Mediální konstrukce v češtině a v italštině

issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1, S. 7–22 Mediální konstrukce včeštině avitalštině Anna Maria Perissutti (Udine, Itálie) MIDDLE CONSTRUCTIONS IN CZECH AND ITALIAN The paper is devoted to afamily of constructions in Czech and Italian that are reminiscent of the verbal category of Indo-European Middle, which, besides the active voice, was the second voice and expressed agency/state as subjective. As far as Czech is concerned, we consider two constructions, one with intransitive verbs, the morpheme “se”, the adverb of evaluation and the Experiencer expressed in the dative, and one with transitive verbs, the so-called mediopassive, with the Patient in subject position as in the passive sentences. As far as Italian is concerned, we also analyze two constructions, one with intransitive verbs and the combined clitics “se+ne” and one with transitive verbs and the adverb of evaluation “facilmente”. Based on data derived from the Czech Ten Ten 2017 corpus, as well as the Italian web 2020 corpus from the Sketch Engine platform, we analyze the actional nature of the verbs occurring in the sentences, while contrasting the functions of the constructions in the two languages in the framework of construction grammar (Goldberg, 1995). KEYWORDS middle, mediopassive, construction grammar, Czech, Italian KLÍČOVÁ SLOVA medium, mediopasivní, konstrukční gramatika, čeština, italština DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2023.1.1 1. ÚVOD Příspěvek je věnován řadě konstrukcí včeštině avitalštině připomínajících starou indoevropskou kategorii „médium“, která byla vedle aktiva druhou rodovou formou avyjadřovala děj/stav jakožto subjektivní.1 Mediální diateze vposledních letech přitahovala velkou pozornost, jak vrámci jazykovědné bohemistiky, tak ivrámci italské lingvistiky (viz např.Fried, 2005; Me1 Uznávanou definici „média“ podává Kemmer (1993, s.243), která analyzuje kategorii zhlediska typologie. Autorka tvrdí, že mediální konstrukce vyjadřují vysokou angažovanost subjektu vpopisované události, přičemž důraz je kladen na to, jaký vliv má celá událost na subjekt. Dalším distinktivním rysem této kategorie je to, že se nachází na kontinuu, na jehož krajních bodech jsou prototypické události sjedním účastníkem (jako jsou události snetranzitivními slovesy) na jedné straně, aprototypické události se dvěma účastníky na straně druhé (jako jsou události vyjádřené tranzitivními slovesy). 8 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 dová, 2009; Panevová— Karlík, 2018, co se české lingvistiky týče, aLo Cascio, 1970; Jezek, 2003, 2005; Masini, 2008; Russi, 2006; D’Alessandro 2007, co se týče té italské). Vpříkladech (1a) a(1b) uvádíme některé věty, které jsou považovány za příklady mediální diateze: (1a) Pracuje se mi dobře. (1b) Le camicie di cotone si lavano bene in lavatrice. [Bavlněné košile lze dobře prát vpračce.] Jak je vidět zpředložených příkladů, vykazují čeština aitalština některé společné rysy, pokud jde ovyjádření této kategorie: oba jazyky používají klitický morfém (respektive český morfém „se“ aitalský morfém „si“) kvyjádření mediální funkce; povaha onoho klitického morfému je vobou jazycích (avindoevropských jazycích vůbec), jak známo, značně polyfunkční.2 Vtomto článku se pokusíme definovat rozdíly mezi mediální konstrukcí včeštině aitalštině. Analýza je provedena vrámci „konstrukční gramatiky“ (Goldberg, 1995; Croft, 