Role aspektu v překladu italských pasivních konstrukcí

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2, S. 218–229 Role aspektu vpřekladu italských pasivních konstrukcí Petra Čechová (Praha) THE ROLE OF ASPECT IN TRANSLATIONS OF ITALIAN PASSIVE CONSTRUCTIONS INTO CZECH This paper deals with the Italian periphrastic passive and its auxiliaries venire and essere from an aspectual point of view, based on the Czech language. After ashort summary of the main differences between Czech and Italian regarding the notion of verbal aspect and periphrastic passive, it analyses agenerally expected claim that in the present tense passive constructions containing the auxiliary venire should be translated into Czech with ahigher incidence of imperfective verbs than of passive constructions containing the auxiliary essere. This trend should not be found in the simple past tense or in the imperfect tense. The analysis confirms adifference in the present tense, but does not confirm its absence in the past tenses. Moreover, the difference between the two auxiliaries is even more apparent in the imperfect tense. KEYWORDS aspect, passive voice, periphrastic passive, parallel corpus, Italian, Czech KLÍČOVÁ SLOVA aspekt, vid, pasivum, opisné pasivum, paralelní korpus, čeština, italština DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2020.2.4 1. ÚVOD Následující řádky přinášejí analýzu překladu italských pasivních konstrukcí spomocnými slovesy essere avenire do češtiny zhlediska vidu. Tato analýza založená na korpusových datech je jakýmsi prvotním náhledem do problematiky, jíž se ještě nikdo kvantitativně nevěnoval. Vychází zpředpokladu Sylvy Hamplové (1994, s.81), že pasivní konstrukce spomocným slovesem venire budou do češtiny vprézentu překládány spíše pomocí nedokonavého vidu, zatímco konstrukce spomocným slovesem essere pomocí vidu dokonavého. Tato tendence by dle Hamplové měla být vperfektu aimperfektu vzhledem kaspektuálním hodnotám těchto časů neutralizována. Včlánku nejprve krátce popíšeme největší rozdíly vpojetí perfektivnosti aimperfektivnosti ave vyjadřování aspektu včeštině aitalštině, popíšeme italské ačeské opisné pasivum anásledovat bude samotná analýza. Hlavní cíl této analýzy je především ověření výše zmíněných tezí Hamplové, věnovat se ale budeme srovnání překladů pasivních konstrukcí ve všech jednoduchých italských časech, tedy těch, ve kterých se může objevit jak pomocné sloveso essere, tak venire (prézens, imperfektum, jednoduché perfektum ajednoduché futurum). Článek vychází znaší nepublikované diplomové práce (Čechová, 2018). OPEN ACCESS PETRA ČECHOVÁ 219 2. ASPEKT VČEŠTINĚ AITALŠTINĚ Aspekt jakožto lingvistická kategorie je úzce spojen skategorií času azpůsobu. Na rozdíl od kategorie času, která výpověď vymezuje vzhledem kokamžiku promluvy na pomyslnou časovou osu, popřípadě ji vymezuje vzhledem kjiným výpovědím, aspekt souvisí svnitřní časovou strukturou výpovědi (Comrie, 1976, s.3). Různé jazyky se však liší vtom, do jaké míry mohou časovou iaspektuální komplexnost výpovědí vyjadřovat, či vtom, jaké prostředky ktomu využívají. Zatímco včeštině adalších slovanských jazycích tato kategorie prostupuje téměř celým slovesným systémem aje vyjádřena slovotvornými prostředky, které ji tak jasně oddělují od kategorie času azpůsobu (Čermák, 2011, s.155), vitalštině avdalších románských jazycích je aspekt jakožto opozice perfektivnosti aimperfektivnosti funkčně platný pouze včase minulém, přičemž aspektové významy jsou stěmi časovými azpůsobovými kumulativně propojeny (Zavadil— Čermák, 2010, s.312). Kromě odlišných prostředků, kterých italština ačeština pro vyjádření aspektu využívá (systém afixů, které na slovese značí jeho vidovou příslušnost, včeštině aperfektivní aimperfektivní minulé časy vitalštině), se vtěchto jazycích liší ipojetí adefinice (im)perfektivnosti. Perfektivnost se vitalském kontextu často popisuje jako pojetí děje vjeho globálnosti, celistvosti, zatímco české gramatiky hovoří spíše ozavršenosti, dokončenosti, terminativnosti (Bertinetto, 1986, s.76; Štícha, 2013, s.45; Cvrček, 2015, s.245). Vitalštině je tak distinktivní rys perfektivní situace její koncový bod, respektive její časová ohraničenost. Proto jsou následující příklady (1), (2) a(3) gramatické, příklad (4) je však kvůli přítomnosti durativního příslovečného určení času (takové příslovečné určení, které odpovídá na otázku „jak dlouho?