Poznámka k Halasově Písni

Poznámka kHalasově Písni Anna Housková Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav románských studií anna.housko[email protected] SYNOPSIS ANote on Halas’s Píseň (‘The Song’) This short article on František Halas’s poem Píseň (‘The Song’; 1932) draws attention to an editorial issue concerning the word nah (‘naked’) as it appears in the first verse (‘Jdu ktobě nah aspísní nahou’/ ‘Igo to you naked and with anaked song’). In nearly all editions, this word was replaced with rád (‘happy’). The article presents the rationale for following the manuscript version (published only in the book of Halas’s poetry Doznání, 1972, edited by his son F.X.Halas) in connection to the meaning of this poem and others by Halas. KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS Vydávání poezie; textologie; erbovní slovo; František Halas / poetry publication; textology; motto; František Halas. DOI https://doi.org/10.14712/23366680.2021.2.5 Píseň Františka Halase zcyklu Tiše začíná veršem: „Jdu ktobě nah aspísní nahou“. Právě začátek básně, jak uHalase častěji bývá, působí nejintenzivněji. Drhne slovo „nah“, ještě se zdvojí atvoří napětí se slovem „píseň“. Zdění těchto slov vystoupí celá báseň, úsporná tři trojverší (halasovský rozměr vprvních sbírkách): Píseň Jdu ktobě nah aspísní nahou sníž slova žal již svál anechal jen tu melodii vlahou Ta pění slyš ji pěnici na křehké větvi ticha ktobě se větvící OPEN ACCESS 76 SLOVO A SMYSL 37 Neruš ji bdělostí atiše tiše buď jen dlaní skryj svůj malý prs avíc se neprobuď Vtéto podobě báseň čteme vDoznání, výboru zmilostné lyriky, který vroce 1972 uspořádal básníkův syn F.X.Halas.1 Halasovu čtenářku zarazí: jak to, že jsem si té básně dosud nevšimla. Odpovědí je rozčarování: ve všech předchozích, ale ivnásledujících vydáních první verš zní: „Jdu ktobě rád aspísní nahou“… Písnička nezasáhne. Vediční poznámce kDoznání vysvětluje František X.Halas nejdůležitější ze tří změn, které učinil ve znění veršů: „Píseň, str.18, verš 1, upravuji podle rukopisu zdopisu L.Rejlové z1.12.1932. Přestože ve všech knižních vydáních zní verš: Jdu ktobě rád aspísní nahou, přidržuji se rukopisu pro jeho mnohem silnější vnitřní logiku. Sazeč mohl totiž snadno zaměnit rukopisné nah za rád abásník si toho nemusel všimnout“ (Halas 1972, s.127). Nabízí se imožnost, že má záměnu na svědomí Jindřich Štyrský vprvním, samostatném vydání cyklu Tiše, které „upravil“.2 Ivtom případě si František Halas nemusel všimnout, jakkoli tento bibliofilský tisk oba se Štyrským vlastnoručně podepsali. Jinak má text Písně vtomto vydání na Vánoce 1932 konečné znění (byly zaneseny dvě drobné varianty oproti rukopisu vnedávném dopise budoucí ženě). Vkritickém vydání ve svazku Krásné neštěstí uvádí Jiří Brabec vpoznámkách kPísni varianty zdopisu ženě (Halas 1969, s.496), ale drží se knižní podoby cyklu Tiše (vřazeného od roku 1940 do sbírky Tvář): „Jdu ktobě rád“. Utéto verze setrvávají ipozdější vydání, včetně současných (Halas 2001, s.142), bez zřetele kedičnímu názoru F.X.Halase. Ten vpoznámkách kDoznání upozorňuje také na známější neblahou změnu verše „ajá bych chtěl úlevný drobek nahé ženy“ vbásni Déšť vlistopadu (na „slzavý úsměv smutné ženy“), patrně „aby verše mohly být tištěny včítankách ap.