2001), teorie, jejíž základní jednotkou analýzy je gramatická konstrukce. Konstrukce je definována jako symbolická entita, která představuje konvenční asociaci mezi určitými morfosyntaktickými rysy aurčitými významy a/nebo komunikačními funkcemi. Vcentru naší pozornosti stojí mediální konstrukce typu (2a) (snetranzitivními slovesy, morfémem „se“, vyjádřením agentu/proživatele vdativu ahodnoticím příslovcem) amediopasivní konstrukce typu (2b) (se slovesy tranzitivními, pacientem vnominativu ahodnotícím příslovcem) včeštině na jedné straně amediální konstrukce typu (3a) amediopasivní konstrukce typu (3b) vitalštině na straně druhé: (2a) Šlo se mi snadno. (2b) Tahle košile se mamince dobře žehlí. (3a) Se ne sta seduto sulla panchina. [Sedí (si) na lavičce]. (3b) Un e-commerce funziona se iprodotti si trovano facilmente. [Elektronický obchod funguje, pokud jsou produkty snadno knalezení.] Soustředíme se především na roli sloves, která do těchto konstrukcí vstupují, ana funkci konstrukce. Materiál, na kterém je založena analýza, pochází zkorpusů Czech Ten Ten 2017 aItalian Web 2020 zplatformy Sketch Engine. 2 Klitický morfém „se“ včeštině a„si“ vitalštině vykazují kromě mediální také reflexivní, reciproční aneosobní funkci. Polyfunkčnost uvedených klitických morfémů vobou jazycích je objektem mnoha studií, znichž můžeme citovat tyto: Medová, 2009; Fried, 2005; Cinque, 1988; Jezek, 2003; Lo Cascio— Jezek, 1999; Masini, 2005. ANNA MARIA PERISSUTTI 9 Struktura článku je následující: voddílu 2 shrnujeme výsledky dosavadního výzkumu, týkajícího se uvedených konstrukcí včeštině. Voddílu 2.1 obrátíme pozornost ktelickým/atelickým rysům sloves, která se účastní konstrukcí včeštině: stručně řečeno, dá se tvrdit, že telické jsou predikáty (ať už jednoduché jako slovesa, nebo komplexní jako slovesné fráze), které vyjadřují události mající nějaký cíl či vnitřní hranici. Sodkazem na známou klasifikaci Vendlera (1957), pracujeme se slovesnými třídami, přičemž states (jako „sedět“, „nudit se“) aactivities (jako „běhat“, „smát se“) jsou atelické, protože nemají žádnou inherentní hranici či cíl, zatímco accomplishmenty (jako „číst/přečíst knihu“) aachievementy (jako např.„všimnout si“) jsou telické, protože obsahují přechod zjednoho stavu do druhého. Accomp lishmenty mají oproti achievementům před daným přechodem navíc procesuální fázi. Achievementy jsou slovesa, která označují momentální děj. Stručný přehled přístupů ke kategorii telicity neboli teličnosti podává Biskup (2017). Vtomto oddílu věnujeme zvláštní pozornost stavovým slovesům ajejich kompatibilitě smediální konstrukcí. Voddílu 3 se věnujeme italské mediální konstrukci snetranzitivními slovesy asklitiky „se+ne“ amediopasivní konstrukci stranzitivními slovesy ashodnotícími příslovci. 2. ČESKÁ MEDIÁLNÍ KONSTRUKCE: DOSAVADNÍ VÝZKUM Česká mediální konstrukce (dále jen ČMK) dostala vlingvistice různá pojmenování: „medium“ (Panevová— Karlík, 2018), „dispositional reflexive“ (Fried, 2005), „involontary state“ (Rivero— Arregui, 2012) adalší. Jak vidíme vpříkladu (4), je konstrukce charakterizována reflexivním morfémem „se“, vyjádřením externí role vdativu apříslovcem hodnocení, které může být vmluvené řeči nahrazeno intonací (4a) nebo zájmenem „to“ (4b): (4) Tady se mi dobře spí. (4a) Tady se mi spí. (4b) To se mi (to) spí! Včeské gramatické tradici je tato konstrukce analyzována vrámci fenoménu diateze neboli „hierarchizace sémantické struktury propozice“ aje interpretována jako výsledek procesu deagentizace: prostřednictvím morfému „se“ je připisována participantu zaujímajícímu ve výchozí struktuře pozici podmětu (viz příklad (5)) podvojná role agens/proživatel (5a). Příslovce hodnocení, které vyjadřuje intenzitu nebo způsob prožívání činností, je obligatorním komponentem derivované mediální konstrukce (viz negramatičnost příkladu (5b): (5) Celý den jsem pracoval dobře. 