“; Karlík, 2017) agramatický, neboť se toto příslovečné určení času neslučuje simperfektivním časem slovesa (Squartini, 1998, s.7–10). (1) Ieri ha piovuto. Včera pršelo. (složené perfektum) (2) Ieri pioveva. Včera pršelo. (imperfektum) (3) Ieri ha piovuto per due ore. Včera pršelo dvě hodiny. (složené perfektum) (4) *Ieri pioveva per due ore. Včera pršelo dvě hodiny. (imperfektum) Včeštině je situace odlišná, perfektivnost vní totiž spíše spjata sdosažením vnitřního cíle situace, což souvisí s(a)teličností slovesa, respektive děje.1 Časové ohraničení durativním příslovečným určením času jako vpříkladech výše včeštině ve většině případů vyžaduje sloveso vimperfektivním tvaru. (5) Četl knihu dvě hodiny. (6) *Přečetl knihu dvě hodiny. 1 Telická situace (vyjádřena nejen vsémantice slovesa, ale taktéž přítomnými argumenty predikátu) svým významem vždy míří ke koncovému bodu děje ainherentně tak implikuje závěr nebo výsledek děje. Atelická situace ktakovému koncovému bodu děje nemíři, žádný produkt, závěr nebo výsledek děje neimplikuje (Mourelatos, 1978, s.415–435). OPEN ACCESS 220 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 Další aspektuální rozdíl mezi češtinou aitalštinou je v tom, že modální astavová slovesa jsou včeštině imperfektiva tantum (7), vitalštině se však ve spojení sčasovou ohraničeností mohou objevit ivperfektu (8) (Klimová, 2012, s.87): (7) Dobrých třicet let se kostel nacházel nedaleko hranice. (8) Per ben trenta anni la chiesa si trovò apoca distanza dal municipio. (perfektum) 3. PASIVUM Jak včeštině, tak vitalštině existuje opisné izvratné pasivum, které se tvoří velmi podobně. Pasivum má vobou jazycích taktéž podobné funkce: pasivizaci (nazírání na mimojazykovou situaci zpohledu cíle slovesného děje), deagentizaci (odsunutí agenta děje do pozadí, jeho zamlčení či generalizace), syntaktickou funkci (pasivum vtextu vytvoří audrží určitou „tematickou perspektivu“) (Štícha, 2013, s.629–630; Renzi, 1991, s.96). Renzi (tamtéž, s.97) pak vpřípadě italštiny hovoří ještě orematizaci agentu (pokud má stát vitalštině agens na pozici rématu, je výhodnější použít pasivní konstrukci, včeštině umožňuje volnější slovosled umístit agens do pozice rématu ivaktivní konstrukci). Italské opisné pasivum se tvoří zurčitého tvaru pomocného slovesa apříčestí minulého významového slovesa. Příčestí minulé ipomocné sloveso podléhají shodě spodmětem (9). Agens děje lze vyjádřit příslovečným určením konatele děje (10) (Hamplová, 2004, s.215): (9) La notizia non è stata ancora confermata. (10) La notizia non è stata ancora confermata dalle autorità. Pomocným slovesem je nejčastěji sloveso essere (být), které má nejširší okruh uplatnění (všechny časy azpůsoby svýjimkou předminulého času závislého). Jelikož zminulého příčestí vznikají adjektiva, upozorňuje Renzi (1991, s.87) na případy, kdy bez širšího kontextu nelze pasivum rozeznat od verbonominální konstrukce: (11) La porta è chiusa. Dveře jsou zavírány. / Dveře jsou zavřeny/é. Širší kontext, který umožňuje rozpoznání, je například příslovečné určení způsobu (12) či příslovečné určení časově limitující (odpovídá na otázku „od kdy?