Život věčný, oheň skrytý, zahrada rubínová… Slovotvorba ve starších německých slovnících

issn 2336-6591 © filozofická fakulta, univerzita karlova ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1, S. 63–80 Život věčný, oheň skrytý, zahrada rubínová… Slovotvorba ve starších německých slovnících1 Martin šemelík (Praha) LIFE ETERNAL, FIRE HIDDEN, GARDEN OF RUBIES… WORD-FORMATION IN OLDER GERMAN DICTIONARIES Given the role that word-formation plays in vocabulary organization, there seems to be aconsensus that word-formation needs to be taken into account in some way within the lexicographic process. Thus, the present study is devoted to central issues of dealing with word-formation in the dictionary, which include its consideration in the so-called outer texts, the type of macrostructure, entries of word-forming elements, special word-formation sections of the entries, word-formation in the definitions, and the use of typography to highlight word-formation phenomena. The subject of the analysis is selected dictionaries of the German language primarily published before the year 1854, which represents an important caesura in German lexicography constituted by the publication of the first volume of the Deutsches Wörterbuch (German Dictionary) by the Brothers Grimm. Much more often than in the case of today’s lexicographical works, the view of word-formation is linked to amore general conception of language and reflections on it, or even to abroader cultural context, including religion, or life in apre-secular society, respectively. KEY WORDS German language, word formation, lexis, dictionary, lexicography, diachrony KLÍČOVÁ SLOVA němčina, slovotvorba, slovní zásoba, slovník, lexikografie, diachronie DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2024.1.4 1. ÚVODEM Jedna zpasáží básně Óda na slovník (Oda al Diccionario, 1962) chilského básníka Pabla Nerudy (1904–1973), která byla inspirací ipro název předkládané studie, zní: „[…] Slovníku, ne, nejsi hrob, / ani hrobka arakev nejsi, / ani mohyla amausoleum, / leč život věčný, / oheň skrytý, zahrada rubínová, / živoucí zvěčnění samotného bytí, / 1 Publikace vznikla spodporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092. Text vychází zpřednášky, kterou jsem proslovil 4.5.2023 vrámci cyklu přednášek Diachronní sekce ústavu germánských studií FF UK (https://german.ff.cuni.cz/cs/veda-a-vyzkum/diachronni-sekce/). Za cenné podněty ke starší verzi textu děkuji Mgr. Václavu Křížovi, Mgr. Michaele Liškové, Ph.D., doc. PhDr. Marii Vachkové, Ph.D., aPhDr. Lence Vodrážkové, Ph.D. (abecední pořadí). OPEN ACCESS 64 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 jazyka obilnice jsi. […]“2 (překl.— M.Š.) Jakkoli má interpretace literárního díla do určité míry ičistě subjektivní komponentu, většina recipientů této básně se patrně shodne, že Neruda jejím prostřednictvím oslavuje slovník asním itvůrčí potenci jazyka. Jeví-li se nám spolu sNerudou slovník jako „život věčný, oheň skrytý, zahrada rubínová“, pak to je spíše slovní zásoba než kupříkladu gramatická či jiná komponenta jazyka, která nám takový dojem zprostředkovává. Tento poznatek přitom harmonizuje sdnešním pohledem velkého množství lingvistů: Slovní zásoba je centrální jazyková rovina, přičemž názor, že „zatímco bez gramatiky toho lze sdělit málo, bez slovní zásoby nelze sdělit nic“ (Wilkins, 1972, s.111, překl.— M.