“ (Halas 1972, s.127). Jak se zdá, snahotou je unás potíž. Avšak slovo „nahý“ má vHalasových verších váhu: byť není časté, dalo by se přiřadit kjeho slovům „erbovním“. Píseň je význačným příkladem, jejž podtrhuje umístění této básně do neuralgického bodu na konci cyklu Tiše. Zatímco pro jmenný tvar „mlád“ mohl například Orten sáhnout do slovníku („tak mlád, tak krutě mlád“), jmenné „nah“ je Halasův výtvor. Nevzhledné smělé slovo více poutá, než sděluje: „na samém ostří smělosti asměšnosti“3 může být protnutím života. Jde oautentičnost, odložit vše, hávy, masky, nánosy, slova. Jak shrnuje jiný verš: „Vždyť vsobě celý nah“. Vbásni Aještě Halas dokonce využil homonymie pro rým: „Vždyť vsobě celý nah / zim dešťů se nelekaje / strojím se vnoční nach / stín zčela utíraje“. Autor tuto báseň 1 Je poněkud matoucí, že jiný editor nazval svůj odlišný výbor identicky: František Halas: Doznání. Kvydání připravil Vladimír Justl. Ikar, Praha 1999. 2 František Halas: Tiše. Upravil avyzdobil dvěma kresbami Jindř. Štyrský. Vytiskla tiskárna Melantrich a. s. vPraze písmem Garamond. Jako soukromý tisk kVánocům 1932 svým přátelům věnuje Nakladatelství Melantrich. 3 Šalda 1950, s.50. Pro Mukařovského (1966, s.101) má tato směšnost pramen vnezáměrnosti. OPEN ACCESS ANNA HOUSKOVá 77 zněkterých vydání sbírky Kohout plaší smrt vyřadil (Halas 1969, s.498), ovšem první verš je pronikavý. AF.X.Halas báseň do svého výboru zařadil (Halas 1972, s.38). Vraťme se kPísni: vprvním verši avcelé básni nabývá jiný význam samo označení Píseň, které má vnázvu více Halasových milostných básní. Obecně píseň tíhne kharmonii: Ludvík Kundera zmiňuje „hladivý povrch ‚písně‘“, dokonce Halasovo „koketování spísňovitostí“ (Kundera 1999, s.105, 115), ovšem slovo „harmonický“ dává do uvozovek aprůběžně zdůrazňuje disonanční motivy „na ‚harmonickém‘ půdorysu erotické poezie“ (tamtéž, s.92). Vtéto Písni vedou slova „nah aspísní nahou“ kjinému důrazu: ne harmonie, ale odložení slov, holá hudba. Platí výrok Vladimíra Holana: „Je zvláštní pohled na Halasova slova. Poutají se vzájemně stakovou prudkostí, že odstoupí-li na okamžik od sebe, uzří se volnějšími než kdy předtím“ (tamtéž, s.24). Vzávěrečném motivu spánku— „auž se neprobuď“— zazní Halasovo uvidění, jinde řečené ostřeji („Přes šepot tvůj / smrt ke mně hovoří“): to, co vymezuje „lásky děj“, není konečnost vztahu, ale konečnost života. Halas nechává píseň, isebe, „nahé“. Toto erbovní slovo pak vypluje vzávěru básně Důvěra (Halas 1936, s.50), jedné znejkrásnějších: „ohnisko všeho uhlídáš / zbledlý jak ocún nahý“. LITERATURA Halas, František: Tiše. Melantrich, Praha 1932. Halas, František: Dokořán. Melantrich, Praha 1936. Halas, František: Krásné neštěstí. Kvydání připravil Jiří Brabec. Československý spisovatel, Praha 1969. Halas, František: Doznání. Uspořádal aediční poznámku napsal F.X.Halas. Československý spisovatel, Praha 1972. Halas, František: Sépie. Kohout plaší smrt. Tvář. Doslov Jiří Brabec. Akropolis, Praha 2001. Kundera, Ludvík: František Halas. Atlantis, Brno 1999. Mukařovský, Jan: Záměrnost anezáměrnost vumění. In týž: Studie zestetiky. Odeon, Praha 1966, s.89–108. Šalda, F.X.: Boje ozítřek. Melantrich, Praha 1950. OPEN ACCESS