10 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 (5a) Celý den se mi pracovalo dobře. (5b) *Celý den se mi pracovalo. Sloveso se vkonstrukci neshoduje spodmětem, nýbrž vykazuje rysy neosobní struktury. Čeština se vyznačuje také variantou mediální konstrukce označovanou podle Panevové— Karlíka (2018) jako „mediopasivum“, viz následující příklad (6): (6) Tahle košile se mamince dobře žehlí. Jedná se ostrukturu, která vykazuje syntaktické rysy typické pro pasivum (patiens vnominativu) azároveň morfologické, syntaktické asémantické rysy, které jsou typické pro médium, jako je např.aktivní morfologie slovesa, klitické zájmeno „se“ avyjádření agentu vdativu. Vtomto případě se sloveso shoduje spodmětem. Na ČMK se vposlední době zaměřily dvě zajímavé studie, kterým bychom se rádi krátce věnovali, než začneme ilustrovat náš výzkum, totiž Fried (2005) aRivero— Arregui (2012). M. Fried (2005) vzajímavé studii věnované skupině reflexivních konstrukcí včeštině vrámci konstrukční gramatiky podtrhuje, že se tato konstrukce může objevit jak stranzitivními, tak isnetranzitivními slovesy, přičemž rozdíl vtranzitivnosti se odráží vmorfologii shody. Vsouladu sčeskou gramatickou tradicí nazývá autorka konstrukci „dispoziční reflexivum“ atvrdí, že se vní můžou vyskytovat pouze nedokonavá slovesa, což je plně vsouladu sfunkcí konstrukce, spočívající ve vyjádření obecného postoje/ dispozice mluvčího kději nebo procesu označovaného slovesem. Co se týče telického/ atelického charakteru sloves, která se konstrukce účastní, autorka poznamenává, že: „This construction is incompatible with stative verbs (milovat „to love“, vidět „see“ or slyšet „hear“, být „be“, etc.), which follows from its function: recasting as an experience what is inherently an action or aprocess dependent on the intentional involvement of ahuman participant“ (Fried, 2005, s.22). Stímto významem konstrukce souvisí omezení, kterého si všímá např.Medová (2009): podmět musí označovat lidskou bytost. Vnašem korpusu jsme však našli příklad, kdy agens vdativu označuje rostlinu: (7) Rododendron neboli pěnišník má jednu velkou výhodu— žije se mu dobře všude tam, kde se nedaří většině rostlin vyžadujících zásaditou nebo neutrální půdu— tedy na kyselých půdách.3 Podle Rivero— Arregui (2012) vyjadřují ČMK komplexní události, které jsou výsledkem syntaktického složení. Na důkaz syntakticky složeného charakteru konstrukce 3 Předložený příklad je podle našeho názoru zajímavý, ikdyž ho lze snadno vysvětlit jako výsledek personifikačního procesu. ANNA MARIA PERISSUTTI 11 analyzují autorky roli negace, která ačkoli stojí uslovesa, nemá „dosah“ na něj, nýbrž na příslovce. Všimněme si následující věty: (8) Nedýchá se mi dobře. Jak vidíme zpříkladu (8), negace se nevztahuje kudálosti vyjádřené slovesem „dýchat“, ale kpříslovci „dobře“. To znamená, že událost, označovaná slovesem, je presuponována, přičemž negace má dosah na příslovce. Autorky se domnívají, že ČMK vyjadřuje makroudálost „nedobrovolného stavu”, která se skládá ze dvou dílčích událostí: procedurální události (e1), vníž podmět hraje roli agentu, astavové události (e2), vníž podmět hraje roli experientu. Těžiště události nese podle autorek druhá událost (e2), na kterou má hodnotící příslovce „dosah“, jak jsme ukázali vpříkladu (8). Složeného syntaktického charakteru konstrukce si všimla již Wierzbicka (1988, s.426), která píše: „[s]entences of this kind mean that the agent experiences his own action as proceeding well (or not well) for reasons independent of him and unspecifiable.