Š.)3, je vlingvistické komunitě poměrně široce přijímán. Lexikografická perspektiva avědomí výsadního postavení slovní zásoby vjazyce nás takřka nevyhnutelně vedou ikotázce zachycení slovotvorby ve slovníku. Ta je relevantní vpodstatě pro kterýkoli jazyk, obzvlášť však pro ten, který disponuje bohatě dimenzovaným slovotvorným systémem jako např.němčina, vjejímž případě slovotvorba představuje prominentní prostředek výstavby slovní zásoby (srov.Barz, 2009, s.639). Kodexy ajiné příručky, které mají za předmět popisu němčinu, oslovotvorbě vminulosti pojednávaly vsouladu sřecko-latinskou tradicí hlavně vrámci gramatického popisu4. Náznaky určité emancipace slovotvorby můžeme vněmeckojazyčném prostředí poprvé nalézt patrně už vDie WortbedeütungsLehr […] (kol. roku 1630) Wolfganga Ratkeho, jehož dílem započala určitá názorová pluralita sohledem na začlenění slovotvorby do lexikologie, nebo gramatiky. Někteří autoři ji chápou ijako disciplínu hraniční povahy, relativně samostatnou.5 Termínu Wortbildung (‚slovotvorba‘) se vněmčině vdnešním smyslu užívá od cca poslední třetiny 18.stol.; do té doby byly běžnějšími termíny označujícími víceméně totéž slova jako Bildung (‚tvoření‘), Formi(e)rung (‚formování‘), Etymologia (‚původ slov‘), Wortforschung (‚bádání oslovech‘) (srov.Spitzl-Dupic, 2007, s.23). Pojem slovník je pro účely této studie pojat velmi široce; je chápán jako zprav. abecedně řazený seznam lexikálních jednotek, knimž jsou přiřazena určitá data vpodobě jazykové, popř. iencyklopedické informace (viz Engelberg— Lemnitzer, 2009, s.271). Za prototypický slovník tak můžeme považovat díla jako Duden Universalwörterbuch, Akademický slovník současné češtiny, Německo-český slovník (Siebenschein akol.) apod.; kperiferii konceptu „slovník“ či kategorii „ne-slovník“ se pak 2 Voriginále: „ […] Diccionario, no eres tumba, / sepulcro, féretro, / túmulo, mausoleo, / sino preservación, / fuego escondido, plantación de rubíes, / perpetuidad viviente de la esencia, / granero del idioma. […] “ (Neruda, 1990, s.198) 3 Voriginále: „While without grammar little can be conveyed, without vocabulary nothing can be conveyed“. (ibid.) 4 Takto viz např.vdílech Jacoba Grimma (1785–1863), Wilhelma Wilmannse (1842–1911), Hermanna Paula (1846–1921). 5 Slovotvorba jako součást gramatiky viz Erben (2006, s.18) aj., lexikalistické pojetí srov.např.Motsch (2004, s. V). Fleischer— Barz (2012, s.1) slovotvorbu pojímají jako rozhraní mezi syntaxí, morfologií alexikem. Ke vzniku slovotvorby jakožto disciplíny viz Kaltz (2005). OPEN ACCESS MARTIN šEMELÍK 65 řadí nejrůznější typy děl od středověkých překladových glos až po digitální zdroje jako např.Internetová jazyková příručka. Analýza existující literatury ke slovotvorbě ve slovníku6 vede kzávěru, že zde zhlediska obecného výkladového či překladového slovníku krystalizuje několik základních tematických okruhů: (a) typy makrostruktury, (b) slovotvorné oddíly heslových statí, (c) slovotvorné elementy, (d) slovotvorba avýklad významu, (e) typografie, (f) vnější slovníkové texty. Zatímco slovotvorba vnovějších slovnících je odbornými studiemi alespoň zperspektivy některých ztěchto tematických okruhů pokrytá dobře— obzvláště se to týká bodů (a) a(c)—, pro starší slovníky to neplatí bezezbytku. Tato skutečnost konstituuje výzkumnou otázku této studie, která zní: Jakou roli hraje slovotvorba ve starších německých slovnících? (srov.