Hesla z Akademického slovníku současné češtiny: tematický okruh vojenství

issn 2336-6591 © filozofická fakulta, univerzita karlova ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2, S. 223–232 HESLA ZAKADEMICKÉHO SLOVNÍKU SOUČASNÉ ČEŠTINY: TEMATICKÝ OKRUH VOJENSTVÍ1 Vdůsledku válečného konfliktu na evropské půdě se dnes běžný mluvčí češtiny častěji než dříve setkává svýrazy, které jsou vázány na odbornou oblast vojenství. Ztoho důvodu se redakce Akademického slovníku současné češtiny (dále ASSČ) rozhodla přednostně zpracovat apublikovat ihesla, která spadají do této tematické oblasti, ale na něž by při standardním postupu přišla řada až za několik let.2 Hesla vASSČ se standardně zveřejňují na základě abecedního pořadí, nyní jsou veřejnosti kdispozici hesla snáslovím aaž ch- (2017–2024).3 Vlivem aktuálních společenských potřeb jsou ale průběžně publikována ihesla vybraných tematických okruhů mimo abecední pořadí, která se tak dostávají vucelené podobě kuživatelům slovníku dříve, než by na některá znich vyšla řada při dodržení abecedního zpracování. Jedním směrem sledovatelným mezi těmito hesly je jejich společenská aktuálnost, takto byla například publikována vroce 2020 aktuální „covidová hesla“ (Lišková— Šemelík akol., 2020), jako například covid-19, epidemie, smrtnost ad. Dalšími výrazy, které byly publikovány preferenčně, jsou slovo robot, publikované vroce 2020 při příležitosti stoletého výročí svého vzniku (Škrabal 2020), ahesla rozhlas arádio vydaná vroce 2023 kstoletému výročí založení Českého rozhlasu. Dalším důvodem, proč redakce přistupuje kpřednostnímu zpracování azveřejnění některých hesel, jsou koncepční přípravy— dochází například kupřesňování zásad při zpracování tematicky příbuzných hesel. Takto byla vroce 2021 publikována vybraná hesla ze čtyř tematických okruhů: barvy (Lišková— Pernicová, 2015), koření (Lišková— Procházková— Šemelík akol., 2021), čas apády. Hesla zveřejňovaná podle tematických okruhů jsou součástí předem definovaného hesláře slovníku anenavyšují počet plánovaných hesel. Přínosné je jejich publikování jak pro uživatele, kteří nemusí čekat na zveřejnění podle abecedy, tak ipro zpracovatele, kteří rychleji vidí výsledky své práce vpublikované podobě. Na aktuální politickou situaci reagují také redakce zahraničních slovníků. Autoři anglickojazyčného slovníku Merriam-Webster pravidelně uveřejňují „slova týdne“ (The Words of the Week). Kromě této aktuální rubriky slovník již dříve zveřejnil dva populárně-naučné články, vnichž vyjmenovává aanalyzuje lexémy, které vzniky vdobě válečných konfliktů astaly se součástí běžného jazyka— Top 10 Words Born in Conflict4 a10 Common Words with Military Origins5. Redakce německého slovníku 1 Publikace vznikla spodporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092. 2 Na přípravě hesel se podíleli (v abecedním pořadí): Karolína Cinkrautová, Edith Čonosová, Jana Georgievová, Anna Christou, Marta Koutová, Jan Křivan, Michaela Lišková, Barbora Procházková, Martin Šemelík a Karla Tvrdá. 3 Hesla ASSČ jsou průběžně publikována na webových stránkách www.slovnikcestiny.cz. 4 Viz <https://www.merriam-webster.com/wordplay/top-10-words-born-in-conflict>. 