“ „[the] ‘goodness’ of the experience is attributed… to the environment in which the action took place (…).“ Vnásledujícím bodě se chceme hlouběji zabývat vztahem sloves sČMK azkoumat, které Vendlerovy slovesné třídy se vní mohou vyskytovat. 2.1 INTERAKCE SLOVES SČESKOU MEDIÁLNÍ AMEDIOPASIVNÍ KONSTRUKCÍ Pro vyhledání výskytů ČMK jsme prozkoumali korpus Czech Ten Ten 2017 zplatformy Sketch Engine. Použili jsme funkci Corpus Query Language (CQL).4 Vzhledem kpolysémii českých konstrukcí sklitickým morfémem „se“ bylo nutné ručně selektovat příklady. Prověřili jsme 5925 vět, znichž 200 je příkladem zkoumané konstrukce. Seznam nalezených sloves je uvedený vnásledujícím grafu: Většina sloves je podle Vendlerovy (1957) terminologie reprezentována predikáty typu activities (viz „hrát“, „pracovat“, „běžet“, „jet“ apod.). Nejzajímavějšími příklady jsou komentáře sportovců: (9) Plavalo se mi nádherně, vůbec jsem vzávěru netuhla, řekla ČTK Chocová. (10) Hrálo se mi skvěle. Byla tam dobrá atmosféra amám ztoho super pocit. Všechna slovesa nalezená vkorpusu jsou vnedokonavém vidu; durativní charakter se zdá být nezbytnou podmínkou pro výskyt slovesa vkonstrukci. Proto jsou 4 CQL dotaz, který jsme použili, je následující: [tag="k5.*"] [lemma="se"] [tag="k3x.*c3"] [tag="k6eAd1"]. 12 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 zkonstrukce vyloučeny achievementy, které, jak známo, označují události bez trvání. Srov.nepřijatelnost ad hoc konstruovaných příkladů (11) a(12): (11) *Přijelo se mi hezky. (12) *Všimlo se mi těch chyb obtížně. Mezi slovesy, která se objevují vnašem korpusu, jsou istativní slovesa „žít“, „ležet“, „stát“, „sedět“. Podívejme se na následující příklady: (13) Žilo se nám těžko, aproto jsme začali chovat zvířata. (14) Sedí se mi tam dobře, je tam útulno. Touto problematikou jsme se hlouběji zabývali vPerissutti (2021, 2022). Zde stručně představíme nejdůležitější poznatky, ke kterým jsme došli. Aby role stativních sloves byla jasná,5 představíme analýzu Maienbornové (2007), která identifikuje existenci dvou tříd stavových predikátů, tzv.davidsonian states akimian states, přičemž jejich rozdíl interpretuje na základě filozofických kritérií, vztahujících se kodlišné ontologické kategorii „stavu“, kterou označují. Takzvané davidsonian states označují časoprostorové entity, které mají funkčně integrované účastníky, 5 Včeštině existuje několik málo studií věnovaných aktionsartové klasifikaci predikátů (viz např.Daneš 1971, Kořenský 1971), provedených vrámci „dvourovinné valenční syntaxe“. Podle uvedených autorů jsou statické události (definované jako „situace“) zpravidla vyjadřovány jednovalenčními slovesy, která vyžadují jediný participant se sémantickou rolí tématu aoznačují vztahy chápané ve statickém smyslu jako „existence“ (např.„být“, „existovat“), „kvalifikace“ (např.