Stárnutí v době pandemie

Stárnutí vdobě pandemie1 Eva Dragomirecká (Univerzita Karlova) Bienální gerontologická konference Stárnutí je od r.2012 prostorem pro setkávání odborníků mnoha profesí, kteří se zabývají rozličnými otázkami spojenými se stárnutím astářím. Účastnit se této konference znamená dozvědět se, co je vgerontologii nového ajaké další obory mohou přispívat ke zkoumání achápání problémů stáří. Atak se po loňském odkladu istalo; 5.mezioborová gerontologická konference Stárnutí se konala ve dnech 11.až 12.února 2021, byť osobní setkání adiskuse vkuloárech protentokrát nahradily obrazovky či displeje. Pro začátek několik údajů: zúčastnilo se 112 odborníků, zazněly tři „zvané“ přednášky a31 ústních sdělení zoblasti humanitních aspolečenských věd, biomedicíny atechnických věd, to vše doplněno posterovou sekcí (3 e-postery) aintenzivní diskusí. Zatímco vprvním ročníku převažovala témata geriatrická akinantropologická, doplněná prvními zprávami ovývoji nových technologií, zpohledu na letošní program by se dalo těžko zobecňovat, jaká témata či profesní perspektiva převládala. Konference se stala vskutku široce mezioborovou. Jedním ztematických okruhů byly měnící se koncepty související se stářím astárnutím svyužitím metod interpretativní sociologie či narativní psychologie. Za takový koncept můžeme považovat vlastní příběh svého života viděný očima středního věku (V.Chrz aI.Poláčková Šolcová), ale také měnící se narativ života „vdůchodu“ (V.Bačová) či odlišný koncept stáří uRomů (A.Kajanová aS.Ondrášek). Současné postoje ke stáří azměny vživotním stylu považujeme za logický důsledek faktorů, které působí vnašem sociokulturním prostoru. Výše uvedená přednáška opostavení romských seniorů vrodině aspolečnosti tuto zažitou představu inspirativně nabourala. Uvědomili jsme si, že toho často víme ze zahraniční literatury více ocizích etnicích než onaší nejrozšířenější etnické skupině, kde staří lidé většinou nemění svůj životní styl anepozbývají, ale naopak získávají vyšší postavení vrodině, ato ivpřípadě ztráty kognitivních schopností. Zdiskuse vyplynulo, že přesvědčení, že člověk neztrácí svou hodnotu ani vnemoci, se udržuje ivjiných (nativních) kulturách ablízce odpovídá současnému konceptu recovery. Dlužno dodat, že— jak uvedla přednášející— stáří je vromské populaci vzácné; střední délka života se odhaduje na 65 let, bez rozdílu mezi muži aženami. Další oblastí byly jevy vyplývající ze současného intenzivního demografického stárnutí aspecifika generací, které vsoučasnosti stárnou. Patří sem například téma seniorů ve vězení (L.Vidovićová, G.Kabátová, P.Wija), problém, pro který se už vzahraničí 1 Tato práce vznikla za podpory projektu „Kreativita aadaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy vpropojeném světě“, reg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, financovaného zEvropského fondu pro regionální rozvoj ařešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Projekt je realizován vrámci výzvy Excelentní výzkum ajeho výstupy jsou určeny pracovníkům výzkumných organizací astudentům doktorských studijních programů. OPEN ACCESS Eva DRagOMIRECKÁ 59 hledají řešení vpodobě hospicových jednotek nebo oddělení pro vězně vysokého věku. Stárnoucí generace prožila ve 20.století několik závažných traumatizujících období. Již delší dobu se vgerontologii referuje ovhodné péči olidi, kteří přežili holokaust atato konference nebyla výjimkou (sdělení P.Sládkové aL.Havránkové). Do seniorského věku se nově dostávají lidé, kteří prožili jako děti politických vězňů v50.letech politickou perzekuci anyní stárnou avyrovnávají se straumatizujícími vzpomínkami, se svým životním příběhem aslítostí znenaplněných životních možností (K.Geaney2). J. Růžička ve svém sdělení připomněl, jak se proměnil názor psychoterapeutů na prospěšnost terapie ulidí vyššího věku směrem kterapeutickému optimismu, ailustroval poznatek, že psychoterapeutem se lze stát apsychoterapii lze úspěšně provádět vkaždém věku, povzbuzující kazuistikou. Novou výzvou pro současné stárnoucí generace je digitální gramotnost avyužívání nových technologií (např.příspěvek N.