(a)— (f) výše) Předkládaný text je vtomto ohledu skromnou sondou, která takto široce pojaté téma může postihnout samozřejmě jen vzákladních obrysech. Metodologicky studie vychází zmetalexikografické analýzy auplatňuje deskriptivní, tj.neevaluativní přístup. Cílem tudíž není kritika či hodnocení slovníků zuživatelského hlediska, jakkoli ityto aspekty jsou na několika málo místech částečně zohledněny, avšak jen stručně. Taktéž zde nejde orekonstrukci diachronního vývoje slovotvorby němčiny na základě historických slovníků.7 Historii německojazyčné lexikografie lze členit na několik základních period (viz Haß-Zumkehr, 2001, s.39nn.): — 8.–15.stol., glosografie anejstarší slovníky: Abrogans8, inter alia; — humanismus: Maaler (1561), Dasypodius (1536), Henisch (1616) aj.; — baroko: Stieler (1691), Kramer (1700–1702) apod.; — osvícenství: Steinbach (1734), Frisch (1741), Adelung (1775–1786), Campe (1807–1811) atd.; — od roku 1854 dále. Vroce 1854 byl vydán 1.svazek slovníku Deutsches Wörterbuch bratří Grimmů (Jacob 1785–1863, Wilhelm 1786–1859)9, který představuje zrod moderní německojazyčné lexikografie avýznamnou cézuru hned vněkolika ohledech (srov.dále). Vrámci předkládané studie tvoří pomyslný předěl mezi staršími anovějšími slovníky němčiny. Předmětem mého zájmu jsou především vybrané slovníky vydané do roku 1854, které popisují němčinu, ato často ivkombinaci sjiným jazykem. Zohledněn je ale iDeutsches Wörterbuch, popř. další jiné slovníky, jeví-li se to jako účelné. 6 Souhrnně ze synchronní perspektivy vkontextu překladové lexikografie viz Šemelík (2023), tam iodkazy na další literaturu. 7 Diachronní aspekty slovotvorby němčiny viz Henzen (1965), Wellmann (1993) (ed.) či texty ve sborníku Habermann— Müller— Munske (eds.) (2002). 8 Abrogans je považován za nejstarší německý slovník. Pojmenovaný je podle prvního heslového slova, které obsahuje. Podrobně viz Splett (1976), kondenzovaně Haubrichs (2022). 9 Ke slovníku srov.Dückert (1987) aKirkness— Kühn— Wiegand (1991), biografie bratří Grimmů viz Martus (2009). OPEN ACCESS 66 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 2. SLOVOTVORBA VE SLOVNÍKU 2.1 TYPY MAKROSTRUKTURY Makrostruktura je množina lemmat, popř. heslových statí ve slovníku azpůsob jejich uspořádání (Engelberg— Lemnizer, 2009, s.268). Slovníky mají, odhlédneme- -li od výjimek, jako jsou např.onomaziologické či obrázkové slovníky, zprav. abecední makrostrukturu. Způsob zacházení sabecedním řazením však může být různý. Vrámci historického vývoje německojazyčné lexikografie přitom můžeme pozorovat postupnou specializaci jednotlivých druhů makrostruktury na určité typy slovníků (srov.onomaziologické slovníky, jež vycházejí primárně zobsahového, nikoli abecedního řazení).10 Zásadní roli vtéto otázce hrál již zmíněný Deutsches Wörterbuch bratří Grimmů. Vjeho předmluvě se píše: „[n]eméně důležité jest vslovníku abecední pořadí, neb úplnost heslové statě isnadnost arychlost hledání přímo na něm závisí […] Práci se slovníkem by ochromilo, by čtenář jeho nevěděl, kde slova hledati má.“ (překl.— M.Š.)11 Autoři zde reagují na poměry běžné v„předgrimmovském“ období (cca 16.– 19.stol.), kdy si výrazněji než vpozdějších obdobích německé lexikografie konkurovala různá uspořádání hesláře. Deutsches Wörterbuch svou autoritou výrazně přispěl ktomu, že se (striktně) abecední pořadí vpřípadě obecného výkladového slovníku stalo jakýmsi „defaultním nastavením“ tohoto typu lexikografických děl. Udělal tak tečku za dlouhotrvajícím sporem otzv.