Welbourne, P., Dixon, J. Child Protection and Child Welfare: A Global Appraisal of Cultures, Policy and Practice (Child Welfare Outcomes). London, Uk: Jessica Kingsley Pub, 2013.
Abstract
120
Full text
WELBOURNE, P., DIXON, J. CHILD PROTECTION AND CHILD WELFARE: AGLOBAL APPRAISAL OF CULTURES, POLICY AND PRACTICE (CHILD WELFARE OUTCOMES). LONDON, UK: JESSICA KINGSLEY PUB, 2013. Publikace autorů Penelope Welbourne aJohna Dixona Child Protection and Child Wel‑ fare: AGlobal Appraisal of Cultures, Policy and Practice (Child Welfare Outcomes) představuje mezinárodní přehled strategií aopatření na ochranu dětí adospívajících vjedenácti zemích světa, které se liší nejen svým historickým vývojem apolitickým uspořádáním, ale také systémem sociální ochrany, úrovní avyspělostí národní ekonomiky nebo společenskou anáboženskou orientací. Autoři používají přístup založený na důkazech (evidence-based approach), kdy si prostřednictvím případových studií kladou za cíl zdůraznit rozdílnosti apodobnosti vpojetí sociálně právní ochrany dětí ve vybraných zemích— ve Švédsku, USA, Velké Británii, Itálii, Rumunsku, Japonsku, Indii, Kazachstánu, zemích Středního východu, Ghaně avAustrálii. Tým autorů, tvořený Penelope Welbourne, profesorkou sociální práce na Univerzitě vPlymouth, aJohnem Dixonem, děkanem aprofesorem fakulty sociálních věd Institutu pro management, ekonomiku astrategický výzkum vKazachstánu, oslovil vkaždé zvybraných zemí erudované odborníky aakademiky vtomto oboru. Ti zpracovávali základní soubor okruhů: 1. společenský, politický, náboženský, demografický akulturní kontext sociálně právní ochrany dětí aslužeb péče oděti adospívající; 2. vývoj služeb sloužících kochraně dětí apéči oně včetně uvedení těch současných, jejich vlivů, politické filozofie, přístupu vrchních představitelů země, krizí askandálů, adosavadních výzkumů vtéto oblasti; 3. rodinná politika arodinné hodnoty; 4. forma sociálně právní ochrany děti ohrožené syndromem CAN asociálním vyloučením; 5. závěrečné zhodnocení klíčových bodů sociálně právní ochrany dětí vdané zemi. Kniha je následně přehledně řazena do kapitol dle jednotlivých zemí. Autoři si kladou za cíl představit širokou škálu odlišných přístupů ksociálně právní ochraně dětí vkontextu zcela rozdílných kultur. Mezinárodní srovnání může dle autorů přinést rozšíření portfolia přístupů ksociálně právní ochraně dětí avést ke kritické areflexi azhodnocení situace vkaždé zemi. Vneposlední řadě publikace upozorňuje na rozlišné životní situace dětí adospívajících, na něž je ze strany státu třeba adekvátně aefektivně reagovat ajež představují rizika ohrožení dětí adospívajících kdekoliv na světě. Kniha má dle autorů vést kpotřebě vytvořit strukturovaný přístup země kochraně apodpoře rodin, dětí adospívajících; přístup reflektující jak dlouhodobé vlivy (například kastovní systém vIndii), tak iaktuální globální záležitosti (například rozvoj mezinárodního obchodu vGhaně). Autoři vycházejí zkonceptů mezinárodní sociální práce aglobalizace. Na základě analýzy příspěvků zjednotlivých zemí dochází kzávěru, že voblasti Evropy aSeverní Ameriky obecně existují dva státní modely péče aochrany dětí adospívajících: model ochrany (kladoucí důraz na ochranu dětí adospívajících před akutním nebezpečím, tzv. reaktivní) amodel péče orodinu (kladoucí důraz na řádné prospívání dětí adospívajících prostřednictvím podpory rodiny, tzv. proaktivní). Oba modely jsou však velmi těžko realizovatelné vzemích somezenými zdroji voblastech veřejného financování astátních služeb asvysokým počtem obyvatelstva žijícím pod hranicí chudoby. Vzemích, kde lidé každý den bojují opřežití své asvých blízkých, je velmi těžké rozlišovat mezi projevy zanedbáváním péče ze strany rodičů aprojevy chu-