Špatenkové aA.Fromové o„surfujících seniorech“). Téma nových technologií bylo četně zastoupeno apodáno zrůzných perspektiv: T.Novák zKatedry kybernetiky FEL ČVUT představil aplikaci Můj-Druhý-Hlas pro lidi somezenou schopností nebo ztrátou řeči avdalším příspěvku malé domácí zařízení, které může usnadnit život seniora vdomácím prostředí aje dostupnější variantou drahých asložitých robotů. Další přednášející informovali ovyužití asistivních technologií vprostředí sociálních azdravotních služeb (V.Kubát, K.Hejdová, L.Lhotská), oprojektu hodnotícím přínos aktivizace seniorů vpobytovém zařízení pomocí virtuální reality (V.Suchomelová) iolimitech technologického optimismu zpohledu sociální gerontologie (L.Vidovićová3). Stěžejním úkolem gerontologie je přispět koptimálnímu průběhu stárnutí. Jednou znejvětších překážek je vsoučasné době zvyšující se prevalence demence. Velkou pozornost proto vzbudila přednáška I.Vojtěchové aT.Petráska4, ve které představili infekční hypotézu vzniku Alzheimerovy nemoci. Víme, že Alzheimerova nemoc souvisí mj.shromaděním amyloidu beta vmozku anásledným poškozením nervových synapsí. Přibývají důkazy otom, že amyloidové plaky nejsou prvotní příčinou Alzheimerovy nemoci, ale zřejmě doprovodnými procesy rozvoje nemoci. Autoři přednášky popsali, že amyloid beta je součástí imunitního systému mozku ajeho akumulace může být vlastně obrannou reakcí na dlouhodobé zánětlivé procesy mozku způsobené viry, bakteriemi nebo houbami (např.při vleklých— mnohaletých zánětech dásní atd.). Dalším přístupem ke zkoumání úspěšného stárnutí jsou výzkumy „elitního“ stáří. Výsledky takového výzkumu, ve kterém byly sledovány aopakovaně testovány zdravé osoby ve věku 80+ představil M.Kopeček, Z.Frydrychová, R.Heissler aH.Georgi. Zkoumali tzv.SuperAgery, tj.seniory dosahující vtestech kognitivních schopností (konkrétně ve verbální paměti) vysoce nadprůměrných výsledků vporovnání svrstevníky. Jejich výzkum podpořil hypotézu, že větší roli hraje kognitivní rezerva (jedinci byli vysoce nadprůměrní idříve, atak jsou kognitivně nadprůměrní ive 2 Příspěvek získal cenu Alzheimer nadačního fondu 3 Příspěvek získal cenu Alzheimer nadačního fondu 4 Příspěvek získal cenu Alzheimer nadačního fondu OPEN ACCESS 60 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021 vysokém stáří, byť unich dochází také kpoklesu) než kognitivní údržba (kdy dochází kpoklesu kognitivní úrovně jen velmi zvolna). Zabývali se také běžnými aktivitami těchto SuperAgerů azjistili, vporovnání se zbývající částí sledovaného souboru, vyšší podíl kognitivních činností, nikoli však na úkor sociálních atělesných aktivit. Nad strategiemi spokojeného aaktivního stárnutí se zamýšlel O.Čepelka. Byly představeny četné podpůrné aaktivizační programy, např.trénink vizuální selektivní pozornosti (Z.Frydrychová, H.Georgi), muzikoterapie vseniorském věku (M.Gerlichová), zooterapie (I.Rážová, Z.Švihelová, M.Kysilková, J.Bulková), trénink grafomotoriky upacientů po cévní mozkové příhodě (M.Krivošíková, E.Veselková, Y.Angerová), logopedie ugeriatrických pacientů (J.Horynová), fyzioterapie upoliomyelitických pacientů (K.Michalčinová, E.Kejhová, A.Slámová, Y.Angerová). Další příspěvky se týkaly nových přístupů vpéči oseniory srůzným typem zdravotních potíží. B.Jirkovská shrnula přínosy nefarmakologických metod pro život sdemencí, P.Radkovič aI.Bartáková referovali omožnosti zapojení seniorů do programu domácí hemodialýzy. Péče oseniory je tradičním tématem aplikované gerontologie. M.Kolaříková informovala ovzniku nového bakalářského studijního programu Edukační péče oseniory na Slezské univerzitě vOpavě, Ľ.Juríčková aA.Elischer referovali omožnostech intervence lékaře vgeriatrické ambulanci pro kognitivní poruchy vsouvislosti spodporou při nároku na získání příspěvku na péči oosobu blízkou. Vedle péče