„Stammwortprinzip“ (doslova ‚princip kmenového slova‘)12, který spočíval vtom, že slovníky na jednom místě sdružovaly hesla slov, která spolu slovotvorně souvisí: Např.slovesa beobachten (‚pozorovat‘) aerachten (‚považovat‘) uživatelé našli vbezprostřední blízkosti fundujícího slovesa achten (‚všímat si‘), od kterého jsou prefixálně odvozena (srov.obr. 1).13 Docházelo tak kvýraznému amnohačetnému porušení striktně abecedního uspořádání, kpřeskupení 10 Abecední uspořádání může být opřené buď oiniciální písmeno ve směru psaní (takto ve většině slovníků), nebo proti směru psaní (viz retrográdní slovníky). Čistě abecední pořadí slov může být vrůzné míře porušeno, např.hnízdováním, tj.připojením abecedně vzdálenějšího slova (zprav. derivátu či kompozita) kzákladovému slovu (viz Šemelík, 2023, s.55nn.), či přeskupením (viz dále). Teorie makrostruktury je dobře zpracována pro tištěné slovníky (viz např.Wiegand, 1989), zatímco zhlediska elektronických slovníků zůstává nemálo otevřených otázek; způsob organizace lemmat na datových nosičích typu CD nebo ve struktuře elektronických online databází dle mého vědění dosud nebyl systematicky tematizován. Alespoň základní poučení nabízí Engelberg— Lemnitzer (2009, s.99nn. a151). 11 Voriginále: „[n]icht minder nothwendig ist dem wörterbuch die alphabetische ordnung und sowol die möglichkeit des vollen eintrags und der abfassung als die sicherheit und schnelle des gebrauchs hängen davon ab […] es würde die arbeit in den wörtern aufheben oder lähmen, wenn man den platz nicht kennt, aus dem sie zu holen sind“ (Grimm— Grimm, 1854, s. XI) 12 Podrobně viz Gützlaff (1989). 13 Jedním znejznámějších takto uspořádaných slovníků je Stieler (1691). OPEN ACCESS MARTIN šEMELÍK 67 (angl. regroupment, něm. Regruppierung), které je vdnešních obecných slovnících výkladových ipřekladových již neobvyklé.14 Zajímavé na tomto sporu je, že obě strany argumentovaly podobně, totiž aspekty uživatelskými, potažmo didaktickými. Např.Joachim Heinrich Campe (1746–1818), který patřil mezi odpůrce takto extenzivního porušování abecedy asdružování hesel, tvrdil, že slovníky jsou pomůcky pro běžné uživatele, kterým se ve slovníku lépe hledá podle abecedy; slovník tak pojímal jako praktickou příručku, což harmonizuje smoderním pojetím slovníku jakožto primárně užitkového předmětu, srov.výstižné „[s]lovník je artefakt, jako přehrada nebo nemocnice: slouží určitému účelu“ (překl.— M.Š.).15 Naopak mezi zastánce uspořádání podle kmenového slova patřil mj.Matthias Kramer (1640–1729), jenž si— sodvoláním na spisy Johanna Joachima Bechera (1635–1682)— správně uvědomoval, že slovotvorné souvislosti pomáhají při učení jazyka16, přičemž abecední pořadí tyto souvislosti zatemňuje; slovník byl tedy chápán jako učební pomůcka, která— má-li být svým uživatelům ku prospěchu— musí překonat atomizaci slovní zásoby danou striktním uplatněním abecedy. V„postgrimmovském“ období se úvahy onevýhodách abecedního pořadí znovu výrazněji objevily vpodstatě až v70.letech 20.stol. (srov.Wiegand 1977, s.102, inter alia). Krestauraci „předgrimmovských“ poměrů však nevedly. Patrně proto, že lexikografové 20.stol. na základě zkušeností svých předchůdců dospěli kzávěru, že slovotvorné souvislosti je ve slovníku výhodnější signalizovat jinými prostředky než uplatněním principu kmenového slova (viz dále). 2.2 SLOVOTVORNÉ ODDÍLY HESLOVÝCH STATÍ Slovotvorné oddíly heslových statí mívají podobu různě rozsáhlých agraficky ztvárněných seznamů lexikálních jednotek, které sheslovým slovem slovotvorně souvisí. Vdnešních slovnících němčiny je obecně najdeme spíš řidčeji. Vrámci současné německojazyčné lexikografie jsou známé oddíly stzv.„nahými“ složeninami (nackte Komposita)17 vLangenscheidt Großwörterbuch Deutsch als Fremdsprache či stzv.„petitovými“ kompozity (Petitkomposita)18 ve Wörterbuch der deutschen Gegenwartssprache (viz obr.2 a3). 