katEřINa vaCULÍkOvÁ 121 doby, je těžké hledat zdroje tam, kde nejsou, volit mezi proaktivními areaktivními přístupy. Obtížná využitelnost těchto dvou modelů se netýká pouze zemí svysokou mírou chudoby, ale také zemí, kde vlivem ekonomické krize stoupá počet osob nacházejících se vobtížných životních situacích adochází ke krácení veřejných rozpočtů. Národní politiky tak ani nejsou schopny naplnit to, kčemu byly vytvořeny. Mezi příklady autoři uvádějí například praxi vItálii nebo Indii. Autoři vyvozují, že důležitými faktory, které určují míru solidarity státu ajeho proaktivnost či reaktivnost ve vztahu ksociálně právní ochraně dětí, jsou historický základ rodinné politiky, postavení práva dítěte vcelospolečenském vnímání, akulturní diskurs. To, jakým způsobem asjakým důrazem stát utváří rodinnou politiku areaguje na potřeby dětí irodin, je částečně výsledkem dosavadního vývoje diskursu voblasti sociálně právní ochrany dětí apodpory rodiny, který rámcuje určitou oblast jako společensky hodnotnou. Částečně je také důsledkem aktuálních potřeb dětí adospívajících, které se mohou značně odlišovat (vněkterých zemích se dotýkají potřeby vzdělávání, vjiných potřeby saturace základních fyzických potřeb). Autoři poukazují také na souvislost skonkrétním hodnotovým apolitickým kontextem dané země aspolečenským diskursem na poli života rodiny arole státu. Poukazují na to, jakým směrem posunula nadnárodní dialog oprávech dítěte ratifikace Úmluvy OSN oprávech dítěte. Nejvýznamnější dopad na utváření sociálně právní ochrany dětí apřijímání opatření vtéto oblasti mají situace, které se dotýkají tradičních hodnot dané společnosti anarušují je, nebo ty, které jsou spojeny sglobálními trendy anadnárodními opatřeními. Jak však autoři opakovaně zmiňují, vněkterých zemích je naplňování národních politik těžce ohroženo chudobou, válkami adalšími společenskými, politickými aekonomickými vlivy. Vjednotlivých kapitolách knihy jsou taktéž podávány informace otom, jakou formou akdy stát reaguje na selhání rodičů, rodinných příslušníků či komunity ve vztahu kdětem adospívajícím. Publikace je unikátním pokusem omezinárodní srovnání systémů sociálně právní ochrany dětí vněkolika kulturně odlišných regionech světa, včetně jejich kontextuálního rámce. Autoři zcela správně vyvozují zpříspěvků oslovených odborníků, jejichž výběr však lze považovat za diskutabilní. Nikoliv ve vztahu kjejich odbornosti či profesním zkušenostem, ale vsouvislosti smírou subjektivního zabarvení atendencí prezentovat své vlastní představy anázory na fungování systému sociálně právní ochrany dětí ve své zemi. Autoři pojednávají osystémech sociálně právní ochrany dětí adospívajících pouze vintencích vybraných zemí, což přináší určitá omezení. Přestože je selekce pochopitelná ave své podstatě inutná vzhledem kpřípadnému množství dat, zastoupení zemí ze všech geograficky srovnatelných regionů světa by mohla vést kširšímu zisku poznatků, lépe aplikovatelným ve více zemích světa. Pro prostředí české sociální práce asociální politiky by byla publikace přínosnější, pokud by obsahovala představení některé ze zemí, která je našemu systému geograficky, historicky isocio-kulturně bližší. Největším přínosem pro využití včeském prostředí je tak pochopení systémů sociálně právní ochrany dětí, které fungují vjiných částech světa, apochopení toho, na jakých základech byly ajsou budovány. Povědomí otom, jak fungují systémy vjiných částech světa, je důležité nejen proto, abychom mohli získávat vzájemnou inspiraci anové poznatky. Umožňuje to vést erudovanější dialogy spolitiky, sociálními pracovníky aorganizacemi sociálních pracovníků na celém světě
122 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2014 arozvíjet širokou síť mezinárodní spolupráce. Vneposlední řadě může být sociálním pracovníkům apolitickým činitelům přínosem pro práci atvorbu opatření ve vztahu kimigrantům, kteří pocházejí ze systémů akultur, jež je vhodné pochopit, aztohoto pochopení vycházet při stanovování formy intervence apodpory. Prezentované výstupy avýsledky dávají další prostor ke kritickému zhodnocení systémů sociálně právní ochrany dětí vzemích, které kniha nemůže kapacitně pokrýt. Kritické zhodnocení stávajících systémů nabývá vdnešní době na významu zejména vsouvislosti se změnami voblasti sociálně právní ochrany dětí, péče oděti adospívající, arodinné politiky, které vČeské republice proběhly například vsouvislosti snovelizací zákona č. 359/1999 Sb., osociálně právní ochraně dětí. Dále také se změnami systémů vyřizování avýplaty sociálních dávek, snižováním ekonomické stability obyvatelstva azvyšováním ohrožení sociálního fungování rodinných systémů. Obsah knihy je uspořádán velmi přehledně. Užitím pojmosloví sociální práce asociální politiky autoři předpokládají alespoň základní úroveň znalostí ztěchto oborů, apublikace je tak spíše určena odborné aakademické veřejnosti. Kateřina Vaculíková