“; Karlík, 2017) (13): (12) La porta è chiusa velocemente. Dveře jsou rychle zavírány. (13) La porta è chiusa da due ore. Dveře jsou zavřené (už) dvě hodiny. Druhé pomocné sloveso pasivní konstrukce venire (vplnovýznamovém užití nejčastěji přijít) se používá pouze včasech jednoduchých ajeho použití je příznakové, toto sloveso totiž obsahuje jistý rys „dynamičnosti“. Jeho použitím se tedy vyhneme neOPEN ACCESS PETRA ČECHOVÁ 221 žádoucí statické interpretaci pasivní konstrukce, která je častější upasiva se slovesem essere: (14) La porta viene chiusa. Dveře jsou zavírány. Zvratné italské pasivum se tvoří spojením nepřízvučného zájmena si avýznamového slovesa ve třetí osobě jednotného nebo množného čísla. Sloveso se opět shoduje spodmětem vosobě, rodě ačísle.: (14) Si chiude la porta. Dveře se zavírají. Ačkoliv se utéto konstrukce obvykle nevyjadřuje agens (ve formě příslovečného určení konatele děje), je to možné pomocí předložkového výrazu da parte di (Salvi — Vanelli, 2004, s.73–74): (15) Da parte dell’opposizione si vorrebbe una maggior trasparenza nelle decisioni governative. Zvratné pasivum má vitalštině čistě dynamickou povahu, nelze ho tak interpretovat stavově, jako je tomu uněkterých případů pasiva opisného se slovesem essere. Včeštině se opisné pasivum tvoří spojením tvaru pomocného slovesa být (bývat) apříčestí trpného slovesa významového. Přísudek vyžaduje shodu spodmětem vosobě, čísle arodě. Agens se vyjadřuje příslovečným určením vinstrumentálu (16). (16) Byt byl zapečetěn policií. Tradičně se opisné pasivum rozděluje na dějové astavové (rezultativní). Pasivní tvary dokonavých sloves vprézentu mají pouze stavový význam (17), zatímco jako stav iděj lze interpretovat pasivum dokonavých sloves vminulém abudoucím čase (18) (Štícha, 2013, s.621–626): (17) Okna jsou umyta. (18) Hrad bude vkvětnu otevřen. Pasivum nedokonavých sloves je až na výjimky považováno za čistě dějové: (19) Dveře byly pomalu otevírány. Štícha dále poukazuje na stále frekventovanější používání adjektivizovaných tvarů příčestí sdlouhou koncovkou ve stavovém významu: (20) Dveře byly zavřené. OPEN ACCESS 222 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 Havránek sJedličkou (1981, s.238) pak podobně jako vitalštině zmiňují situaci, kdy včeštině nelze rozpoznat pasivum od sponového slovesa sadjektivem. Toto rozlišení závisí na kontextu, má-li ale pasivum stavovou povahu, mohou obě tyto konstrukce splývat. Zvratné pasivum se včeštině tvoří spojením reflexního morfému se aslovesa ve třetí osobě singuláru nebo plurálu (21). Přísudek se shoduje spodmětem vosobě, čísle arodě. Na rozdíl od pasiva opisného se však ve zvratné pasivní konstrukci nemůže objevit agens (22): (21) Byty se staví. (22) *Byty se staví dělníky. Podobně jako vitalštině má zvratné pasivum čistě dějový charakter. Implicitní agens zvratného slovesa však může být jedině osoba (nebo je tak alespoň agens chápán při personifikaci) (Havránek— Jedlička, 1981, s.237). 4. PŘEDPOKLADY ANALÝZY Čistě dějové opisné pasivum nedokonavých sloves včeštině Sylva Hamplová (1994, s.81) funkčně srovnává sitalskými pasivními konstrukcemi spomocným slovesem venire. Statické essere pak přirovnává kpasivní vazbě sdokonavým slovesem: „Vazby dokonavé označují stav jako výsledek předchozího děje ajsou tedy sémanticky analogické italským formám statickým. Pasivum utvořené pomocí slovesa nedokonavého vyjadřuje naproti tomu děj apo stránce sémantické je srovnatelné sdynamickým charakterem italských forem svenire.“ Uvádí též příklady: (23) È venduto. (essere) Je prodán. (24) Viene venduto. (venire) Je prodáván. Pasivní konstrukce se slovesem venire se však mohou objevit ivperfektu (tedy času perfektivní povahy) aimperfektu (tedy času imperfektivní povahy). Hamplová ktomu dodává (tamtéž): „Zhlediska českých ekvivalentů je opozice mezi opisy statickými adynamickými ve tvaru imperfekta (era venduto— veniva venduto) amezi statickými adynamickými opisy ve tvaru passata remota nebo prossima (fu, è stato venduto— venne venduto) neutralizována.