14 Zaktuálních slovníků přeskupení aplikuje, byť spíše náhodně než promyšleně akonsekventně, Německo-český/Česko-německý slovník nakladatelství Olomouc (kolektiv autorů, 2006). Vbezprostřední blízkosti hesla Bauer2 (‚kdo staví, buduje, pěstuje, těží‘) najdeme hesla Orgelbauer (‚stavitel varhan‘), Geigenbauer (‚houslař‘) aWeizenbauer (‚pěstitel pšenice‘) (s.177). Naprostá většina analogických případů však takto zpracována není. 15 Voriginále: „[a] dictionary is an artefact, like adam or ahospital: built to serve apurpose“ (Whitcut, 1989, s.88). Ke slovníku jakožto užitkovému nástroji (utility tool) viz též Tarp (2007). 16 Vsouvislosti sdnešními slovníky viz Hacken— Abel— Knapp (2006). 17 Jako „nahá“ se označují proto, že slovník kpříslušným lexikálním jednotkám nenabízí žádné další údaje. 18 Označení „petitová“ pramení ztoho, že jsou ve srovnání sjinými částmi hesla vyvedena jinou velikostí písma (petitem). K„petitovým“ kompozitů ve Wörterbuch der deutschen Gegenwartssprache srov.Malige-Klappenbach (1986, s.18nn.). OPEN ACCESS 68 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 Starší německé slovníky tento způsob zachycení slovotvorby, zdá se, nevyužívají. Nepochybně to souvisí sdříve výrazně častěji uplatňovanou praxí přeskupování slovotvorně souvisejích hesel (viz oddíl 2.1), vdůsledku níž se hesla odvozených slov splnou informační nabídkou nacházela vbezprostřední blízkosti hesla slova základového. Motivace kvytváření seznamů slovotvorně souvisejících lexikálních jednotek tak logicky nebyla velká, byla-li vůbec nějaká. 2.3 SLOVOTVORNÉ ELEMENTY Slovotvorné elementy jsou morfémy sloužící tvoření nových slov, tj. typicky např.afixy (srov.obr. 4 a5). Jejich heslové statě jsou pevnou součástí německé lexikografické tradice, výrazněji než kupříkladu české. Vněmeckojazyčné lexikografii se snimi poprvé setkáváme vdíle Teütsche Sprach und Weißheit (1616) GeorgaHenische (viz Haß-Zumkehr, 2001, s.60n.).19 Od té doby je vrůzně pojatém výběru uvádějí téměř všechny slovníky němčiny. Analýza hesel vybraných afixů (-bar, -ei/-ey, ge-/Ge-, zer-) ve vybraných slovnících20 vede knásledujícím závěrům: Podrobnost informací poskytovaných ke slovotvorným elementům se pohybuje na škále od velmi stručných heslových statí (Steinbach, 1734, s.65, -bar) až po mimořádně obsáhlé adetailní studie (Grimm— Grimm, 1854–1961, zer-, online). Téměř všechny slovníky jakožto informační minimum nabízí údaj ktypu slovotvorného elementu azákladní popis jeho významu. Častou součástí heslových statí je exemplifikace, zprav. vpodobě prostého výčtu vybraných slovotvorných produktů utvořených pomocí daného slovotvorného elementu. Řidčeji vhesle žádné příklady nejsou (Steinbach, 1734, s.65, -bar), nebo jsou součástí exemplifikace celé věty (Frisch, 1741, s.472, zer-). Tyto údaje mohou být doplněny oformální avýznamové aspekty slovotvorné báze (Adelung, 1775–1786, -ey, online; Campe, 1807–1811, s.825, -ei), dialektální specifika (Adelung, 1775–1786, ge-/Ge-, online; Frisch, 1741, s.326, ge-/Ge-), výslovnost (Adelung, 1775–1786, ge-/Ge-, online), překladové ekvivalenty (Frisch, 1741, s.60, -bar; Steinbach, 1734, s.1085, zer-), konkurenční vztahy (Frisch, 1741, s.472, zer-; Campe, 1807–1811, s.379, -bar), uživatelské poznámky (Campe, 1807–1811, s.825, -ei, vymezení ve vztahu kjiným jazykovým prostředkům) či etymologické výklady (Grimm— Grimm, 1854–1961, zer-, online). Nepřekvapí, že terminologie je rozkolísaná. Prefixy, resp.sufixy jsou vněkterých slovnících označovány jako slabiky (Silbe), předpony (Vorsilbe) nebo přípony (Endsilbe), vjiných jako koncovky (Endung), prepozice (praepositio), zakončení (terminatio) aj. Zcela jednotné není dle očekávání ani zpracování slovotvorných elementů vrámci 19 Toto dílo je inovativní ivtom, že se vněm vrámci německojazyčné lexikografie poprvé setkáváme spopisem slovního druhu částic (srov.ibid.). 