„zdát se“, „ztotožňovat se“, „vypadat“, „objevit se“ apod.), 0 5 10 15 20 25 30 35 žít jet hrát spát běžet číst psát chodit pracovat mluvit zpívat ležet plavat dýchat sedět vstávat usínat 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 číst knihu, recenzi hodnotit zápas, utkání používat produkt jet závod, etapu hrát roli, zápas, písničku nosit čočky, džíny běžet závod zpívat repertoár fotit barvu psát recenzi, článek lepit model vodit audi užívat produkt pracovat s programem cvičit cvik vést v zápasu dabovat roli nanášet gel lézt cestu 0 10000 20000 30000 40000 50000 60000 70000 80000 andarsene starsene tornarsene restarsene uscirsene ritornarsene rimanersene venirsene fuggirsene volarsene partirsene scapparsene ripartirsene nuotarsene corrersene 0 5 10 15 20 25 trovare raggiungere riconoscere notare imparare avvistare scorgere realizzare lavare riutilizzare asportare immaginare effettuare superare applicare inontrare provocare togliere organizzare spiegare stendere gestire installare scaricare disabilitare GRAF 1.Seznam sloves, která se vyskytují sčeskou mediální konstrukcí ANNA MARIA PERISSUTTI 13 jsou vnímatelné, mohou být lokalizovány vprostoru avčase amohou se lišit ve způsobu, jakým jsou realizovány. Jsou vyjádřeny slovesy, která jsou obecně považována za procesy (Vendlerovy activities), jako například „spát“, „čekat“ apod., slovesy polohy, jako „sedět“, „stát“, „ležet“, psychologickými slovesy sproživatelem vakuzativu, jako „nudit“, „bavit“, aslovesy aktivního vnímání, jako „dívat se“, „poslouchat“ apod.6 Naproti tomu tzv.kimian states jsou abstraktní objekty, čisté mentální entity, které jsou jako takové přístupné vyšším kognitivním operacím, jako je anafora, amohou být lokalizovány včase, ale nemají umístění vprostoru anemohou se lišit ve způsobu, jakým jsou realizovány. Vyjadřují se slovesy jako jsou „vědět“, „vážit“, „vlastnit“, psychologickými slovesy sproživatelem vnominativu, jako „milovat“, „nenávidět“, psychologickými slovesy sproživatelem vdativu, jako „scházet“ a„chybět“, slovesy neaktivního vnímání, jako jsou včeštině „vidět“, „slyšet“, akonstrukcemi se sponou.7 Po zkoumání interakce dvou uvedených tříd stativních sloves sČMK jsme došli kzávěru, že do konstrukce mohou vstoupit jenom tzv.davidsonian states. Všimněme si příkladů (15), (16) aad hoc vytvořeného příkladu (17) se slovesy typu kimian states, který je nepřijatelný: „umístění vprostoru“ (např.„vyskytovat se“, „nalézat se“, „nacházet se“ apod.), „vlastnictví“ (např.„vlastnit“, „patřit“, „mít“ apod.), „postoj“ (např.„klečet“, „sedět“, „stát“, „ležet“, „viset“ apod.). Jako kritérium pro identifikaci stativních událostí navrhují autoři možnost nahradit predikáty, které je vyjadřují, sponou „být“. Ačkoli je tato klasifikace zajímavá, nepomáhá nám vysvětlit distribuci stativních sloves vmediální konstrukci, protože neobjasňuje, proč se mohou stativní slovesa jako „ležet“ a„žít“ vyskytovat vkonstrukci, zatímco jiná stativní slovesa, jako jsou např.„vypadat“, „zdát se“, jsou zní naopak vyloučena. 6 Ontologické vlastnosti davidsonian states jsou podle autorky zdůrazněny následujícími jazykovými testy: mohou vystupovat jako infinitivní doplnění sloves vnímání (jako ve větě (1)), spojují se spříslovci místa ačasu (jako ve větě (2)), spojují se spříslovci způsobu aprostředku (jako ve větě (3)): (1) Ich sah Bardo im Bett liegen. Viděla jsem Barda ležet vposteli. (2) Вardo sitzt gerade am Tisch. Bardo právě sedí ustolu. (3) Bardo liegt friedlich/mit seinem Teddy/ohne Schnuller. Bardo klidně leží/se svým plyšákem/bez dudlíku. 