5 Viz <https://www.merriam-webster.com/wordplay/civilianized-military-jargon>. Karolína Cinkrautová — Edith Čonosová — Jana Georgievová OPEN ACCESS 224 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 Duden vyhlásila slovem roku 2023 pojem Krisenmodus6, které odráží nejen válečnou situaci, ale označuje ikrizi voblasti energetiky, ekonomie, finančnictví, klimatu azdravotnictví.7 Aktuální politická, ekonomická, klimatická aj. situace má samozřejmě vliv ina produkci nových pojmenování. Včeské neologické databázi Neomat8 evidujeme desítky slov, která vznikla především vreakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, např.denacifikovat, chcimír, RuSSák ad. Hojně se vyskytují zejména nová slova motivovaná jménem ruského prezidenta Vladimira Putina— liliputin, proputinovec, putinácek, putinošmejd, Putler aj. Vnásledující části příspěvku uvádíme 15 vybraných hesel ztematického okruhu vojenství. Hesla je možné vyfiltrovat ve webovém rozhraní ASSČ (https://www. slovnikcestiny.cz/uvod.php). Online výstup je pro uživatele přístupný při filtrování podle kategorií pod nadpisem Termín, výraz zoboru, oblasti, kde si zvolí kategorii zvojenství. Soubor hesel zlexikálněsémantické skupiny označené jako vojenství obsahuje takřka čtyřicet nových jednoslovných hesel aknim připojených pět desítek víceslovných jednotek (ztoho více než 20 nově uveřejněných frazémů, připojených na hesla kulomet, loď, oběť, obrana, rozkaz, střela, tank, útok, válka, válečný, voják, vojenský azbraň). Již vrámci abecedního pořadí byla publikována hesla, která přísluší ktéto tematické oblasti (např.armáda, četa, fronta, granátomet, hlavice, raketa / střela dlouhého doletu). Snovými hesly bude tematická oblast vojenství obsahovat téměř stovku jednoslovných hesel avíce než 50 slovních spojení. Množina hesel jednotlivých tematických okruhů se při abecedním zpracování inadále rozrůstá. invaze [ʔɪnvaze] (2.j. -ze) podstatné jméno rodu ženského <lat.> 1. (kam) neočekávané, násilné, hromadné vniknutí vojsk na cizí území, ozbrojený útok; syn. vpád: pozemní / letecká / námořní invaze; americká invaze do Iráku; invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa; Caesar podnikl invazi do Británie.; Hlavní síly celého loďstva budou nasazeny kinvazi do jižní oblasti. □ invaze vNormandii historie vylodění anglo-amerických spojeneckých vojsk za druhé světové války ve Francii 6. 6. 1944 2. expresivní (koho2, čeho {kam}) rychlý aintenzivní příchod někoho někam • masivní přibývání, nárůst něčeho někde, příliv: invaze turistů do vysokohorských center; Prodejci očekávají invazi nakupujících před Vánoci.; Obyvatelé menších obcí byli na invazi drog zcela nepřipraveni. 6 Kompozitum lze přeložit jako stav krize, krizový stav anejčastěji se vyskytuje ve spojeních jako ein Land im Krisenmodus (země ve stavu krize), in den Krisenmodus abgleiten / zurückfallen (sklouznout / znovu upadnout do krizového stavu), viz <https://www.duden.de/rechtschreibung/Krisenmodus>. 7 Viz <https://www.duden.de/sprachwissen/sprachratgeber/Wort-des-Jahres-2023-Krisenmodus>. 8 Viz <https://www.neologismy.cz/>. OPEN ACCESS KAROLÍNA CINKRAUTOVÁ — EDITH ČONOSOVÁ — JANA GEORGIEVOVÁ 225 3. ekologie (koho2, čeho {kam}) náhlé (trvalé nebo dočasné) hromadné osídlení nového území nepůvodními druhy (rostlin, hmyzu, ptáků, hlodavců ap.): Příčiny invazí rostlinných společenstev jsou již poměrně dlouho zkoumány.; Ve středověku přilétala při invazích sarančata až do střední Evropy.; Vyhynutí druhu způsobila invaze špačka černokřídlého.; Invaze králíků je dnes považována za jeden znejvýznamnějších faktorů zodpovědných za devastaci původní australské flóry. 