20 Slovotvorné prostředky byly vybrány tak, aby zahrnovaly obě základní třídy afixů (prefixy asufixy) apokrývaly většinu slovotvorně nejcentrálnějších slovních druhů. Analyzované slovníky zahrnují různé typy děl (slovníky výkladové ipřekladové). Zpraktických důvodů byla upřednostněna díla, která jsou dostupná online. Výraznější rozšíření materiálové základny by šlo nad rámec této přehledové studie. OPEN ACCESS MARTIN šEMELÍK 69 jednoho díla. Steinbach (1734) např.uvádí překladové ekvivalenty nedůsledně, když je vhesle zer- (s.1085) najdeme (di-, dis-, com-, con-), vhesle -bar (s.65) chybí, byť izde by se nabízely (-abilis/-ibilis). Celkově je ale informační nabídka ke slovotvorným elementům ve starších slovnících němčiny velmi bohatá, uvážíme-li např., že dnešní překladové slovníky sněmčinou jakožto výchozím jazykem tento typ hesel vpodstatě vůbec nenabízí (viz Šemelík, 2023, s.79). 2.4 SLOVOTVORBA AVÝKLAD VÝZNAMU Vpřípadě výkladových slovníků hrají slovotvorné vztahy roli izhlediska významové parafráze, jež bývá nezřídka opřena oslovotvorně související lexikální jednotky (zvýraznění vparafrázi— M.Š.): Die Dêrbheit, plur. car. der Zustand, da etwas derb ist, in allen Bedeutungen. (Adelung, 1775–1786, online) Die Häßlichkeit, plur. die Eigenschaft eines Dinges, da es häßlich ist, in allen Bedeutung des Beywortes. […] (Adelung, 1775–1786, online) Sammlung, f. collectio, congregatio, conventus, es verdrängt das ältere samenunge. […] 1) sammlung, thätigkeit des sammelns: samlung, meerung, auffhauffung. (Grimm— Grimm, 1854, online) Verfeindung, f., substantiv zu verfeinden […] (Grimm— Grimm, 1854, online) Podobně postupují iněkteré dnešní slovníky, srov.Duden Universalwörterbuch (https://www.duden.de/): Abänderbarkeit, die, -: das Abänderbarsein Abberufung, die,—, -en: das Abberufen, Abberufenwerden Verklärung, die, -en: 1.das Verklären; das Verklärtwerden 2.das Verklärtsein (cit.dle Vachková, 2007, s.107). Při pohledu na parafráze vpodobě konstruovaných slovotvorných synonym vDuden Universalwörterbuch si ilexikograficky či lingvisticky nepoučený uživatel slovníku okamžitě povšimne značného formalismu, který se vopisech významu uplatňuje.21 Lze jej chápat, alespoň zurčité perspektivy, jako poněkud přepjatou lexikografickou reflexi vysokého stupně systémovosti slovotvorby němčiny, na základě níž se významová parafráze jeví jako matematická rovnice sui generis ajazyk snad až jako jakýsi algoritmus. Vychází se zde zpředpokladu, že se zvýznamu slovotvorného základu avýznamu afixu dá „vypočítat“ celkový význam slovotvorného produktu (srov.Spitzl-Dupic, 2007, s.29). To je přitom pohled, jenž má své kořeny již vosvícenství aracionalismu. Ze strany mnoha německých lexikografů je takový postup zpravidla akceptován, ato ivdnešní době; vyzdvihována je jeho explicitnost ausouvztažňující role po slovotvorné stránce, byť ouživatelské vstřícnosti takového přístupu lze 21 Srov.frekvence vybraných synonym vkorpusu DeReKo (W-Archiv der geschriebenen Sprache, W-öffentlich— alle öffentlichen Korpora des Archivs Wmit Neuakquisitionen, 23.1.2024): Abänderbarsein 0, Abberufenwerden 0, Verklärtwerden 0, Verklärtsein 1. OPEN ACCESS 70 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 mít oprávněné pochyby.22 Vněmecké lexikografii