osamotné seniorů je však nezbytné vzdělávat apodporovat také formální aneformální pečující. K.Ivanová, M.Bretšnajdrová aĽ.Juríčková ve svém sdělení upozornily na vzrůstající potřebu ošetřovatelské péče vdomovech pro seniory anutnost příslušného vzdělávání pracovníků ogeriatrických syndromech. E.Dragomirecká, H.Janečková aE.Jarolímová referovaly ovýsledcích výzkumu potřeb rodinných pečujících olidi sdemencí. Příspěvky věnované životnímu stylu amezilidským vztahům ve stáří se logicky staly výpovědí ostárnutí astáří vdobě pandemické. Obecně se zvládání osamění po úmrtí partnera věnovala ve svém příspěvku, který shrnoval výsledky kvalitativní studie, N.Špatenková aJ.Kočí. M.Petrová Kafková ve svém sdělení opodobách osamělosti ve stáří uvedla výsledky výzkumu SHARE, podle kterého od začátku pandemie (do letních měsíců 2020) vůbec neopustilo domov 9 % mužů a13 % žen ve věku 60+. Upozornila na změnu rétoriky, kdy izolace ve stáří není vsoučasnosti chápaná jako problém, ale jako způsob ochrany, což zvláště dopadá na domovy pro seniory, kde lidé často ani nemohli opustit svůj pokoj. Podobně Ľ.Voľanská ve svém příspěvku omezigeneračních vztazích upozorňuje na paternalistický přístup kseniorům („kontroluji, zakazuji, prověřuji, zamykám, přikazuji“), ato jak ze strany rodiny, tak ze strany státu. Základní otázkou je, zda máme právo ochraňovat iza cenu omezení osobní svobody. Pandemická situace poskytla také nové možnosti, ato ivoblasti mezigeneračních vztahů. Mladší členové rodiny těm starším častěji telefonují, učí je novým technologiím. Vdiskusi zaznělo, že vnuci jsou „laskavými edukátory“ starších členů rodiny. Pro seniory je to příležitost se naučit komunikovat online azískat digitální gramotnost. Že je možné mít užitek ztréninku monitorovaného online ukázaly výsledky studie týmu FTVS UK (T.Jandová, M.Šteffl, J.Jaklová Dytrtová). Období pandemie však dopadá na seniory především negativně, což prokázalo opakované šetření kvality života seniorů na jaře 2020 ana začátku roku 2021 (E.Ondřejová, OPEN ACCESS Eva DRagOMIRECKÁ 61 J.Skopalová, L.Dadu, M.Kolaříková) aodráží se to se ive využívání telefonické linky krizové pomoci pro seniory, očemž se svém příspěvku referovaly K.Bohatá, D.Drozdíková aK.Gramppová Janečková. Analýza téměř tří tisíc rozhovorů během nouzového stavu ukázala, jak potřebu praktických informací vystřídala emoční frustrace. Autorky ovšem nabídly útěchu, ato nejen pro seniory. Připomněly tzv.fenomén třetí čtvrtiny (F3/Q), který vyjadřuje pozorovanou zkušenost, že náročné podmínky se nejhůře snášejí vdobě, kdy máme pocit, že jsme za polovinou tohoto období, ale do konce je ještě daleko. Vtomto období je pocit zklamání afrustrace nejsilnější. Jev byl pozorován upobytů vizolaci, jako např.mise vAntarktidě, simulované lety na Mars či reálné dlouhodobé pobyty vponorkách či vesmírných stanicích5. Pozitivní naladění podtrhl poslední příspěvek. J.Matyášová nám ve své prezentaci „Nejakčnější část dánské společnosti? Senioři!“ připomněla, že mohou existovat země, které seniory nediskriminují, nestereotypizují, neinfantilizují ani neomezují, ačlověk dál žije svůj život, ikdyž mu přibývá let. Co dodat nakonec? Poděkovat hlavní hybatelce, dr. Haně Georgi, že konferenci sorganizační pomocí dr. Jindřišky Kotrlové uskutečnila, Pražské vysoké škole psychosociálních studií jako spolupořadateli, Alzheimer nadačnímu fondu aNeurotrendu, z.s. za partnerství aúčastníkům za intelektuální potěšení apřátelskou atmosféru. Pevně věřím, že jsme ve třetí čtvrtině aStárnutí 22 se uskuteční prezenčně. Eva Dragomirecká Department of Social Work, Faculty of Arts (Katedra sociální práce, Filozofická fakulta) Charles University (Univerzita Karlova) nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0001-7548-1994 [email protected] 5 více oF3/Q viz I.Procházková Šolcová na stránkách Psychologického ústavu ČSAV https://psychologickyustavavcr.wordpress.com/2021/01/17/iva-polackova-solcova-fenomen- -treti-ctvrtiny/ OPEN ACCESS