4. biologie (čeho) napadení organismu velkým množstvím parazitů, mikroorganismů ap. • jejich proniknutí do těla: Invaze vší způsobuje upsa svědění.; Invaze mikrobů aktivizuje obranné mechanismy hostitele.; Obvazy chrání čerstvou ránu před invazí patogenů. kulomet [kulomet] (2.j. -tu, 6.j. -tu) podstatné jméno rodu mužského neživotného rychlopalná automatická zbraň svelkou palebnou intenzitou: lehký / těžký kulomet; protiletadlový kulomet; náboje do kulometu; střílet zkulometu / kulometem; Zaslechli jsme štěkot kulometů. ◊ mluvit jak(o) kulomet mluvit velmi rychle, často inesrozumitelně mír [miːr] (2.j. míru, 6.j. míru) podstatné jméno rodu mužského neživotného 1. stav bez války; op. válka 1: světový mír; dosažení / udržení míru; boj za mír; žít vmíru; Získal Nobelovu cenu míru / za mír.; Je nutné usilovat ospravedlivý atrvalý mír, aby každý stát voblasti mohl žít vbezpečí.; Terorismus aextremismus ohrožují mír abezpečnost.; Na olympiádě vyzvala národy, aby prostřednictvím sportu nalezly mír apřátelství.; Budovu zdobí mozaika sholubicí míru. mírovým symbolem 2. (písemná) dohoda oukončení války: podepsat mír; Oba státy se dohodly na uzavření míru auznaly vzájemné hranice. □ brestlitevský mír historie separátní mírová smlouva uzavřená 3.března 1918 vBrest-Litevsku mezi sovětským Ruskem astáty Čtyřspolku (Německem, Rakousko-Uherskem, Bulharskem aTureckem); separátní mír mír sjednaný pouze mezi některými účastníky války; versailleský mír historie mírová smlouva uzavřená 26.února 1871 mezi Francouzskou republikou aNěmeckým císařstvím během francouzsko-pruské války (1870–1871) na zámku ve Versailles; vestfálský mír historické soubor dvou mírových smluv, uzavřených 24.října 1648, ukončující třicetiletou (1618–1648) aosmdesátiletou (1568–1648) válku 3. stav bez konfliktů, sporů, stav klidu, pokoje, poklid, soulad: Rozvod proběhl vpohodě amíru.; Vánoční čas je obdobím klidu amíru.; Rozhostil se vněm pocit hlubokého vnitřního míru.; Vjejích očích byl úsměv amír. □ dýmka míru dýmka, kterou kouří indiáni na znamení míru, usmíření ◊ vykouřit / kouřit (sněkým) dýmku míru dohodnout se, domlouvat se sprotivníkem na ukončení nepřátelství, usmířit se, usmiřovat se sněkým, uzavřít, uzavírat sněkým přátelství, zprav. po předchozím konfliktu mírový [miːroviː] přídavné jméno 1. (2.st. -vější) vztahující se kmíru 1 (stavu bez války) • zaručující zachování míru; op. válečný 1: mírové využití jaderné energie; Žijeme vmírových časech amáme se velmi dobře.; Eskalace násilí podle diplomatů vážně ohrožuje podpis mírové smlouvy.; Mezinárodní společenství usiluje omírovější soužití odlišných kultur vregionu. OPEN ACCESS 226 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 2. usilující onastolení nebo udržení míru 1 (stavu bez války), oklidné řešení (mezinárodních) problémů: mírové síly / sbory; obnovení mírových rozhovorů / jednání; Představil mírový plán pro násilnostmi zmítanou zemi.; Vojáci vmírových misích hlídají dodržování příměří. 3. bojující za mír 1 (stav bez války), proti válce • namířený proti válce: mírový aktivista; mírové demonstrace; mírový závod / běh; mírové hnutí; Městem prošel mírový pochod proti válce vIráku. 4. (2.st. -vější) probíhající, uskutečňovaný bez vojenských zásahů • založený na diskusi, vyjednávání ap., pokojný: Naděje na mírové urovnání krvavého konfliktu není příliš velká.; Dá se očekávat posun hranic, dohodnutý mírovou cestou.; Výzkum naznačuje, že ženy vprůměru upřednostňují mírovější řešení sporů. oběť [ʔobjeť] (2.j. oběti, 1., 4.mn. oběti, 3.mn. obětem, obětím, 6.mn. obětech, obětích, 7.mn. oběťmi, obětmi) podstatné jméno rodu ženského 1. kdo nebo co podlehlo, podléhá negativnímu, zhoubnému ap. účinku: oběti dopravních nehod / zemětřesení / světových válek; pomoc obětem domácího násilí; navrácení majetku obětem holocaustu ajejich potomkům; Vrahova oběť byla vystavena sexuálnímu násilí.; Teroristické útoky si vyžádaly desítky obětí na životech. 