptologie v češtině

1 Tato práce vznikla vrámci programu Univerzity Karlovy Progres Q 11 snázvem Komplexita aresilience. Staroegyptská civilizace vmultidisciplinární amultikulturní perspektivě aza podpory projektu Kreativita aadaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy vpropojeném světě, reg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, financovaného zEvropského fondu pro regionální rozvoj. Za cenné podněty apostřehy vděčím oběma anonymním recenzentům. VýROČí PES XXII/2019 5 Sto let výuky egyptologie včeštině1 Acentury of teaching Egyptology in Czech Ladislav Bareš AbstrAkt Vroce 1919 začal František Lexa, vté době gymnaziální profesor matematiky, fyziky afilozofické propedeutiky, přednášet egyptologii na české filozofické fakultě Karlovy univerzity. Otři roky později se na téže fakultě stal mimořádným profesorem. Jako jediný egyptolog vrámci celé fakulty (teprve vroce 1930 začal jeho bývalý žák Jaroslav Černý na téže fakultě přednášet jako soukromý docent) vedl přednášky ovelké tematické šíři. Vpolovině 30. let jako jediný vcelé Evropě vyučoval démotštinu. Po vypuknutí 2. světové války byly české vysoké školy uzavřeny nacisty aFrantišek Lexa odešel do penze, ale hned po konci války se opět vrátil na fakultu. Na krátkou dobu se kněmu opět připojil iJaroslav Černý, ten však vroce 1946 odešel přednášet do Anglie. Jejich žák Zbyněk Žába egyptologii absolvoval vroce 1949 aposléze se stal Lexovým nástupcem jako profesor egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (od roku 1959). Za komunistického režimu byl počet studentů přísně omezen – mezi lety 1960 a1990 tak tento obor úspěšně vystudovalo pouze pět absolventů (mezi nimi Miroslav Verner aJaromír Málek). Po smrti Zbyňka Žáby vroce 1971 byl obor vdůsledku zostřené politické situace navíc téměř zrušen. Od roku 1989 se egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přednáší pravidelně apočet studentů značně vzrostl. Na výuce se rovněž podílí mnohem větší počet odborníků, ato včetně hostujících profesorů ze zahraničí. klíčová slovA František Lexa – Jaroslav Černý – Zbyněk Žába – výuka egyptologie – Československý/Český egyptologický ústav AbstrAct In April 1919, František Lexa, at that time agrammar school teacher of mathematics, physics and philosophy, started to lecture on Egyptology at the Czech Faculty of Arts of Charles University. Only three years later, he became Associate Professor of Egyptology at the faculty. As the only Egyptologist at the faculty (it was not until 1930 that his former pupil, Jaroslav Černý, started to read some lectures alongside him as aprivate senior lecturer), Lexa addressed abroad range of themes during his lectures. For several years in the mid-1930s, he was the only professor of Egyptology in Europe who taught Demotic studies. After the outbreak of World War II, when the Czech universities were closed by the Nazi regime, Lexa retired, to be reactivated immediately after the war’send. Jaroslav Černý joined him again for awhile until he left for England in 1946. Their pupil, Zbyněk Žába (who graduated in Egyptology in 1949), followed Lexa as Professor of Egyptology at the Faculty of Arts of Charles University since 1959. The number of students was strictly limited during the Communist regime – only five of them (Miroslav Verner and Jaromír Málek among them) graduated between 1960 and 1990. Following Zbyněk Žába’sdeath in 1971, moreover, the study of Egyptology itself was almost cancelled at the faculty due to the tightening political situation. Since 1989, Egyptology is regularly taught at the Faculty of Arts, and the number of students has increased rapidly. At the same time, the lectures are read by amuch greater number of specialists, including visiting professors from abroad. keywords František Lexa – Jaroslav Černý – Zbyněk Žába – lecturing Egyptology – Czechoslovak/Czech Institute of Egyptology 6 PES XXII/2019 STO LET VýUKy 2 KLexovu životopisu viz Žába (1960a a1960b); Bareš (1989, 2007 a2014); viz také Krumphanzlová (1999a) aBierbrier (2012: 329–330). 3 KeGrünertovi viz Bečka (1999a). 4 KReichovi viz Oerter (2006) aOerter (2010: 96–104, 105–111); Gertzen – Oerter (2017); viz také Bierbrier (2012: 458). 