7 Ontologické rysy kimian states vyplývají znásledujících jazykových testů: mohou sloužit jako antecedent pro anaforickou referenci (jako ve větě (4)), kombinují se spříslovci času (jako ve větě (5)), nemohou sloužit jako doplnění infinitivu sloves vnímání (viz (6)), nekombinují se spříslovci místa (viz (7)): (4) Carolin wog zu viel. Das endete erst mit der Pubertat. Carolin vážila příliš mnoho. To skončilo až spříchodem puberty. (5) Bardo besaß jahrelang /in seiner Jugend ein Haus am See. Bardo vlastni dlouhá léta /vmládí/ dům ujezera. (6) *Ich sah die Tomaten 1 Kg wiegen. *Viděla jsem rajčata vážit kilo. (7) *Die Tomaten wiegen neben den Paprikas 1 K. *Rajčata váží vedle paprik 1 kg. 14 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 (15) To se mi odsud dobře dívá na hlediště! (16) Na tomhle gauči se mi dobře leží. (17) *To se mi lehce nenávidí/ chybí/ zná odpověď/ slyší / existuje/ patří/ vypadá / váží 57 kil. Na základě distribuce dvou uvedených tříd stativních sloves sČMK lze soudit, že ktomu, aby se sloveso účastnilo dané konstrukce, musí označovat durativní událost: proto jsou slovesa typu davidsonian states slučitelná sČMK, zatímco slovesa typu kimian states, která neoznačují události, nýbrž pouhé abstraktní vlastnosti, jsou skonstrukcí neslučitelná. Pro vyhledání výskytů druhé varianty ČMK, tj.mediopasivní konstrukce stranzitivními slovesy, jsme prozkoumali korpus Czech Ten Ten 2017 zplatformy Sketch Engine; použili jsme funkci Corpus Query Language (CQL).8 Našli jsme 1464 příkladů. Vnásledujícím grafu uvedeme nejčastější slovesné fráze,9 které se vyskytují sčeskou mediopasivní konstrukcí: GRAF 2.Seznam nejčastějších slovesných frází, které se vyskytují sčeskou mediopasivní konstrukcí 8 CQL dotaz, který jsme použili, je následující: [tag="k1.*c1"] [lemma="se"] [tag="k3x.*c3"] [tag="k5.*"] 9 Vpřípadě mediopasivní konstrukce uvedeme slovesné fráze místo jednoduchých sloves, protože vtomto kontextu přímý předmět tranzitivních sloves plní funkci vnitřní hranice události vyjádřené slovesem. Ve speciálním sportovním kontextu, kde přímý objekt měří 0 5 10 15 20 25 30 35 žít jet hrát spát běžet číst psát chodit pracovat mluvit zpívat ležet plavat dýchat sedět vstávat usínat 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 číst knihu, recenzi hodnotit zápas, utkání používat produkt jet závod, etapu hrát roli, zápas, písničku nosit čočky, džíny běžet závod zpívat repertoár fotit barvu psát recenzi, článek lepit model vodit audi užívat produkt pracovat s programem cvičit cvik vést v zápasu dabovat roli nanášet gel lézt cestu 0 10000 20000 30000 40000 50000 60000 70000 80000 andarsene starsene tornarsene restarsene uscirsene ritornarsene rimanersene venirsene fuggirsene volarsene partirsene scapparsene ripartirsene nuotarsene corrersene 0 5 10 15 20 25 trovare raggiungere riconoscere notare imparare avvistare scorgere realizzare lavare riutilizzare asportare immaginare effettuare superare applicare inontrare provocare togliere organizzare spiegare stendere gestire installare scaricare disabilitare ANNA MARIA PERISSUTTI 15 Většina slovesných frází je podle Vendlerovy (1957) terminologie reprezentována predikáty typu accomplishment (viz „číst knihu“, „hodnotit zápas“, „užívat produkt“, apod.). Jak jsme viděli vbodě 1, jedná se otelické predikáty, které obsahují přechod zjednoho stavu do druhého, přičemž mají oproti achievementům před daným přechodem navíc procesuální fázi. Vnašem korpusu jsme našli pouze slovesa vnedokonavém vidu. Uvedeme některé příklady, ve