2. nezištný čin ve prospěch druhých za cenu vlastní újmy: Život kardinála Tomáška ajeho osobní oběť byly velkým příkladem pro občany mnoha národů.; Za největší oběť svému povolání považuje modelka ztrátu soukromí aanonymity.; Byl ochoten podstoupit oběti, aniž by se ptal, jestli ztoho bude mít užitek.; Mnoho vynálezců se domnívá, že jejich snaha je životním posláním, které vyžaduje značné oběti.; Zúčastnili jsme se pietní vzpomínky na ty, jež přinesli pro svou vlast oběť nejvyšší. zemřeli 3. dar (věc, zvíře, osoba ap.) zaslíbený božstvu nebo nějaké ideji apřinášený jako dík, oslava nebo prosba: Oltáře byly obtíženy oběťmi obilí, květů aplodů.; Duchovní zaříznou jako oběť ovci, krávu nebo velblouda.; Mayové předkládali svým bohům ilidské oběti.; Vikingové jsou spojováni skrvavými oběťmi při uctívání bohů, přičemž jako oběť sloužila nejen zvířata, ale ilidé. (ifraz.) 4. náboženství obřad spojený sodevzdáním oběti 3 bohu, bohům: Ještě vprvních desetiletích pátého století se navzdory státnímu zákazu na mnoha místech konaly pohanské oběti akultovní oslavy.; Uložení ostatků bylo vykonáno ve spojení snejsvětější obětí mše svaté. ◊ krvavá oběť expresivní oběť na životě spojená sutrpením, krveprolitím ap. • čin ve prospěch druhých spojený skrajním vypětím, odříkáním ap. ◊ padnout něčemu / někomu za oběť expresivní stát se obětí, podlehnout negativnímu, zhoubnému ap. vlivu něčeho, někoho ◊ [přinášet / přinést / položit ap.] oběť na oltář něčeho expresivní obětovat se pro určitou hodnotu, myšlenku ap. obrana [ʔobrana] (2.j. -ny) podstatné jméno rodu ženského 1. (před kým, před čím; proti komu, proti čemu; vůči komu, vůči čemu) činnost, opatření ap. určená kochraně někoho, něčeho, zejména kodvrácení útoku • souhrn vojenských, bezpečnostních aj. opatření majících za cíl čelit ohrožení státu ajeho suverenity: ministerstvo / Ministerstvo obrany; obrana vzdušného prostoru; civilní / protiletadlová / protiraketová obrana; systém obrany proti útoku třetí země; Rejnoci svůj trn využívají kobraně proti predátoOPEN ACCESS KAROLÍNA CINKRAUTOVÁ — EDITH ČONOSOVÁ — JANA GEORGIEVOVÁ 227 rům, nikoli klovu.; Muž byl napaden bez možnosti obrany.; Účastníci výcviku se naučili obranu proti útoku nožem nebo úderu tyčí.; Země věnuje na obranu dvě procenta zhrubého domácího produktu. □ nutná obrana právo přiměřené obranné jednání, kterým někdo odvrací bezprostředně hrozící útok agresora na svou osobu nebo majetek, příp. na jiného člověka 2. úřad spůsobností voblasti obrany 1 • kolokviální vyšší ministerstvo obrany: ministr obrany; působit na obraně; Obrana chce letos rekordně nakupovat apodepsat smlouvy až za 75 miliard korun. 3. vojenství (koho2, čeho {proti komu, proti čemu}) bojová akce scílem odrazit, zmařit, zmírnit ap. útok nepřítele, udržet důležité pozice aj.: obrana letiště proti vzdušnému napadení; Jednotky se podílely na obraně pobřeží.; Po obsazení výhodných pozic přešly německé tanky do obrany. 4. vojenství řada vojska, staveb, vojenské techniky aj. bránící nějaký prostor, území ap., obranná linie: Spojeneckým ozbrojeným silám se podařilo prolomit obranu okupantů.; Německá obrana se skládala ze dvou hlavních obranných linií.; Zpočátku se obraně dařilo dělostřelecké útoky zastavovat. 5. sport (vkolektivních sportech) skupina hráčů, jejichž hlavním úkolem je odvrátit útok soupeře, obranná řada; syn. defenziva, defenzíva 2; op. ofenziva, ofenzíva 2, útok 4: hrát vobraně; útok do otevřené obrany; Po prvním gólu nastal vobraně soupeře chaos.; Nový hráč má vyztužit obranu týmu. 6. sport (vkolektivních sportech) způsob vedení hry zaměřený na odvrácení útoku soupeře, na zamezení soupeři vstřelení gólu, získání bodů ap., obranná hra, taktika, defenziva; op. útok 5: zónová / osobní obrana; Podle trenéra musíme vycházet zagresivní obrany arychlého protiútoku.; Vyhráli jsme díky propracované obraně. 