5 Ke Kminkovi-Szedlovi viz Hostovská (1998). Viz také Dvořák (1899); Vachala (1986); Bareš (1999) aBierbrier (2012: 298–299). Vletošním roce si připomínáme 100. výročí zahájení výuky egyptologie v češtině, tedy události, k níž došlo vdubnu roku 1919. Rozvoj egyptologie jako vědní disciplíny, ato včetně jejího vyučování, byl na našem území po dlouhá desetiletí spjat se jménem Františka Lexy,2 od roku 1919 soukromého docenta apoté mimořádného (od roku 1922) aod roku 1927 řádného profesora egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dále jen FF UK). Ten se ještě na samém sklonku svého života, vroce 1958, stal prvním ředitelem tehdy nově založeného Československého (dnes Českého) egyptologického ústavu. Františka Lexu právem považujeme za zakladatele české egyptologie, nebyl ale prvním, kdo vnašich zemích tento obor přednášel. Jeho předchůdci však působili na německé filozofické fakultě pražské univerzity (Oerter – Bareš 2013: 65–71). Již vakademickém roce 1882/1883 tam profesor semitské filologie Max Grünert (1849–1929)3 pokusně nabídl Úvod do gramatiky hieroglyfů, nevíme ale, zda se tato přednáška vůbec uskutečnila (Oerter 2003a a2010: 42–44). Vroce 1913 se na německé filozofické fakultě habilitoval apřednášky zahájil absolvent vídeňské univerzity Nathaniel Reich (1876–1943),4 Lexův jen oněkolik týdnů mladší vrstevník. Vseznamu přednášek této fakulty pro akademický rok 1914/1915 se pak tento obor poprvé objevuje pod samostatným označením Ägyptologie, tedy egyptologie. Vnější okolnosti, zřejmě především rozpad Rakousko- -Uherska a vznik samostatné Československé republiky, pak vedly ktomu, že Reich své působení vPraze ukončil ve stejném roce, kdy Lexa začal přednášet, tedy vroce 1919. František Lexa vlastně ani nebyl prvním egyptologem českého původu – tím byl Jan (později Giovanni) Kminek-Szedlo (1828–1896),5 který se hrou osudu stal jedním ze zakladatelů italské egyptologie, anebyl ani prvním, kdo na české filozofické fakultě pražské univerzity hodlal přednášet o tématech týkajících se starověkého Egypta. Toto prvenství kupodivu zřejmě patří Miroslavu Tyršovi (1832–1884), který je dnes znám spíše jako jeden za zakladatelů Sokola. Dlouhodobě se však věnoval istudiu dějin umění (včetně starověkého); těsně před svou tragickou smrtí se habilitoval apak se stal imimořádným profesorem pro tento obor aestetiku na české filozofické Obr. 1 František Lexa (vlevo) jako středoškolský profesor na výletě sžáky (soukromý archiv rodiny Lexovy, 1908–1910) / Fig. 1 František Lexa (left) as agrammar school teacher with his students (private archive of the Lexa family, 1908–1910) STO LET VýUKy PES XXII/2019 7 6 KPráškovi viz Hruška – Bečka (1999). Kniha Dějiny národů východních od Práška (1906a a1906b) však byly jedním ze zásadních podnětů (obr. 2), které kegyptologii přivedly světově možná nejproslulejšího českého vědce vtomto oboru, Jaroslava Černého (Růžová 2010: 18–21). 7 KHazukovi viz Bečka (1999b); Dospěl (2003). 8 Krodinnému zázemí Lexy viz Jůnová Macková (2018). 9 Masarykův ústav aArchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, kart. 1, inv. č. 10. 10 KErmanovi viz Bierbrier (2012: 180–181) aGertzen (2015). 11 KDvořákovi viz Šíma (1999). Monografii, která shrne zásadní zakladatelský význam Rudolfa Dvořáka pro široké spektrum orientálních oborů unás, vsoučasné době připravuje kolektiv autorů (především zFF UK vPraze) pod vedením Olgy Lomové. fakultě. Z jeho podnětu zakoupila pražská univerzitní knihovna první větší soubor egyptologické literatury (Bečka 1989). Egyptu se vrámci svých přednášek odějinách starověku astarověkého Orientu hodlal věnovat iJustin V. Prášek (1853–1924),6 mimo jiné autor prvních v češtině vzniklých dějin starověkého Egypta (Prášek 1906a, 1906b a1914). Jeho opakovaná snaha ohabilitaci na české filozofické fakultě (vletech 1884, 1885 a1899) však byla neúspěšná (Navrátilová 2003: 98). Podle ojedinělé zmínky nabízel už vroce 1908 kurz koptštiny, tedy poslední vývojové fáze staroegyptského jazyka, také Václav Hazuka (1875–1947),7 soukromý docent pro Starý zákon asemitské jazyky teologické fakulty tehdejší české Karlo-Ferdinandovy univerzity (Oerter 1988: 77; Oerter 2010: 14, pozn. 1). Lexova cesta kroli zakladatele české egyptologie nebyla nijak jednoduchá apřímá. Vmnohém odpovídala osudům některých jeho kolegů, kteří po vzniku Československa zakládali nebo rozvíjeli různé orientalistické obory. Zprvu tak činili ve svém volném čase vedle výuky na gymnáziích ateprve později se habilitovali jako soukromí docenti apostupně se stávali profesory na Univerzitě Karlově. František Lexa se narodil 5. dubna 1876 vPardubicích jako jedno zmnoha dětí zavedeného advokáta JUDr. Vilibalda Lexy, ale ještě zajeho dětství se rodina přestěhovala do Prahy.8 Po maturitě na gymnáziu vŽitné ulici se přihlásil ke studiu na české filozofické fakultě, kde se tehdy – před vznikem samostatných fakult matematicko-fyzikální apřírodovědné – studovaly ipřírodovědné obory, apřipravoval