“ Vpřítomném čase by se tak vpřekladu italského opisného pasiva se slovesem venire do češtiny mělo objevovat více nedokonavých sloves než se slovesem essere. Vminulém čase by se opozice dynamičnosti astatičnosti pasivní konstrukce (pokud se vpřekladu uprézentu prokáže) měla přesunout od výběru pomocného slovesa kpoužití určitého času. Nedokonavým slovesem by tak častěji měla být překládána pasivní konstrukce vimperfektu, ať už se slovesem venire nebo essere, dokonavým zase pasivní konstrukce vperfektu. OPEN ACCESS PETRA ČECHOVÁ 223 5. METODOLOGIE Pro analýzu překladů italských pasivních konstrukcí do češtiny jsme zvolili paralelní korpus InterCorp verze 10,2 ato pouze jádro (tedy především beletristické texty, které prošly ruční kontrolou zarovnání).3 Naším záměrem bylo použít pouze originální texty italských autorů, které byly přeloženy do češtiny. Takový subkorpus však vzhledem kpočtu italských děl vInterCorpu není příliš velký. Nakonec jsme tedy použili texty jádra nijak neomezené dle originálního jazyka. Tato možnost není ideální, žádné jiné řešení jsme však nepovažovali za vhodnější. Před samotným porovnáním sloves venire aessere jsme přistoupili kobecné analýze pasivních konstrukcí dle aspektu, ato jak vitalštině (respektive českých překladech), tak včeštině. Pro získání dat pro češtinu jsme použili jádro české části InterCorpu, aby byly subkorpusy co nejsrovnatelnější. Následně jsme včeském subkorpusu vyhledali pasivní konstrukce, ručně prošli vzorek 300 konkordancí auskutečně pasivních konstrukcí jsme určovali vid slovesa.4 Podobně jsme postupovali ivpřípadě italštiny. Vzhledem krůzné typologii překladů italského opisného pasiva do češtiny jsme vid včeském překladu určovali pouze ukonstrukcí, které byly přeloženy taktéž opisným pasivem, zvratným pasivem anebo aktivním tvarem slovesa, kdy došlo ktranspozici třetí osoby plurálu, nebo volnější český slovosled umožnil zachovat sémantické participanty slovesného děje na stejném místě jako vitalštině.5 Po zběžné analýze jsme pak stejně postupovali sanalýzou vždy 200 konkordancí pasivních konstrukcí spomocným slovesem essere (být) vprézentu, imperfektu, jednoduchém perfektu ajednoduchém futuru, následně spomocným slovesem venire (přijít) vtěchto časech (dohromady tedy 1 600 konkordancí). Nejprve jsme analyzovali způsob překladu, tedy překlad opisným pasivem, zvratným pasivem nebo aktivem, všechny jiné způsoby překladu (nominalizace, vypuštění konstrukce, pozměnění konstrukce) jsme dále neanalyzovali. Vkaždém čase askaždým slovesem jsme tedy získali jiný počet konkordancí kanalýze vidu slovesa vpřekladu (průměrně 144, nejvíce 163, nejméně 114). Při analýze jsme čelili několika metodologickým obtížím. Zvýše zmíněných rozdílů vpojetí (im)perfektivnosti včeštině aitalštině vyplývá, že nedokonavé sloveso vminulém čase včeštině ne vždy odpovídá italskému slovesu vimperfektu adokonavé sloveso ne vždy odpovídá italskému slovesu vjednom zperfektních časů (jednoduché či složené perfektum, plusquamperfektum atp.)6. Jedná se především omodální astavová slovesa, která se však naštěstí víceméně nevyskytují vpasivních konstrukcích, ale také oexplicitní ohraničení času, které včeštině spíše koreluje svidem nedokonavým, zatímco vitalštině sperfektivním tvarem slovesa. Explicitní ohraničení se vtextu může vyskytovat vdalekém kontextu zkoumané konstrukce, který mnohdy 2 Štichauer, P.— Vavřín, M. (2017): Korpus InterCorp— italština, verze 10 z1.12.2017. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Dostupný z: http://www.korpus.cz. 3 Více informací ojádru akolekcích InterCorpu: cnk:intercorp. (2019). Příručka ČNK. Dostupné zhttp://wiki.korpus.cz/doku.php?id=cnk:intercorp&rev=1576860302. 4 Přesné vyhledávací sekvence apodrobnosti postupu práce viz Čechová (2018, s.52–81). 5 Detailněji viz Čechová (2016, s.50–51). 6 Více oaspektuální povaze italských časů vindikativu viz Čechová (2018, s.32–35). OPEN ACCESS 224 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 nelze vkorpusu zobrazit. Spolehnout se tak musíme spíše na přibližnou korelaci dokonavých sloves sperfektivními italskými časy anedokonavých sloves simperfektivními časy. Další metodologický problém tvoří nesnadné rozeznání verbonominálních konstrukcí sadjektivizovaným příčestím minulým od konstrukcí pasivních. To je vněkterých případech velmi těžké, ne-li nemožné. Nemůžeme tedy vyloučit, že jiný lingvista by se vněkterých případech rozhodl odlišně. Nechtěné vyloučení skutečné pasivní konstrukce by však nemělo významně ovlivnit analýzu pouze pasivních konstrukcí zhlediska jejich dokonavosti či nedokonavosti včeském překladu. 