Welbourne, P., Dixon, J. Child Protection and Child Welfare: A Global Appraisal of Cultures, Policy and Practice (Child Welfare Outcomes). London, Uk: Jessica Kingsley Pub, 2013.

WELBOURNE, P., DIXON, J. CHILD PROTECTION AND CHILD WELFARE: AGLOBAL APPRAISAL OF CULTURES, POLICY AND PRACTICE (CHILD WELFARE OUTCOMES). LONDON, UK: JESSICA KINGSLEY PUB, 2013. Publikace autorů Penelope Welbourne aJohna Dixona Child Protection and Child Wel‑ fare: AGlobal Appraisal of Cultures, Policy and Practice (Child Welfare Outcomes) představuje mezinárodní přehled strategií aopatření na ochranu dětí adospívajících vjedenácti zemích světa, které se liší nejen svým historickým vývojem apolitickým uspořádáním, ale také systémem sociální ochrany, úrovní avyspělostí národní ekonomiky nebo společenskou anáboženskou orientací. Autoři používají přístup založený na důkazech (evidence-based approach), kdy si prostřednictvím případových studií kladou za cíl zdůraznit rozdílnosti apodobnosti vpojetí sociálně právní ochrany dětí ve vybraných zemích— ve Švédsku, USA, Velké Británii, Itálii, Rumunsku, Japonsku, Indii, Kazachstánu, zemích Středního východu, Ghaně avAustrálii. Tým autorů, tvořený Penelope Welbourne, profesorkou sociální práce na Univerzitě vPlymouth, aJohnem Dixonem, děkanem aprofesorem fakulty sociálních věd Institutu pro management, ekonomiku astrategický výzkum vKazachstánu, oslovil vkaždé zvybraných zemí erudované odborníky aakademiky vtomto oboru. Ti zpracovávali základní soubor okruhů: 1. společenský, politický, náboženský, demografický akulturní kontext sociálně právní ochrany dětí aslužeb péče oděti adospívající; 2. vývoj služeb sloužících kochraně dětí apéči oně včetně uvedení těch současných, jejich vlivů, politické filozofie, přístupu vrchních představitelů země, krizí askandálů, adosavadních výzkumů vtéto oblasti; 3. rodinná politika arodinné hodnoty; 4. forma sociálně právní ochrany děti ohrožené syndromem CAN asociálním vyloučením; 5. závěrečné zhodnocení klíčových bodů sociálně právní ochrany dětí vdané zemi. Kniha je následně přehledně řazena do kapitol dle jednotlivých zemí. Autoři si kladou za cíl představit širokou škálu odlišných přístupů ksociálně právní ochraně dětí vkontextu zcela rozdílných kultur. Mezinárodní srovnání může dle autorů přinést rozšíření portfolia přístupů ksociálně právní ochraně dětí avést ke kritické areflexi azhodnocení situace vkaždé zemi. Vneposlední řadě publikace upozorňuje na rozlišné životní situace dětí adospívajících, na něž je ze strany státu třeba adekvátně aefektivně reagovat ajež představují rizika ohrožení dětí adospívajících kdekoliv na světě. Kniha má dle autorů vést kpotřebě vytvořit strukturovaný přístup země kochraně apodpoře rodin, dětí adospívajících; přístup reflektující jak dlouhodobé vlivy (například kastovní systém vIndii), tak iaktuální globální záležitosti (například rozvoj mezinárodního obchodu vGhaně). Autoři vycházejí zkonceptů mezinárodní sociální práce aglobalizace. Na základě analýzy příspěvků zjednotlivých zemí dochází kzávěru, že voblasti Evropy aSeverní Ameriky obecně existují dva státní modely péče aochrany dětí adospívajících: model ochrany (kladoucí důraz na ochranu dětí adospívajících před akutním nebezpečím, tzv. reaktivní) amodel péče orodinu (kladoucí důraz na řádné prospívání dětí adospívajících prostřednictvím podpory rodiny, tzv. proaktivní). Oba modely jsou však velmi těžko realizovatelné vzemích somezenými zdroji voblastech veřejného financování astátních služeb asvysokým počtem obyvatelstva žijícím pod hranicí chudoby. Vzemích, kde lidé každý den bojují opřežití své asvých blízkých, je velmi těžké rozlišovat mezi projevy zanedbáváním péče ze strany rodičů aprojevy chu- katEřINa vaCULÍkOvÁ 121 doby, je těžké hledat zdroje tam, kde nejsou, volit mezi proaktivními areaktivními přístupy. Obtížná využitelnost těchto dvou modelů se netýká pouze zemí svysokou mírou chudoby, ale také zemí, kde vlivem ekonomické krize stoupá počet osob nacházejících se vobtížných životních situacích adochází ke krácení veřejných rozpočtů. Národní politiky tak ani nejsou schopny naplnit to, kčemu byly vytvořeny. Mezi příklady autoři uvádějí například praxi vItálii nebo Indii. Autoři vyvozují, že důležitými faktory, které určují míru solidarity státu ajeho proaktivnost či