se na povolání středoškolského profesora matematiky afyziky. Jakkoli byly jeho zájmy velmi široké – mimo jiné po čtyři semestry navštěvoval ifilozofický seminář profesora Tomáše G.Masaryka –, nic vté době nenasvědčovalo tomu, že se nakonec většinu svého života bude věnovat egyptologii. Ještě vroce 1902 získal na této fakultě doktorát zfilozofie (stitulem PhDr.) za práci Ozjevech magnetoaelektrostrikce po stránce theoretické iexperimentální– podivuhodným řízením osudu byl jedním ze zkoušejících profesor Vincenc (Čeněk) Strouhal (Strouhal 2012), dědeček jednoho zprvních pracovníků Československého egyptologického ústavu adlouholetého účastníka archeologických výzkumů vEgyptě, významného antropologa Evžena Strouhala (Bareš 2017; Navrátilová 2018b). Ve stejném roce si Lexa rozšířil pedagogickou aprobaci iofilozofickou propedeutiku.9 Lexa vté době působil jako profesor matematiky afyziky na gymnáziu vHradci Králové (Lexová 1976) aprávě tam dospěl krozhodnutí habilitovat se jako soukromý docent psychologie na české filozofické fakultě (obr. 1). Obr. 2 Titulní strana Dějin starověkých národů východních odJustina V. Práška (1906a) / Fig. 2 Title page of Dějiny starověkých národů východních (History of the ancient nations of the East, inCzech) by Justin V. Prášek (1906a) Za téma své habilitační práce si vybral psychologii písma, arozhodl se proto prostudovat co nejvíce dostupných písemných systémů. Jako první si zvolil egyptské hieroglyfy, ato na základě stručné učebnice jednoho z předních egyptologů té doby, berlínského profesora Adolfa Ermana (1854–1937) (Erman 1902).10 Vletech 1905 a1906 pak postupně ve výročních zprávách královéhradeckého gymnázia uveřejnil svoje překlady staroegyptských textů (obr. 3) obsažených vErmanově učebnici (Lexa 1905 a1906). Jeho překlady vzbudily zájem profesora orientální filologie na české filozofické fakultě Rudolfa Dvořáka (1860–1920),11 neboť se sám ovznik avývoj písma zajímal (Dvořák 1884–1885). Díky Dvořákovu vlivu byl Lexa přeložen na malostranské 8 PES XXII/2019 STO LET VýUKy 12 KSpiegelbergovi viz Bierbrier (2012: 521–522). 13 Dne 27. února 1919 schválila Lexovu žádost ohabilitaci zegyptologie profesorská komise ve složení: profesor Rudolf Dvořák, profesor Josef Zubatý aprofesor František Krejčí. Po kolokviu konaném 27. března 1919 vydalo tehdejší Ministerstvo školství anárodní osvěty dne 18.dubna 1919 výnos opřipuštění soukromého docenta egyptologie na filozofické fakultě, viz Masarykův ústav aArchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, kart. 1, inv. č. 1. 14 Pro zápisový list Jaroslava Černého viz str. 2 obálky tohoto čísla. 15 Seznam Lexových prvních posluchačů (letní semestr 1919 až letní semestr 1920) je dnes uložen vMasarykově ústavu aArchivu AV ČR. Osobní fond František Lexa, kart. 33, inv. č. 676. Úplný seznam všech posluchačů egyptologie od r. 1919 až po současnost nyní připravují Lucie Vendelová Jirásková aAlexandra Pastoreková. 16 JUDr. Oldřich Eliáš (1895–1941) byl významný český hermetik akabalista. Viz http://www.luzs.cz/oldrich-elias-1895-1941.html. Přístupné 18.března 2019. 17 Za tuto informaci vděčím jednomu zanonymních recenzentů. 18 Kdlouhé apestré životní dráze Jaroslava Černého, od úředníka Živnostenské banky vPraze po profesora egyptologie na univerzitách vLondýně apozději Oxfordu, viz Růžová (2010); Navrátilová (2012a, 2017 a2018a), viz také Bierbrier (2012: 110–112). Nový obsáhlý životopis Jaroslava Černého vsoučasné době připravuje Hana Navrátilová (University of Reading). 19 Lexa tuto práci ocenil vrecenzi publikované včasopise Naše věda (viz Lexa 1919–1920). 20 Podle osobního sdělení Miroslava Vernera spálil Šimandl svou již dokončenou diplomovou práci na téma vína avinařství ve starém Egyptě těsně před její obhajobou, astudium egyptologie tak nikdy nezavršil. větší míře zabývat démotštinou, předposlední vývojovou fází staré egyptštiny, ataké chystat svou budoucí habilitační práci. Ipo návratu ze studií vNěmecku působil Lexa jako středoškolský profesor, aegyptologii se proto mohl věnovat jen ve svém volném čase (Jůnová Macková 2018: 41–44). Teprve vroce 1914 tak předložil svůj habilitační spis Opoměru ducha, duše atěla uEgypťanů staré říše (obr. 4). Nakonec vyšel tiskem až odalší tři roky později (Lexa 1918a a1918b) aLexa na jeho základě získal v dubnu 1919 povolení vyučovat jako soukromý docent egyptologie na české filozofické fakultě pražské univerzity.13 Přednášet začal Lexa vletním semestru akademického roku 1918/1919, fakticky ale až vdubnu, ato tři hodiny egyptského jazyka advě hodiny koptštiny (Oerter – Bareš 