kterých se uživatelé vyjadřují osvých pocitech vsouvislosti spoužíváním určitých předmětů: (18) Gel se mi nanáší dobře, jen je řidší. (19) Adidas 3 Stripe Křídový Extra Small Bag se mi používá výborně, rozhodně doporučuji. Podívejme se teď na italské konstrukce, které vykazují mediální rysy. 3. ITALSKÉ MEDIÁLNÍ KONSTRUKCE Jak tvrdí Simone (1993, s.96),10 italština kompenzuje absenci morfologické mediální diateze použitím řady konstrukcí sklitickým morfémem „se“ askombinací klitických morfémů „se+ne“, jako vpříkladu (20): (20) Dopo il pranzo, se n’è andato aspasso enon ci ha nemmeno chiesto se ci servisse una mano. [Po obědě odešel aani se nás nezeptal, jestli nepotřebujeme pomoci.] Jedná se ovelmi komplikovanou oblast italské gramatiky, které se dostalo poměrně velké pozornosti (viz např.Jezek, 2003; Lo Cascio, 1970; Masini, 2008 amnoho dalších). Klitická skupina „se+ne“ nehraje roli zájmena, protože nemá argumentovou povahu, neodkazuje anaforicky klexikálně realizovaným prvkům anelze ji nijak nahradit. Jsou to morfémy, které mají mediální funkci.11 Pro vyhledání výskytů jsme prozkoumali korpus Italian web 2020 zplatformy Sketch Engine. Použili jsme funkci Wordlist.12 Seznam nalezených sloves je uvedený vnásledujícím grafu: uraženou vzdálenost, se slovesa typu aktivity jako „jet“ mohou stát accomplishmenty, jako ve větě Jel závod za hodinu. 10 Simone (1993, s.96) nazývá tento typ konstrukce „verbi con riferimento personale” (slovesa sosobním odkazem) auvádí, že italština umožňuje připojit kjakémukoli přechodnému slovesu klitické zájmeno označující osobu, ve vztahu kníž je popisovaný děj vnímán. 11 Rohlfs (1969, s.482) poznamenává, že možnost kombinovat slovesa pohybu smorfémem „si“ existovala již vlatině avpozdní latině. Podle autora jsou vitalštině tato užití posílena. 12 Italská konstrukce sklitickým morfémem „se+ne“ je značně polysémní. 22 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.1536–1541. Perissutti, A.M. (2021): Iverbi stativi nella costruzione media in ceco. In: E.Gherbezza— V.Laskova— A.M.Perissutti (eds.), Le lingue slave: sviluppi teorici eprospettive applicative. Atti dell’VIII Incontro di linguistica slava (Udine, 10–12 settembre 2020). Roma: Aracne, s.343–364. Perissutti, A.M. (2022): Classi di verbi cechi tra semantica esintassi. Azionalità easpetto verbale in un modello semantico scalare. Roma: Aracne. Rivero, M.L.— Arregui, A. (2012): Building Involuntary States in Slavic. In: V.Demonte— L.McNally (eds.), Telicity, Change and State. ACross-categorial View of Event Structure. Oxford: Oxford University Press, s.300–332. Rohlfs, G. (1969): Grammatica storica della lingua italiana edei suoi dialetti, Volume 2. Torino— Einaudi. Russi, C. (2006): Morphosyntactic functions of Italian reflexive si. In: D.Arteaga— R.Gess (eds.), Historical Romance Linguistics: Retrospectives and perspectives. Amsterdam/ Philadelphia: John Benjamins, s.357–374. Simone, R. (1993): Stabilità einstabilità nei caratteri originali dell’italiano. In: Sobrero, A. (ed.), Introduzione all’italiano contemporaneo. Le strutture. Roma/Bari: Laterza, s.41–100. Vendler, Z. (1957): Verbs and Times. The Philosophical Review, 66, 2, s.143–160. Wierzbicka, A. (1988): The Semantics of Grammar. Amsterdam: John Benjamins. Anna Maria Perissutti | Dipartimento di Lingue eLetterature Comunicazione Formazione eSocietà— DILL, Università di Udine | via Zanon, 6, 33100 Udine, Italia ORCID ID: 0000-0002-0817-9274 [email protected]