reaktivnost ve vztahu ksociálně právní ochraně dětí, jsou historický základ rodinné politiky, postavení práva dítěte vcelospolečenském vnímání, akulturní diskurs. To, jakým způsobem asjakým důrazem stát utváří rodinnou politiku areaguje na potřeby dětí irodin, je částečně výsledkem dosavadního vývoje diskursu voblasti sociálně právní ochrany dětí apodpory rodiny, který rámcuje určitou oblast jako společensky hodnotnou. Částečně je také důsledkem aktuálních potřeb dětí adospívajících, které se mohou značně odlišovat (vněkterých zemích se dotýkají potřeby vzdělávání, vjiných potřeby saturace základních fyzických potřeb). Autoři poukazují také na souvislost skonkrétním hodnotovým apolitickým kontextem dané země aspolečenským diskursem na poli života rodiny arole státu. Poukazují na to, jakým směrem posunula nadnárodní dialog oprávech dítěte ratifikace Úmluvy OSN oprávech dítěte. Nejvýznamnější dopad na utváření sociálně právní ochrany dětí apřijímání opatření vtéto oblasti mají situace, které se dotýkají tradičních hodnot dané společnosti anarušují je, nebo ty, které jsou spojeny sglobálními trendy anadnárodními opatřeními. Jak však autoři opakovaně zmiňují, vněkterých zemích je naplňování národních politik těžce ohroženo chudobou, válkami adalšími společenskými, politickými aekonomickými vlivy. Vjednotlivých kapitolách knihy jsou taktéž podávány informace otom, jakou formou akdy stát reaguje na selhání rodičů, rodinných příslušníků či komunity ve vztahu kdětem adospívajícím. Publikace je unikátním pokusem omezinárodní srovnání systémů sociálně právní ochrany dětí vněkolika kulturně odlišných regionech světa, včetně jejich kontextuálního rámce. Autoři zcela správně vyvozují zpříspěvků oslovených odborníků, jejichž výběr však lze považovat za diskutabilní. Nikoliv ve vztahu kjejich odbornosti či profesním zkušenostem, ale vsouvislosti smírou subjektivního zabarvení atendencí prezentovat své vlastní představy anázory na fungování systému sociálně právní ochrany dětí ve své zemi. Autoři pojednávají osystémech sociálně právní ochrany dětí adospívajících pouze vintencích vybraných zemí, což přináší určitá omezení. Přestože je selekce pochopitelná ave své podstatě inutná vzhledem kpřípadnému množství dat, zastoupení zemí ze všech geograficky srovnatelných regionů světa by mohla vést kširšímu zisku poznatků, lépe aplikovatelným ve více zemích světa. Pro prostředí české sociální práce asociální politiky by byla publikace přínosnější, pokud by obsahovala představení některé ze zemí, která je našemu systému geograficky, historicky isocio-kulturně bližší. Největším přínosem pro využití včeském prostředí je tak pochopení systémů sociálně právní ochrany dětí, které fungují vjiných částech světa, apochopení toho, na jakých základech byly ajsou budovány. Povědomí otom, jak fungují systémy vjiných částech světa, je důležité nejen proto, abychom mohli získávat vzájemnou inspiraci anové poznatky. Umožňuje to vést erudovanější dialogy spolitiky, sociálními pracovníky aorganizacemi sociálních pracovníků na celém světě 122 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2014 arozvíjet širokou síť mezinárodní spolupráce. Vneposlední řadě může být sociálním pracovníkům apolitickým činitelům přínosem pro práci atvorbu opatření ve vztahu kimigrantům, kteří pocházejí ze systémů akultur, jež je vhodné pochopit, aztohoto pochopení vycházet při stanovování formy intervence apodpory. Prezentované výstupy avýsledky dávají další prostor ke kritickému zhodnocení systémů sociálně právní ochrany dětí vzemích, které kniha nemůže kapacitně pokrýt. Kritické zhodnocení stávajících systémů nabývá vdnešní době na významu zejména vsouvislosti se změnami voblasti sociálně právní ochrany dětí, péče oděti adospívající, arodinné politiky, které vČeské republice proběhly například vsouvislosti snovelizací zákona č. 359/1999 Sb., osociálně právní ochraně dětí. Dále také se změnami systémů vyřizování avýplaty sociálních dávek, snižováním ekonomické stability obyvatelstva azvyšováním ohrožení sociálního fungování rodinných systémů. Obsah knihy je uspořádán velmi přehledně. Užitím pojmosloví sociální práce asociální politiky autoři předpokládají alespoň základní úroveň znalostí ztěchto oborů, apublikace je tak spíše určena odborné aakademické veřejnosti. Kateřina Vaculíková