2013: 72–74). Podle dochovaného seznamu navštěvovalo vletním semestru 1919 jeho přednášky celkem osm posluchačů (O. Formáčková, Emanuel Šimandl, Kamil Jedlička, Josef Vondráček, Emil Dvořák, Eliška Šolcová, Jaroslav Černý,14 Miloslav Beránek, jméno Ladislav Hoch je přeškrtnuto).15 Vzimním semestru 1919/1920, kdy Lexa přednášel navíc ještě dvě hodiny egyptskou náboženskou literaturu, to byli JUDr. Ladislav Hoch, JUDr. Oldřich Eliáš,16 Eliška Šolcová, Bohuslav Bláha, Jaroslav Černý, Miloslav Beránek aJUDr.Rudolf Nymburský avletním semestru 1920 (kdy Lexa přednášel opět jen po dvou hodinách egyptský jazyk akoptštinu) JUDr. Ladislav Hoch, JUDr.Oldřich Eliáš, Bohuslav Bláha, Jaroslav Černý, Emanuel Šimandl aJUDr. Rudolf Nymburský. Zvelké části to byli lidé, kteří přednášky zegyptologie navštěvovali jen jako doplňkový obor nebo pouze ze zájmu (skupina astrologů zprávnické fakulty, lidé kolem časopisu Oasa), aaž na výjimky se tomuto oboru vdalších letech už nevěnovali.17 Z Lexových prvních posluchačů je nepochybně nejvýznamnější Jaroslav Černý (1898–1970), později jeden znejproslulejších světových egyptologů své doby. SLexou se seznámil zřejmě již vroce 1917 (Růžová 2010: 18–19), dlouho na FF UK působil po jeho boku ake svému učiteli se celý život hlásil.18 Připomenutí si zaslouží iMiloslav Beránek (1888–1937), neboť jako akademický malíř napsal pojednání operspektivě ve staroegyptském umění (Beránek 1920),19 ataké Emanuel Šimandl (1899–1972), později jeden znejvýznačnějších představitelů české astrologie.20 Obr. 3 Titulní strana Výroční zprávy C. k. vyššího gymnasia vHradci Králové za školní rok 1904–1905 sprvními Lexovými překlady zestaré egyptštiny (Lexa 1905) / Fig. 3 Title page of the yearbook ofthe Hradec Králové grammar school with the first translations from ancient Egyptian published by Lexa (Lexa 1905) gymnázium v Praze a získal i státní stipendium. To mu umožnilo studovat egyptologii vBerlíně uAdolfa Ermana (dva semestry vakademickém roce 1907/1908) avtehdy německém Štrasburku uWilhelma Spiegelberga (1870–1930) (zimní semestr vakademickém roce 1908/1909) (Oerter 1986; Oerter 2010: 6–13; Jůnová Macková 2018: 42).12 Právě ve Štrasburku se začal ve STO LET VýUKy PES XXII/2019 9 21 KOrt-Geuthnerovi (1900–1941) viz Oerter (1984 a2000) aOerter (2010: 1–5); také Bierbrier (2012: 410). 22 Démotická gramatika magického papyru londýnského aleidenského, tiskem vydáno jako Ort-Geuthner (1936). 23 Jaroslav Černý získal titul PhDr. již vroce 1922. Rigorózní zkoušku skládal ještě uprofesora Bedřicha Hrozného, protože Lexa jako soukromý docent nemohl komisi předsedat. Viz také Růžová (2010: 21–22). 24 KMalininovi viz Bierbrier (2012: 352). 25 Výnosem Ministerstva školství anárodní osvěty ze dne 28. února 1922, ato splatností od 1. dubna 1922, Masarykův ústav aArchiv AVČR. Osobní fond František Lexa, kart. 1, inv. č. 1. 26 Lexa měl ovšem vrámci svého působení na gymnáziu značné úlevy; viz Jůnová Macková (2018: 42). 27 KLesnému viz Filipský (1999). 28 KRůžičkovi viz Gombár (1999b). 29 KTauerovi viz Bečka (1999c). 30 Egyptologický seminář byl vté době, před dokončením nové budovy FF UK, umístěn ve Veleslavínově ul.č.4. Ke vzniku aprvním letům činnosti semináře viz Růžová (1995). 31 Vroce 1948 Lexa shrnul činnost egyptologického semináře vúvodním proslovu při zahájení výstavy egyptského ornamentu podle práce Pavly Fořtové-Šámalové (viz Fořtová-Šámalová 1948), Masarykův ústav aArchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, kart. 21, inv. č. 514. Viz také rukopis rozhlasové přednášky z27. června 1939 „Jak se unás vČechách pracuje vEgyptologii“, Masarykův ústav aArchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, kart. 20, inv. č. 472. 32 Kživotu adílu Matiegkové viz zejména Havlůjová (2005, 2009 a2012); také Bierbrier (2012: 362); Růžová (1996: 101–102). 33 Článek „Nová bádání okamenné době egyptské“ uveřejnila včasopise Pravěk vKojetíně již vroce 1912 (viz Matiegková 1912). 