7. biologie (čeho {proti čemu; před čím}) mechanismy, schopnosti živého organismu nebo vnějšího prostředí zajišťující jeho zdravé fungování aochranu před ohrožením: imunitní obrana; Látka je účinná při obraně organismu proti střevním parazitům.; Pokožka poskytuje obranu před infekcí.; Na výskyt plísně bramborové na rajčatech jsme nenašli účinnou obranu. 8. psychologie apsychiatrie (proti čemu; před čím) psychický mechanismus, psychologická strategie sloužící kochraně jedince před prožitím, zažíváním nepříjemných, škodlivých ap. pocitů, obranná reakce: obrana proti stresu adepresi; mechanismy obran našeho ega; Popření je obranou před masivní úzkostí.; Naše vnitřní obrana se může časem aktivovat už jen při pomyšlení na jednání surčitými lidmi aprojevit se tělesným napětím. 9. (koho2, čeho; proti čemu; před čím) opatření, činnost, prostředek ap. sloužící kochraně před něčím škodlivým, ohrožujícím, nepříjemným: obrana proti hmyzu; Přípravek představuje účinnou obranu proti hrabošům.; Spotřebitel má řadu možností obrany, od reklamace po stížnost.; Úředníci na stavebních úřadech mají prostředky na obranu proti nevhodným stavbám. 10. (koho2, čeho {proti komu, proti čemu}) vystoupení, vystupování, činnost na podporu někoho, něčeho vohrožené, oslabené ap. pozici: obrana lidských práv / tradičních hodnot / náboženské svobody; kampaň na obranu demokracie proti extremismu; Politik vystoupil na obranu občana.; Na svoji obranu řekl, že to tak nemyslel. obhajobu 11. literární věda spis mající za cíl hájit, bránit nějakou ideu, zprav. spojenou sexistencí národního jazyka ap. • takový literární žánr: humanistické obrany; Bohuslav Balbín je známý jako autor barokní obrany jazyka českého.; Řada obran byla sepsána dřív, než Herder OPEN ACCESS 228 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 publikoval svoji jazykovou koncepci národa.; Dobrovskému šlo ouplatnění jazyka ve školách už vjeho starších obranách.; Obrana je psána jako dialog Sokrata spřáteli. □ kruhová obrana vojenství (ifrazém) obrana, při níž se bojující jednotky brání nebo mohou bránit na všechny strany ◊ kruhová obrana intenzivní obrana, zastávání nějakého názoru, přesvědčení ap. ◊ nejlepší obrana / obranou je útok (přísloví) je lepší být aktivní apodniknout něco jako první než pasivně čekat na něčí útok, agresi ap. ◊ přejít (zobrany) do útoku přestat se chovat pasivně amísto toho se aktivně snažit odosažení svého cíle • začít jednat agresivně padlý I[padliː] přídavné jméno 1. který zemřel vboji, ve válce ap., mrtvý, zabitý: hroby padlých vojáků / vojínů; padlý bojovník / hrdina; Veterán vzpomínal na padlé kamarády.; Vojáci počítali padlé nepřátele. 2. spadlý na zem, spadaný, napadaný: Žába se skrývá pod kmeny padlých stromů.; Na Velikonoce se lidé umyli čerstvě padlým sněhem.; Po vichřici lesníky čeká odklízení padlého dřeva. 3. zastaralé který ztratil počestnost, mravnost, dobrou pověst ap., hříšný: útulek pro padlé dívky; padlá žena zvykřičeného domu prostitutka; osvobození padlého člověka zďáblovy moci 4. (ofirmě, oinstituci ap.) který se dostal do úpadku, zbankrotoval, odstoupil ap.: Bude se dražit majetek padlého obuvnického giganta.; Tyto ekonomické reformy provedla nedávno padlá vláda.; Padlá banka po svém krachu zůstala bez vládní pomoci. 