6. VÝSLEDKY 6.1 ZÁKLADNÍ ANALÝZA Ze vzorku 251 českých pasivních konstrukcí se 214 (85 %) znich vyskytovalo sdokonavým slovesem. Tato převaha platila ve všech časech, vkondicionálu ive tvaru infinitivu. Vitalštině jsme zpraktických důvodů museli základní analýzu rozdělit na jednoduché asložené časy.7 Vjednoduchých časech bylo zcelkového počtu 222 analyzovaných konkordancí přeloženo do češtiny 159 (72 %) za pomocí dokonavého vidu, ve složených časech pak 60 (85 %) ze 71 konkordancí. Z222 konkordancí vjednoduchých časech bylo ve 185 (83 %) případech použito pomocné sloveso essere, sloveso venire se vyskytlo ve 37 konstrukcích (17 %). Dokonavý vid vpřekladu převládl uobou sloves, podíl překladu pomocí nedokonavého slovesa byl však větší uslovesa venire (38 % vs. 24 % ukonstrukcí sessere). 6.2 ESSERE VS. VENIRE VPRÉZENTU Ve 124 analyzovaných konstrukcích se slovesem essere vprézentu převládá překlad dokonavým slovesem (77 konstrukcí, 62 %). Jak je vidět na následujícím grafu, při překladu zvratným pasivem či aktivem se však častěji objevuje vpřekladu vid nedokonavý. Se slovesem venire bylo celkové procento dokonavých překladů ze 160 analyzovaných konstrukcí nižší (84 konstrukcí, 53 %), což koreluje spředpokladem Hamplové. Otázkou zůstává, jestli by se tento rozdíl ukázal jako statisticky významný na větším vzorku dat. Zároveň bylo více konstrukcí se slovesem venire přeloženo zvratným pasivem aaktivem. Vyšší podíl překladu zvratným pasivem tak možná poukazuje na skutečnost, že se dynamický rys slovesa venire včeštině přenáší do dějového zvratného pasiva: (25) …come una cipolla, quando viene pelata… …jako když se loupe cibule… (26) …giacché viene detto che è un uomo quello che arriva… …neboť se praví, že přijde muž… 7 Podrobnosti celé základní analýzy včetně grafů viz Čechová (2018, s.55–65). OPEN ACCESS PETRA ČECHOVÁ 225 6.3 ESSERE VS. VENIRE VJEDNODUCHÉM PERFEKTU Zcelkového počtu 163 konstrukcí se slovesem essere jich bylo 147 (90 %) přeloženo pomocí dokonavého slovesa, to dominovalo ve všech typech překladu. Zvratným pasivem bylo přeloženo mizivé procento konstrukcí (6 konkordancí, 4 %). Množství konstrukcí přeložených aktivem bylo překvapivě vysoké (101 konkordancí, 62 %). Se slovesem venire bylo přeloženo pomocí dokonavého vidu 124 konstrukcí (81 %) zcelkového počtu 153 konstrukcí. Procento případů přeložených zvratným pasivem se oproti konstrukci se slovesem essere (4 %) navýšilo uslovesa venire na 12 % (19 konkordancí). Zajímavé je srovnání sprézentem, kde se překlad nedokonavým slovesem ukonstrukcí svenire oproti essere taktéž zvedl o9 %. Vyvozovat závěry oneutralizaci rozdílu venire aessere vperfektu by tedy bylo ošemetné. Ktakovému závěru by byla potřebná hlubší analýza astatistické testy. 11 65 1 20 17 7 3 0 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, PRÉZENS Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý 41 38 5 34 18 21 0 3 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, PRÉZENS 88 55 4 13 1 2 0 0 0 0 20 40 60 80 100 120 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, PERFEKTUM 70 43 11 11 8 8 0 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, PERFEKTUM 3 71 1 25 6 5 2 0 1 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUICÍ ESSERE, IMPERFEKTUM 26 17 4 56 10 32 0 0 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, IMPERFEKTUM 51 59 3 6 8 3 0 1 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, FUTURUM 54 70 10 13 9 3 1 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, FUTURUM 11 65 1 20 17 7 3 0 