34 KZámostné viz Růžová (1996: 98–99); také Bierbrier (2012: 330). Mezi prvními Lexovými posluchači se neobjevuje jméno Jiřího Orta (později Ort-Geuthnera), neboť vté době byl zřejmě – přinejmenším formálně – ještě zapsán pod jménem Georg Ort jako posluchač egyptologie na německé filozofické fakultě pražské univerzity uNathaniela Reicha apo sňatku své ovdovělé matky smajitelem významného pařížského orientalistického nakladatelství pobýval do roku 1921 ve Francii.21 Až do roku 1923, kdy se definitivně vrátil do Paříže, Ort-Geuthner navštěvoval Lexovy přednášky aipoté vPraze opakovaně pobýval. Po dokončení své disertace22 pak na konci roku 1925 jako první posluchač uLexy skládal rigorózní zkoušku z egyptologie (Oerter 1984: 91–92; Oerter 2010: 4).23 Lexovým žákem vté době byl isyn ruských emigrantů Michail Malinin (1900–1977), pod jménem Michel Malinine pozdější významný francouzský egyptolog.24 Vroce 1922 byl Lexa jmenován mimořádným profesorem egyptologie na FF UK,25 amohl se tedy cele věnovat svému oboru ajeho výuce,26 inadále ale působil vSemináři pro klínopisné bádání adějiny starého Orien tu, vedeném prof. Bedřichem Hrozným; ten ostatně vletech1921–1926 přednášel základní kurs dějin starého Egypta (Vavroušek 2009: 65–66). Za zmínku stojí, že ve stejné době se na této fakultě etablovalo více později významných představitelů české orientalistiky, jako například Vincenc Lesný (1882–1953),27 od roku 1924 první mimořádný profesor indologie na FF UK, Rudolf Růžička (1878–1957),28 od roku 1923 řádný profesor semitské filologie, nebo Felix Tauer (1893–1981),29 předovýchodní filolog ahistorik; habilitoval se vroce 1925. Významnou změnou vpostavení Františka Lexy, respektive oboru egyptologie, jehož byl tehdy v rámci FFUK jediným představitelem, byl vznik samostatného semináře pro egyptologii vroce 1925 (obr. 5).30 Vrámci tohoto semináře Lexa vnásledujících letech, až do uzavření českých vysokých škol nacisty vroce 1939, kolem sebe soustředil mnoho zájemců různého profesního zaměření, kteří se ve větší nebo menší míře sami aktivně zapojovali do egyptologického bádání.31 Do této skupiny patřila dcera významného českého antropologa Ludmila Obr. 4 Titulní strana Lexovy habilitační práce (Lexa 1918b) / Fig. 4 Title page of the dissertation presented by Lexa (Lexa 1918b) Matiegková (1889–1960),32 ta se egyptologii věnovala již dlouho předtím,33 nebo Lexovy vlastní dcery Irena, provdaná Zámostná (1908–1999),34 autorka dodnes oceňované studie ostaroegyptském tanci (Lexová 1930, 1935 a2000; Lexová-Zámostná 1937), aMilada (1904–1994), ta knihu své sestry doplnila ilustracemi podle staroegyptských vzorů. Na činnosti egyptologického semináře 10 PES XXII/2019 STO LET VýUKy 35 KFořtové-Šámalové viz Růžová (1996: 97–98); také Bierbrier (2012: 196). 36 Viz blahopřání Pocheho kLexovým 75. narozeninám, Masarykův ústav aArchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, inv. č. 352. 37 Vlastním jménem František Feigel. Viz také Gel (1956). 38 Viz pozn. 31. 39 Viz blahopřání Černého kLexovým 80. narozeninám, Masarykův ústav aarchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, inv. č. 358. KČernému viz Prosecký (1999). 40 Viz „Miroslav Novák, teolog“, https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Nov%C3%A1k_(teolog). Přístupné 23. ledna 2019. 41 Ke Gardinerovi viz Bierbrier (2012: 205–207); Růžová (2010: 84–85); Navrátilová (2012b). se podílela i Pavla Fořtová-Šámalová (1888–1974),35 manželka kancléře tří československých prezidentů Přemysla Šámala aautorka několika pojednání ostaroegyptském ornamentu (Fořtová-Šámalová 1948, 1952 a1963), nebo Valerie Hažmuková, která vydala koptské papyry ve sbírkách Orientálního ústavu vPraze (Hažmuková 1936 a1937). Na přednášky vsemináři docházeli istudenti příbuzných oborů, například vdobě svých studií (1922–1926) pozdější významný historik umění Emanuel Poche (1903–1987),36 novinář František Gel (1901–1972),37 který napsal pojednání ostaroegyptské policii atrestním právu,38 hebraista aklínopisec Ladislav Černý (1907–1970)39 nebo teolog Miroslav Novák (1907–2000). Tento dlouholetý biskup a později patriarcha Církve československé (husitské) svou disertaci Mesiášské ideje Předního orientu předložil vroce1934 právě uLexy.40 Výuka vegyptologickém semináři se podstatně rozšířila poté, co vroce 1929 získal soukromou docenturu pro obor egyptologie také Jaroslav Černý (Růžová 2010: 27–28). Od následujícího roku střídavě pobýval vEgyptě, kde se dlouhodobě účastnil výzkumů francouzské expedice vDér el-Medíně (Růžová 2010: 56–61; Onderka 2014), vAnglii, kde asistoval významnému egyptologovi Alanu H. Gardinerovi (1879–1963),41 ataké vPraze. Černý převzal od roku 1930 část výuky, kterou předtím vplné míře vedl Lexa, zejména přednášky mluvnice novoegyptštiny ahieratického písma (včetně čtení hieratických textů) aod roku 1932 izákladní kurz klasické hieroglyfické egyptštiny. Lexova snaha získat pro Černého na konci 30. let stálé místo na FF UK (ve formě mimořádné profesury) však neskončila úspěchem (Růžová 2010: 30–31). Za zmínku stojí, že Lexa možná přispěl ktomu, aby se osoukromou Obr. 5 Výňatek Lexou vedeného inventárního seznamu Egyptologického semináře FF UK zroku 1925 (archiv ČEgÚ) / Fig. 5 Part of the inventory list of the Egyptology Seminar at the Faculty of Arts in 1925 (written by Lexa, archive of CIE) STO LET VýUKy PES XXII/2019 11 42 Ke Keimerovu mnohaletému úsilí ozískání soukromé docentury egyptologie na německé filozofické fakultě vPraze, spojenému smnoha peripetiemi, viz Oerter (2003b a2005); Oerter (2010: 47–63, 75–88); Oerter – Bareš (2013: 76); keKeimerovi viz také Bierbrier (2012: 291–292). 