5. (ozvířeti) mrtvý, zabitý zprav. jinak než ulovením, uhynulý, pošlý: padlý jelen; těla padlých koní; Mrchožrouti se slétávají kpadlým zvířatům.; Chovatelé musejí odklízet padlá dobytčata. □ padlý anděl anděl svržený znebe za neuposlechnutí boha, ďábel ◊ bílý jak(o) (padlý) sníh zářivě bílý, bělostný: Labutě jsou čistě bílé jako sníh.; Měl vlasy bílé jako padlý sníh. ◊ (být) čistý jak(o) (padlý) sníh často ironické (být) naprosto nevinný, bezúhonný: Měl by se mít raději na pozoru, ikdyž je podle odvolacího soudu vtéto aféře čistý jako padlý sníh.; Jeho úmysly byly čisté jako sníh.; Vnitřní boje vagentuře semlely už dva ředitele sminulostí čistou jako padlý sníh. ◊ být padlý na hlavu expresivní n. být na hlavu padlý expresivní být hloupý, pomatený, bláznivý padlý II [padliː] (2.j. -lého) podstatné jméno rodu mužského životného, zprav. množné padlí (2.mn. -lých) podstatné jméno rodu mužského životného lidé, kteří zemřeli vboji, ve válce ap.: pomník padlých / padlým; uctít památku padlých za vlast; Monument připomíná padlé zválky.; Počet padlých araněných ještě není přesně znám.; Armáda během uplynulých 24 hodin zaznamenala jednoho padlého a13 zraněných. střela [střela] (2.j. -ly) podstatné jméno rodu ženského 1. část náboje letící po výstřelu kcíli • předmět vymrštěný střelnou zbraní: olověná střela; střela zpistole / pušky; Zasáhla ji zbloudilá střela.; Veterinář zkrotil býka uspávací střelou.; Před střelou zkuše si ani šlechtic vbrnění nemohl být jistý svým životem. OPEN ACCESS KAROLÍNA CINKRAUTOVÁ — EDITH ČONOSOVÁ — JANA GEORGIEVOVÁ 229 2. zbraň nesoucí bojovou hlavici svýbušnou, chemickou aj. náloží, pohybující se kcíli vzduchem apoháněná proudem hořícího plynu; syn. raketa II/2: protitanková / protiletadlová střela; obrana proti raketovým střelám; odpálit jaderné střely; Nepřátelská střela zasáhla zásoby munice.; Na sídlo policie dopadlo několik minometných střel. □ balistická střela vojenství raketa svýbušnou látkou, pohybující se kcíli alespoň včásti své dráhy po balistické křivce; syn. balistická raketa; řízená střela vojenství raketa svýbušnou látkou, ovládaná kcíli automaticky nebo pomocí obsluhy; syn. řízená raketa; střela dlouhého doletu vojenství balistická raketa sdoletem delším než 5500 km; syn. raketa dlouhého doletu; střela krátkého doletu vojenství balistická raketa sdoletem do 1000 km; syn. raketa krátkého doletu; střela středního doletu vojenství balistická raketa sdoletem 1000 až 5500 km; syn. raketa středního doletu 3. (prudké) poslání míče, kotouče na branku, na koš • takto poslaný míč, kotouč: přesná / prudká střela; střela na branku / do branky; blokovat střelu soupeře; První čtvrtina nabídla basketbal plný nepřesných střel.; Útočníkova střela skončila pod břevnem. ◊ neřízená střela nepředvídatelná, nevypočitatelná osoba, situace, okolnost ap. ◊ [vyrazit / letět / vyletět ap.] jak(o) střela vyběhnout, běžet velmi prudce, rychle tank [taŋk] (2. j. tanku, 6. j. tanku, 6. mn. tancích) podstatné jméno rodu mužského neživotného <angl.> 1. vojenství bojové terénní vozidlo se silným pancéřováním, pohybující se na ocelových pásech: lehký / těžký / obojživelný tank; hlaveň / podvozek / věž tanku; velitel / posádka tanku; Armáda do akce nasadila tanky aletadla.; Ve městě bylo slyšet střelbu ztanků. □ mostní tank vojenství obrněné vozidlo určené kmanipulaci smostní konstrukcí za válečných podmínek 2. technika velká nádoba, nádrž na tekutiny, cisterna: nerezový / betonový tank; Pivo zraje vležáckých tancích.; Mléko se shromažďuje vtanku oobjemu 20 tisíc litrů.; Lodě mají velké tanky na palivo apitnou vodu. 3. fotografie uzavřená nádoba na vyvolávání filmů: tank svývojkou; Cívku sfilmem vložil do vyvolávacího tanku. ◊ bordel jak(o) vtanku kolokviální expresivní: velký nepořádek: Vpokoji byl bordel jak vtanku, nebylo ani kam šlápnout. ◊ [valit se / jít / řítit se ap.] jak(o) tank expresivní: běžet, postupovat ap. rychle, prudce, nezadržitelně • jednat energicky, cílevědomě, často