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, PRÉZENS Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý 41 38 5 34 18 21 0 3 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, PRÉZENS 88 55 4 13 1 2 0 0 0 0 20 40 60 80 100 120 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, PERFEKTUM 70 43 11 11 8 8 0 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, PERFEKTUM 3 71 1 25 6 5 2 0 1 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUICÍ ESSERE, IMPERFEKTUM 26 17 4 56 10 32 0 0 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, IMPERFEKTUM 51 59 3 6 8 3 0 1 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, FUTURUM 54 70 10 13 9 3 1 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, FUTURUM GRAF 1.Překlad pasivních konstrukcí se slovesem essere vprézentu. A= překlad aktivem. OP = překlad opisným pasivem. ZP = překlad zvratným pasivem. GRAF 2.Překlad pasivních konstrukcí se slovesem venire vprézentu. A= překlad aktivem. OP = překlad opisným pasivem. ZP = překlad zvratným pasivem. OPEN ACCESS 226 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 6.4 ESSERE VS. VENIRE VIMPERFEKTU Ze 114 konstrukcí se slovesem essere jich bylo 75 (66 %) přeloženo pomocí dokonavého slovesa, což je velmi podobné situaci vprézentu (62 %). Procento překladu zvratným pasivem (6 % vimperfektu, 6,5 % vprézentu) aaktivem (26 % vimperfektu, 27 % vprézentu) je taktéž velmi podobné. Vpřekladu opisným pasivem opět dominoval dokonavý vid, vpřekladu zvratným pasivem aaktivem převažoval vid nedokonavý. Pasivní konstrukce se slovesem venire jsou do češtiny naopak překládány především prostřednictvím nedokonavého slovesa (98 ze 145 konstrukcí, 68 %). Je to tak poprvé, kdy nedokonavý vid převládá. Zároveň je velké množství konstrukcí překládáno zvratným pasivem (36 konstrukcí, 25 %) aaktivem (82 konkordancí, 57 %). Zdá se tedy, že opozice pomocných sloves essere avenire přetrvává ivimperfektu apredikce Hamplové se tak nepotvrdila. Opět podotýkáme, že kpodobnému závěru by však bylo potřeba analyzovat více dat aprovést statistické testy. 11 65 1 20 17 7 3 0 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, PRÉZENS Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý 41 38 5 34 18 21 0 3 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, PRÉZENS 88 55 4 13 1 2 0 0 0 0 20 40 60 80 100 120 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, PERFEKTUM 70 43 11 11 8 8 0 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, PERFEKTUM 3 71 1 25 6 5 2 0 1 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUICÍ ESSERE, IMPERFEKTUM 26 17 4 56 10 32 0 0 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, IMPERFEKTUM 51 59 3 6 8 3 0 1 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, FUTURUM 54 70 10 13 9 3 1 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, FUTURUM 11 65 1 20 17 7 3 0 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, PRÉZENS Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý Obouvidový Nedokonavý Dokonavý 41 38 5 34 18 21 0 3 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, PRÉZENS 88 55 4 13 1 2 0 0 0 0 20 40 60 80 100 120 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, PERFEKTUM 70 43 11 11 8 8 0 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, PERFEKTUM 3 71 1 25 6 5 2 0 1 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUICÍ ESSERE, IMPERFEKTUM 26 17 4 56 10 32 0 0 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, IMPERFEKTUM 51 59 3 6 8 3 0 1 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ ESSERE, FUTURUM 54 70 10 13 9 3 1 2 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 A OP ZP POČET KONSTRUKCÍ VENIRE, FUTURUM GRAF 3.Překlad pasivních konstrukcí se slovesem essere vjednoduchém perfektu. A= překlad aktivem. OP = překlad opisným pasivem. ZP = překlad zvratným pasivem. GRAF 4.Překlad pasivních konstrukcí se slovesem venire vjednoduchém perfektu. A= překlad aktivem. OP = překlad opisným pasivem. ZP = překlad zvratným pasivem. OPEN ACCESS