43 Ztéto cesty se zachoval Lexův deník, viz Masarykův ústav aArchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, kart. 1, inv. č. 15. Viz také Lexová (1946); Suková (2004 a2006); Jůnová Macková (2012); Jůnová Macková (2018: 46–47). 44 Záměr napsat mluvnici démotštiny pojal Lexa zřejmě už během svého studijního pobytu utehdy předního světového démotisty Wilhelma Spiegelberga ve Štrasburku (Oerter 1989: 56), což později přispělo kurčitému odcizení mezi oběma badateli, viz ktomu Lexa (1929); také Žába (1960a: 170) aRůžová (2010: 69–70). 45 Ke Griffithovi viz Bierbrier (2012: 227–228). 46 KBottimu viz Bierbrier (2012: 73–74). 47 KVoltenovi viz Bierbrier (2012: 559). 48 Masarykův ústav aArchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, kart. 1, inv. č. 1. 49 KStegemannovi viz také Bierbrier (2012: 524). 50 Ktomuto anásledujícímu období viz zejména Jůnová Macková – Navrátilová (2015 a2017) sodkazy na další literaturu. 51 KŽábovi viz Váhala (1971 a1973); Verner (1972); také Smoláriková (1999) aBierbrier (2012: 597). Osobnosti adílu Zbyňka Žáby bylo vroce2017 při příležitosti 100. výročí narození věnováno číslo XVIII časopisu Pražské egyptologické studie. 52 KJelínkové (příjmení Reymond, odvozené od rodného příjmení její matky, používala za pobytu vAnglii) viz Růžová (1996: 95–96); Bierbrier (2012: 462–463). 53 KVilímkové viz Růžová (1996: 100); Krumphanzlová (1999b) aBierbrier (2012: 556). 54 KVáhalovi viz Galerie osobností města Nového Jičína, https://galerieosobnosti.muzeumnj.cz/frantisek-vahala. Přístupné 29. ledna 2019. Viztaké Verner (1975); Bierbrier (2012: 551); Bárta (1999). 55 Masarykův ústav aArchiv AV ČR. Osobní fond František Lexa, kart. 1, inv. č. 1. 56 KPetráčkovi viz Gombár (1999a). docenturu voboru egyptologie vPraze, ovšem na německé filozofické fakultě, vté době ucházel iněmecký egyptolog Ludwig Keimer (1892–1957),42 s nímž se Lexa seznámil během své několikaměsíční cesty po Egyptě vletech1930–1931.43 Spolupráce sJaroslavem Černým Lexovi ve 30. letech umožnila soustředit se ve větší míře na svůj dlouhodobý vědecký záměr,44 tedy připravit auveřejnit velkou mluvnici démotštiny, předposlední vývojové fáze staroegyptského jazyka (Lexa 1938, 1940, 1947, 1948a, 1948b, 1948c, 1950, 1951). Po smrti Wilhelma Spiegelberga vroce 1930 se navíc démotština vcelé Evropě přednášela pouze vOxfordu avPraze apo smrti Francise Ll. Griffitha (1862–1934)45 vroce 1934 ji zde po několik let vyučoval už jen Lexa (Oerter 1989: 56–57). Za tímto účelem ho proto začali vyhledávat izahraniční zájemci otuto fázi staré egyptštiny. Několik semestrů vté době vPraze strávil italský egyptolog Giuseppe Botti (1889–1968)46 akLexovi jako jednomu ze svých učitelů se hlásil i dánský démotista Aksel Volten (1896–1963).47 Svým způsobem vyvrcholením Lexovy akademické kariéry bylo tehdy izvolení do funkce děkana FFUK ve studijním roce 1934–1935. Výuka egyptologie v češtině byla násilně přerušena uzavřením českých vysokých škol nacisty vroce 1939. Po něm byl Lexa ke konci letního semestru studijního roku 1939/1940 odeslán do penze;48 Černý vté době pobýval vEgyptě (Růžová 2010: 79–83). Za zmínku stojí, že vroce 1940 ukončil své pedagogické působení na německé filozofické fakultě iKeimer ajako odpůrce nacistického režimu raději odjel do Egypta (Oerter 2010: 125; Oerter– Bareš 2013: 76); po určitou dobu (do roku 1945) zde ještě koptštinu přednášel docent pro klasickou filologii Viktor Stegemann (1902–1948) (Oerter 2007; Oerter 2010: 127–138; Vymětalová 2017: 87–93).49 Hned po osvobození Československa, včervnu 1945, obnovil Lexa činnost egyptologického semináře akvýuce se záhy, po návratu zVelké Británie, vrátil iČerný.50 Studium egyptologie tehdy zahájil pozdější Lexův nástupce na FF UK vPraze Zbyněk Žába (1917–1971)– před uzavřením českých vysokých škol vroce 1939 studoval klasickou filologii51 – a krátce zde působila také Eva Jelínková-Reymond (1923–1986), později profesorka egyptologie na univerzitě vManchesteru.52 Do egyptologického semináře docházeli istudenti dalších oborů na fakultě adalší zájemci, mezi nimi historička umění Milada Vilímková (1921–1992)53 ataké bohemista František Váhala (1911–1974).54 