bezohledně válečný [vaːlečniː] přídavné jméno 1. (2.st. -nější) vztahující se kválce 1 (organizovanému boji) • způsobený válkou • charakteristický pro válku; op. mírový 1: válečný veterán / invalida / zajatec; válečný hrdina zVietnamu; ukončení válečného konfliktu; válečné zločiny proti civilnímu obyvatelstvu; Napoleon se chystal kválečnému tažení do Ruska.; Německo bylo poraženo azačínaly se napravovat válečné škody.; Na východní Ukrajině je cítit stále válečnější atmosféra. □ válečný hrob místo, kde jsou pohřbeny osoby, které zemřely ve válce • místo (pamětní deska, pomník ap.) připomínající válečné události ajejich oběti; válečný kříž vojenské vyznamenání; válečný stav krizová situace vzniklá vypuknutím ozbrojeného konfliktu mezi znepřátelenými stranami, zprav. státy, provázená mimořádnými opatřeními pro zajištění bezpečnosti aobrany OPEN ACCESS 230 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.2 2. vyráběný za války 1 (organizovaného boje) znáhražkových, méně kvalitních surovin: válečné potraviny; Válečný chléb se pekl ze všeho, co dům dal.; Vězni měli kdispozici jen studenou vodu aválečné mýdlo zjílu. ◊ být (sněkým) na válečné stezce / noze být sněkým votevřeném nepřátelství, konfliktu ◊ válečné bubny vyhrožování válkou • vyvolávání proválečné atmosféry, proválečných postojů: Ozývají se válečné bubny.; Válečné bubny zněly vmédiích stále hlasitěji. ◊ vykopat válečnou sekeru začít otevřené nepřátelství, boj Původně podle zvyku severoamerických indiánů. ◊ zakopat válečnou sekeru skončit otevřené nepřátelství, boj Původně podle zvyku severoamerických indiánů. válka [vaːlka] (2. j. války, 2. mn. válek) podstatné jméno rodu ženského 1. organizovaný boj 1 (ozbrojený střet) mezi dvěma nebo více znepřátelenými stranami; op. mír 1: světová / lokální válka; atomová / chemická / biologická válka; protest / demonstrace proti válce; vést / rozpoutat / vyhlásit válku; vyhrát válku za nezávislost; Dědeček padl ve válce.; Pomáhá lidem, kteří utekli před válkou. □ balkánské války historické: (vletech 1912–1913) války odehrávající se na Balkáně scílem získat co největší území na úkor Osmanské říše; blesková válka vojenství taktická vojenská operace založená na rychlém průniku obranou nepřítele ajeho okamžité porážce; búrské války historie (vletech 1880–1881 a1899–1902) dvě války mezi Búry aBrity vjižní Africe; dívčí válka mytologie (včeské národní mytologii) vzpoura žen proti nadvládě mužů, válka žen proti mužům; druhá světová válka historie (vletech 1939–1945) celosvětový válečný konflikt vyvolaný nacistickým Německem včele sAdolfem Hitlerem; husitské války historie (vletech 1419–1434) ozbrojené konflikty mezi husity (stoupenci učení mistra Jana Husa) ajejich domácími azahraničními protivníky (katolíky) imezi husitskými frakcemi navzájem; hybridní válka strategie boje snepřítelem využívající především nekonvenční (nevojenské) prostředky, jako je šíření nepravdivých informací, útok na důležité počítačové systémy, ekonomické sankce aj.; napoleonské války historie (vletech 1803–1815) ozbrojené konflikty mezi Francií pod vedením Napoleona I. ařadou jiných států, zejména evropských; občanská válka politologie ozbrojený konflikt, ve kterém proti sobě válčí obyvatelé jednoho státu; první světová válka historie (vletech 1914–1918) celosvětový válečný konflikt, jehož formální příčinou byl atentát na následníka rakousko-uherského trůnu vSarajevu; stoletá válka historie (vletech 1337–1453) válka mezi Anglií aFrancií; studená válka historické: politologie (vletech 1947–1991) stav politického avojenského napětí mezi komunistickými státy, zejména Sovětským svazem, azápadním