tyto postupy souvisí se starší snahou oemancipaci němčiny jakožto národního jazyka, vrámci níž byl slovotvorně se rozrůstající slovní fond němčiny vykládán jako důkaz její výjimečnosti a(kompoziční, derivační, ale iobecné) nadřazenosti, především ve vztahu krománským jazykům včetně latiny (srov.ibid. avtéto studii oddíl 2.6). Že je za tímto pohledem potřeba hledat politicko-historické souvislosti (vleklá snaha onárodní sjednocení), netřeba zdůrazňovat.23 Neexistující slova přitom nenajdeme jen ve významových parafrázích, ale ivhesláři jako takovém, srov.např.uStielera Tierheit, schnarchhaft aj. (Haß-Zumkehr, 2001, s.81). Výše uvedené je potřeba zasadit do obecnějšího rámce; zmiňme se proto krátce oHarsdörfferově Der fünffache Denckring der Teutschen Sprache zroku 1651 (viz obr.5). „Denkringy“ (kdencken/denken— ‚myslet‘ aRing— ‚kruh‘) byly často součástí nějaké knihy, zjejíchž listů se vystřihly předem natištěné kruhy, které se ksobě dle návodu připevnily, takže vznikl otáčecí mechanismus, jakési slovotvorné kolo. Vpřípadě Harsdörfferova slovotvorného kola šlo opět kruhů, znichž na jednom byly uvedeny různé prefixy, na jednom sufixy ana třech tzv.„kmenová písmena”. Otáčením kruhů bylo možné na základě kombinací prefixů, sufixů a„kmenových písmen“ náhodně, resp.mechanicky (sic!) tvořit slova, ato ita neexistující.24 To přitom nebylo vnímáno jako bezduché generování slov, ale jako důkaz otakřka neomezeném slovotvorném potenciálu němčiny ajejí vysoké prestiži ve srovnání sjinými jazyky. „Denkringy“ tak měly vkontextu pomalu se sjednocujícího německého národa asnah okodifikaci anormování němčiny25 legitimizační funkci. Vedle ní však plnily ididaktické účely afunkce obecně poznávací, když přispívaly krozšiřování slovní zásoby hravou formou akpoznání světa prostřednictvím jazyka (srov.Hundt, 2002).26 Ve hře zde byla ireligiózní motivace, transcendence, neboť poznáním světa bylo podle tehdejšího 22 Pokud uživatelé slovníku neví, co znamená (existující) Abänderbarkeit, na základě čeho se lze domnívat, že ví, co znamená (neexistující, popř. skoro neexistující) Abänderbarsein? Abänderbarsein navíc— logicky— není do slovníku zařazené, takže se zde spoléhá na to, že uživatelé zAbänderbarsein automaticky odvodí existenci adjektiva abänderbar anahlédnou do adjektivního hesla. Že tu dochází kvýraznému přecenění kompetencí některých skupin uživatelů (Duden Universalwörterbuch nevylučuje užívání nerodilými mluvčími němčiny), je dle mého názoru zřejmé. Ksouvisejícímu tématu definičního slovníku (angl. defining vocabulary, něm. Definitionswortschatz) viz Kamiński (2021), Škrabal— Lišková— Šemelík (2022), Töpel (2011), Xu (2012) (výběr). 23 Ktomu viz Gardt (2000). 24 „Denkringy“, jež vedle papírových verzí existovaly ivkovové podobě, vycházely ztradice ars combinatoria katalánského filosofa alogika Ramona Llulla (přibližně 1232–1315). Llull svými úvahami ouniverzálním jazyce aokombinacích pojmů ovlivnil zejména Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1646–1716). 25 Přehledově knormování němčiny v17.a18.stol. viz Vodrážková (2022). Podrobněji Henne (1975). 26 Kpropojení jazykovědných afilosofických úvah vtomto smyslu uGottfrieda Wilhelma Leibnize (1646–1716), Christiana Wolffa (1679–1754) aJohanna Heinricha Lamberta (1728–1777) srov.Spitzl-Dupic (2007). OPEN ACCESS MARTIN šEMELÍK 71 pohledu možné ve světě odhalit božský řád; tvorba nových slov samotná byla vnímána jako jednání chtěné Bohem: „Pročež zasel vněj [včlověka— M.Š.] přirozený to sklon oslov významu přemítati aslov zmnožovati” (překl.