Ten po Žábově smrti egyptologické pracoviště na FF UK nakrátko vedl. K účasti v semináři se hlásila i Marie Zunová-Skalská (1897–1961), profesorka hry na harfu na pražské Akademii múzických umění (Skalská-Zunová 1952). Činnost egyptologického semináře v poválečné době zčásti ovlivnilo Lexovo opětovné penzionování včervenci 1946 azejména odchod Černého, jelikož ten se (po opakovaném abez zřetelného výsledku se táhnoucím úsilí získat profesuru na FF UK vPraze) vtémže roce stal profesorem egyptologie na University College v Londýně (Růžová 2010: 85–87; Jůnová Macková – Navrátilová 2016). Komunistické převzetí moci vroce 1948 znamenalo další velký zásah do vývoje egyptologického studia na FF UK. Lexa, dávný spolužák nového ministra školství Zdeňka Nejedlého ve filozofickém semináři profesora Masaryka, byl ve studijním roce 1948–1949 opět pověřen vedením egyptologického semináře vplném rozsahu,55 ale změna poměrů trvale znemožnila jakékoli působení Jaroslava Černého. Novým režimem byl oficiál ně zbaven československého občanství (Růžová 2010: 89–90) ado zahraničí odjela také Jelínková (Jůnová Macková– Navrátilová 2017: 14). Pod Lexovým vedením asjeho podporou ve studiu egyptologie pokračoval Zbyněk Žába, po absolvování egyptologie vroce1949 (Petráň 2015: 129) se již očtyři roky později pro tento obor na FF UK vPraze habilitoval avedle stárnoucího Lexy převzal velký díl výuky (Žába 1952). Přednášky zegyptologie navštěvoval (1946–1950) i pozdější vynikající avšestranný orientalista Karel Petráček (1926–1987).56 Zjen omálo pozdějších studentů egyptologie stojí za 12 PES XXII/2019 STO LET VýUKy 57 Růžová (2010: 32 apozn. 4, sodkazem na dopis Žáby Černému ze 14. října 1953). 58 Korselt (1956). Podle osobní vzpomínky Miroslava Vernera pracoval Korselt původně jako tlumočník na ministerstvu zahraničních věcí apoté, co byl po roce 1969 zpolitických důvodů propuštěn, působil jako recepční vbotelu (hotelové lodi) usmíchovského nábřeží vPraze. Viztaké Růžová (2010: 32 a40). 59 KČervíčkovi viz Vachala (2015); Varadzinová – Vachala (2017); Vachala – Varadzinová (2018); také Krejčí (1999). 60 KMidžiakovi viz Jůnová Macková – Navrátilová (2017: 22, pozn. 39). Vroce 2009 oněm Slovenská televize natočila pořad Šesťdesiatosmičkár Ján Midžiak (autorka dokumentaristka Hana Daubnerová), na jehož přípravě se podílel iMiroslav Verner (za tuto informaci vděčím jednomu zanonymních recenzentů). 61 Ta se už pod jménem Dohnalová pokusila obnovit studium tohoto oboru vroce 1970, nakonec rovněž bez úspěchu. 62 Arabistiku, kombinovanou soborem Kulturní dějiny islámských zemí, studovali kromě dvou již zmíněných dále Hana Hyvnarová, Miloš Mendel aVáclav Procházka. Obecněji ke studiu na FF UK vtéto době viz Petráň (2015: 565 sdalšími odkazy). 63 Pokud je autorovi dovoleno zavzpomínat na krátkou dobu výuky profesora Žáby, vybaví si typický průběh přednášek. Žába, bez výjimky vtmavém obleku sbílou košilí atmavou kravatou, si vždy přinášel diplomatický kufřík. Zněho vytáhl velkou plastovou termosku sčernou kávou, jeden načatý ajeden nenačatý balíček jugoslávských cigaret Filter aštos papírů spřednáškami. Nalil si kávu, zapálil cigaretu (tu střídavě spoznámkami držel vlevé ruce), do pravé ruky vzal křídu azačal přednášet. Zejména výuku jazyka (klasické egyptštiny) zpestřoval poměrně hojnými odbočkami oetymologii některých slov vrůzných evropských jazycích, dotazy na oblíbenost jazyků (podle něj byla nejkrásnějším jazykem švédština), eventuálně pokynem (samozřejmě ne tak vážně míněným), aby staroegyptský text na tabuli studenti přeložili do některého zevropských jazyků, například do francouzského středověkého tourského nářečí. Vzápalu přednášení jeho cigareta občas sama dohořela nebo ji Žába někam odložil azapálil si jinou, takže vmístnosti dýmaly dvě. Zejména vzimním semestru, kdy výuka probíhala vmalé místnosti ve 3. patře budovy obrácené do Ovocného trhu (dnes sloužící jako kancelář), byli oba řádní studenti velmi rádi, že sedí vprvní lavici, askrze hustý modrý dým tedy dohlédnou na tabuli; otevřít vpřítomnosti profesora Žáby okno by bylo téměř svatokrádežné. zmínku především Evžen Neustupný; tento obor studoval (1952–1957) vedle prehistorie até se ve svém dalším působení věnoval především. Egyptologii, ale nakonec ani akademické nebo vědecké dráze se nevěnovali ani další tehdejší studenti tohoto oboru, Žábův spolužák Boris Šmíd (zemřel již vroce 1953),57 aMilan Korselt (FF UK absolvoval vroce 1956) (obr 6).58 Ve druhé polovině 50. let se egyptologie na FF UK téměř nepřednášela, jednak kvůli Lexově vysokému věku, Obr. 6 Titulní strana