světem, zejména Spojenými státy americkými; svatá válka náboženství válka vedená proti kacířům atěm, kteří nechtějí přijmout křesťanství nebo islám; třicetiletá válka historie (vletech 1618–1648) evropský ozbrojený konflikt, který byl vyvrcholením sporů mezi přívrženci římskokatolické církve aprotestantských vyznání; válka růží historie (vletech 1455–1487) občanská válka oanglický trůn mezi rody Lancasterů aYorků ajejich spojenci Podle znaků obou rodů: bílá růže Yorků, červená růže Lancasterů.; válka Severu proti Jihu historie (vletech 1861–1865) americká občanská válka mezi státy Unie astáty KonfedeOPEN ACCESS KAROLÍNA CINKRAUTOVÁ — EDITH ČONOSOVÁ — JANA GEORGIEVOVÁ 231 race; zákopová válka (ifraz.) historické: vojenství (zejména za první světové války) boj na ustálené frontě, poziční válka 2. boj 2 (úsilí odosažení cíle) vedený nevojenskými prostředky • vyhrocený spor, otevřené nepřátelství: hospodářská / obchodní válka; Odmítali jít do cenové války aprémiové výrobky prodávali dál za vyšší ceny.; Celní válka narušila obchodní styky mezi oběma zeměmi.; Občas jsme po sobě házeli kamením, vedli jsme takové klukovské války. ◊ papírová válka (zdlouhavé) řešení neshod, sporů zprav. ve veřejné sféře prostřednictvím dopisů, e-mailů nebo administrativních postupů (žádost, odvolání, reklamace aj.) ◊ představovat si něco jak(o) Hurvínek válku expresivní: představovat si, vykládat si něco složitého velmi zjednodušeně, naivně Podle Hurvínka, postavy zčeských loutkových her oSpejblu aHurvínkovi. ◊ válka nervů stav nepřátelství avyhroceného napětí, ve kterém se protistrany navzájem zastrašují, vytvářejí na sebe nátlak ap. • krajně napjatá situace, jejíž výsledek je do poslední chvíle nejistý ◊ zákopová válka skrytý, zdlouhavý konflikt vmezilidských vztazích ◊ žabomyší války expresivní: konflikty kvůli nedůležitým věcem, malicherné spory, hádky Podle starořecké výpravné básně Batrachomyomachia (batrachos— žába, myo— myš, maché— boj), parodující hrdinské eposy. voják [vojaːk] (2.j. -áka, 3., 6.j. -ákovi, -áku, 5.j. -áku, 1.mn. -áci, 6.mn. -ácích) podstatné jméno rodu mužského životného 1. příslušník armády, vojenská osoba bez ohledu na hodnost: voják zpovolání; pohřebiště padlých vojáků; důkladně vycvičení vojáci; Za první světové války se město hemžilo vojáky vmodrých uniformách.; Chlapci si hráli na vojáky.; „Střílel jsem do civilistů,“ přiznal se voják. 2. zoologie (uněkterých druhů hmyzu) jedinec svelkými kusadly, který má za úkol obranu společenstva: Mravenčí vojáci využívají kusadla asilnou kyselinu mravenčí.; Vojáci termitů mají na hlavě dutý výčnělek podobný hlavni, kterým na nepřátele stříkají lepivou látku. ◊ stát jak(o) voják stát velmi rovně, vzpřímeně ► vojačka [vojačka] (2.j. -čky, 2.mn. -ček) podstatné jméno rodu ženského, vojákyně [vojaːkɪňe] (2.j. -ně, 2.mn. -ň, -ní) podstatné jméno rodu ženského přechýlené k1: Vojačka se samopalem střežila vchod.; Vojákyně vhodnosti majora pilotovala vrtulník. vojna [vojna] (2.j. vojny, 2.mn. vojen) podstatné jméno rodu ženského 1. kolokviální vyšší služba varmádě, vojenská služba: narukovat / jít na vojnu; odsloužit si povinnou vojnu; Po dvouleté vojně nastoupil do práce. 2. zastaralé válka 1 (boj): ručnice zdob turecké vojny; Rozmach města byl zbrzděný napoleonskými vojnami.; Jeho předkové válčili vprusko-rakouské vojně. ◊ kdo se dá na vojnu, musí bojovat (přísloví) když se člověk do něčeho pustí, má vtom vytrvat ipřes překážky anepříjemnosti ◊ papírová vojna zastaralé (zdlouhavé) řešení neshod, sporů zprav. ve veřejné sféře prostřednictvím dopisů, e-mailů nebo administrativních postupů (žádost, odvolání, reklamace aj.) OPEN ACCESS