— M.Š.) (Ratke, po roce 1630, cit.dle Spitzl-Dupic, 2007, s.26).27 2.5 TYPOGRAFIE Typografií se nerozumí „jen pouhé uspořádání bloků slov nebo volba konkrétních typů písma, nýbrž interaktivní proces, vrámci nějž jsou rozhodnutí týkající se vizuál ní podoby opřena oinherentní aspekty autorského textu, jeho adresáta, druh knihy atechnologii její výroby“ (Luna 2004, s.847, překl.— M.Š.).28 Podstatné je, že „kromě čitelnosti mají grafické zápisy často heuristickou hodnotu, protože pomáhají lidským čtenářům (studentům nebo výzkumným pracovníkům) odhalit zákonitosti či vzorce, které by vlineární podobě byly obtížně postřehnutelné či nepostřehnutelné“ (ibid., překl.— M.Š.).29 Ztéto perspektivy je pak spíš překvapivé, že typografie je vmetalexikografickém výzkumu dosud na okraji zájmu (srov.Lew, 2010, s.1126).30 Vsouvislosti se zachycením slovotvorných vztahů prostředky typografie lze zmínit zvýraznění části slova, resp.lemmatu nějakým typografickým prvkem, vdůsledku čehož je možné upozornit na slovotvornou utvářenost daného slova. Slovník The Concise Dictionary of Current English (1934, kol. autorů) uvádí sufixy vlemmatu vkapitálkách (srov.obr. 7). Podobný prostředek byl též testován vrámci prací na Velkém německo-českém akademickém slovníku (Vachková akol., in statu nascendi). Jeden znávrhů ztvárnění hesla počítá se zvýrazněním slovotvorných prostředků vzopakovaném lemmatu prostřednictvím tučného písma a, vpřípadě systémových, prototypických ekvivalentů, se zvýrazněním odpovídajícího segmentu vzápisu překladového ekvivalentu: änderbar än|der|bar änderbar změnitelný; takový, kterého lze změnit (podrobněji srov.Šemelík, 2023, s.151nn.). Jiným prostředkem je systém šipek apostranních čar sloužící kindikaci slovotvorných souvislostí mezi etymologicky příbuznými slovy, jak ho aplikuje Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache (Pinloche, 1922, srov.obr. 8). 27 Voriginále: „Dannen her Er auch die Natürliche Zuneigung jhme eingepflantzet damit er den bedeütenden Worten nachsinnen vnd selbe vermehren könnte” (ibid.). 28 Voriginále: „not simply […] the arrangement of blocks of words, or the choice of particular typefaces to set them in, but an interactive process where rational visual choices are determined by inherent aspects of the author’s text, the expected reader, the kind of book being produced, and the production technology.“ (ibid.) 29 Voriginále: „[b]esides readability, graphic notations often have heuristic value in helping human readers (either students or researchers) to discover patterns that would be difficult or impossible to see in the linear form.“ (ibid.) 30 Typografií ve slovníku se zabývají vpodstatě pouze Almind— Bergenholtz (2003), Luna (2004) aAlmind (2005). Další studie na toto téma mi nejsou známy. OPEN ACCESS 78 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 OBRÁZEK 5.Adelung (1775–1786, s.434nn.): část hesla prefixu geOBRÁZEK 4.Adelung (1775–1786, s.885): část hesla sufixu -haft OPEN ACCESS MARTIN šEMELÍK 79 OBRÁZEK 6.Harsdörffer (1651): Der fünffache Denckring der Teutschen Sprache (dle Hundt, 2002, s.304) OBRÁZEK 7.The Concise Dictionary of Current English (kol. autorů, 1934): užití typografie ksignalizaci slovotvorné utvářenosti slov (hesla actrESS aactualizATION) OPEN ACCESS 80 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 OBRÁZEK 8.Pinloche (1922, s. 172): systém postranních čar k indikaci etymologických, popř. slovotvorných souvislostí OBRÁZEK 9.Steinbach (1734, s.408): lemma Farbe skmenem/kořenem (Farb) větším písmem OPEN ACCESS