diplomové práce Milana Korselta zroku 1956 (Korselt 1956) / Fig. 6 Title page of the Master’sthesis by Milan Korselt from 1956 (Korselt 1956) jednak proto, že Zbyněk Žába vletech 1957–1959 působil jako lektor českého jazyka na káhirské univerzitě Ain Šams (Macková 2006; Jůnová Macková – Navrátilová 2017: 16–17; Ondráš 2017). Svým způsobem výuku egyptologie vté době ovlivnilo izaložení Československého (dnes Českého) egyptologického ústavu, pracovně spojeného sFF UK, vroce 1958 (Jůnová Macková 2017; Jůnová Macková – Navrátilová 2017: 17–18) azejména zahájení vlastních archeologických výzkumů odva roky později (Verner et al. 1990). Vroce 1959 (tedy necelý rok před svou smrtí) Lexa potřetí anaposledy odešel do penze, vzávěru toho roku byl však Žába jmenován profesorem (Jůnová Macková – Navrátilová 2017: 17). Vroce 1960, kdy byly pod Žábovým vedením zahájeny vlastní archeologické práce vEgyptě, byla na obor egyptologie (ve dvouoborovém studiu v kombinaci sprehistorií) přijata větší skupina studentů ati vytvořili další generaci českých egyptologů (Jůnová Macková– Navrátilová 2017: 18–19; Boněk 2011: 34–35). Vzhledem k dlouhodobým pobytům Zbyňka Žáby na archeologických expedicích vEgyptě (Verner et al. 1990: 41–42) (obr. 7) velkou část zejména jazykové výuky zajišťoval, do roku 1962 jako externista, již dříve zmíněný František Váhala nebo se studenti připravovali vlastním studiem. Vřádném termínu, tedy vroce1965, však ztéto skupiny studium úspěšně absolvovali pouze tři – Pavel Červíček (1942–2015),59 Jaromír Málek aMiroslav Verner (obr. 8); zrůzných důvodů studium egyptologie nezavršili Ján Midžiak (1932–2013)60 aBlanka Želázková.61 Určitou dobu vPraze strávila ipolská badatelka Albertyna Szczudłowska, jelikož vsemináři pod vedením Žáby připravovala překlad avydání jednoho znáboženských textů obsažených na papyru pojmenovaném po Jozefu Julianovi Sękowském (Szczudłowska 1970: 52 apozn. 17). Další studium egyptologie, tentokrát v kombinaci sarabistikou, bylo otevřeno až vroce 1970 pouze pro dva studenty – Břetislava Vachalu aautora tohoto článku –, ato zdůvodu takzvaných směrných čísel.62 Na jejich výuce se kromě Žáby (zemřel však bohužel již vroce 1971,63 tedy po dokončení jejich prvního ročníku STO LET VýUKy PES XXII/2019 13 Obr. 7 Členové núbijské expedice při zkoumání oblasti Naga el-Girgáwí vroce 1963 (foto J. Novotný) / Fig. 7 Members of the Nubian expedition excavating Naga el-Girgawi in the year 1963 (photo J. Novotný) Obr. 8 Záběr zposlední návštěvy Jaroslava Černého vPraze vroce1967 (sedící zleva: Zbyněk Žába, František Váhala smanželkou, Jaroslav Černý smanželkou; stojící zleva: Ján Midžiak, Jaromír Málek, Miroslav Verner) (foto M. Zemina) / Fig. 8 Last visit of Jaroslav Černý in Prague in 1967 (seated from left Zbyněk Žába, František Váhala with his spouse, Jaroslav Černý with his spouse; standing from left Ján Midžiak, Jaromír Málek, Miroslav Verner) (photo M.Zemina) 20 PES XXII/2019 STO LET VýUKy Varadzinová, Lenka – Vachala, Břetislav 2017 „Pavel Červíček (1942–2015)“, Rock Art Research 34/2, s.223–224. Vavroušek, Petr 2009 Pán chetitských tabulek, Praha: Univerzita Karlova vPraze, Filozofická fakulta. Verner, Miroslav 1972 „Profesor Zbyněk Žába“, Archiv orientální 40/1, s. 1–5. 1975 „Dr. František Váhala (29. 1. 1911 – 29. 12. 1974)“, Nový Orient 30/3, s. 87. 1976 Preliminary Report on Czechoslovak Excavations in the Mastaba of Ptahshepses at Abusir, Prague: Charles University. 2008 Objevování starého Egypta. Půlstoletí českých egyptologických výzkumů ve stínu pyramid, Praha: Paseka. 2017 „Prof. PhDr. Ahmad Abdel-Qader El-Sawi“, Prague Egyptological Studies XIX, s. 87–90. Verner, Miroslav et al. 1990 Objevování starého Egypta / Unearthing ancient Egypt, 1958–1988 (Práce Československého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy vEgyptě / Activities of the Czechoslovak Institute of Egyptology in Egypt), Praha: Univerzita Karlova. Vymětalová, Karla 2017 Procul ex oculis, procul ex mente. Klasičtí filologové, klasičtí archeologové aprofesoři dějin starověku na německé Karlo-Ferdinandově/Německé univerzitě v Praze v letech 1882–1945 (Biografické medailony), Opava: Slezská univerzita vOpavě. Žába, Zbyněk 1952 „L’état actuel de l’égyptologie en Tchécoslovaquie“, Archiv orientální 19/1–2, s. 75–78. 1960a „František Lexa, Membre de l’Académie Tchécoslovaque des Sciences, mort“, Archiv orientální 28, s. 169–171. 1960b „Za zakladatelem československé egyptologie“, Nový Orient 15/4, s. 78–79. Ladislav Bareš Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova ladislav[email protected]